Ředitel Agrofertu: Demonstrace zemědělcům pomohly velmi málo, mohly být ostřejší

Demonstrace zemědělcům pomohly velmi málo, řekl ČTK na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích ředitel společnosti Agrofert Josef Mráz. Organizátory protestů podporuje, podle něj ale nezpůsobily demonstrace zásadní změny v sektoru a pomohlo by, kdyby byly ostřejší. Mráz požaduje například rovný systém dotací a neznevýhodňovat malé podniky oproti velkým. Agrofert se řadí mezi největší příjemce zemědělských dotací. Agrofert je členem všech nevládních organizací, tedy Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR i Potravinářské komory ČR, postup organizací při svolávání zemědělských protestů proto podporuje. Mráz ale tvrdí, že protesty mohly být v Česku ostřejší. "Nějakým způsobem na sebe upozornily, ale že by se něco zásadního změnilo v přístupu vládních činitelů, to ne. Myslíme si, že některá sdělení nebo akce mohly být i ostřejší, ale nevyvoláváme to," řekl Mráz. Zemědělci v Česku letos několikrát protestovali, naposledy 20. března. Další protesty plánovali v červnu, nakonec ale dali přednost jednání.

Kombinaci ostřejšího přístupu a jednání považuje Mráz za cestu jak srovnat podmínky zemědělců v Evropské unii, což je podle něj jeden z hlavních požadavků zemědělců. "Chceme rovné finanční podmínky, rovný systém dotací," dodal ředitel. Dotace by podle něj v Evropě neměly být žádné, nebo by se měly srovnat na podobnou úroveň napříč členskými státy. Nesouhlasí ani se zvýhodňováním malých podniků oproti velkým.

Agrofert podle výroční zprávy získal loni na dotacích 2,27 miliardy korun, předloni necelé dvě miliardy. Z informací Seznam Zpráv vyplývá, že na zemědělských dotacích získala společnost loni 960 milionů převážně z evropských fondů.

Významné změny pro zemědělce podle Mráze nenastanou ani v příštích dvou letech. Ocenil ale, že zemědělcům například ubývá byrokracie a měla by se zmírnit také některá protierozní opatření. "Dobrá zpráva je, že se to snad nezhorší, ale k zásadní změně nedojde," řekl.

Zisk holdingu Agrofert loni klesl o 84 procent na 2,09 miliardy korun. Tržby se snížily o 14 procent na 212 miliard, hlavně v chemii a zemědělství. Letos Mráz očekává nárůst zisku zhruba o 30 až 40 procent, zlepšení bude především v chemickém odvětví a výrobě hnojiv. Zemědělství ale může zaznamenat pokles kvůli celoevropské nízké úrodě, tvrdí.

"Komodit bude méně, což vyvolá větší tlak na ceny, začnou růst ceny obilí, ceny energií už klesat nebudou, naopak spíše porostou nebo zůstanou stejné, a velký faktor budou osobní náklady, kdy lidé očekávají růst platů," uvedl ředitel a dodal, že v důsledku očekává i zdražení potravin.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek v Budějovicích řekl, že potraviny v ČR meziročně klesly asi o 3,8 procenta a snížily se nejvíc ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Pokles cen připsal tlaku vlády a zavedeným opatřením, jako je například snížená sazba DPH na potraviny. "Pan premiér nezařídil nic, to, že ceny poklesly, byl samozřejmě tržní vývoj komodit a vláda na to měla nulový vliv," řekl Mráz a dodal, že potraviny sice zlevnily, ale klesly z vysoké základny a nikdy už nedosáhnou úrovně před inflací.

Do února 2017 vlastnil koncern přímo někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. V potravinářství má Agrofert necelých 12.500 zaměstnanců, v zemědělství přes 6500. Obhospodařuje 140.941 hektarů půdy.

---

reklama

---