https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prvni-mlade-vombata-narozene-v-cesku-opustilo-temer-po-roce-nadobro-matcin-vak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

První mládě vombata narozené v Česku opustilo téměř po roce nadobro matčin vak

31.8.2024 00:31 | PRAHA (ČTK)
Samička vombata obecného Mersey v Zoo Praha.
Samička vombata obecného Mersey v Zoo Praha.
Foto | Oliver Le Que / Zoo Praha
Malá samička vombata obecného Mersey z pražské zoo opustila matčin vak. První mládě tohoto vačnatce narozené v Česku zároveň přestalo sát mateřské mléko a plně přešlo na dospělou stravu, informoval mluvčí Zoo Praha Filip Mašek. Mersey se narodila samici Winkleigh loni v září, tato zvířata se však rodí v embryonálním stadiu a následně se vyvíjí v matčině vaku. Mersey z něj začala vylézat v červnu a nyní ho podle Maška opustila nadobro.
 
Do vaku své matky Winkleigh se malá samička podle zástupců zoo už nevrací, avšak stále se ještě drží po jejím boku. "Mersey už sice opustila vak a přestala pít mateřské mléko, přítomnost své matky ale stále vyhledává. Do konce roku se však osamostatní," sdělil kurátor savců Pavel Brandl. Dodal, že odchov mláděte je oficiálně završen, až když je jedinec oddělený od matky nebo když se zvíře samo rozmnoží či odejde za tímto účelem do jiné zoologické zahrady.

"Malá Mersey je stále nebojácnější a prozkoumává svět kolem sebe. Od července už se s matkou pase na čerstvé trávě, ale až minulý týden poprvé ochutnala batát. Ten je oblíbenou pochoutkou zejména jejího otce Coopera," uvedl chovatel David Vala. Nově na sebe Mersey podle Valy nechává i opatrně sáhnout, což je důležité kvůli veterinárním prohlídkám. "Bude se to hodit, až bude mít ona sama jednou mládě," dodal.

Samička vombata obecného Mersey v Zoo Praha se svou matkou Winkleigh.
Samička vombata obecného Mersey v Zoo Praha se svou matkou Winkleigh.
Foto | Oliver Le Que / Zoo Praha

Rodiči mláděte je první chovný pár vombatů obecných v Česku, pětiletá Winkleigh a tříletý Cooper. Patří k tasmánskému poddruhu vombata obecného, který se oproti kontinentálním vombatům vyznačuje šedivější srstí, menším vzrůstem a díky tamnímu chladnějšímu klimatu i lepší snášenlivostí českého podnebí.

Vombat obecný je nejbližším příbuzným koaly, obývá Tasmánii a vlhčí oblasti Austrálie. Své teritorium si značí trusem, který má neobvyklý tvar krychle. Velkou část života tráví hloubením podzemního systému nor a chodeb. Z tohoto důvodu mají samice vak obrácený otvorem dozadu, aby mládě nezasypávaly hlínou.

Vombaty mohou v zahradě lidé pozorovat ve vnitřní expozici Darwinova kráteru, a to nejlépe při komentovaném krmení, které je každý den ve 14:00.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.8.2024 21:12
Jako dítěti mi nešlo do hlavy, proč vedle všech těch vačnatců se v Austrálii nevyvinul též vakočlověk. A proč jsou vaky jen tam, a ne nikde jinde. Příroda má spoustu tajemství, nad kterými budeme bádat ještě dlouho. Sylvia E. je skvělá, kdo nekoukal, má smůlu. Oceán je život, nikoliv biznis a skládka zadarmo.
Odpovědět
JN

Jan Novák

2.9.2024 11:25 Reaguje na Karel Zvářal
Vačnatci, někteří dokonce i vlastnící plně vyvinuté vaky se i dnes stále vyskytují v Jižní i Severní Americe, nikoliv pouze v Austrálii. A Vačnatci, a jejich širší skupina Vačnatých (Methatheria), se "relativně nedávno" vyskytovala prakticky po celém světě. V takovém spodním Miocénu např. i u nás (Amphiperatherium).

Co se týče "vačnatého člověka", evoluce není takhle determinovaná, s cílem vyvinout cokoliv v "inteligentního bipedního humanoida", ale někteří vačnatci připomínají tkzv. poloopice.
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31952424/
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2024 12:13 Reaguje na Jan Novák
Ano, máte pravdu, bylo to myšleno nikde jinde ve Starém světě. Dovezeného ptakopyska považovali vědci za podvrh. A vůči čemu bych se asi vymezil, tak to je pojem "determinovaná evoluce".

To je totiž tak nevyzpytatelný proces, kdy druhy vyhubené (predací) považujeme za vyhynulé. Podle mýho ptáci létají hnízdit k nám z důvodu, aby se vyhli predaci při hnízdění (nejvíce hady). U nás je také predace, ale na únosné úrovni. Tukani, kdyby neměli dlouhé zobáky a nezadělávali se blátem, tak by už asi dávno skončili (hadi, opice).

Prostě dřívější výskyt byl limitován nejen potravou a teplotou, ale pravděpodobně i predací. Např. známí trilobiti "vymizeli", ač v moři jich byla spousta druhů a někde při ochlazení či meteoritu přežít mohli. Ale zmizeli všichni do jednoho. To mi přijde divné, připomíná mi to dnešní "mizení" některých druhů, zatímco jiné jsou na vzestupu.

Krokodýli jsou pamětníci dinosaurů, tak proč takových druhů není mnohem více? "Obyčejná"= "nedosahující kvalit člověka" umí to, co on ani náhodou - měnit barvy podle prostředí. Na to, že žije krátce je nesmírně inteligentní. Roční dítě překoná hravě, co se týká přirozené inteligence. Takže naše pojmy jsou velmi relativní, poznání omezené a spoustu věcí posuzujeme z krátké epochy rozvoje vědy v posledních stoletích. A i zde je spousta sporů, neposledy viz. lov mamutů, kdy přes jasné důkazy je spousta hlasů, kteří vyhubení člověkem vylučují, resp. zpochybňují. A co potom jiné druhy, které byly mimo zájem lidí, ale také vymizely. Zde věda pracuje jen s tímto pojmem (vymizení, vyhnutí).
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2024 12:15 Reaguje na Karel Zvářal
obyčejná chobotnice
Odpovědět
JN

Jan Novák

5.9.2024 06:28 Reaguje na Karel Zvářal
No, z toho vašeho sáhodlouhého monologu, který je i není o tématu, vám takhle po ránu vyberu jen dvě věci - I na "blbé wikipedii" se můžete dočíst o následcích velkých vymírání na konci Devonu a Permu, kdy první víceméně zdevastovalo diversitu (nejen)trilobitů, a druhé prakticky vyhubilo 96% všeho života v mořích a oceánech. To že trilobiti vymřeli, je v rámci daných okolností, a v rámci toho co se dedukuje o jejich biologii, ne moc překvapivé.

Pamětníkem Dinosaurů jste i vy či já, pokud jste dneska venku potkali nějakého opeřence. Krokodýlové, jako pamětníci Dinosaurů jsou takové klišé, poslední společný prapředek všech druhů, co se dožili Holocénu, se vyskytoval "až v pozdní křídě", za to takové dnešní přesličky, slepýši, nebo scinkové, mají společného prapředka "už v juře". či živorodí savci v ranné křídě. Teoreticky to dělá ze všech uvedených příkladů větší pamětníky dinosaurů, než než třeba krokodýly :)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist