Ekologické organizace podaly ústavní stížnost proti výjimce pro elektrárnu Chvaletice

Nevládní organizace Hnutí Duha a Greenpeace a právní expertní skupina Frank Bold podaly ústavní stížnost na výjimku pro vypouštění emisí rtuti a oxidů dusíku, kterou od úřadů získala elektrárna Chvaletice v letech 2019 až 2021. Za protiústavní považují například to, že výjimka byla elektrárně udělena navzdory jejímu negativnímu hodnocení podle metodiky ministerstva životního prostředí. Nesouhlasí také s tím, že vypuštění více než tuny toxické rtuti soudy označily jako činnost, při níž nebude závažně znečištěno životní prostředí. Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě výjimku dvakrát zrušila, Nejvyšší soud rozhodnutí vždy vrátil. Napotřetí pak krajský soud výjimku potvrdil. Protože Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost ekologických organizací, podaly nyní stížnost k Ústavnímu soudu.

Krajský soud elektrárně Chvaletice přiznal přechodné období do 17. srpna 2027 s mírnějšími emisními limity pro oxidy dusíku ve výši 190 mikrogramů na metr krychlový a pro rtuť ve výši 23 mikrogramů na metr krychlový. V této lhůtě musí provozovatel předkládat pravidelné zprávy o ladění a doplňování technologií na snížení emisí a o dosažených výsledcích.

Původně měla elektrárna v integrovaném povolení emisní limit pro oxidy dusíku 200 miligramů na metr krychlový, nově platí roční průměrná koncentrace 175 miligramů na metr krychlový. U rtuti v minulosti žádný emisní limit neplatil, nyní je stanovena roční průměrná koncentrace na sedm mikrogramů na metr krychlový. Elektrárna také může podle integrovaného povolení v době mimořádných stavů při problémech se zajištěním dodávek energií v letošní topné sezoně limity pro oxidy dusíku a rtuti překročit. Po dobu trvání mimořádného stavu jsou mírnější, což doporučilo i ministerstvo životního prostředí. Při mimořádném stavu může elektrárna vypouštět roční průměrnou koncentraci oxidů dusíku 185 miligramů na metr krychlový, u rtuti platí limit 21 mikrogramů na metr krychlový.

Elektrárna Chvaletice je nejmladší hnědouhelnou elektrárnou v zemi, v provozu je od roku 1979. Společnost Severní energetická (Sev.en) elektrárnu koupila od společnosti ČEZ v roce 2013 za 4,12 miliardy korun. V roce 2022 vyrobila rekordních 4,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny. V minulosti podstoupila nákladnou rekonstrukci. Aby dosáhla požadovaných emisních limitů pro rtuť a oxidy dusíku, musela by investovat další vysoké částky. Výjimka umožňuje dočasně zachovat mírnější limity.

---

reklama

---