Vědci analyzovali vliv klimatických změn na lužní lesy v povodí Dunaje

Vědci a odborníci z osmi zemí dunajského povodí se shodli na tom, že je klíčové pravidelné zaplavování lužních lesů, jinak hrozí jejich zánik. Lužní lesy hrají důležitou roli ve vodním hospodářství a biodiverzitě tohoto regionu. Informovala o tom Česká zemědělská univerzita (ČZU). Ve Valticích se uskutečnilo mezi 11. a 13. zářím setkání vědců z mezinárodního projektu Dalia, jež se má zaměřit na ochranu lužních lesů. Jedním z prvních míst projektu je soutok Dyje a Moravy. Experti monitorovali vodní nádrže na tocích a vytvářeli predikce dopadů klimatických změn na okolní lužní lesy. Lužní lesy, nacházející se v dolních tocích řek, slouží jako přírodní rezervoár vody, což jim umožňuje zmírňovat povodňové vlny a při suchých obdobích postupně uvolňovat vodu do okolní krajiny. Tyto lesy zároveň tvoří důležitý biotop pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Avšak kvůli změnám klimatu a nadměrnému čerpání vody je jejich existence v ohrožení.

"Lužní lesy jsou životně závislé na pravidelném zaplavování. S postupujícími klimatickými změnami a zvyšujícími se nároky na využití vody se však podmínky v těchto oblastech zhoršují. Abychom tento složitý ekosystém dokázali udržet, je třeba uvažovat o vodním režimu komplexně, a to v celém povodí Dunaje," uvedla Zuzana Boukalová z Fakulty životního prostředí ČZU.

Jedním z pilotních míst projektu Dalia je lužní les na soutoku řek Dyje a Moravy, kde jsou lesy zásadně ovlivněny provozem vodních nádrží, jako jsou Nové Mlýny, Vranov a Vír. Monitoringem těchto nádrží se zabývá Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV TGM), který ve spolupráci s Fakultou životního prostředí ČZU zpracovává data v predikčních modelech. Ty umožňují lépe porozumět dopadům klimatických změn na vodní režim v lužních lesích. Díky hydrologickým matematickým modelům mohou vědci doporučit vhodný vodní režim nejen pro fungování lužních lesů v povodí Dyje, ale i v evropském měřítku.

Podle Adama Viziny z VÚV TGM klimatické změny vedou k extrémům ve vodním režimu. "V důsledku klimatické změny dochází k výraznějším extrémům, ať už jde o maximální průtoky vody, které mohou způsobit povodně, nebo o delší období sucha. Tyto extrémní jevy se navíc objevují v jiných částech vegetačního období," řekl. Dodal, že se zaměřují na celkové zhodnocení vlivu klimatické změny na vodní režim v lužních lesích, jejich další možnosti přežití, a to například i s ohledem na možnost přemnožení komárů či jiného hmyzu.

Dunaj je po Volze druhá nejdelší řeka Evropy. Protéká deseti zeměmi. Pramení v Německu a dále teče přes Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko, Rumunsko a hraničí s Moldavskem a Ukrajinou. Povodí Dunaje zasahuje do 20 států mezi nimiž je i Česko s povodím Moravy a okrajovou částí Šumavy.

Projekt Dalia, financovaný Evropskou unií, sdružuje 22 partnerů z osmi dunajských zemí. Jeho cílem je vytvořit integrovaný systém, který pomůže řídit a chránit vodní ekosystémy v regionu. Přestože většina řek v povodí Dunaje nesplňuje standardy kvality vody, odborníci věří, že jejich práce může přinést pozitivní změnu.

---

reklama

---