Miroslav Bobek: „Vlašťovky poletí letos na jih – aeroplány“

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Záchranná stanice hlavního města Prahy

25. září 1931 – shodou okolností jen tři dny předtím, než se veřejnosti poprvé otevřela brána Zoo Praha – přinesla Československá tisková kancelář z Vídně zprávu, kterou Národní listy uvedly titulkem „Vlašťovky poletí letos na jih – aeroplány“.

Ve zprávě samé se pak psalo: „Nepříznivé počasí, které nyní panuje a které zvláště v horských krajinách má takřka zimní ráz, brání vlašťovkám v odletu do jižních krajin. Na popud vídeňského spolku pro ochranu zvířat budou vlašťovky dopravovány přes Alpy letadly. – Vlašťovky, hledající útočiště, staly se velice krotké a dají se lehko schytat. Dopravní letadlo, které poletí dnes do Benátek, převezme prvý transport vlašťovek v bednách, zvláště k tomu účelu zřízených. V sobotu poletí velké dopravní letadlo do Benátek výlučně s transportem vlašťovek.“ (Pozor, ČTK sice psala o vlaštovkách, ale šlo také – možná dokonce hlavně – o jiřičky a v malém počtu rovněž o břehule.)

Všechno začalo v Rannersdorfu u Vídně, kde jednoho večera hledalo osmdesát zesláblých ptáků útočiště v obývacím pokoji tamní paní poštmistrové. Jak později napsal generální sekretář Vídeňské asociace pro ochranu zvířat pan Heller, následující den začaly přicházet zprávy z mnoha dalších míst na Dunaji. Tisíce vyčerpaných vlaštovek a jiřiček se usazovaly ve stodolách, stájích a kuchyních. „Když jsme v novinách oznámili, že tyto ptáky rádi převezmeme, abychom je dopravili na jih letadlem, nastal takový rozruch, že se nám dařilo dostat situaci pod kontrolu pouze s využitím všech našich pracovních sil dnem i nocí,“ popisuje Heller. „Telefon bez ustání drnčel. Naše pomoc byla žádána odevšad. Vlaštovky a jiřičky nám byly dodávány ve skupinách po 2, 5, 10, 100, 1000 až 5000…“

Přečtěte si také |

Miroslav Bobek: Čirá hrůza v očích bezbranných zvířat

Zesláblé ptáky posílali vídeňští ochránci zvířat letadly do italských Benátek; prý jich takto přepravili na třicet tisíc. Pak si pronajali i vyhřívaný kamion, kterým přes Alpy převezli dalších téměř padesát tisíc vlaštovek a jiřiček. Ztráty údajně nebyly vysoké, vesměs do pěti procent.

Dnes bychom asi diskutovali o tom, kdy je vlaštovkovité ptáky opravdu nutné zachraňovat, ale nikdo mi nevymluví, že v onom roce 1931 šlo o operaci, která si zaslouží úctu a obdiv. Až mnohem později, na podzim 1974, ji překonala západoněmecká Schwalbenhilfe, kdy letadly Lufthansy i Bundeswehru, vlaky i auty bylo na jih Evropy přepraveno více než milion jiřiček a vlaštovek. To by ale bylo téma na samostatné vyprávění.