https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/miroslavn-bobek-cira-hruza-v-ocich-bezbrannych-zvirat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Miroslav Bobek: Čirá hrůza v očích bezbranných zvířat

30.8.2021 | PRAHA
Mbama se nachází necelých tři sta kilometrů od Yaoundé. A zatímco v hlavním městě po mně prodejci bushmeatu házeli kameny, v Mbamě se lidé s luskouny nechávali ochotně fotografovat…
Mbama se nachází necelých tři sta kilometrů od Yaoundé. A zatímco v hlavním městě po mně prodejci bushmeatu házeli kameny, v Mbamě se lidé s luskouny nechávali ochotně fotografovat…
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Miroslav Bobek / archiv autora
Po více než roce a půl jsme o prázdninách navštívili Kamerun. Byla to bezpochyby přínosná cesta, kromě jiného jsem v jejím závěru podepsal memorandum s kamerunským ministrem pro lesy a faunu panem Julesem Ndoretem Ndongo. To je velmi významné pro další rozvoj projektu Toulavý autobus i dalších našich aktivit v této středoafrické zemi. Setkali jsme se také s řediteli dvou rezervací – Dja a Ngoyla – a rozhodli se podpořit práci jejich „ecoguards“. Současně jsme se však přesvědčili, že ochrana přírody v době covidu bohužel značně utrpěla. Tomu je věnován i můj následující příspěvek.
 
Po svém příletu do Kamerunu jsem se vypravil na tržiště Nkol-Ndongo. To se nachází nedaleko od centra kamerunské metropole Yaoundé a důvodem mé návštěvy byla informace, že právě na něj směřuje bushmeat – maso divokých zvířat – z oblasti biosférické rezervace Dja.

Věděl jsem, že pandemie covidu-19 negativně poznamenala i ochranu přírody a boj proti pytláctví v Kamerunu, a tak jsem byl připraven na mnohé. Ne však na to, co mne čekalo. Na stolech stlučených z prken a dokonce i na zemi se povalovalo množství zvířat. Kočkodan, osináci, nandinie… K jednomu ze stolů – obsluhovala ho tělnatá trhovkyně ve vzorovaných modrých šatech – jsem přišel blíž. Vedle osináků na něm ležela zmije gabunská – a tři luskouni. Další, snad ještě živí, se nacházeli v pytli pod stolem. Zrychlil se mi tep. Přímo přede mnou bylo naprosté popření veškerého úsilí o ochranu ohrožených druhů. Rychle jsem udělal několik fotografií a začal křik. Dal jsem se na ústup a vzápětí už vzduchem svištěly kameny.

Zdůrazňuji, že luskoun je i v Kamerunu chráněný a nesmí se lovit, natož prodávat. Nikdy a nikde jako tentokrát jsem však tolik luskounů na prodej neviděl… Snažil jsem se sice zdržet unáhlených soudů, ale svůj děsivý zážitek jsem dokázal interpretovat jediným způsobem: s pandemií polevil boj proti pytláctví a obecně možná došlo k něčemu, co by šlo označit jako rozvolnění mravů.

O dva dny později jsme se cestou do Dja zastavili ve vesnici Mbama a u dřevěné boudy s hrdým nápisem „Bar Parlament“ si objednali pivo. Ještě jsem se ani nestačil napít, když se objevila dáma s živým luskounem. Po chvíli už nám v naději na slušné spropitné pózovali dva místní ochmelkové – a každý držel za ocas jednoho luskouna. Svým způsobem to byl horší zážitek než na trhu v Yaoundé.

Luskouni jsou po celá léta nejvíce nelegálně obchodovanými savci světa. V Africe a v Asii platí za vynikající pochoutku. Navíc jsou ale šupiny luskounů používány v tradiční čínské medicíně a navzdory všem zákazům nelegální obchod s nimi dosahuje ohromných objemů. Důležitá trasa tohoto obchodu směřuje přes Kamerun do Nigérie a odtamtud do Vietnamu.

Hovořil jsem s řadou lidí, abych kriticky zhodnotil svůj prvotní názor, ke kterému jsem dospěl po návštěvě trhu Nkol-Ndongo. Bohužel se mi však potvrzoval. A pomyslnou tečku jsem za ním udělal po přečtení dvou zpráv, které jsem si o něco později přes satelit stáhnul na základně v hlubinách pralesů Dja. V jedné z těchto zpráv se psalo, že v Nigérii byla zabavena zásilka více než sedmi tun (!) luskouních šupin (v posledních třech letech devátá největší na světě), a ve druhé mi kolegové sdělovali, že v jedné z vesnic poblíž Dja viděli v prodeji mládě luskouna…

Oběma těmto zprávám časově předcházela ještě jedna. Byla od anglické bioložky Jane Goodall, která v ní reagovala na mou fotografii z Mbamy, a na místě se mi z ní podařilo stáhnout jen hlavičku. I ta ale hovořila za všechno: „Ach, Miroslave, MUSÍME něco udělat. V těch očích je čirá hrůza.“

Luskouni jsou jednak konzumováni „v místě“, jednak jsou jejich šupiny předmětem nelegálního obchodu. V tradiční čínské medicíně se používají asi v 500 přípravcích, které jsou určeny na nejrůznější problémy, například na kožní nemoci nebo na hysterii. Čína přestala tato tradiční léčiva v rámci zdravotní péče před dvěma lety hradit a obchod se šupinami stíhá, ale pašování pokračuje a nezastavila ho ani pandemie covidu-19, což dokládám i přehled největších zadržených zásilek luskouních šupin od roku 2019.

3. dubna 2019 – 12900 kg - Singapur

8. dubna 2019 – 12700 kg - Singapur

21. července 2019 – 11900 kg - Singapur

říjen 2019 – 10650 kg - Čína

19. ledna 2020 – 9500 kg - Nigérie

21. ledna 2021 – 8800 kg - Nigérie

22. března 2019 – 8300 kg - Vietnam

16. ledna 2019 – 8270 kg- Hongkong + Středoafrická rep.

28. července 2021 – 7100 kg - Nigérie

Poznámka: Jedna tuna šupin představuje asi 2500 zabitých luskounů.


reklama

 
foto - Bobek Miroslav
Miroslav Bobek
Autor je ředitelem Zoo Praha.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

30.8.2021 07:13
jsme si velmi zvykli na své mentální mřížky a klece a zapomněli jsme, že i člověk kdysi byl lovenou zvěří. Ono velmi rádi zapomínáme na svůj " přírodní" či přirozený charakter i podle Darwinovy teorie evoluce druhů. Problém Laskounů je to, že lidí je moc a Laskounů omezené množství. Problém není to, že jsou jedeni ale nenasytnost. Podivovat se nad tím, že lidi jedí maso není asi ta správná cesta, oni asi v Kamerunu nemají velkochovy prasat, a různého dobytka a tak jedí co mají po ruce. Možná si můžeme myslet že jsou zaostalý ale být v jejich kůži asi by jsme dělali to samé. Jen je otázka, co budou jíst, až je všechny zlikvidují ale to už je trochu jiný příběh.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2021 08:38
Domorodcům zřejmě nijak neimponuje, že luskouni se živí mravenci a termity - těch je tam zřejmě také neúrekom. Jakožto noční zvíře ho není tak snadné najít, a vzhledem k obrovskému odlovenému množství zřejmě ani vyhubit. Je tedy otázka, zda tlak na jeho ochranu není spíše kontraproduktivní, neb zvyšuje zájem a ceny. V rezervacích snad půjdou ohlídat, ale jinde je to asi jen zbožné přání...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.8.2021 09:25 Reaguje na Karel Zvářal
jen mi připomíná, že pokud tam jezdí "zelení" mozci ty místní obyvatele instruovat, jak mají chránit zvířata a nedat jim návod jak jinak naplnit vlastní břicha, je tahle " ochrana" úsměvná, že tak dopadá mě vůbec nepřekvapuje. Lidi v Africe uvažují krátkozrace na hladomory jsou zvyklí a pokud bude co lovit, tak se podle toho taky zařídí. MY si s nima nezavdáme...oni likvidují živočichy, protože chtějí naše " technologie" mají dojem, že si tu žijeme líp ale jak jsem napsal výše, jediná technologie je, že jsme si svojí přirozenost zaškatulkovali do sítí čísel, dat, vědecký popis musíme mít i na utření zádě a nejrůznější sítě a čím více online, tím více " nudy" k zábavě. a pak sem migrují typy s telefonem s internetem a vychrtlí. My nejsme lepší jen zmatenější vybudovali jsme svoji vlastní iluzi " dokonalého" světa ale veskrze je vylhaný a teď tomu naivkové věří, VĚŘÍ LŽÍM, KTERÉ JSME SI ZKONSTRUOVALI A KTERÉ NÁS OVLÁDAJÍ. To jsou virtuální světy a paraely. Málo kdo si uvědomuje, že to nás rozděluje jak společensky, sociálně.
Odpovědět
JM

Joska Malý

30.8.2021 09:03
A co se nám autor snaží sdělit? Zabij černouška, zachráníš luskouna? To snad doufám, ne.
Myslím, že domorodcům v Kamerunu je nějaká ochrana zvířat naprosto ukradená, jsou chudí, hladoví a je jich moc. HDP na hlavu klesá.
Čirá hrůza v očích? Nějak jí na té fotce nevidím. Bude nás autor častovat též čirou hrůzou v očích slepic, krav a prasat na jatkách? Daleko více hrůzy a smutku lze spatřit v očích mnoha deprivovaných zvířat v Pražské zoo, ale to autorovi žíly netrhá.
Takový luskoun si žije hezky v přírodě až ho jednou někdo uloví.
Pokud je chce autor zachraňovat, pak by měl více jak miliardě čínských bratří vysvětlit, že věří ve středověkou magii, této zemi to zakázat a též se nějak postavit k populační explozi v Africe, kdy zvýšení populace z nějakých 200 milionů na současnou miliardu za posledních padesát let jistě zvedlo lidský tlak na lusknouny. Bude autor zakazovat očkování, rozvojovou pomoc, lékaře bez hranic, propagovat plánované rodičovstí?
Dost dobře si nedovedu představit, co jiného by s paní Goodalovou pro lusknouny mohli udělat?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.8.2021 12:16
jediná cesta v Africe je zastavit populační explozi, tím se možná zmírní tlak na poslední zbytky divočiny, což je však utopie.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 14:14
A bude ještě hůř. Obyvatelstvo na africkém kontinentu přibývá geometrickou řadou a všichni chtějí jíst. takže počítejme s tím, že postupně většinu zvířat vybijí. Možná nakonec ty kritizované zoologické zahrady budou jediným místem, kde divoká zvířata z Afriky bude možno vidět.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

30.8.2021 14:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
tohoto scénáře se obávám, je velmi reálný, min. některé parky přežijí, ale jen za ostnatým drátem, tvrdě hlídané. Část obyvatelstva se přesune do Evropy...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 15:54 Reaguje na Robert Jirman
S ohledem na současný vývoj populace v Africe je Vámi předpovídaný scénář reálný. Kupříkladu na Madakaskaru bylo v roce 2000 15 miliónů obyvatel. V roce 2020 už 29 miliónů. To je nárůst skoro o sto procent za dvacet let. Při tomhle tempu obyvatelstvo vyžere zdroje na kontinentu nejpozději za 50 let a pak bude následovat hromadný exodus do Evropy. Co ale budeme dělat třeba s dvěma sty milióny lidí, kteří mají IQ 80 a nižší, to nějak nevím.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

1.9.2021 01:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Exodus zastaví kulomety na pobřeží Evropy.
Asi to zní drsně, ale stane se jen to co se už mnohokrát stalo, že starousedlíci buď se ubránili a nebo je nová vlna migrace vyhubila/prokřížili se.
Stačí se podívat do České kotliny - i zde byly kdysi jiné národy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.9.2021 08:37 Reaguje na Pavel Jeřábek
Obávám se, že tohle Evropané nikdy neudělají. Ne že by toho nebyli schopni. Tohle řešení velí zdravý rozum, který bohužel úředníkům v Bruseli chybí. Takže migranti při snaze o vniknutí do Evropy mohou házet dřevěné klacky, hořící pneumatiky, zápalné lahve a kameny, zatímco ochrana hranic může použít pouze vodní děla. Je to podobné, jako kdyby Stalin svým vojákům nařídil bojovat s útočícími Němci pomocí sněhových koulí. Takže i když jsem životním postojem optimista, co se týče budoucnosti Evropy mě jímá nejhorší skepticismus. Tohle fakt nedopadne dobře.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.8.2021 15:16
Paní Jane Goodall se nemýlí.
Nevím, jak moc a jestli vůbec OSN propaguje na celosvětové úrovni politiku zvýšení vzdělanosti v Africe a spolu s tím pomocí antikoncepce omezení porodnosti. Vyspělé země by v tomto měly táhnout za jeden provaz, což se neděje.

V Evropě se podařilo lidem vyhubit řadu zvířat ještě v době, kdy nebyla přelidněná (pratur, divoký kůň). Není to tak dávno, co na našem území člověk vyhubil medvědy, vlky, rysi, bobry, orly ...

Předpokládám, že nejen v Číně, ale i ve všech ostatních asijských zemích jako Vietnam, Singapur atd. je obchodování s těmito divokými zvířaty nelegální. Boj s pověrami je bohužel v těchto zemích zatím málo úspěšný.
Odpovědět
Hu

Hunter

30.8.2021 16:06 Reaguje na Majka Kletečková
Nesmíte se na to dívat pohledem přecitlivělého a zhýčkaného Evropana, this is Africa and AWA.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 16:11 Reaguje na Majka Kletečková
Plošný zákaz obchodu se zvířaty bez doprovodných programů nic nevyřeší. Dokážu si představit farmu se stovkami nosorožců, které každý rok uspí, uřežou jim rohy a ty se prodají do Azie. Dokážu si představit, že bude plánovaný odstřel přebytečných slonů, aby nedocházelo k jejich přemnožení na zmenšujícím se území, kde mohou žít. Z prodeje těch nosorožčích rohů a slonoviny by se financovala ochrana před pytláctvím. Pokud totiž jen plošně zakážeme obchodování se zvířaty, bez dalších programů, černý obchod se těmito komoditami nezastavíme. Pokud budou odběratelé, budou i dodavatelé a díky plošnému zákazu cena těch komodit vzroste, čím se jenom zvýší jejich cena. A pokud si myslíte opak, tak si vzpomeňte na plošnou prohibici v USA v minulém století. Zákazem konzumace alkoholu stát jenom podpořil jeho prodej na černém trhu. Takže v důsledku stát přišel o spoustu peněz na daních a vydělala na tom mafie. Nenabízí to určitou paralelu s obchodem se zvířaty?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.8.2021 16:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Předběhnu nejpilnějšího přispivatele a napíšu, že při tomto parasystému se není čemu divit. Tupé restrikce bez provázaných činností (Vámi naznačenými) nemohou vést ke kýženému výsledku. Při dnešních technických možnostech šedé "ekonomiky" (pytláctví) je iluzí doufat v prozření hladového venkova a konzervativních Asiatů. Prostě ta masa odběratelů je neukontrolovatelná, zbydou opravdu jen rezervace a zooparky.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 17:21 Reaguje na Karel Zvářal
Když to vezmu jenom z pohledu slonoviny a nosorožčích rohů, tak tady existuje určitá vrstva velmi movitých lidí, kteří si staví nákladné paláce, kupují drahá auta, soukromá letadla a luxusní jachty. Tito lidé dají za ozdobné předměty ze slonoviny, případně prášek z nosorožčích rohů téměř cokoliv. Když jim to nedáme legálně my, dá jim to nelegálně černý trh a bude to stát životy mnohem více zvířat než při legálním trhu. V souvislosti s tím se mi zdá exhibicionistické pálení sloních klů a nosorožčích rohů jako neskutečná pitomost ekodžihádistů.
Odpovědět
MV

Miloš Vondruška

30.8.2021 16:42
A čemu se diví, průměrné IQ afričanů je 60-70 a jediné co umí je se množit. Na začátku století žilo v Africe 150 milionů lidí, dnes jich je tam 1,5 miliardy. A za tohle může bílý muž, který jim tam vozí potravinovou pomoc, dává jim lékařskou péči a celkově se o ně stará. Nechápu čemu se pan Bobek diví a bude hůře, do 30 let jich tam má být zase dvojnásobek, to už tam nezbude nic. Otázka je co dál, vezmeme si celou Afriku do Evropy?
Odpovědět

Milan Štrupl

30.8.2021 17:36 Reaguje na Miloš Vondruška
Naprosto přesně, jen si myslím, že na začátku 20století nežilo v Africe ani těch 150mil, bylo jich tuším ještě méně. Jen za posledních 100let některé státy navýšily populaci až 16x a do roku 2050 to bude 32x násobek... V Africe není málo jídla a vody, ale moc lidí...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 18:03 Reaguje na Milan Štrupl
V roce 1900 to bylo asi 130 miliónů. Teď je to něco přes 1,25 miliardy.
Prognóza:
Rok 2050 - 2,5 miliardy
Rok 2100 - 4,1 miliardy.
Akorát ta prognóza nehovoří o tom, co ti lidi budou jíst. Zřejmě hlínu, protože dost potravin pro všechny lidi na kontinentu není už teď.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.8.2021 17:41 Reaguje na Miloš Vondruška
to vykládáte jako by se měla udělat rezervace s ostnatým drátem okolo celé Afriky a bylo by :-)
Odpovědět
va

vaber

31.8.2021 08:56 Reaguje na Miloš Vondruška
stále dokola, na světové výstavě r.1896 ,tuším ,se oslavovala miliarda lidí na planetě,
Evropa si řešila svoji populační explozi emigrací do celého světa a vlezli do všech kontinentů, stovky milionů lidí
Evropa zlikvidovala populace vetšiny zvířat, prý jsou přemnožená a škodí,
zlikvidovala lesy, kdysi ,ještě před 2000lety byla Evropa zalesněná od jihu až po sever,
hustota obyvatel na 1km2 je stále v Evropě vyšší než v Africe,
příčiny populační exploze ve třetím světě -to by byla debata,
každý podnikatel dá přednost zisku před ochranou přírody ,
v čem jsme jiní? při svém vysokém IQ evropana, by jste to měl vědět,
každý si má zamést před svým prahem, mnozí však vídí chyby jen těch druhých
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

31.8.2021 16:36 Reaguje na Miloš Vondruška
Vždy se směji když čecháček vykládá o afričanech, že jediné co umí je množit se. A že za růst populace může potravinová pomoc a lékařská péče.

Buď jde o dobrý trolling nebo o totální neznalost tamní situace.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

31.8.2021 21:12 Reaguje na Petr Eliáš
Dlouhá staletí byl počet obyvatel na africkém kontinentu zhruba konstantní. Africká žena porodila nějakých 6-8 dětí. Nějaké odchytli otrokáři, hodně jich zemřelo na choroby, sem tam nějaké zabily šelmy. Dospělosti se dožilo 1-2. Jenže pak začala do Afriky putovat humanitární pomoc. Potraviny, lékařská pomoc. Úmrtnost drasticky poklesla, jenže porodnost zůstala. Díky tomu začal počet obyvatel Afriky narůstat geometrickou řadou. V roce 1900 byl počet obyvatel Afriky zhruba 130 miliónů, v současné době to je něco přes 1,25 miliardy. Za sto dvacet let počet obyvatel na tomto kontinentu narostl prakticky desetinásobně. A co s tím dělá OSN, co s tím dělají neziskovky? Nic. Jenom nás pořád masírují, kolik dětí tam umírá hlady a že bychom měli přispět na jejich záchranu. A proč se nepředchází jejich narození? To neziskovky a OSN nemají ve svém plánu. Tak dalece totiž neuvažují.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

1.9.2021 12:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Řeknu to jednoduše. Opravdu mě ty vaše hovadiny jak za vše může humanitární pomoc a přemnožení, nezajímají...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.9.2021 19:03 Reaguje na Petr Eliáš
Jednoduchá pomoc. Tak to nečtěte. Případně zkuste nastínit svůj pohled. Nebo akorát dokážete kydat špínu na jiné?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 09:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nebo pro vás by mohla být jednoduchá pomoc a to si něco o Africe zjistit a ne jen opakovat prostoduché fráze, že za vše může přemnožení, neziskovky a humanitární pomoc... ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.9.2021 19:26 Reaguje na Petr Eliáš
Víte, co se říká, když se někdo směje a neví vlastně čemu...?-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 09:02 Reaguje na Karel Zvářal
Já to vím. Názorům místních ,,odborníků,, že za ta mohou neziskovky, humanitární pomoc a lékařská péče.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2021 10:16 Reaguje na Petr Eliáš
Tak to jste si určitě vědom toho, že tato péče v zemi, kde byli zvyklí na hladomory, nemoci, kmenové války apod., tomu přemnožení nahrává. Nevím, co jste měl z matematiky, ale určitě vám něco říká přímá úměra. Tj. čím více hladových krků, tím více snědených luskounů a jiných zvířat. A jestli opravdu trpíte touto provozní slepotou a není to jen trolení, tak je mi vás líto.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 10:49 Reaguje na Karel Zvářal
Nerad vám to říkám, ale vy a vaši diskuzní kolegové zastávající názor, že za vše může přelidnění, také trpíte provozní slepotou a je mi vás líto. ;)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2021 11:47 Reaguje na Petr Eliáš
Jste normální hulvát, demagog a manipulátor, a já jen doufám, že pan Šeděnka se nenechá otrávit, jak se vám to povedlo u pana Machačka.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 12:09 Reaguje na Karel Zvářal
Se nerozčilujte, není to zdravé. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.9.2021 12:14 Reaguje na Petr Eliáš
To určitě, vzteky bez sebe!-)) Zjistěte si, co píše ke stavu světové populace Václav Cílek. Říká, že od 2,5 mld lze považovat další nárůst za přemnožení, tzn. že planetu enormně zatěžujeme. To je pro mě autorita, ne nějaký Eliáš.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 17:41 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím, kde to psal. Klidně sem můžete dát odkaz...

Já bych byl s tím p. Cílkem opatrný. I přes to, že s ním v mnoha věcech souhlasím, tak občas jeho tvrzení/vyprávění nejsou přesná a v mnoha ohledech přehání až do takové míry, že se z něj stává prorok apokalypsy. ;)
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.9.2021 15:48 Reaguje na Karel Zvářal
Nebojte se pane Zvářale, otrávit se nenechám. Beru to pragmaticky - na královských dvorech měli pro pobavení svého šaška, my máme Eliáše. Výhoda je, že je zadarmo, nevýhoda je v tom, že šašek trousil moudra, to co trousí pan Eliáš, žádné moudro neobsahuje. Ale jak říkal Josef Švejk - sprostá nádoba pobaví nejlépe.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

1.9.2021 17:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ono jaksi obyvatelstvo nižších zeměpisných šířek není zvyklé řešit zítřek , chránit zásoby apod.. Po tisíce let se živili lovem a sběrem po celý rok a zimní chlad a hlad je netrápil. takže nejsou zvyklí uvažovat , že něco vyhubí a sežerou a zítra nebude co dalšího. Nebo obdělat pole a za pár měsíců mít sklizeň. To po nich chtěli až otrokáři s těžkým nátlakem. Proč uživit v pohodě 3 děti, když mohu mít 10 a ty tři nakonec zbydou taky ? Proč si nepočkat na konvoj s potravinami , které po patřičném odlehčení ozbrojenou bandou nakonec stejně do tábora dorazí a ti hodní (nám sloužící) nás i poléčí , oočkují atd. Nebo se vydat jim naproti třeba do Evropy s nataženou dlaní , ale hlavně na žádnou práci nesahat. Vlastně jo - koupit kredit do IPhonu a nabíječku strčit někde do zásuvky.
Odpovědět

Milan Štrupl

30.8.2021 17:33
Do roku 2100 nebude žít v Africe nic většího než myš.... Tyhle lidi nic nezastaví, vykácí a vypálí lesy, vybijí a sežerou vzácná zvířata a zlikvidují ekosystémy - naše auta a továrny neudělají ani zlomek škody, kterou napáchají běžní lidé v Africe... No a až to tam zlikvidují, tak se přesunou k nám, vlastně už se přesouvají...
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.8.2021 20:02
To je zvíře...Ale ne, škoda ho. Proč Číňani nepoužívají radši namletou rohovinu z nehtů hospodářských zvířat než rohy nosorožců nebo tyto šupiny, to by byl aspoň byznys pro Jihoameričany, dokonce pro korporace:-!.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

30.8.2021 21:55 Reaguje na Jarka O.
Keratin jako keratin. Kdyby si obyvatelé celé Evropy stříhali nehty a po namletí je posílali do Číny, pokryla by se poptávka po keratinu v celé Číně bez jakýchkoliv problémů.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.8.2021 22:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jsem pro. Jako se vykupovaly léčivky, tak by se vykupovaly nehty a vlasy, ty se vlastně už vykupují. Lidé a dobytek z Evropy a JA by jejich spotřebu pokryli. S přelidněním pořád nevím, v Evropě původních obyvatel spíš ubývá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 19:47 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A proč by to mělo být zrovna z lidí? Proč třeba ne z kravských rohů? Čím dál víc se chovají všelijaké rasy skotu v přírodě na maso a i někteří producenti mléka přecházejí na přírodnější chov v přírodě a na přírodnější rasu. A všechny tyto "přírodnější" rasy hovězího dobytka vesměs mají rohy a to často i dost velké s velkou hmnotností a velkým obsahem keratinu.
Anebo třeba když už, tak ať se koupí původní hovězí dobytek z Balkánu , tito polodivocí tuři mají rohy obrovské. Nebo se koupí na chov třeba tuším hovězí dobytek od černošských Masájů v Keni, tito domestikovaní tuři mají běžně až dvoumetrové rohy. Z jednoho takového dobře odchovaného tura by bylo keratinu víc než z jednoho nosorožce.
Mohli by se chovat třeba v našich rezervacích společně se zubry a divokými koňmi.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.8.2021 22:52
Boj to není lehký, ale rozhodně ne beznadějný. Spousta zemí v Africe udělala obrovské pokroky v ochraně tamní přírody - od Rwangy a Angoly po Tanzánii nebo Gabon. Dodnes vlastně nikdo neví, zda je nosorožec tuponosý severní skutečně vyhubený a zda nežije někde v obrovské divočině v Jižním Sudánu. Ostatně.... když v Jihosudánském Suddu dodnes probíhá migrace milionů antilop, proč by nemohlo přežít pár nosorožců, že? Teprve zjišťujeme, co vlastně žije na jihovýchodě Angoly, která je i dnes vlastně neobydlena. Podobné výzkumy jsou i v dalších zemích, kde se podobné oblasti nachází... třeba v Mosambiku. Tolik k těm kecům, že v Africe nebude za chvíli vlastně co chránit.

Upozorňujme na problémy a vyvolejme u lidí zájem o ochranu přírody v Africe. Ale rozhodně neztrácejme víru v to, že to co tam je dnes se z velké části nepodaří zachránit. Podaří - jsem o tom přesvědčen.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

2.9.2021 10:40
Ach ti zlí Afričané. Za vše mohou oni, nebo počkat...

Kam směřuje nejvíce zásilek? Že by do Asie? Docházelo by k pytláctví v takové míře, kdyby nebyla poptávka po šupinách luskounů v Asii tak vysoká?

Kvůli komu přichází Kamerunští rybáři o živobytí a musí si hledat jiné zdroje příjmu? Nemají na to vliv například Asijské a Evropské flotily lovící u břehů západní Afriky?
(https://www.voanews.com/africa/african-countries-call-china-stop-illegal-fishing ; https://www.seafoodsource.com/news/environment-sustainability/eu-fishing-agreements-accused-of-contributing-to-overfishing-in-west-africa)

Pomohlo by luskounům omezení zahraničních dřevařských firem, které stojí z velké části za nelegální těžbou dřeva v Kamerunu?
(https://cases.open.ubc.ca/illegal-logging-in-cameroon/ ; https://cidt.org.uk/two-logging-companies-suspended-in-cameroon-after-denunciation-for-illegal-logging-by-the-snoie-system/ )

Atd....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.9.2021 20:01
Mě by za prvé docela zajímalo, proč ředitel zoologické zahrady financované státem a tedy úředník a manažer placený státem nepracuje na své pozici, ale dělá zeleného aktivistu v Africe. Doufám aspoň, že během té doby, co "aktivistuje" v Africe si aspoň pozastavil svůj plat.
Co se týká ochrany afrických zvířat v jejich původní domovině, podle mne to je čistá odpovědnost tamějších samostatných a suverénních států. Odborník a specialista z Evropy do toho může zasahovat pouze pokud je k tomu vyzván, buď vládou příslušného afrického státu neb nějakou jeho oficiální institucí.
Co se týká uplácení afrických úředníků a dalších podobných nelegálních či pololegálních aktivit, já bych se nad těmi lidmi tolik neofrňoval. Pokud u nás v Evropě bude Green Deal aplikován v takové intezitě, v jaké ho zelení propagují a zamýšlejí, velice rychle vzniknou z nyní vyspělých evropských států podobné banánové ekonomiky, jako jsou nyní v Africe . A jak nyní v Africe berou úředníci úplatky, protože jen z platů úředníka by neuživili svou rodinu, tak podobné to bude v Evropě. Jenom místo třeba luskounů se ta aktita bude týkat něčeho jiného, jiného živočicha nebo třeba vydolování nějakého nerostného ložiska nebo třeba používání nelegálního pesticidu na komplex polí na levné potraviny pro Číňany.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist