V pátek startuje Ptačí hodinka - tradiční zimní sčítání ptáků nejen na krmítkách

Nadcházející víkend 10.–12. ledna se mohou lidé zapojit do již sedmého ročníku Ptačí hodinky. V projektu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO) každoročně sčítají ptáky (nejen) na krmítku desítky tisíc lidí. Pomáhají tak zjistit více o chování zimujících ptáků. Do loňského ročníku se zapojilo rekordních 35 tisíc lidí. Dohromady zpozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Nekorunovanou královnou krmítek je dlouhodobě sýkora koňadra, která zatím pokaždé obsadila první příčku, co se týče počtu pozorování. Kromě běžných zimujících druhů, jako jsou právě koňadry, kosi nebo zvonci, se mohou lidé stále častěji setkat také např. s rehky domácími či špačky, kteří běžně tráví zimu ve Středomoří. Změna klimatu způsobuje, že stále více jedinců dříve tažných druhů přečkává zimu u nás..

Jak se do sčítání zapojit vysvětluje Filip Tuháček, koordinátor Ptačí hodiny z ČSO: „Zúčastnit se může opravdu každý. Stačí, když si kdykoli od pátku do neděle vyhradíme hodinu času na pozorování. Druhy, které vidíme, pak zaznamenáme do online formuláře na ptacihodinka.cz.“

Při sčítání je důležité započítat vždy nejvyšší prokazatelný počet jedinců daného druhu, který se objeví v našem zorném poli. „Vidíme například nejprve dva vrabce polní, za chvíli je jich tam pět a po chvíli už jen jeden? Zapišme si u vrabce pětku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik. Tím se vyhneme tomu, že bychom nějakého ptáka započítali dvakrát,“ popisuje Tuháček.

Občas se může stát, že se během 60 minut vyhrazených pro sčítání neobjeví žádný pták. Tuháček nabádá, aby se i takováto pozorování lidé neostýchali odeslat. „Tato data jsou pro nás velmi cenná. Ptačí hodinka není soutěž, kdo zaznamená nejvíce druhů, ale vědecký výzkum, a tak je důležité vědět třeba i to, že se někde v určitý čas žádní ptáci nevyskytují.“

Pokud má člověk problém s rozpoznáním druhů, může se předem připravit. „Na webu Ptačí hodinky máme materiály, které lidem pomohou rozpoznat nejčastější druhy, které létají na krmítka. Pokud si chtějí účastníci ověřit znalosti, mohou zkusit i některý z kvízů,“ sděluje Tuháček.

„Některé druhy však dokážou rozeznat pouze zdatní ornitologové. Jedná se např. o šoupálka dlouhoprstého a krátkoprstého, kteří jsou od sebe téměř k nerozeznání a nejsnáze se poznají podle zpěvu. Navštíví-li nás šoupálek na krmítku, nejlepším řešením je zapsat jej jako šoupálek sp. (sp. z latinského species, tedy druh). Podobně je to u sýkory babky a sýkory lužní. V tomto případě zadáváme do formuláře sýkora babka/lužní,“ vysvětluje Tuháček.

V rámci Ptačí hodinky se do sčítání opeřenců běžně zapojují celé rodiny, ale i školní kolektivy nebo přírodovědné kroužky. „Jen loni se díky zapojení veřejnosti podařilo získat data o 800 tisících ptáků. Díky tomu můžeme sledovat, jak se mění početnost a chování u našich přezimujících druhů,“ vysvětluje přínos sčítání ptáků Tuháček.

Loni lidé zaznamenali významný nárůst početnosti červenky obecné nebo kosa černého. Kromě toho se objevili i jedinci výjimečně zimujících druhů, jejichž většinová populace odlétá zimovat do Středomoří. „Zaznamenali jsme například 139 rehků domácích, ale i holuby hřivnáče, konipasy bílé či pěnice černohlavé,“ vyjmenovává Tuháček druhy, u kterých čím dál častěji mírnější zimy ovlivňují jejich rozhodnutí, zda se vydat na dlouhou cestu do Středomoří nebo zariskovat a strávit zimu v Česku. „Jedním z druhů, které blíže sledujeme, je rehek domácí, pták roku 2024. Kromě ptačí hodinky se tak lidé mohou zapojit i do zimního mapování rehků,“ nabádá Tuháček k další dobrovolné aktivitě.

Spolu se začátkem Ptačí hodinky spousta lidí řeší, jaké krmivo nasypat do svého krmítka, aby přilákali co nejvíce ptačích druhů. Podle Dity Hořákové z ČSO platí jednoduchá poučka. „Čím pestřejší stravu ptákům nabídneme, tím více druhů se nám podaří přilákat. Nejvíce osvědčeným typem potravy pro ptáky na krmítku jsou semena slunečnice. Přivítají také vlašské ořechy či jablka.“

Důrazně však varuje před podáváním nevhodné potravy. „Do krmítka rozhodně nepatří plesnivé či jinak zkažené krmivo. Ptákům také nikdy nenabízíme cukroví, slané anebo kořeněné zbytky z naší kuchyně.“ Dalším nešvarem jsou podle Hořákové umělohmotné síťky, ve kterých se prodávají lojové koule, a které lidé často zavěšují na větve stromů. „Dělají to v dobré víře, ale často pak už síťky neseberou, takže tu visí klidně několik měsíců. Jednak je to zbytečný plast, do kterého se ptáci mohou zamotat a jednak, pokud spadnou, je mohou spolknout psi, ježci či jiní savci,“ upozorňuje Hořáková a dodává, aby kromě krmení nezapomněli lidé nabídnout ptákům také pítko s vodou.

„Pokud na krmítko nelétají ptáci, spíše než neatraktivní krmení za tím bude nevhodné umístění. Drobný pěvec vylétnutím za potravou riskuje život, protože dobře ví, že v okolí číhají dravci, například krahujci. Raději než volnému prostoru dávají ptáci přednost krmítkům, která jsou zavěšena do hustých větví nebo připravena v blízkosti keřů,” radí Hořáková. Opeřenec tak může rychle sebrat sousto, přesunout se zpátky do porostu a v bezpečí se v klidu najíst.

Občas se stane, že lidé zaznamenají na krmítku nezvykle načepýřeného, malátného či jinak nemocně vypadajícího ptáka. „Pokud se na krmítku objeví takovýto jedinec, je velice pravděpodobné, že trpí trichomonózou, které se také přezdívá krmítková nákaza. Na člověka není přenosná, ale pro drobné ptactvo bývá smrtelná,“ varuje Hořáková.

Co tedy v takové situaci dělat? „Pokud pozorujeme na krmítku a v okolí viditelně nemocné nebo dokonce uhynulé ptáky, je třeba okamžitě krmení přerušit, toto krmivo vyhodit a krmítko vydezinfikovat a nechat řádně vyschnout nebo vymrznout. Znovu můžeme krmit nejdříve po 14 dnech. Je rozhodně lepší nutit ptáky hledat si přirozenou potravu na větším území než je vystavovat smrtelnému nebezpečí na plném krmítku,“ dodává Hořáková.

Při sčítání ale není třeba vázat se jen na krmítka. Své kouzlo má i pozorování v divoké přírodě. „Například u rybníka, řeky či ve skalách můžeme zaznamenat opravdu zajímavé druhy, které nahlásí jen málokdo. Zásadní je dodržet pravidlo, že se u sčítání neprocházíme: hodinu stojíme na jednom místě a pozorujeme všechny ptáky v okolí,“ dodávají ornitologové.

Všichni účastníci letošního ročníku Ptačí hodinky, mohou vyhrát některou z tématických cen. Součástí losování bude každý účastník, který na konci sčítacího formuláře zaškrtne, že se soutěže chce zúčastnit a vyplní své kontaktní údaje. Mezi ceny patří například: dalekohled (GPO), poukaz na víkendový zájezd (Primaroute), příručky k pozorování ptáků (Kazda), krmítka (Plastia), čepice a cestovní kapsa (Bushman), krmení pro ptáky (Zelená domácnost), dobroty do kuchyně (ProBio) nebo předplatné časopisu (Naše krásná zahrada, Marianne: venkov & styl, Marianne: bydlení). Více informací o soutěži na ptacihodinka.cz/soutez. Pokud lidé pořídí zajímavé fotografie ptáků na krmítku, mohou je nahrát přes formulář na ptacihodinka.birdlife.cz/galerie.

Na stránce ptacihodinka.cz lidé najdou např.:
• informace ke sčítání,
• materiály k určování ptáků,
• ptačí kvízy,
• tipy, čím přikrmovat,
• info o chorobách na krmítku,
• výukový program pro školy,
• výsledky minulých ročníků.

Podrobnosti a sčítací formulář jsou připraveny na webu www.ptacihodinka.cz. Záznamy lze České společnosti ornitologické elektronicky zasílat až do neděle 19. ledna.

---

reklama

---