David Storch: Sebemodernější zoo přírodu nenahradí

Smysl existence zoologických zahrad patří ke kontroverzním tématům rozdělujícím „zeleně“ smýšlející veřejnost. Na jednu stranu je zdůrazňována jejich role popularizační, osvětová a ochranářská, na straně druhé jsou zoologické zahrady představovány jako vězení pro zvířata, která jsou zde držená v nepřirozeném prostředí, jež nedovoluje rozvíjet jejich skutečné možnosti. Problém je, že obojí je pravda a žádné zásadní argumenty proti některému z těchto stanovisek neobstojí. Odpůrci zoologických zahrad poukazují třeba na to, že osvětovou roli mnohem lépe plní různé přírodovědné seriály, kde jsou zvířata představována ve svém přirozeném prostředí. Každý návštěvník zoo ale dobře ví, že vidět zvířata naživo je úplně jiný zážitek, který virtuální realita nenahradí.

Na druhou stranu vidět zvířata ve volné přírodě je zase ještě úplně jiný zážitek, který člověku připomene, jak jsou i dnešní moderní zoo s velkými výběhy zoufale nedostatečná. Příznivci zoologických zahrad poukazují na to, že v moderních zoo se zvířata často mají lépe než v divočině. Jenže to, že zvířata v zoo méně trpí, dožívají se vyššího věku a mají méně starostí se živobytím, neznamená, že jejich život je lepší, než by byl venku. Není problém učinit nějakého tvora (včetně člověka) „šťastným“ tím, že jej zavřeme do konstantních podmínek s neomezeným přísunem zdrojů, případně mu poskytneme nějakou drogu povzbuzující náladu – jenže to asi není to, o co by mělo jít, ať už člověku nebo zvířeti. Podmínky v zoo tedy budou vždycky v nějakém smyslu nepřirozené a „spokojenost“ zvířat v zoo nebude stačit ke spokojenosti člověka, který má rád divokou přírodu a ví, že k životu patří překonávání výzev a naplňování možností, které nám předestírá vnější svět. S tím souvisí i ochranářský význam zoo. Na jednu stranu je těžké zpochybňovat, že existuje několik druhů, které by bez chovu v zoo vyhynuly. Na druhou stranu není jich mnoho a vtírá se otázka, jestli vůbec má cenu zachraňovat druhy, které už stejně nemají šanci ve svém přirozeném prostředí, kde živoří na hranici existenčních možností.

Domnívám se, že se musíme smířit s tím, že sebemodernější zoo přírodu nenahradí, ale že zároveň těžko něco nahradí zoologické zahrady. Jejich role v příštích několika desítkách let bude – a má být – podobná, jako je teď, budou tedy hlavně lidem ukazovat co největší rozmanitost opravdových živých zvířat v nepřirozených podmínkách. Myslím, že není dobré zastírat tuto nepřirozenost budováním stále sofistikovanějších a naturalističtějších výběhů. Lidé mají mít možnost vidět živá zvířata, ale zároveň mají vědět, že jsou to právě jen zvířata v zoo. Třeba pak budou mít i o trochu větší cit pro to, co může znamenat život v přirozeném prostředí a třeba pak bude o něco snazší chránit původní biotopy, což je jednoznačně preferovaný způsob ochrany všeho živého. A když se k tomu povede občas zachránit před vyhynutím nějaké to zvíře, které nemělo šanci přežít ve volné přírodě, tím líp.

---

reklama

---