Dana Holečková: Zoo jsou azylem pro zvířata i pro lidi

Zoologické zahrady prošly významným vývojem, začínaly v 19. století jako menažérie, na úrovni lepších pouťových atrakcí, které ukazovaly exotické živočišné druhy k pobavení a údivu obyvatel. Podobně byli vystavováni i příslušníci různých exotických národů – indiáni, černoši a podobně.

Přesto velmi brzy začaly být zoologické zahrady stálým zařízením, které se snažilo v maximální míře podle tehdejších znalostí, které byly velmi kusé, poskytnout zvířatům podmínky s cílem udržet je co nejdéle při životě. Důvodem byla i skutečnost, že získání zvířat bylo značně nákladné. Následovala snaha o rozmnožování nikoli jako cíle ochranářského, ale jako chovatelský úspěch, který navíc prezentací mláďat zvyšoval atraktivitu vystavovaných druhů. Zároveň mláďata byla po odchovu zdrojem finančních příjmů nebo zvířat (výměnou za odchov).

S rozvojem zahrad šla snaha vystavovat zvířata co nejzajímavějším způsobem pro návštěvníky, z níž se vyvinula dnešní tendence ukazovat zvířata v expozicích a výbězích co nejvíce simulujících původní biotopy, které zároveň v rámci možností poskytují zvířatům v maximální míře prostředí k plnohodnotnému životu. Velké množství druhů je dnes drženo ve výbězích a ubikacích, v nichž vlastně setrvávají dobrovolně. Typické je to u kopytníků zejména antilop, zeber a různých dalších druhů turů, ale i u některých ptáků. Tato zvířata obvykle mohou bez velkých problémů překonat ohrazení a příkopy, ale nedělají to, protože jim poskytnuté životní prostředí vyhovuje a dává jim obživu, možnost potkat partnera nebo společnost a odchovat mláďata. Najdou v něm místa k odpočinku i k zábavě. Zejména u vyšších obratlovců se velmi dbá na pohodu (welfare) zvířat, kterým se obohacuje prostředí, aby podobně jako v přírodě mohla zabývat různými činnostmi a nenudila se. Vhodné je proto podávat zvířatům potravu způsobem, který je zabaví, například ji schovávat na různých místech. Nejvýznamnějším obohacením je ale držet zvířata v přirozených sociálních seskupeních s možností pravidelného rozmnožování a odchovu mláďat.

V 21. století jsou již zoologické zahrady zcela jiné, nežli tomu bylo v jejich začátcích. Jsou schopny pro některé druhy vytvářet stále dokonalejší výběhy a ubikace. Dokonalá jsou zejména akvária, kde menší tvorové jakými jsou koráli a ryby ani nepoznají, že nežijí ve volné přírodě. Úlohou moderní zoo ale není vynakládat stále větší a větší finanční prostředky za stavbu gigantických pavilonů, i když pro chov některých druhů je to nutné (žralok obrovský, kytovci), a zároveň taková chovná zařízení zvířatům vyhovují, a návštěvníci je velmi často vysoce oceňují. Způsob prezentace zvířat bude vždy záviset na finančních možnostech majitelů a provozovatelů zoo, ne vždy však drahé a nákladné zařízení musí být chovatelsky lepší. Úlohou moderní zoo proto není se navzájem předhánět v drahých expozicích ale vystavovat zvířata v přirozených sociálních skupinách, v maximálně bohatém prostředí s cílem ukazovat zvířata návštěvníkům ale již ne jako něco zvláštního a nevídaného ale jako svébytné tvory a právoplatné obyvatele naší planety v jejich kráse a úloze v ekosystému.

Moderní zoologická zahrada se proto snaží zvířata představit tak, aby vyvolala nejen zájem návštěvníků, ale aby je také měli možnost pochopit, proto se zoo snaží různými atraktivními způsoby poskytovat informace o životě chovaných zvířat. Koneckonců vzdělávání veřejnosti je jedním z poslání zoo. Navíc pokud se návštěvníkovi dané zvíře líbí a vytvoří si k němu pozitivní vztah, stává se z něj i ochránce, protože mu již není lhostejno, zda tento živočišný druh bude vyhuben nebo ne. Zoologické zahrady navíc stále více spolupracují s ochranářskými projekty a institucemi zabývajícími se ochranou druhů v přírodě, aby tam, kde je to možné napomohly zvířaty odchovanými v lidské péči posílit divoké populace nebo je dokonce zcela znovu založit. Vzpomeňme známé projekty na záchranu koně Převalského a zubra evropského, ale i nové reintrodukční projekty (znovuvysazování orlů, sov, supů, přímorožců arabských, adaxů, antilop koňských a vraných, ale i nosorožců). Zoologické zahrady zároveň provádějí výzkum, neboť mají vynikající možnost získat mnoho nových informací a znalostí týkající se fyziologie, chování ale i rozmnožování a růstu řady živočišných druhů.

V souladu s těmito úlohami moderní zoo jde také výše zmíněná prezentace zvířat veřejnosti, a to nejen s cílem vzdělávání a vytvoření citových vazeb návštěvníků k živé přírodě, ale ve stejné míře také poskytnout obyvatelstvu místo k odpočinku a rekreaci. Zoologická zahrada 21. století je tedy nejen azylem ohrožených živočišných druhů, ale i azylem lidí v přetechnizované společnosti.

---

reklama

---