http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ladislavn-metelka-chybne-predpoklady-pana-kravcika-vedou-k-chybnym-zaverum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Ladislav Metelka: Chybné předpoklady pana Kravčíka vedou k chybným závěrům

15.6.2017
Omezení toku latentního tepla se ale může projevit  jen tam, kde vodní pára kondenzuje a latentní teplo se uvolňuje. Ilustrační snímek.
Omezení toku latentního tepla se ale může projevit jen tam, kde vodní pára kondenzuje a latentní teplo se uvolňuje. Ilustrační snímek.
Děkuji panu Kravčíkovi za jeho reakci na některé mé připomínky. Bohužel ale text, který publikoval, nejen že neodstranil mé pochybnosti o jeho znalostech meteorologie a klimatologie, spíše je prohloubil. Ale postupně.
 

Pan Kravčík prezentoval velmi zjednodušený popis transportu tepla ze spodní do horní troposféry prostřednictvím vodní páry. Není to nic nového, tento proces dobře zná každý student už v prvním semestru studia meteorologie. Pan Kravčík tvrdí: „Logický z toho vyplýva, že čím viac vysušíme ekosystémy, tým menej vody a latentného tepla je transportované z troposféry do vyšších vrstiev atmosféry.“. Ano, to je pravda. Ale do jakých „vyšších vrstev atmosféry“? To už pan Kravčík neuvedl…

První problém teorie pana Kravčíka spočívá v tom, že k ochlazování nedochází tam, kde by mělo. Podle pana Kravčíka je důsledkem omezení toku latentního tepla ochlazení spodní stratosféry. Omezení toku latentního tepla se ale může projevit jen tam, kde vodní pára kondenzuje a latentní teplo se uvolňuje. Podle druhu oblačnosti a srážek se to děje prakticky v celé troposféře. Naprostá většina latentního tepla z výparu u povrchu se tedy uvolní zase v troposféře. Rozhodně ale ne ve stratosféře. Vzduch těsně pod tropopauzou je totiž velice studený, obsahuje tedy naprosto minimální množství vodní páry a nese tedy i minimální množství latentního tepla. Latentní teplo z troposféry tedy nemůže stratosférické teploty výrazněji ovlivnit. A nepomůže tady ani turbulentní difuze vzduchu z troposféry, protože stratosféra má izotermní nebo inverzní teplotní zvrstvení, tedy velice stabilní a intenzivně tlumí veškeré vertikální pohyby vzduchu i jeho promíchávání.

Pokud by omezení toku latentního tepla bylo hlavní příčinou růstu přízemních teplot, muselo by se to ale někde jinde projevit ochlazením. Zákon zachování energie platí. Že to nemůže být ve stratosféře, to už jsme si ukázali. Mohlo by to být navíc jen tam, kde vodní pára kondenzuje. A to se děje převážně ve střední a horní troposféře. Tedy minimálně tam by se mělo ochlazovat. Ale ono ne. I střední a horní troposféra se totiž ohřívá, což je v rozporu s teorií pana Kravčíka. Je to jasně vidět i na obrázku. Je tedy jasné, že dominantní příčinou růstu teploty vzduchu u povrchu není omezení toku latentního tepla. To by se totiž v atmosféře muselo projevit jinak, než co pozorujeme.

Druhý problém – ochlazování stratosféry: Pan Kravčík píše: „Merania potvrdzujú, že od roku 1979 spodná stratosféra, siahajúca od 11 do 25 kilometrov sa ochladzuje približne 0,5 až 0,7 °C za desaťročie“. V pořádku, nic proti tomu. Jenže horní stratosféra se ochlazuje ještě rychleji, než spodní. Zase je to pěkně vidět na obrázku:

Pokud by omezení toku latentního tepla mělo mít za následek ochlazení stratosféry, pak by se to muselo nejvíce projevit právě ve spodní stratosféře. Ale měření říkají něco úplně jiného. Je tedy zřejmé, že za ochlazením stratosféry jsou úplně jiné procesy, než snížený transport latentního tepla z troposféry.

Je to jasné i z faktu, že stratosféra je extrémně suchá, takže role latentního tepla v jejím ohřívání nebo ochlazování je naprosto minimální. Stratosféra, ani ta spodní, nemohla být nikdy výrazněji ohřívána latentním teplem z troposféry. V atmosféře totiž existují velice silné procesy, které brání průniku vody a vodní páry z troposféry do stratosféry. Právě tyto procesy jsou příčinou toho, proč je stratosféra tak suchá. Navíc většina z i tak velice malého množství vodní páry ve stratosféře nepochází z troposféry, ale z oxidace metanu, obsaženého ve stratosféře. Spojovat tedy jakkoli změnu teploty stratosféry se změnami toku latentního tepla z troposféry je naprostý nesmysl.

Fakta a naměřené hodnoty tedy jasně usvědčují pana Kravčíka, že nemá pravdu, když tvrdí, že za zvýšení teploty vzduchu ve spodní troposféře může omezení toku latentního tepla do vyšších vrstev atmosféry nebo že tento proces je dokonce příčinou ochlazení spodní stratosféry.

Typický přístup pana Kravčíka k problému ale dokumentuje jeho tvrzení: „Logický z toho vyplýva, že čím viac vysušíme ekosystémy, tým menej vody a latentného tepla je transportované z troposféry do vyšších vrstiev atmosféry. Len tak sa dá vysvetliť príčina, prečo teplota v dolnej troposfére stúpa a v dolnej stratosfére klesá.“. Pan Kravčík si prostě nedovede představit (nebo při svých neznalostech meteorologie prostě jen nezná) jiný proces, který by mohl takové změny teploty způsobit. Fakta, odporující jeho teorii, buď nezná, nebo je ignoruje.

To ale není chyba ani meteorologů ani klimatologů, ani klimatického systému. Je to chyba čistě jen pana Kravčíka…

Chronologie debaty

Na začátku debaty byl rozhovor Ekolistu s Michalem Kravčíkem Příčinou sucha a povodní je, že jsme podřezali žíly malému vodnímu cyklu.

Následně klimatolog Ladislav Metelka napsal reakci Omyly pana Kravčíka v rozhovoru o malém vodním cyklu.

Michal Kravčík panu Metelkovi odpověděl textem Omyly Ladislava Metelky na údajne omyly Michala Kravčíka v rozhovoru o malém vodním cyklu

Ladislav Metelka následně reagoval odpovědí Chybné předpoklady pana Kravčíka vedou k chybným závěrům, kterou právě čtete.

foto - Metelka LadislavLadislav Metelka
Autor je klimatolog, pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (31)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

jd

16.6.2017 05:01
Myslím, že by nebolo od veci prijať zákon o aktivistoch, ktorí sa rozhodnú pôsobiť v určitých sférach, alebo oblastiach nášho života, kde by bolo podmienkou činnosti takýchto ľudí vo verejnom sektore preukázanie minimálnych znalostí v oblasti v ktorej sa rozhodnú pôsobiť, v našom prípade preukázanie základných znalostí z fyziky, meteorológie a klimatológie pred skúšobnou komisiou. Sloboda slova je síce v demokracii naprostý základ, ale jedným dychom je potrebné dodať, že aj bežní ľudia, laici, občania, ktorí nepoznajú problematiku a svoj názor si vytvárajú aj na základe takýchto článkov majú právo byť chránení pred šírením naprostých nezmyslov.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 07:03
Milý jd pane zo Slovenska, možno by bol oveľa efektívnejší zákon, že každy, kto publikuje na sociálnych sietiach svoj názor môže ho publikovať iba pod svojím občianskym menom. Súhlasíte?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.6.2017 09:56 Reaguje na Michal Kravčík
K čemu to? V případě porušení zákona se ta anonymita dá prolomit snadno, v případě věcné diskuse je jméno nepodstatné. Tedy takový je názor můj a asi většiny lidí nějakým způsobem "odkojených" počátky internetu. Anonymita je/byla zavedenou konvencí.
Odpovědět

16.6.2017 12:40 Reaguje na Michal Kravčík
Pán Kravčík, ak ste to nepostrehli ja som sa nerozhodol, že budem aktivistom pôsobiacim vo verejnom sektore ako to robíte vy s grantami, vládnou podporou, publikačnou činnosťou oslovujúcou a presviedčajúcou masy ľudí. Vy ako človek, ktorý sa rozhodol pôsobiť verejne musíte zákonite znášať vyššiu mieru kritiky, zodpovednosť a dôsledky za vaše vyjadrenia. Vaša poznámka je naprosto irelevantná a ješitná, dokladajúca. že k podstate veci už toho povedať veľa neviete.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 20:56 Reaguje na
vo verejnom sektore by som pôsobil, ak by som bol platený z Vaších daní. Všetko to, čo robím okolo vody a klímy je moja filantrópia a asi je čas prestať hovoriť ľuďom, aby si zmenili vzťah k prírode. Kto chce kam, pomôžme mu tam. V občianskom sektore pôsobím preto, lebo ešte za komunizmu možno Vaší kolegovia ma vyhodili z výskumu a ja som natoľko tvrdohlavý a trpezlivý, že to zvládnem aj bez Vašej podpory i kadejakých grantov. Tie ponúkajte tým, ktorí zvládajú akceptovať Vaše záujmy
Odpovědět
jd

17.6.2017 10:02 Reaguje na Michal Kravčík
moji kolegovia vás vyhodili z výskumu? To je nejaká vaša nová paradigma? Ale ak ovládate fyziku a klimatológiu tak ako to predvádzate tuná a zosmiešňujete sa pred odbornou verejnosťou tak sa tomu nemôžte vôbec diviť.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.6.2017 10:27
Tedy musím říct, že celá ta přestřelka je poněkud smutná.
Pan Kravčík, ač vlastně bojuje za dobrou věc, operuje s "fakty", která nelze doložit, s tvrzeními, která se neobtěžuje rozvést a vychází z nich jako z premisy. Například tvrzení "každý globální problém je výsledkem drobných lokálních problémů, které se synergicky podporují". Opravdu každý globální problém? Ovšem že ne! Když najdu příklad ad absurdum, tak třeba vyhynutí dinosaurů prý nebylo o žádné lokální synergii. Najdou se jistě i jiné příklady.
Výsledkem je pak "logicky" závěr, který je nelogický (neopírá se o nepopiratelná tvrzení).
Konsiprační nádech ("Tento fyzikální jev v klimatických scénářích a modelech není. Což je pro mě záhada.") věrohodnosti taky nepřidává.
A to se mi vlastně ten rozhovor docela líbil, až na těch "pár lapsů", asi právě proto, že jde o dobrou věc a zhoršování retenční schopnosti krajiny je značný problém. Věřím, že se ze strany pana Kravčíka nejedná o vědomou demagogii, ale spíše o zlozvyky "běžného smrtelníka", který nemá vědu v krvi. Je nutno dávat si pozor na zkratkovité závěry, neohánět se logikou tam, kde žádná není.

Reakci pana Metelky chápu, protože mu asi z podobných laických článků rostou vlasy na hlavě, zvláště, když je vlastně nepřímo jako klimatolog osočován z nečistých úmyslů. Nicméně agresivní dikce odpovědi, kterou zvolil (a často volí), myslím věci také moc neprospívá.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 10:56 Reaguje na Petr Dvořák
Víte, já už mám za sebou spoustu podobných debat s různými lidmi. A jedna z věcí, které mi na tom fakt hodně vadí je, když člověk bez teoretických znalostí a praxe v daném oboru kritizuje ty, kdo ty znalosti a praxi mají a případně naznačuje (nebo otevřeně říká), že to dělají špatně, případně jsou dokonce členy jakési konspirace. nevím, jestli by někoho soudného napadlo jít do velína v jaderné elektrárně nebo na operační sál na neurochirurgii a tam jim říkat, že to dělají špatně a radit, jak to dělat "správně". Netvrdím, že způsob hospodaření s vodou je u nás OK. Netvrdím, že zachování vody v půdě by nepomohlo alespoň trochu řešit problém tepelných ostrovů měst. Je to ale všechno daleko složitější, než jak si to pan Kravčík představuje. Řada příčin, řada souvislostí, řada vazeb a zpětných vazeb - takže i to řešení musí být daleko širší a komplexnější. Myslet si, že to vyřeším jedním jediným typem opatření, je velice naivní představa.
Odpovědět
lu

16.6.2017 14:04 Reaguje na Ladislav Metelka
"člověk bez teoretických znalostí a praxe v daném oboru kritizuje ty, kdo ty znalosti a praxi mají a případně naznačuje (nebo otevřeně říká), že to dělají špatně, případně jsou dokonce členy jakési konspirace"

zlatá slova. můžeme to například extrapolovat i na umisťování a provádění liniových staveb? (určitá konzistence postojů obecně by neškodila, to není na Vás, to je tak nějak do pléna).
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 14:39 Reaguje na
Víte, jedna věc je osobní ("laický") názor, druhá věc odborně podložené názory. Obojí má své místo, ale řešení (zvlášť u složitých problémů) lze jen těžko postavit na "laických" názorech. A speciálně u klimatu to jsou věci, které když se udělají špatně, budou to v lepším případě vyhozené peníze, v horším to nadělá další škody.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 21:28 Reaguje na Ladislav Metelka
Pane Metelko, kde beriete tu istotu, že váš názor je vedecký a názor laika je nevedecký? Kedysi komunisté tiež tvrdili že len oni majú pravdu...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 21:49 Reaguje na Michal Kravčík
Pane Kravčíku, nechcete, doufám, srovnávat politiku s fyzikou. Od Vás, jako od člověka, který se zabýval výzkumem, bych takovou chybu opravdu nečekal.
V politice se můžete o názorech dohadovat do nekonečna, protože jejich správnost nebo nesprávnost nelze objektivně posoudit. Záleží to vždy na subjektivním hodnocení. Na rozdíl od fyziky, včetně fyziky atmosféry. Tam můžete konstatovat, že co neodpovídá fyzikálním zákonům, je špatně.
A to je přesně Váš případ.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 22:13 Reaguje na Ladislav Metelka
A čo keď je to Váš prípad? Rozmyšľali Ste o tom?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 22:23 Reaguje na Michal Kravčík
Samozřejmě, pane Kravčíku. Jenže na fyzice je krásné to, že na rozdíl od politického žvanění, může dát odpovědi na to, co je dobře a co je špatně.
Mimochodem - modelový příklad: máte vzduch o tlaku 1013 hPa a teplotě 20 st.C., nasycený vodní parou (relativní vlhkost 100%). Necháte ho adiabaticky vystoupit do tlakové hladiny 250 hPa, při teplotě -55 st.C. (obvyklé parametry tropopauzy v našich zeměpisných šířkách, tedy na spodní hranici stratosféry).
Jaká část původního obsahu vody Vám v tom vzduchu zůstane? Jen abyste měl představu o velikosti toho toku latentního tepla do stratosféry.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 23:04 Reaguje na Ladislav Metelka
už Ste reálne zažili situáciu, kde pri tlaku 1013 hPA a teplote 2é st.C bola relatívna vlhkosť 100%?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 23:15 Reaguje na Michal Kravčík
Dobře, tak 1013 hPa, 20 st.C. a 50% relativní vlhkosti. V tropopauze 250 hPa a -55 st.C.
Jaká část původního obsahu vody Vám v tom vzduchu zůstane?
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 23:38 Reaguje na Ladislav Metelka
nebolo by lepšie začať pri zemi? A s rozdielnými podmienkami vody v ekosystémoch? Chceme riešiť produkciu latentného a citeľného tepla, alebo o čo Vám ide?
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 23:40 Reaguje na Michal Kravčík
Dole je moja odpoveď na Vášu predchádzajúcu reakciu, ktorú redakcia už nezverejnila...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 23:46 Reaguje na Michal Kravčík
Začínáme při zemi. 1013 hPa je střední tlak dokonce na hladině moře.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

17.6.2017 00:02 Reaguje na Ladislav Metelka
reálne sme v Čechách, alebo na Slovensku a nie pri mori. Dva príklady: Jeden na letisku v Prahe a druhý na Petříne v lesnom ekosystéme

Reálny výpar z letiska je nulový. Potenciálny výpar je 10 mm za deň.
Reálny výpar z lesného ekosystému na Petříne je 7 mm a potanciálny výpar 8 mm. Aké tlaky, teploty a vlhkosti v tom istom čase budú napríklad 30 metrov nad zemou?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

16.6.2017 23:56 Reaguje na Michal Kravčík
Jinak jde mi o to, jaká část (kolik procent) latentního tepla, spotřebovaného při výparu, se může dostat až k hranici stratosféry (aby ji mohlo ohřívat, jak tvrdíte) a kolik procent se uvolní už v troposféře.
Nebojte se, až to dáme dohromady, hned uvidíte, proč se na to ptám.
Jen do toho, je to docela jednoduchá termodynamika vlhkého vzduchu... Tu jistě znáte...
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

17.6.2017 00:07 Reaguje na Ladislav Metelka
Mňa viac zaujíma, koľko tepla je odčerpávane počas výparu v dvoch rozdielnych ekosystémoch, ako som uviedol vyššie (Pražske letisko a lesy na Petřine)...Prečo sa pýtam? Preto, lebo je dôležité udržiavať príjmenú teplotu a neprehrievať prostredie tam, kde žijeme...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.6.2017 08:56 Reaguje na Michal Kravčík
Pane Kravčíku, teď už ale opravdu hloupě kličkujete. To zadání bylo jasné, byl to příklad, abyste si uvědomil, že latentním teplem se do stratosféry žádná významná tepelná energie nemůže dostat. Ale když to neumíte nebo nechcete spočítat, napíšu Vám odpověď. Těsně pod stratosférou, v tropopauze, je maximálně 0,4% vodní páry, která vznikla u povrchu vypařováním (při 20 st.C. a 50% vlhkosti). Nejméně 99,6% vodní páry zkondenzuje (a uvolní latentní teplo) už v troposféře. Je to tak, bez ohledu na to, jestli se Vám to hodí nebo jestli tomu rozumíte. Taková je prostě fyzika.
No a pokud se to latentní teplo jen redistribuuje v troposféře, pak by omezení toku latentního tepla od povrchu nahoru mělo za následek nejen zvýšení teploty při povrchu, ale také snížení teploty někde ve vyšších hladinách troposféry. Ale to se neděje. Celková energie v troposféře roste, troposféra se otepluje ve všech hladinách, nejde tady jen o redistribuci energie, ale o navýšení celkového obsahu energie ve stratosféře.
Vysvětlete mi to, prosím, pomocí Vaší teorie, která předpokládá pouze změny toků tepla UVNITŘ troposféry a celkový obsah energie v troposféře změnit nemůže.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

17.6.2017 09:19 Reaguje na Ladislav Metelka
Ak by Ste sa zbavili hlúpych nezmyslov urážať, možno by to bola vecná diskusia.
Kopirujem to tu, čo som poslal do redakcie pred viac ako 30-timi hodinami, ale nebolo zverejnené a dole som to pridal na príspevok pána Cinceru:
Pán Metelka tvrdí, že som prezentoval zjednodušený popis transportu tepla zo spodnej do hornej troposféry prostredníctvom vodnej pary. Tvrdí, že to nie je nič nové, lebo tento proces dobré pozná každý študent metrológie. Fajn. Len nerozumiem tomu, prečo pán Metelka tomu nerozumie. Pánovi Metelkovi vadí, že som neuviedol, do akých vrstiev atmosféry je latentné teplo transportované.

Preto sa pýtam pána Metelky, či je z hľadiska odčerpávania tepla z dolnej vrstvy atmosféry do vyšších vrstiev atmosféry dôležité, či sa to latentné teplo po kondenzácii vodných pár uvoľní vo výške 3 km, alebo 10 km.

V minulom komentári som uviedol, že každých 100 m výšky atmosféry klesá teplota o 0,65 stupňov celzia. Neviem, či treba na to písať vedecké štúdie, že vo výške 2 tisíc metrov od zemského povrchu je teplota nižšia o 13 stupňov celzia a vo výške 10 tisíc o 65 stupňov nižšia, v porovnaní s teplotou pri zemskom povrchu a či ohriatie týchto častí atmosféry o jeden stupeň nám v dolnej troposfére spôsobuje klimatickú traumu.

Ak transport latentného tepla zo spodnej do hornej troposféry pozná každý študent, už v prvom semestri štúdia metrológie, ako tvrdí pán Metelka, potom nerozumiem prečo pán Metelka má problém pochopiť, že viac vody v ekosystémoch znamená viac vyparenej vody a intenzívnejšie odčerpávanie tepla vyparovanou vodou z dolnej troposféry do vyšších vrstiev atmosféry. Povedzme do hornej troposféry, alebo do dolnej troposféry.

Ak by bolo latentné teplo transportované vyparovanou vodou „len“ do výšky 2 000 m, kde sa bežne vytvárajú mraky, kondenzácia vodných pár na dážď a kde je o 13 stupňov chladnejšie v porovnaní s teplotou pri zemskom povrchu, tak by teplota v tejto časti atmosféry bola povedzme v priemere o jeden stupeň celzia teplejšia.

Vadilo by to pánovi Metelkovi? Myslím, že by mu to nevadilo. Ani mne to nevadí. Mne však vadí a snáď to vadí aj pánovi Metelkovi, že v dolnej vrstve troposféry je teplo, ktoré je produkované zo sucha (cíteľné/zjevné teplo). Ak by bolo v krajine viac vody, viac vody by sa vyparovalo a viac tepla by sa odčerpávalo od zemského povrchu do vyšších vrstiev atmosféry. Je úplne jedno, či do výšky 2 km, alebo 10 km. Nech sa vedci „hrajkajú“ s kvantifikáciou, v ktorých vrstvách atmosféry sa toto teplo uvoľňuje.
Pán Metelka píše „Pokud by omezení toku latentního tepla bylo hlavní příčinou růstu přízemních teplot, muselo by se to ale někde jinde projevit ochlazením“. Preto nechápem, prečo pán Metelka vylučuje pokles teplôt v stratosfére znížením transportu latentného tepla z dolnej troposféry do vyšších vrstiev atmosféry, ak platí zákon zachovania energie. Údajne si neviem predstaviť iný proces, ktorý by mohol zmeny teplôt spôsobovať. Tak prosím pána Metelku, aby tie iné procesy vysvetlil, aby som im porozumel.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

17.6.2017 11:39 Reaguje na Michal Kravčík
Kopírovat umíte, to je jasné. Nevím, proč sem ten samý text cpete podruhé. Já sem to četl a také jsem psal de Ekolistu, poprosil jsem, aby Váš text zveřejnili. Nemyslím si, že by dlouhé rakce na dlouhý text patřily do diskuse. Už teď je dost nepřehledná.
Jinak, pane Kravčíku, nechci Vás urážet, ale pokud napíšu, že se ve fyzice atmosféry nevyznáte - to je prostě fakt, který si každý čtenář této diskuse může snadno ověřit. Předvádíte to v této diskusi naprosto jasně a soustavně.
Co tedy říkáte na to, že fyzika jasně ukazuje, že přes omezení transportu latentního tepla byste sice mohl dostat určité zvýšení teploty přízemních vrstev atmosféry, ale výše už to nesedí? Někde v troposféře, v nějakých hladinách, by se muselo ochlazovat - ale neochlazuje se. O tocích latentního tepla do stratosféry psát už nebudu, to jsme si jasně ukázali, že je fyzikální nesmysl. Ale alkespoň na ty trendy teploty v troposféře byste zareagovat mohl.
Odpovědět
lu

19.6.2017 09:58 Reaguje na Ladislav Metelka
já bych to dovedl ještě dál. věda (exaktní, a tou by asi klimatologie být chtěla a měla) by měla dávat neangažované popisy co se stalo, co se děje a co se stane když a to vše s nějakým přiznáním míry nejistoty. tam opravdu člověk bez teoretických znalostí a praktických zkušeností nemá moc co pohledávat. To vše by mělo být podkladem pro rozhodování, kdy se závěry z exaktní vědy dají na hromádku vedle argumentů ekologických, ekonomických a sociologických, geopolitických a kulturně etických a nevím jakých všech dalších, a tam už je místo pro laiky, diletanty a blouznivce. a teď si s tím musíme nějak poradit a rozhodnout co s tím. aby to bylo děsně demokratické, ale aby to zároveň nebyla hovadina, a aby preferencí argumentů vědeckých (z jedné z mnoha exaktních věd, která je zaneřáděna spoustou balastu povahy společenskovědní) nedošlo k napáchání děsné škody třeba ekonomické a geopolitické. což se (laicky) obávám, že je bohužel přesně ta situace, ve které se nalézáme. nejen ohledně klimatu.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 21:22 Reaguje na Petr Dvořák
Milý pán Dvořák, neviem aké fakty potrebujete doložiť. Ak by mi bolo umožnené robiť výskum a naplno sa tomu venovať tak by som ich doložil vedeckými člankami. To sa nestalo, lebo ešte za socíku som bol vyhodený zo Slovenskej akadémie vied, hlavbne preto, lebo som vodu vnímal inač, ako bol hlavný mainstream. Ukazuje sa, že ani po 30-tich rokoch sa to nezmenilo. Novú vodnú paradigmu - Voda pre ozdravenie klímy (www.vodnaparadigma.sk), ktorú sme spísali ako dobrovolníci pred 10-timi rokmi oficiálna veda neakceptuje. NVP ponúka rámec, ako ozdravovať klímu. To, že máte pocit nedostatočného vysvetlenia, by bolo dobré si uvedomiť, že www.ekolist.cz nie je vedecký časopis. Včera tesne po polnoci som poslal reakciu na stanovisko pána Metelky, no do tejto chvíli to nebolo uverejnené. Nemiením objhajovať svoj pravdu. Rozhovor som poskytol preto, lebo som bol o to požiadaný a ak si neprajete zverejnovať iný názor ako je mainstream, plne to akceptujem. Mal som chvíľku pocit, že u naších bratov je veľka motivácia hľadať pravdu. Ospravedlňujem sa, že som sa mýlil. Rozhovor som poskytol preto, aby naší priatelia v Čechách rozmýšľali, ako prinavrátiť to čo Váš kráľ Česky Karol IV v roku 1356 nařizení dal, ktoré žiaľ ani v 21. storočí nebolo prekonané.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.6.2017 09:36 Reaguje na Michal Kravčík
Pane Kravčíku, jak již jsem psal, se závěrem, že je třeba držet vodu v krajině atd. zcela souhlasím. Možná Vás překvapí, že toto je dnes už "mainstream" a asi nikdo se o tom s Vámi nebude dohadovat. Přesto cením snahu o propagaci, osvětu atd. Jen bych doporučil lépe zvažovat argumenty, o které se opíráte, a volit jen ty zcela nezpochybnitelné. Pokud tvrdíte, že CO2 vlastně nemá žádný vliv a je uměle vyzobnutým strašákem (a absolutně ničím to nepodložíte), že toto a toto v daném klimatickém modelu není v důsledku nějakého spiknutí a podobně, a opřete to jen o svoje dojmy a nic víc, pak tomu nutně musí odpovídat i kvalita této diskuse.
O tom, zda odpařená voda transportuje teplo se nikdo nikde nepřel, přesto jste změnil téma Vaší pře s panem Metelkou, který zpochybnil Vaše tvrzení o transportu tepla do stratosféry, na téma transportu tepla vodou obecně a teď se hádáte sám se sebou, resp. s něčím, co panu Metelkovi podsouváte a co nikdy netvrdil.
Odpovědět
Pavel Cincera

Pavel Cincera

16.6.2017 21:52
Fakta a vedecke poznani neni to same jako nazor, ktery muze mit kdo chce jaky chce. Jiste, rada lidi bude tvrdit, ze Zeme je placata a USA nepristaly na Mesici. Samouci a poloodbornici kteri se v tematu nevyznaji a jsou o to presvedcenejsi, ze je potlacuje jakasi konspirace jsou trapni. Je to spis projev hlouposti a neodhadnuti vlastnich limitu. Pane Kravciku uz to radsi vzdejte...ta demagogie s komunisty je hloupa.
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 22:19 Reaguje na Pavel Cincera
Tak jednu otázku Vám dám pane Cincera: Aby sa vyparilo 1000 litru vody, potrebujete na to 700 KWh energie. Čo sa deje s energiou, keď sa voda vyparí? Prosím fakta a nie názor....
Odpovědět
MK

Michal Kravčík

16.6.2017 23:17 Reaguje na Pavel Cincera
Začínam sa orientovať. Preto to zverejňujem to tu, čo som poslal do redakcie ako reakciu pana Metelky o mojich omyloch

Pán Metelka tvrdí, že som prezentoval zjednodušený popis transportu tepla zo spodnej do hornej troposféry prostredníctvom vodnej pary. Tvrdí, že to nie je nič nové, lebo tento proces dobré pozná každý študent metrológie. Fajn. Len nerozumiem tomu, prečo pán Metelka tomu nerozumie. Pánovi Metelkovi vadí, že som neuviedol, do akých vrstiev atmosféry je latentné teplo transportované.

Preto sa pýtam pána Metelky, či je z hľadiska odčerpávania tepla z dolnej vrstvy atmosféry do vyšších vrstiev atmosféry dôležité, či sa to latentné teplo po kondenzácii vodných pár uvoľní vo výške 3 km, alebo 10 km.

V minulom komentári som uviedol, že každých 100 m výšky atmosféry klesá teplota o 0,65 stupňov celzia. Neviem, či treba na to písať vedecké štúdie, že vo výške 2 tisíc metrov od zemského povrchu je teplota nižšia o 13 stupňov celzia a vo výške 10 tisíc o 65 stupňov nižšia, v porovnaní s teplotou pri zemskom povrchu a či ohriatie týchto častí atmosféry o jeden stupeň nám v dolnej troposfére spôsobuje klimatickú traumu.

Ak transport latentného tepla zo spodnej do hornej troposféry pozná každý študent, už v prvom semestri štúdia metrológie, ako tvrdí pán Metelka, potom nerozumiem prečo pán Metelka má problém pochopiť, že viac vody v ekosystémoch znamená viac vyparenej vody a intenzívnejšie odčerpávanie tepla vyparovanou vodou z dolnej troposféry do vyšších vrstiev atmosféry. Povedzme do hornej troposféry, alebo do dolnej troposféry.

Ak by bolo latentné teplo transportované vyparovanou vodou „len“ do výšky 2 000 m, kde sa bežne vytvárajú mraky, kondenzácia vodných pár na dážď a kde je o 13 stupňov chladnejšie v porovnaní s teplotou pri zemskom povrchu, tak by teplota v tejto časti atmosféry bola povedzme v priemere o jeden stupeň celzia teplejšia.

Vadilo by to pánovi Metelkovi? Myslím, že by mu to nevadilo. Ani mne to nevadí. Mne však vadí a snáď to vadí aj pánovi Metelkovi, že v dolnej vrstve troposféry je teplo, ktoré je produkované zo sucha (cíteľné/zjevné teplo). Ak by bolo v krajine viac vody, viac vody by sa vyparovalo a viac tepla by sa odčerpávalo od zemského povrchu do vyšších vrstiev atmosféry. Je úplne jedno, či do výšky 2 km, alebo 10 km. Nech sa vedci „hrajkajú“ s kvantifikáciou, v ktorých vrstvách atmosféry sa toto teplo uvoľňuje.
Pán Metelka píše „Pokud by omezení toku latentního tepla bylo hlavní příčinou růstu přízemních teplot, muselo by se to ale někde jinde projevit ochlazením“. Preto nechápem, prečo pán Metelka vylučuje pokles teplôt v stratosfére znížením transportu latentného tepla z dolnej troposféry do vyšších vrstiev atmosféry, ak platí zákon zachovania energie. Údajne si neviem predstaviť iný proces, ktorý by mohol zmeny teplôt spôsobovať. Tak prosím pána Metelku, aby tie iné procesy vysvetlil, aby som im porozumel.

Odpovědět
reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist