Takřka neuvěřitelné se stalo skutečností: Klimaskeptici na základě vlastního výzkumu uznali existenci globálních změn klimatu. Je ovšem pravda, že se jednalo o seriózní vědce mezi klimaskeptiky, nikoliv o exponenty křižáckého tažení proti klimatologům a průmyslem placené lobbisty. Současně se objevila i prognóza, že do pěti let ztratíme možnost tyto změny zafixovat v rámci přijatelných parametrů, tj. stanou se nezastavitelnými a nevratnými. K tomu může dojít celkem snadno, protože navzdory řečem o snižování emisí skleníkových plynů závislost průmyslové civilizace na nejšpinavějším z fosilních zdrojů, uhlí, stále narůstá. A to bude zřejmě pokračovat tím spíše, že Mezinárodní agentura pro energii při zachování současných trendů prognózuje cenu ropy do roku 2015 na úrovni 150 dolarů za barel a v roce 2035 už na úrovni 212 dolarů za barel (letošní průměrná cena činí 102 dolarů za barel; v lednu 2003 se pohybovala kolem 30 dolarů). Současně s tím globální spotřeba energie nehledě na krizi neustále roste. Naše civilizace zkrátka zabředá stále hlouběji do problémů, které neumí řešit a neřeší.

Máme-li věřit archeologům a paleontologům, neandertálec v soutěži s Homo sampiens sapiens neuspěl především kvůli inferiorní dispozici k jazykové komunikaci. Z hlediska evoluční teorie se tedy patrně jednalo o jeden z prvních selekčních tlaků kulturního původu. Napříště pak měla být taková situace docela typická: O přežití či zániku jednotlivých společenství a kultur nerozhodoval ani tak stupeň adaptace na prostředí jako spíše relativně samostatné kulturní faktory. Tato tendence navíc s postupujícím historickým časem dále zesilovala, až nakonec vyvrcholila v moderní průmyslové společnosti. Čeká-li nás však nyní kvůli vyčerpávání neobnovitelných zdrojů vývojový zlom, s největší pravděpodobností se zlomí také výše zmíněný trend generování stále většího podílu selekčních tlaků uvnitř kultury samé. Podívejme se na věc blíže.