Dokud se změna klimatu nedotkne bohatých lidí, nic se nezmění, říká Andrew J. Hoffman

Andrew J. Hoffman je americký profesor udržitelného podnikání na Michiganské univerzitě. Do České republiky přijel na křest své knihy Jak kultura utváří diskuzi o klimatické změně.

Jak vnímáte změnu klimatu? Dělá vám starosti, nebo jste optimista?

Jsem pesimista, ale mám naději. Myslím si, že vše jde spíše proti nám, ale věřím tomu, že lidé a hlavně ti mladí mají potenciál naši současnou situaci změnit.

I přesto však mnoho lidí nevěří, že ke změně klimatu dochází. Proč?

Vždy záleží na tom, z jakého prostředí pocházejí. Pro některé představuje omezení ekonomického růstu. Jiným lidem narušuje jejich představu o světě a o Bohu. Pro další část společnosti je to jen mystifikace ze strany liberálů a snaha omezovat jejich svobodu. Kdykoliv s někým o tomto tématu mluvíte, musíte si být vědomí toho, odkud tito lidé pocházejí. Více vědeckých studií potvrzujících existenci globálního oteplování jejich pozornost nezíská.

A co tedy ano?

Různé věci. Nejde vždy o intelekt, ale hlavně o srdce a o naše emoce. Myslím si, že vzniká velký prostor pro filmy, knihy, hudbu a umění. Právě tato média by měla sdělovat zprávu o změně klimatu. Vzpomeňte si na Orwellovu knihu 1984 nebo na novely spisovatelky Ayn Randové a popřemýšlejte nad tím, jak změnily vnímání mnoha věcí ve společnosti. Jsou to silné příběhy, které formují naše myšlení. Příběhy jsou nesmírně důležité.

A co vzdělání?

Vzdělání je důležité, ale hlavně u dětí a mladých lidí. U nás tomu říkáme K12 (pozn. red.: vzdělání od mateřské školky po posledního roku na střední škole, od 4 do 19 let). To je to bojiště. V USA například Heartland Institute vydal knihu o tom, že změna klimatu není skutečná, a poslal 200 000 výtisků učitelům do škol. Jsou to právě učitelé, kteří mají hlavní vliv na to, jaké názory později v životě lidé zastávají. Když jsme dospělí, vzdělání vede hlavně k utvrzování našich názorů. Je dokázané, že čím vzdělanější člověk je, tím více obhajuje svoji pozici.

Takže více vědy nám nepomůže? Co se týká vědy, jsme dost vybíraví v tom, čemu věříme a čemu nikoliv. Někteří lidé sice nevěří vědě, která tvrdí, že probíhá změna klimatu, ale když onemocní rakovinou, spěchají do nemocnice. Lidé nemají konzistentní názory. Internet tomu také příliš nepomáhá. Jenom boří představu o pravdě. Na internetu člověk najde spoustu věcí, aniž by pochopil, odkud informace pocházejí a kdo za nimi stojí. Zvláště v případě tak zásadních témat jako je změna klimatu je důležité rozlišovat mezi dobrými a špatnými informacemi. Musíme si uvědomit, že změna klimatu je hlavně kulturní problém, který společnost rozděluje.

Měli bychom se soustředit na přesvědčování popíračů, nebo na masu?

Bez jakéhokoliv rozmýšlení vám řeknu, že na masu. Neztrácejme čas s lidmi, kteří si už utvořili svůj názor a nehodlají ze své pozice ustoupit. Měli bychom se soustředit na ty lidi, kteří si nejsou jistí, ale jsou ochotní vyslechnout si vaše názory.

Ale jak by měla být změna klimatu komunikována?

Lidé musejí pochopit, že důsledky globálního oteplování ovlivní jejich životy a zasáhnou jejich peněženky. Když udeří velká sucha nebo se regionem prožene hurikán, najednou pochopí ten dopad. Hlavně se však tyto změny musejí dotknout vlivných lidí. Je to smutné, ale když je v New Yorku hurikán, tak o tom ví celý svět, ale když Indii zasáhnou povodně, média to nezajímá. Dokud se změna klimatu nedotkne bohatých lidí, nic se nezmění.

Co by ještě mohlo pomoci situaci řešit?

Je důležité lidem dávat naději a ukazovat, že existují řešení. Na univerzitě vyučuji organizační chování. Jeden z aspektů změny je ukázat, kde jste teď a kam míříte do budoucna. Poté vás bude následovat většina. Ale tohle environmentální hnutí nedělají. Nabízejí jenom katastrofické scénáře. Jenže pesimismus nikoho nemotivuje. Jeden z nejvíce inspirujících proslovů pocházel od Martina Luthera Kinga a zněl „Mám sen“, nikoliv „Mám noční můru“.

Jakou tedy máme naději? Čím dál více se posouváme k obnovitelným zdrojům energie a máme mnoho technologických inovací jako například auta bez řidičů a tak dále. Musíme být pokrokoví. Podívejte se na Portoriko. Důsledkem hurikánu bude bez elektřiny několik měsíců. Elon Musk řekl, že bychom ho neměli přestavovat postaru, ale vystavět ho nové a udržitelné. Má pravdu. Svět je dnes jiný a to se musí odrážet i v architektuře. Někdy prostě lidé nepřiznají existenci problému, protože nevidí řešení.

Nemyslíte si však, že se příliš spoléháme na to, že nás technologie zachrání? Ano i ne. Myslím si, že na jednu stranu technologie uctíváme, ale na druhou stranu technologie a kultura jdou ruku v ruce. Gutenbergův tiskařský stroj způsobil reformaci. Technologie mění mnoho věcí, ale my se jich často bojíme. Pamatuji si, jak Steven Jobs tvrdil, že v každém domě bude jednoho dne počítač. Společně s kamarády jsme si tehdy říkali: "To je ale blázen. Kdo by chtěl mít doma počítač?"

Technologie mění naše životy. Kam si myslíte, že to povede?

Myslím si, že za 50 let bude pohled z okna úplně jiný. Uber auta bez řidičů jsou budoucnost. Garantuji vám, že za 100 let neuvidíte venku auta ani garáže. Moje babička se dožila 95 let a za tu dobu viděla elektrifikaci, první auto, letadlo, člověka na Měsíci a první počítač. A to všechno se událo během jejího života. V den, kdy umřete, bude svět vypadat úplně jinak než dnes.

A co celý ekonomický systém? Změní se? Mnoho lidí věří, že je špatně nastavený a vede k ničení životního prostředí. Nikdy nemůžeme celý systém strhnout a postavit na jeho základech nový. Na nové místo se dostanete jenom z místa, kde už stojíte. Nemůžete rozložit celý kapitalistický systém, jde ho pouze změnit. Je to stejné jako kdybyste řekla "Nelíbí se mi česká kultura. Zahodím ji a prostě začnu s novou." To není možné. Začněte kulturou, kterou máte, a změňte ji.

Tohle všechno ale bude trvat dlouho. Co můžeme dělat už teď?

Myslím si, že nejdůležitější věc je volit a vybrat lídry, kterým na životním prostředí záleží a kteří jsou ochotní změnu udělat. Osobně si však myslím, že změna už probíhá, když se člověk podívá na dopravu a energii. Ekonomický trh doslova zabíjí průmysl fosilních paliv. Donald Trump uhelný průmysl neoživí. Co dělá v oblasti změny klimatu, je špatné, ale ani ekonomice to neprospěje. Budoucí ekonomika nebude stát na uhlí.

A proč se ho snaží oživit? Proč je tak anti-environmentální?

Je to jednoduché. Snaží se zalíbit své voličské základně, která se bojí ztráty zaměstnání v uhelném průmyslu. Jedna věc je eliminovat uhlí, druhá věc je úplně ignorovat fakt, že horníci přijdou o své živobytí a že to položí celá města. Není možné lidi z rovnice úplně vypustit. Na začátku volební kampaně Trump sliboval, že bude nestranný, ale teď je vidět, že je tomu jinak.

Celá debata je v jádru o ekonomických zájmech, že?

Rozhodně. Mnoho pravicových politiků ví, že změna klimatu je skutečná. Jsou to chytří lidé, kteří rozumějí vědě, ale bojí se, že je voliči podruhé nezvolí, když to veřejně uznají. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby Trump zítra vystoupil před lidi a řekl: "Něco na té změně klimatu je", vyvolalo by to vztek u hodně lidí. Ale určitě by ho to neohrozilo do takové míry, jak si většina lidí myslí. Mnoho lidí by s ním totiž souhlasilo a oddechlo by si, že už nemusejí skrývat to, co si myslí, aby neztratili tvář.

Aktuálně ale budoucnost ochrany životního prostředí v USA nevypadá slibně...

To je pravda. Počínání federální vlády mi dělá starosti. Trump se snaží zničit Agenturu pro ochranu životního prostředí (EPA). Když EPA řekne, že neexistuje spojení mezi CO2 a globálním oteplováním, něco je očividně špatně. Myslím si, že to vyvolá odpor, ale postupuje nesmírně rychle. Ví, že páchá škody, ale chce to zvládnout co nejrychleji, dříve, než vypadne ze hry.

Jakou roli v tomto kontextu hrají média?

Velice důležitou. V USA jsou média pro konzervativní a liberální čtenáře striktně rozdělená. Osm let krmili Fox News (pozn. red.: známý televizní kanál) své diváky následující zprávou "Podívejte se, co se špatného stalo a tady je důvod, proč je to Obamova chyba." Trump se teď snaží zrušit všechno, co Obama zavedl. Včetně opatření v oblasti změny klimatu. Lidé nerozumí tomu, že Trump pro své voliče nic neudělá. Je bohatý a má své vlastní zájmy. Proto se snažím tlačit akademiky, aby se angažovali v médiích a na sociálních sítích.

A dělají to?

Většina ne, ale mladí začínají. Akademický svět je příliš úzkoprsý. Oceňuje vědce jenom za to, kolik článků napsali a v jakých časopisech byly otištěny. Někteří z nás jdou proti proudu, ale potřebujeme více takových lidí.

V knize jste upozorňoval na to, že je stále méně novinářů, kteří píšou o životním prostředí. Proč tomu tak je?

Noviny bojují o přežití a propouštějí lidi. Na druhou stranu specializované sekce o ekologii nedávají smysl. Jsou elektrická auta téma environmentální, nebo byznysové? Je Pařížská dohoda environmentální, nebo politická záležitost? Životní prostředí zasahuje do všech různých oblastí. Celkově vzato vlastně ani změna klimatu není environmentální téma. Nejde tu o zvířata, ale o to, jestli přežijeme. Není to ani o ekonomice, ale o hodnotě lidského života.

---

reklama

---