https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/zmena-klimatu-jako-kulturni-nikoliv-vedecky-problem
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Změna klimatu jako kulturní, nikoliv vědecký problém?

12.10.2017
Foto | Veronika Gregušová / Ekolist.cz
„Debata o klimatické změně ve Spojených státech (a kdekoliv jinde) nespočívá ve sporech o modely oxidu uhličitého a skleníkových plynů; týká se protikladných kulturních hodnot a světových názorů, skrze něž se na vědecké poznatky díváme.“ Tato slova pocházejí z pera Andrewa J. Hoffmana, autora poutavé knížky Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně. Americký profesor udržitelného podnikání na Michiganské univerzitě se v ní věnuje rétorické válce o klimatické změně.
 

Na úvodních stránkách autor vysvětluje, že na změnu klimatu je potřeba nahlížet jako na kulturní, nikoliv vědecký problém. Pro pochopení kontextu předkládá souhrn nejvýznamnějších studií a potvrzuje tak existenci klimatické změny. Následně však ukazuje, že společnost tento celosvětový vědecký konsenzus jednotně nepřijímá a dokonce se přístup k vnímání změny klimatu v různých obdobích mění. Dostává se tak k prvnímu cíli knihy, kterým je pochopit, jak společnost vnímá a přistupuje ke změně klimatu.

Na příkladu Spojených států amerických Hoffman ukazuje, že společnost je polarizovaná do dvou znepřátelených táborů. Americká levice, reprezentovaná demokraty, věří, že změna klimatu již probíhá a je nutné ji co nejdříve začít řešit. Oproti tomu pravice, zastoupená republikány, odporuje tvrzením, že existence změny klimatu není dostatečně vědecky podložená, ba dokonce se jedná o mystifikaci, která ohrožuje občanské a podnikatelské svobody.

Přečtěte si rozhovor s Andrewem J. Hoffmanem Dokud se změna klimatu nedotkne bohatých lidí, nic se nezmění
Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně
Jak kultura utváří diskusi o klimatické změně

V jádru v diskuzi vůbec nejde o vědecké poznatky, ale o ohrožení vlastních hodnot a kultury, které jednotlivé strany zastávají a brání. Nejenom, že skupiny mají nedůvěru k poslům zpráv, k vědeckému procesu, obsahu samotného poselství a nabízeným řešením, ale zároveň i mluví zcela odlišným jazykem.

Druhým cílem a celkově hlavním přínosem knihy je soubor nabízených řešení, jak z této zapeklité situace vybruslit. Hoffman zkoumá, které skupiny by měly o klimatické změně diskutovat, jak by měla být lidem přesvědčivě prezentována, jaký postoj by měla věda zastávat a jak by se mělo mluvit o jejích řešeních. Na dvou historických analogiích se snaží dokázat, že společnost je schopná takto komplexní problém vyřešit.

Knihu lze ocenit pro její stručnost a čtivost. Na pouhých 120 stranách představuje obšírné téma, a to navíc srozumitelným způsobem. Není zatížená odkazy, citacemi a složitým jazykem. Shrnuje dosavadní poznatky a přináší mnohá překvapivá fakta. Hoffman v ní brilantně spojuje poznatky z různých oborů a pohlíží na téma s nadhledem. Je vhodná jak pro širokou veřejnost, tak pro lidi, kteří rádi čtou o environmentálních tématech. Jedinou nevýhodou je její zaměření na americké reálie, které českému čtenáři mnoho neřeknou. Je však rozhodně zajímavé vidět, jak se kultura diskuze o klimatické změně v USA vytváří, protože často pak ovlivňuje i dění v Evropě.

 

reklama

foto - Gregušová Veronika
Veronika Gregušová
Autorka je spolupracovnicí Ekolistu.cz.

zdroj: Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

12.10.2017 06:33
Změna klimatu je určitě kulturní problém, protože kdybychom neměli kulturu (rozuměj civilizaci), tak by nevznikl. A když je pak v nějaké nice (planetě Zemi) příliš mnoho jedinců, kteří se na sebe tlačí, je vymalováno.
Nehoruji pro snížení populace, řešením je snížení spotřeby a zavedení elektřiny i do našeho poskakování po planetě z místa na místo. Potravin je dost, stačí aby my co máme hodně, jsme se vzdali našich 300 kcal a přenechali je těm, co jedí jen 1500 kcal. My budeme hubení, a oni nebudou studení.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

10.11.2017 22:05 Reaguje na
Milá Katko, nechápu, jak někdo jako Vy, kdo netuší o vývoji klimatu a jeho změnách před existencí člověka, může být vůbec připuštěn do školství a něco tlačit do hlav dětem.
Změna klimatu je kulturní fenomén v tom smyslu, že někdo vymyslel, že jí údajně můžeme kontrolovat/změnit a na tom postavil svůj business s lidskou hloupostí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.11.2017 10:15 Reaguje na Martin Hájek
Ale, že navyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je způsobováno spalováním fosilních paliv a že je oxid uhličitý skleníkový plyn, snad nezpochybňujete.

"Řešení" snižování spalování fosilních paliv bych nenazýval businessem, tím je to slovo uráženo. Spíše bych to nazýval tunelováním veřejných rozpočtů bez záruky efektu.
Odpovědět

13.10.2017 19:50
hlavním problém není polarizace společnosti. Hlavní problém je, že problém který možná existuje a možná neexistuje se populističtí politici snaží řešit pomocí infantilních nápadů zelných fanatiků typu diskutérky linke. Viz například dotace do tzv. biopaliv - to vedlo devastaci půdy a vypalování pralesa. Ještě křiklavějším příkladem nesmyslů s negativními dopady jsou bilionové dotace do oze parodií na elektrárny. Výsledkem jsou ohromné ekonomické škody, přičemž snížení emisí je takřka nulové. V německu, kde zároveň došlo k odstavování JE, se emise skleníkových plynů naopak zvedly. Ještě křiklavěji cela tato zhovadilost vyzní, když ji srovnáme s "nehodnými" USA, kde se naopak emise co2 podařilo snižovat, a to jen a pouze díky té příslovečné neviditelné ruce trhu (přechodu z uhlí na břidlicový plyn), kterou zelení vylízanci tak hystericky nenávidí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.10.2017 11:46 Reaguje na
Myslím, že nikdo z politiků nechce klimatický problém řešit. Jedni tvrdí, že problém není, druzí říkají, že je, a chtějí za něj utrácet veřejné peníze. Asi všichni cítíme, že řešit problém a utrácet na jeho "řešení" peníze jsou dvě různé věci.
Odpovědět

Jan Škrdla

17.10.2017 21:57 Reaguje na
Váš příspěvek mi připadá agresivně laděný hraničící s pravidly diskuse.

Ale teď věcně:
Píšete o "infantilních zelených fanaticích" - myslíte že někdo komu záleží na přírodě může podporovat pěstování olejné palmy? Ti co si to prosadili mají ochranu klimatu pouze jako záminku, ve skutečnosti jim jde o zisk.

Dále k vámi plísněné OZE. Uvědomme si, že vše má své pro i proti.
Je špatně když se do bioplynky cpe kukuřice, která se vypěstovala a velkém lánu, často na prudkém svahu a pod chemickou clonou. Ale proč by se v bioplynové stanici nemohl energeticky zužitkovat bioodpad?
Dalším příkladem může být solární energie. Solární farmy hyzdí krajinu a zabírají zemědělskou půdu. Máte ale něco proti tomu, když si někdo umístí solární panel na střechu?
Šlo by pokračovat dále - téměř vždy platí známe pořekadlo všeho s mírou.
Odpovědět

20.10.2017 21:08 Reaguje na Jan Škrdla
Zkuste se místo vašich vlastních z prstu vycucaných dojmů zaměřit na fakta, která jsem uvedl. Znovu je zopakuji. Biliony eur vylitých do kanálu na počasí závislých oze parodií na elektrárny, k tomu, co je tématem článku, tedy omezení emisí CO2, nevedly. Nejmenší emise v přepočtu na obyvatele mají jaderné země.
Nárůst pěstování palmy olejné si nikdo neprosadil. TO je jen a pouze důsledek růstem spotřeby olejů, který je dán (opět jen a pouze) výmyslem zelených vylízanců, tedy tzv. biopalivy.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.10.2017 22:16 Reaguje na
sv - neznám vaše jméno.
ještě jednou - vaše příspěvky překračují hranice slušného vyjadřování a degradují úroveň této diskuze.

Zajímalo by mě, co jsem si podle vás vycucal z prstu?
Ve vašem příspěvku jste mi neodpověděl na to co jsem se vás ptal. Neustále opakujete své oze parodie na elektrárny, a vulgarity, které nebudu reprodukovat.

Proti jaderné energii nemám zásadní námitky, ale proč ji na lokální úrovni nedoplnit vámi haněnou oze (samozřejmě s nastavení takových podmínek, aby to nebylo ke škodě věci)?
Se škodlivostí biopaliv s vámi souhlasím, ale proč vše házet na zelené?
Proč jste se nezmínil o plýtvání a nesmyslném převážení věcí z místa na místo?
Proč jste se nezmínil např. o likvidaci pralesů v Amazonii, která nesouvisí s pěstováním olejné palmy.

Není náhodou hlavní problém v lidské chamtivosti a touze dokázat, že máme nad přírodou navrch?
Nechtělo by to náhodou více pokory a uvědomění, že si pod sebou podřezáváme větev?


Odpovědět

22.10.2017 00:18 Reaguje na Jan Škrdla
Chápání psaného textu vám evidentně dělá problém. Takže znovu a po lopatě. Článek je o klimatické změně. Můj komentář je o tom, že lití dotačních bilionů do oze kanálu nic neřeší, spíše naopak (viz Německo). Jestli si chcete něco doplňovat, tak si klidně doplňujte, pokud tak činíte na vlastní účet. Samozřejmě je jasné, že nějaké "doplňování" emise nijak zásadně nesníží.
Jak házet? TO, že to byl nápad zelených vylízanců je nepochybné, a tento fakt je nutno neustále opakovat. Stejně tak, jako jejich nápadem bylo a je odstavování JE a masivní dotování oze parodií na elektrárny - které, jak už jsme si dokázali, vede ke zvyšování emisí.
A proč bych se měl zmiňovat o Amazonii, když tady řeším evropskou dotační magořinu??
Ale jinak máte pravdu, oze tuneláři jsou známí svou chamtivostí a oteplovači si myslí, že mají nad přírodou navrch.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.10.2017 21:30 Reaguje na
Děkuji za objasnění, nějak mi v tom prvním komentáři uniklo, že píšete o Německu.
Co se týká JE, tak ta má také značné rezervy.
Předpokládám, že jste technicky zaměřený a asi budete vědět kolik energie ještě zbývá v jaderném odpadu a kolik tepla se vyplýtvá v chladících věžích. Kolik emisí CO2 by se ušetřilo kdyby použilo k vytápění (teplo, ne voda).
Psal jste také o "nehodných" USA. Tady bych viděl jako problém plýtvání. Pro běžného Američana je problém udělat pár kroků a taky neřeší spotřebu svého automobilu. Ropa je tam levná a ruka trhu v tomto směru nefunguje.
Odpovědět

27.10.2017 23:38 Reaguje na Jan Škrdla
Píši i o Německu i o Česku. Německo uvádím jako odstrašující příklad toho, že ideologická řešení (bez ohledu na finanční a technologické limity) dopadnou vždy špatně. Tzv. energiewende měla snížit emise co2 a snížit cenu elektřiny. Výsledek byl přesně opačný. Odstavování JE a jejich pokus nahradit je tzv. oze, emise co2 zvýšil a cena elektřiny vyletěla do stropu. To jestli se v USA plýtvá nebo ne, nemá žádnou souvislost s oze. CO má souvislost je to, že zatímco v Německu emise CO2 rostly, tak v "nehodných USA" (nechtějí přistoupit na žádné klimatické dohody) emise co2 klesaly. A důvod - jen a pouze trhem motivovaný přechod z uhlí na břidlicový plyn při výrobě elektřiny. Ergo, neviditelná ruka trhu funguje. Co nefunguje, jsou státní zásahy a regulace, zvlášť ne, pokud jsou ty regulace motivovány ničím nepodloženou ideologií.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.10.2017 17:47 Reaguje na
Dle diskuze k tomuto článku:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danieln-vondrous-za-spatny-vysledek-zelenych-nemuze-kampan-chyby-se-staly-uz-pred-ni#diskuse

to vypadá, že zelení v případě OZE tunelu sehráli roli bílého koně a skončili spíš jako obět (odklon volíčů a náslaený volební debakl)


Jinak plýtvání možná nemá souvislost s OZE, ale má zásadní vliv na emise CO2.
Odpovědět

29.10.2017 16:56 Reaguje na Jan Škrdla
Zeptám se po lopatě. Co má plýtvání společného s probíraným tématem a jasně prokázaným faktem, že dotování oze parodií na elektrárny, emise co2 neřeší, a spíše naopak emise zvyšují?
Ad zelení. Byl jejich předseda autorem předlohy? Byl. Podporovali a podporují zelení dotování oze parodií na elektrárny? Podporují. VInu jim tedy nikdo a nic neodpáře.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.10.2017 22:03 Reaguje na
Asi těžko budete vyvracet skutečnost, že plýtvání má zásadní vliv na emise CO2.
Jinak zelení už nejsou 7 let ve vládě, tak proč za tu dobu někdo zásadně nepřepracoval legislativu týkající se OZE?
Odpovědět

4.11.2017 14:28 Reaguje na Jan Škrdla
Snahou odvézt pozornost od tématu - tedy, že dotování oze parodií na elektrárny emise nesnížíte, spíše je zvýšíte - se vám fakta popřít nepodaří, jen ze sebe uděláte hlupáka. TO za prvé. Za druhé, výmluvy typu: "svými idotskými nápady, jsme způsobili ohromnou škodu, kterou by ovšem měl napravit někdo jiný", může platit možná tak na někoho s podprůměrným IQ.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.11.2017 19:03 Reaguje na
Myslel jsem si, že se s vámi dá vést rozumná diskuze, ale zmýlil jsem se.
Neustále opakujete své a nejste ochoten uznat jiný názor. Za celou tu dobu jsme se ničeho rozumného nedobrali.
Proto končím v tomto vláknu a další příspěvek z mé strany vidím jako zbytečný. Raději budu odpovídat jiným diskutujícím.
Odpovědět

5.11.2017 00:47 Reaguje na Jan Škrdla
Já opakuji všeobecně známá fakta, se kterými asi nesouhlasíte ale o nějaký relevantní argument na dané téma, tedy "zda dotování oze sníží emise, nebo ne" jste se ani nepokusil. Místo toho jednou blábolíte něco o Amazonii podruhé něco o plýtvání. Ano, oze tunel je příklad plýtvání tak extrémní, že jen stěží by se hledalo srovnání.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.11.2017 07:37 Reaguje na Jan Škrdla
JŠ: blahopřeji :)
Odpovědět

7.11.2017 22:29 Reaguje na Petr Dvořák
..k efektivnímu strkání hlavy do písku. :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

5.11.2017 07:36 Reaguje na
Pozor, dotace do OZE _NEJSOU TÉMATEM ČLÁNKU_, pozornost jste odvedl Vy.
Odpovědět

7.11.2017 22:29 Reaguje na Petr Dvořák
Pozor, tématem článku je klimatická změna. A jak jsme si výše dokázali, tak dotace do oze parodií na elektrárny klimatickou změnu tak akorát prohlubují. Že by další zelený, kterýmu nejdou fakta pod čumák?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.11.2017 07:55 Reaguje na
Klimatická změna jako kulturní problém. Tedy o fenoménu dohadování se v diskusích o tom, zda je či není, zda jí způsobuje člověk či ne, zatím co jsou tyto otázky dávno zodpovězeny. O tom je podle mě článek.
Samozřejmě, dotace do biopaliv v situaci, kdy zemědělství je jedním z největších producentů nejen CO2, jsou kontraproduktivní.
Stejně tak, ačkoli již nejsem velký fanda JE, odstavit funkční elektrárnu před koncem životnosti se mi nejeví rozumně, ale je to celé o zvážení rizik, o výběru cesty.
A konec konců, elektroenergetika je jen poměrně malý střípek v mozaice.
Odpovědět

16.11.2017 21:41 Reaguje na Petr Dvořák
Za prvé, nic takového zodpovězeno nebylo. Za druhé, nejde jen o zvážení rizik ale i zvážení nákladů a efektivity jednotlivých řešení. Je totiž zcela evidentní, že pokud by se emise CO2 snižovaly efektivně, levně a bez nesmyslných, iracionálních a ideologických regulací (a že to jde ukazuje příklad jaderné Francie nebo příklad plynové revoluce v USA) tak by klimaskeptici ani nemukli a nedocházelo by k této názorové eskalaci. Když se budou lít biliony do ideologického kanálu snižování emisí pomocí tzv. oze, přičemž výsledky takové činnosti budou nulové nebo dokonce záporné (viz Německo), tak je jasné, že spousta touto ideologií nepostižených lidí se bude bránit, a to z prostého důvodu, kterým je to, že významná část z těch zcela zbytečně vylitých bilionů jde z jejich kapes. Za třetí, elektroenergetika není střípek, elektroenergetika je významný hráč.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.11.2017 23:22 Reaguje na
1. již to je několik let, kdy bylo s velkou jistotou určeno, že lidský podíl na oteplování je více než poloviční; pokud to považujete za spiknutí, pak samozřejmě každá další diskuse nemá smysl, protože máte jiné východisko

2. efektivní snižování jednoznačně; problémem je, dle mého, že břidličný plyn je spíše taktický úskok, ne trvalé řešení, a ani ne bezemisní (i když oproti uhlí je lepší, tedy možná, záleží na ztrátách při těžbě; samozřejmě, pokud neřešíte bod jedna, jsou emise irelevantní..)
jádro - popravdě nevím, jak si na tom stojí aktuální množivé reaktory s regenerací paliva a celkově s připraveností na masové rozšíření, nebo thoriové reaktory, ale pro klasiku není až tak moc paliva na velké rozšíření

proč "tak zvané" OZE v uvozovkách a proč v jednom pytli? to mi nepřipadá fér..
a proč je nevyužívat? samozřejmě rozkrádání veřejných peněz tu nikdo nepodporuje, nebavme se o reálpolitice ČR
co se týče záporných výsledků německa, tam jde spíše o odstavování jádra a náhradu fosilními zdroji, než o rozšiřování kapacit OZE, nebo ne?

3. máte pravdu; vycházel jsem z čísla cca 14% světové spotřeby energie ve formě elektřiny, bez přepočtu na primární zdroje, pak ta čísla vypadají jinak..
Odpovědět

17.11.2017 22:01 Reaguje na Petr Dvořák
Ad 1) O závěrech učiněných na základě účelově vybraných dat, kterém jedni bezvýhradně věří a druzí odmítají se nedá říkat, že "bylo s velkou jistotou určeno", nemluvě o tom, že se řeší pouze vliv oxidu uhličitého a vliv mnohem silnějšího skleníkového plynu metanu nebo vodní páry nikdo neřeší.
Ad 2) V USA došlo k prokazatelnému snížení emisí z energetiky v Německu ke zvýšení. To je oč tu běží, nikoli nějaké "úskoky". Už jsem to zde psal několikrát, ale znovu to zopakuji. V Německu si představovali, že jaderné elektrárny nahradí oze za pomocí bilionových dotací. Samozřejmě technicky nic takového v zemi, které má energeticky náročný průmysl a mnohamilionovou populaci není možné a ještě dlouhá desetiletí možné nebude, i kdyby se udotovali až ke krachu. A samozřejmě to zkrachovalo. Tzv. oze se staví jako na běžícím páse, ale jaderné elektrárny musí být nahrazovány uhlím.
Místní čtenáři zřejmě musí být ekonomickými analfabety, protože neustále vypisují stejné nesmysly, přesto, že už tisíckrát bylo nejen tady napsáno, že nejde o oze ale o ty nesmyslně vyhozené gigantické finance, kterým se oze udržují při životě a které mohly být i v rámci snižování emisí využity stokrát lépe než na ty nesmyslné dotace. Stejně tak jako nejde o to stavět stovky nových reaktorů ale o tom, aby se neničilo něco co funguje a může ještě dlouho sloužit a nahrazovalo se to něčím co nefunguje. I klimaskeptik může být pro omezení spalování fosilních paliv, třeba z důvodu, že se tím omezí emise polétavého prachu a dalších škodlivin a ušetří se cenná surovina pro jiné použití ale dle mého názoru pouze tehdy pokud se k dané záležitosti bude přistupovat racionálně a budou zvolena efektivní a úsporná řešení a nikoli megatunely s nulovým efektem jako v Německu, navíc s pokusem přenést tuto ideologii do celé EU potažmo do celého světa.
Odpovědět

18.10.2017 05:51
Nevím, jestli jsem zelený fanatik, spíše jsem taoista. Ale máte pravdu, sdružuji se se stejně postiženými Zelenými a dokonce si dovolím předávat své názory dál jako učitelka. A věřte nebo ne, mladí lidé reagují spíše pozitivně, klimatickou změnu nepopírají, ale obávají se, jestli to jsme vůbec vyřešit. A hlavně, když teď začneme, tak to bude trvat 150 let. Minimálně. S tak dlouhým časovým horizontem nemá člověk zkušenost. Je to mimo jeho život, možná lesníci, kteří zasadí strom, který pak sklízí někdo jiý, toto chápou.
Odpovědět

20.10.2017 22:19 Reaguje na
tak, tak, nezkušená a nevzdělaná mládež je, bohužel, náchylná podlehnout různým nebezpečným ideologiím - nacistům, komunistům, rudým khmérům ... teď zeleným.
Mimochodem, škody, které jak zelení, tak i ostatní výše uvedené zločinné ideologie, dokázaly na životním prostředí napáchat jsou enormní a netrvalo to ani desetinu z těch 150 let.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.10.2017 22:33 Reaguje na
Klimatická změna (nesnažím se vycucat z prstu, z kolika procent na ni má vliv člověk) se dá těžko zastavit, i při veškeré snaze ji můžeme jen zmírnit. Klíčový úkol je adaptace na to co přijde.
Jak píšete, je to běh na dlouhou trať, ale čím dříve se začne, tím lépe.
Bohužel jsou zde jedinci, kteří tvrdí, že se nic neděje. Většinou se proberou, až je pozdě nebo vůbec.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

10.11.2017 21:58 Reaguje na
Klimatickou změnu nepopírá asi nikdo. Otázka je, jaký na ní má podíl člověk a jestli tudíž skutečnost, že začneme, bude mít vůbec nějaký reálný efekt.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

15.11.2017 07:48 Reaguje na Martin Hájek
Ta vaše otázka, to je právě podle všeho ten kulturní, nikoliv vědecký problém..
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

16.11.2017 09:24 Reaguje na Martin Hájek
Pokud budeme pokračovat tak, jak jsme začali, reálný efekt nenastane.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

19.10.2017 16:35
Já mám se zelenými jeden vážný problém. Stoprocentně se s nimi shoduji v cílech, které je třeba dosáhnout. Absolutně se však neshoduji v postupech, jak cíle dosáhnout. Já si myslím, že správný postup je adekvátně zpoplatnit vše co jde, co poškozuje planetu a odporuje udržitelnému rozvoji. V takto nastaveném prostředí pak nechat působit trh bez subvencí. Tak se stane trh volný a férový, protože všechny (či aspoň ty podstatné) negativní externality byly odstraněny zpoplatněním. O vybrané a za subvence ušetřené peníze se mohou snížit daně např. z příjmu či DPH. Ideálně by bylo zpoplatnit poškozování planety natolik, že by se mohly veškeré daně odbourat a finančáky a vše s tím spojené by mohly být zrušeny.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

10.11.2017 22:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Pane Svobodo, Vámi naznačený přístup nemůže fungovat v každém případě. Buď bude neúspěšný z hlediska dosažení svého cíle (jako například zdanění cigaret) a nebo úspěšný bude a pak ovšem okamžitě vyschnou i příjmy státní pokladny a bude potřeba zdanit zase něco jiného.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2017 16:38 Reaguje na Martin Hájek
Dík za zajímavý námět! Copak spotřební daně nehrají svou pozitivní úlohu? Jak by asi byla průchodná silniční doprava, kdyby byl benzin za 10 Kč? A kolik by se vykouřilo, kdyby byla krabička za pětikorunu?

Pokud by byl koncept časem úspěšný (jak si asi všichni přejeme), zůstanou vysoké poplatky za ničení planety zachovány a zase se postupně zavedou jiné daně. Cíle však bylo velmi efektivně dosaženo!
Odpovědět

26.10.2017 06:09
Krásný den, pane Svobodo.
Souhlasím, zpoplatnit špatné konání, co ovlivňuje klimatickou změnu. Ale, co když opravdu ten zásadní příspěvek ke klimatické změně provozuje lidstvo? nebylo by nejlepší jej zakázat? Potíž je jinde, žijeme si nad poměry. Vyrábíme nesmyslné produkty na jedno použití, poskakujeme po planetě sem a tam. Ale třeba je to naše poskakování vývojovou fází civilizace, která se prostě musí pod tlakem rozepnout a rozletět se ke hvězdám. Nebo si uvědomit, co dělá špatně. Pokud nějakému organismu ubývá životní nika, dochází k jeho redukci, a nebo to musí být krok stranou. My jsme Homo sapiens, my jsme schopní kroku stranou, ale stranou musí i naše ega. Přestat využívat fosilní paliva, třeba díky zákazu provozu spalovacích motorů na území velkých měst, jak bylo uvedeno v jednom nedávném článku, a obrátit se více do sebe. Jsme děsně sobecký organismus, který by to mohl překonat, ale zatím se mu to nedaří.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

10.11.2017 22:00 Reaguje na
Tak se přestaňte upejpat a řekněte na rovinu, že lidstvo je potřeba zredukovat. Jinak se totiž k poklesu spotřeby nedobereme, to dobře víte.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.11.2017 16:49 Reaguje na
Zpoplatnění podle své výše dává obrovské spektrum možností mezi neomezenou volností a zákazem. Šroub lze utahovat podle předem oznámeného scénáře, aby se tomu mohli všichni dotčení přizpůsobit. To je myslím fér.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.10.2017 22:01
Přesně tak Katko, jestli tomu rozumím, to co píšete je souvislost mezi plýtváním a klimatickou změnou (což někteří diskutující nechápou nebo nechtějí chápat).
Mám k tomu ale své výhrady, např. pokud se nahradí auta se spalovacími motory elektromobily, zlepší se stav ovzduší, ale plynulost provozu to nevyřeší (to by vyřešilo MHD, popř. pěší nebo cyklo doprava). A příspěvek ke změně klimatu bude záviset na tom, z čeho se ta elektřina vyrobí.
Omezení používání fosilních paliv vítám, ale obnovitelné zdroje mají své limity, proto je potřeba počítat se zachováním jaderné energetiky.
Co se ČR týče, v první řadě by se měl snižovat výkon u uhelných elektráren, zejména u těch co nemají kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (tedy těch co se 1/3 energie vychrlí chladícími věžemi do ovzduší). Také vytápění uhlím na lokální úrovni by se brzy mělo stát minulostí.
Na druhé straně nahrazování ropy olejem z palmy nebo řepky se neosvědčilo a napáchalo více škody než užitku, tudy cesta nevede.

Ať se dělá cokoliv, je potřeba zhodnotit přínosy a rizika, a zvážit zda je to to pravé.
Trocha skromnosti ovšem neuškodí, právě naopak.
Odpovědět

1.11.2017 18:31
Zpoplatnění se dál celkem dobře zařídit pomocí uhlíkové daně. Prostě podle podílu nečistých technologií na jeho výrobě (hodnocení LCA) budou některé výrobky a služby mít 20, 50, 100 200 % přirážku (daň). Jen se opravdu obávám, že tolik čistých výrobků a služeb nemáme. Rajčata z dálky by byla velmi drahá, cestování letadlem také. A ani ta auta na elektřinu nemají pozitivní uhlíkovou bilanci. I když, pokud se měří EROEi u fotovoltaiky, tak je někde 1:8, u větrných elektráren je to dokonce 1:20 ve prospěch energetického zisku.
Uhlí pomalu ustupuje ze slávy, za ním půjde ropa a zemní plyn. Slunce nás zásobuje energií, která je sice rozptýlená, ale zatím asi stále o 3 řády větší, než ta, co spotřebováváme. Takže budoucnost je světlá. Jen se asi dříve kvůli těm našim egům vyvraždíme, než vyřešíme klimatickou změnu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.11.2017 20:32 Reaguje na
Ale ono je třeba zdanit fosilní uhlík již při jeho těžbě a daň se pak automaticky proporcionálně promítne do všech služeb a technologií. Proboha jen ne nějaký úřad, který by hodnotil uhlíkové stopy výrobků a služeb!
Odpovědět

4.11.2017 21:54
Vše má své limity.
Co se týká solární energie, potenciál bych viděl na střechách budov, tak kde to moc nevadí (rodinné domy, haly, skladiště). Ale nepřijatelné je pro mě instalovat je na zemědělské půdě. Co se týká větrných elektráren, tak je potřeba zvážit zda se vyplatí (jestli dost fouká). Také by se mi moc nelíbilo udělat z naší krajiny Větrníkov.
Zásadní problém, který je potřeba vyřešit je nevyrovnanost v čase - v závislosti na denní době a počasí(je den/noc, slunečno/zataženo, fouká silně-slabě-bezvětří).
Až budeme schopni energii skladovat, pak bude možné ve větší míře využívat obnovitelné zdroje.
Jinak k té poslední větě - někteří lidé jsou prostě zlí. Zvláště když tvrdí, že je potřeba bojovat proti těm co se nějakým způsobem odlišují. A když přesvědčí většinu a dostanou se k moci, tak pak stačí málo.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist