Znečištění ovzduší z městské automobilové dopravy je rostoucí problém. V Česku jej ale podle odborníků účinně neřešíme. Inspiraci by Česko mohlo hledat u celé řady evropských měst, která se snaží najít cestu, jak zdraví svých obyvatel ochránit.

Zdraví a duševní pohoda je něco, co v obchodě nekoupíte. Leccos ale můžete pro jejich získání či udržení udělat sami, a navíc zadarmo. Podle studie sponzorované Národním institutem veřejného zdraví více než teoreticky stačí 120 minut pobytu v přírodě týdně. Píše o tom ScienceDaily.com.

K nejnebezpečnějším výrobkům prodávaným v Evropské unii patřily loni stejně jako rok předtím hračky, následují motorová vozidla a oblečení a módní doplňky. Oznámila to Evropská komise (EK). Úřady v jednotlivých členských zemích si podle ní v rámci evropského systému varování vyměnily 2257 upozornění na nebezpečné produkty, z nichž více než polovina pocházela z Číny.

V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií Jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Předsedkyně úřadu Dana Drábová ČTK řekla, že v množství v potravinách není v žádném případě zdravotně závadné. Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let.

Alergiky začaly trápit první kvetoucí stromy - líska a olše, loni to bylo ještě dřív. Pokud se neochladí, přidá se podle alergoložky Moniky Čermákové brzy topol a bříza. Od poloviny února začal alergeny měřit jako každý rok také Státní zdravotní ústav (SZÚ). V Česku trpí alergií nebo astmatem asi třetina populace. Podle odhadů bude za šest let mít tyto potíže polovina obyvatel Evropské unie.

Lidstvo i další živočichové čelí ve stále větší míře potenciálně škodlivým chemikáliím, se kterými se v životním prostředí dostávají do kontaktu. To by až tak velká novinka nebyla. Podle britských ekotoxikologů je spíš zajímavé, že míru těchto rizik nedokážeme přesně stanovit. Nové chemické složky totiž globálně produkujeme vyšším tepem, než je stačíme testovat. Píše o tom Independent.

Polské ministerstvo životního prostředí bude jednat s firmou Citronex kvůli přílišnému světlu z desetihektarového skleníku u města Bogatynia. Legislativní možnosti Polsko nemá, řekl na dnešním briefingu po jednání se svým českým protějškem Richardem Brabcem (ANO) ministr Henryk Kowalczyk. České ministerstvo dostalo v posledních měsících stížnosti z Liberecka, řekl Brabec. Problém před dvěma a půl lety společnost řešila investicí milion eur (zhruba 26 milionů korun) do zastínění.

Dopravní policisté na popud vedení hlavního města začali se zkušebními kontrolami technického stavu vozidel. Cílem je primárně odhalit auta s odmontovaným filtrem pevných částic. Policii zatím schází technika pro přímé měření emisí, takže podezřele vypadající auta zastavují a napojují na řídící jednotku, která provede diagnostiku. Pokud odhalí závadu, posílají policisté řidiče na stanici technické kontroly (STK). Kontroly se budou pravidelně opakovat. Novinářům to včera na jedné z kontrol řekli zástupci magistrátu a policie.

Výrobce dřevotřískových desek Kronospan sídlící v Jihlavě uvedl, že se na celkových emisích formaldehydu v tomto krajském městě a jeho okolí podílí jen 3,5 procenta. Novinářům to dnes řekla jednatelka společnosti Sylva Krechlerová. Největším znečišťovatelem ovzduší je podle ní doprava a druhým největším lokální topeniště. Uvedla to s odvoláním na studii, kterou firma zadala a která hodnotila zdravotní rizika expozice rakovinotvorným formaldehydem z emisí Kronospanu v jeho okolí.

Italské přímořské letovisko Bibione zakáže od letošního léta kouření na celé své osm kilometrů dlouhé pláži. Příslušné nařízení má radnice schválit koncem května, informoval starosta Pasqualino Codognotto. Severoitalské Bibione začalo s bojem proti kuřákům na plážích už v předchozích letech, kdy mimo jiné zakázalo kouření v pásu pláže přímo u vstupu do Jaderského moře.