dTest: Nová evropská směrnice zavede „právo na opravu“

Směrnice by měla zjednodušit opravu zboží z hlediska dostupnosti i výše nákladů pro spotřebitele. Vedle toho je jejím zamýšleným efektem i motivace výrobců k rozvoji a zavedení udržitelnějších obchodních modelů a oživení opravárenského odvětví.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Cíle směrnice

Směrnice na podporu oprav zboží má motivovat spotřebitele, aby si vadné výrobky nechávali opravit. Měla by zjednodušit opravu zboží z hlediska dostupnosti i výše nákladů pro spotřebitele. Vedle toho je jejím zamýšleným efektem i motivace výrobců k rozvoji a zavedení udržitelnějších obchodních modelů a oživení opravárenského odvětví. Vedle úspor spotřebitelům má také snížit objem odpadu, který je v EU produkován, a tím šetřit životní prostředí. Toho má docílit několika novými opatřeními.

Nová opatření podporující opravu zboží

Hlavním prvkem směrnice je nové „právo na opravu“. Pokud spotřebiteli stále běží (zpravidla dvouletá) doba pro uplatnění práv z vadného plnění na věc, prodejce má povinnost nabídnout opravu věci, pokud vyjde levněji než její výměna. Po uplynutí této doby je nových změn hned několik. U určitých výrobků, které jsou technicky opravitelné, mají spotřebitelé právo požadovat opravu po jejich výrobci. Naopak pokud jde o výrobek, který si musí spotřebitel opravit sám, musí o tom být výrobcem řádně informován.

Přečtěte si také |

Případ pečicího papíru. Jak chemické látky (ne)otravují náš život

Členské státy EU mají také za úkol vytvořit bezplatnou on-line platformu, kde si mohou spotřebitelé vyhledat servisní pracovníky nebo prodejce renovovaného zboží. Platforma by měla umožňovat filtrování nabídek zejména dle zboží, umístění, podmínek opravy nebo doby vyřízení. „Spotřebitelům tak má být usnadněno vyhledání atraktivních nabídek opravy, opravářům zase zajištěna lepší viditelnost,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Novinkou je také Evropský informační formulář o opravě, který má opravna zboží povinnost vydat před tím, než uzavře se spotřebitelem smlouvu o opravě zboží. Tento formulář má vedle identifikace opravny obsahovat také informace jako předmětné zboží, povahu vady, typ navrhované opravy, cenu opravy a čas potřebný k jejímu provedení, popř. i dostupnost náhradního zboží po dobu opravy. Jeho smyslem je jasnější informování spotřebitele o nabídkách opravy a také usnadnění srovnání těchto nabídek.

Přečtěte si také |

Co znamená, když se řekne „uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“? A víte, co je greenwashing?

Na závěry je však brzo

Jelikož se jedná o unijní směrnici, musí ji nejprve členské státy implementovat, tedy vydat vnitrostátní prováděcí zákon. Při tom mají zákonodárci členských států také jistou míru uvážení, jak směrnici provedou, jelikož směrnice samotná je spíše obecnější povahy. „Zda tedy přijetí směrnice bude mít zamýšlené efekty, a jak to bude v praxi vypadat, se ukáže až časem,“ upozorňuje Eduarda Hekšová. Také je otázkou, jak se v reakci na nová opatření adaptují výrobci a prodejci zboží. Závěrem je třeba mít na paměti, že na přijetí prováděcích zákonů mají členské státy lhůtu dva roky, ovšem může dojít i k průtahu. Na právo na opravu si tak ještě počkáme.