https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/dtest-nova-evropska-smernice-zavede-pravo-na-opravu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

dTest: Nová evropská směrnice zavede „právo na opravu“

7.5.2024 11:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Směrnice by měla zjednodušit opravu zboží z hlediska dostupnosti i výše nákladů pro spotřebitele. Vedle toho je jejím zamýšleným efektem i motivace výrobců k rozvoji a zavedení udržitelnějších obchodních modelů a oživení opravárenského odvětví.
Směrnice by měla zjednodušit opravu zboží z hlediska dostupnosti i výše nákladů pro spotřebitele. Vedle toho je jejím zamýšleným efektem i motivace výrobců k rozvoji a zavedení udržitelnějších obchodních modelů a oživení opravárenského odvětví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Spotřebitelé i podnikatelé často dávají přednost výměně vadného zboží před jeho opravou. Spotřebitelé tak dostanou zcela nový kus na rozdíl od opravovaného, již však jednou porouchaného, zboží. Pro podnikatele zase může být dodání nového kusu výhodnější, jelikož nemusí zdlouhavě shánět náhradní díly a platit zaměstnance za mnohdy časově náročnou opravu, a to i v případě, kdy by spotřebitel mohl takovou opravu preferovat. Vyhazování velkého množství vyměněných výrobků, byť mohou být až na drobné součásti plně funkční, je však velkou zátěží pro životní prostředí. To má ovšem vyřešit návrh nové směrnice Evropského parlamentu o společných pravidlech na podporu oprav zboží.
 

Cíle směrnice

Směrnice na podporu oprav zboží má motivovat spotřebitele, aby si vadné výrobky nechávali opravit. Měla by zjednodušit opravu zboží z hlediska dostupnosti i výše nákladů pro spotřebitele. Vedle toho je jejím zamýšleným efektem i motivace výrobců k rozvoji a zavedení udržitelnějších obchodních modelů a oživení opravárenského odvětví. Vedle úspor spotřebitelům má také snížit objem odpadu, který je v EU produkován, a tím šetřit životní prostředí. Toho má docílit několika novými opatřeními.

Nová opatření podporující opravu zboží

Hlavním prvkem směrnice je nové „právo na opravu“. Pokud spotřebiteli stále běží (zpravidla dvouletá) doba pro uplatnění práv z vadného plnění na věc, prodejce má povinnost nabídnout opravu věci, pokud vyjde levněji než její výměna. Po uplynutí této doby je nových změn hned několik. U určitých výrobků, které jsou technicky opravitelné, mají spotřebitelé právo požadovat opravu po jejich výrobci. Naopak pokud jde o výrobek, který si musí spotřebitel opravit sám, musí o tom být výrobcem řádně informován.

Členské státy EU mají také za úkol vytvořit bezplatnou on-line platformu, kde si mohou spotřebitelé vyhledat servisní pracovníky nebo prodejce renovovaného zboží. Platforma by měla umožňovat filtrování nabídek zejména dle zboží, umístění, podmínek opravy nebo doby vyřízení. „Spotřebitelům tak má být usnadněno vyhledání atraktivních nabídek opravy, opravářům zase zajištěna lepší viditelnost,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Novinkou je také Evropský informační formulář o opravě, který má opravna zboží povinnost vydat před tím, než uzavře se spotřebitelem smlouvu o opravě zboží. Tento formulář má vedle identifikace opravny obsahovat také informace jako předmětné zboží, povahu vady, typ navrhované opravy, cenu opravy a čas potřebný k jejímu provedení, popř. i dostupnost náhradního zboží po dobu opravy. Jeho smyslem je jasnější informování spotřebitele o nabídkách opravy a také usnadnění srovnání těchto nabídek.

Na závěry je však brzo

Jelikož se jedná o unijní směrnici, musí ji nejprve členské státy implementovat, tedy vydat vnitrostátní prováděcí zákon. Při tom mají zákonodárci členských států také jistou míru uvážení, jak směrnici provedou, jelikož směrnice samotná je spíše obecnější povahy. „Zda tedy přijetí směrnice bude mít zamýšlené efekty, a jak to bude v praxi vypadat, se ukáže až časem,“ upozorňuje Eduarda Hekšová. Také je otázkou, jak se v reakci na nová opatření adaptují výrobci a prodejci zboží. Závěrem je třeba mít na paměti, že na přijetí prováděcích zákonů mají členské státy lhůtu dva roky, ovšem může dojít i k průtahu. Na právo na opravu si tak ještě počkáme.


reklama

 
foto - Korbeliusová Lucie
Lucie Korbeliusová
Autorka je pracovnicí dTestu.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

7.5.2024 12:27
správný názor a správná činnost
hlavně bych to aplikoval na základní komponenty Green Dealu: elektroauta a jejich baterie, TČ, FV. Elektroauto na 5 let a potom sešrotovat je ekolog. vražda.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.5.2024 13:52
To si tedy vzpomněli brzo, že !
Ale budou k tomu mít opraváře, když je učňovské školství zničeno, co ?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

7.5.2024 17:16
Právo na opravu a povinnost opravovat jsou dva rozdlné pojmy. S ohledem na zrušené učňovské školství bude moci toto právo spotřebitel uplatit tak, že si daný spotřebič opraví sám.
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.5.2024 20:28
× Proč výrobce/prodejce upřednostňuje výměnu před opravou?
× Protože je výměna levnější.
× Co to znamená "levnější"?
× Levnější znamená, že spotřebuje méně zdrojů (surovin, energie, práce).

Tak čím se to bude šetřit, když se bude povinně opravovat tam, kde to nemá smysl?


---
A mimochodem - kdo myslíte že zaplatí vývoj a výrobu extra "EU modelů" výrobků, které budou konstruovány s požadavkem na snazší opravitelnost (rozebiratelnost atp.), kdo bude platit zásoby náhradních dílů ... ?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

8.5.2024 07:12
Nebylo by lepší zbytečné směrnice rušit namísto vytváření nových?
Na smetištích končí funkční přístroje a na tom nějaké právo na opravu nic nezmění.
Dobrým směrem byla jednotná nabíječka. Mohlo by to pokračovat zákazem praktik, které omezují konkurenci. Například zbytečné jednoúčelové čipy u tiskáren komplikující použití alternativních náhradních dílů/tonerů. Tady to jde i do takových absurdit, kdy originální toner koupený v Americe nefunguje s evropskou tiskárnou.
Odpovědět

Viktor Šedivý

8.5.2024 09:50 Reaguje na Richard Vacek
Ovšem "jednotná nabíječka" a "jednotný konektor nabíječky" zdaleka není totéž :-(
Nemluvě o tom, že taková jednotnost znamená zároveň značnou brzdu pro další vývoj.

Nejhorší je ale ta představa, že co vymyslej v bruseli, tím se bude řídit celý svět. Z role nejvýznamnějšího regionu jsme se velmi úspěšně sami vyšachovali a zanedlouho nebude nikoho ve světě zajímat, co kdo plká v EU skanzenu.
Takže myšlenka, že asijským výrobcům nařídíme a zakážeme ... ROFL
Odpovědět
HH

Honza Honza

9.5.2024 06:55 Reaguje na Richard Vacek
správný názor
Výroky by se měly unifikovat, aby byly snáze opravitelné, měly by být konstruovány tak, aby díly byly vyměnitelné.
K názoru p. Šedivého: cena za výrobek se skládá z ceny materiálu a ceny práce, pokud cena práce převyšuje materiál, oprava nemá smysl.
Tento web je o ekologii: ekologie je i o odpadech, jestli chcete v každé buňce mikroplasty, otravu těžkými kovy, rakovinu atd, tak nepodporujte opravitelnost výrobků.
Odpovědět

Viktor Šedivý

9.5.2024 11:07 Reaguje na Honza Honza
"by se měly" - ovšem proč by se něčím tak náročným výrobci zabývali? Navíc v situaci, kdy to nikoho nijak extra netíží (a ne, názory evropských environmentalistů nejsou ničím, co by hýbalo světovou ekonomikou).

Asi není zajímavé, jaký je poměr ceny práce a materiálu. Hlavně je důležité, zda se celkové náklady na opravu nepřiblíží ceně nového výrobku nebo ji dokonce nepřevýší.

Podporovat opravitelnost má smysl jen do té míry, dokud je jisté, že opravitelnost skutečně povede ke snížení spotřeby surovin a energií. Ale ono ve výsledku opravdu může být "šetrnější" udělat výrobek z menšího množství méně kvalitních materiálů, neřešit náhradní díly a servis než spotřebovat víc kvalitnějších materiálů na opakovaně opravitelný výrobek, vrazit materiál a energii do zásob náhradních dílů, spotřebovávat lidskou práci při individuálních opravách ... ... ...


Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.5.2024 15:57
Tak on to je dost neználkovský výmysl. Jako většina toho, co vyplodili zelení.
Na výměnu součástky v ceně 5 korun, ale hlavně na nalezení poruchy se snadno spotřebuje více hodin kvalifikovaného odborníka za tisíc Kč a na speciální diagnostické přístroje a nářadí na opravu se na jejich amortízaci za dobu opravy vynaloží klidně i několik tisíc.
V praxi to dopadne tak, že se většina firem nebude namáhat vyvíjet speciální opravitelné dražší konstrukce pro upadající a zaostávající region, jaký díly zelenému šílenství EU je. Prostě tady budou dovážet konstrukce vyšších a nejvyšších cenových skupin, protože tam se i bez úpravy jejich konstrukcí oprava vyplatí. Levnější řady svých výrobků tady prostě dovážet nebudou. Cenově výhodné mobily, automatické pračky, televize a spousta dalších tady prostě nebudou, pokud si je někdo nedoveze individuálně z nějakého zájezdu nebo dovozce nebude fungovat v nějakém šedém pololegálním režimu.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.5.2024 09:22 Reaguje na Radim Polášek
Zanedbatelné nejsou ani prostředky umrtvené v zásobě náhradních dílů, přípravků a nástrojů na x let dopředu - a plýtvání v okamžiku, kdy je nutné nevyužité zásoby ND zlikvidovat.

- - -
Kdysi jsem se divil, proč velký prodejce PC neopravuje počítačové MB, když je problém často jen bagatelní. Když jsem viděl, na kolik by přišlo vybavení diagnostického pracoviště pro jedinou řadu produktů, bylo mi jasné, že takové opravování nikdo příčetný nemůže navrhovat.
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

14.5.2024 15:27
K ničemu to nebude. Protože to nic nezmění na tom, že oprava se většinou nevyplatí. Dostatečně kvalifikovaný člověk je prostě příliš drahý.
Občas něco opravím - většinou řídící elektroniku nějakého stroje nebo třeba tepelného čerpadla. Tak je ochota to práci (1200,- + DPH za hodinu) zaplatit, spotřebku jen sobě jako zábavu, cizím nikdy, nevyplatí se to.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist