Miroslav Havránek: Válečný zločin v Nové Kachovce a životní prostředí

Cílem tohoto textu není komplexní analýza, ale operativní shrnutí situace, která se vyvíjí a je skryta mlhou válečného konfliktu. Zároveň se v textu snažím popsat, jak se situace kolem údolní nádrže Kachovka může dále vyvíjet. Text je založen na expertíze a mých zkušenostech a může obsahovat nepřesnosti a zkratky. V důsledku aktivit, které se odehrály v noci z 5. 6. na 6. 6. centrální část 3,2 km široké přehrady byla účinně zničena výbuchem, což vedlo k rozsáhlým záplavám po proudu. V době jejího zničení byla přehrada pod ruskou kontrolou a hladina vody v nádrži byla na 30letém maximum.

Proudící voda v průběhu noci a následně v průběhu dne trhlinu rozšířila a strhla centrální část hráze. Kolem poledne 6.6. místního času byla destrukce hráze patrná již podél celého toku a dochází k rapidnímu zaplavení 11 nejbližších obcí pod hrází. V průběhu dne jsou zaplavovány i zbylé obce, mizí ostrovy v deltě řeky a voda se rozlévá po obou březích řeky.

Tento akt má charakter válečného zločinu a jedná se o masivní katastrofu, která ovlivňuje a ovlivní statisíce lidí. Již ráno 6. 6. jsou desítky osob pohřešovány a destrukce sídel pod hrází snese srovnání se zbraněmi hromadného ničení. Nicméně v tomto textu se zaměřím na potenciální environmentální dopady tohoto zločinu.

Zatím stále není plně znám přesný rozsah záplav, ale již nyní je jasné, že je značný. Podle satelitních snímků bylo zaplaveno více než 600 km2 území pod zničenou hrází. Toto území obsahuje řadu potenciálních míst kontaminace, environmentálně cenných lokalit i lidských sídel. Z posledního snímku je vidět, že záplavy již opadávají a se zatopených oblastí (centrální část snímků) se vynořují kusy půdy.

Ničivá energie

Přehradní nádrž Kachovka je na české poměry obrovská nádrž. Je dlouhá 240 km a široká místy až 23 km. Obsahuje při normálním provozu přes 18 km3 vody, manipulační objem je téměř 7 km3 vody. Pro srovnání české Lipno obsahuje 0,3 km3 vody.

Nadmořská výška nádrže Kachovka je 44 metrů nad mořem. Když se na to podíváme z čistě fyzikálního hlediska, nádrž Kachovka obsahuje mezi 3 až 8 PJ potenciální energie. Při běžném provozu se tato energie využívá k výrobě elektrické energie, válečný zločin v podobě destrukce hráze tuto energii uvolnil na obyvatele a sídla pod hrází v podobě kinetické energie proudící vody. Na rozdíl od výbušné energie jaderné bomby je tento energetický tok rozložen v čase a podél trajektorie tekoucí vody, takže reálné energetické hodnoty budou nižší o několika řádů, ale využití Kachovky jako zbraně má energetické parametry použití zbraně hromadného ničení.

Radiační ohrožení

Třebaže užití údolní nádrže jako zbraně má energetický potenciál jaderné bomby, může se zdát, že alespoň nehrozí kontaminace prostředí radioaktivními látkami. Bohužel, ani zde není důvod k přílišnému optimismu.

Po Černobylské havárii v roce 1986 se část uvolněných radioaktivních látek deponovala v povodí Dněpru zejména v sedimentech na dně Dněperské kaskády. Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii konstatuje, že na základě měření bylo v roce 1995 v kaskádě Dněpru nakumulováno v sedimentech cca 136+/-26 TBq Cs137. Stroncium nebylo měřeno, nicméně zpráva odhaduje jeho aktivitu na cca 30 % aktivity Cs137. Nádrž má odhadovanou kontaminaci sedimentů Cs137 cca 3,1+/-0,4 kBq/km2 nádrže. To samo o sobě nejsou nijak závratné hodnoty a pokud jsou radionuklidy rozprostřené po ploše, jejich radiační význam je nevelký.

Problém může nastat, pokud se vrstvy mobilizují do prostředí a koncentrovaně se budou deponovat na konkrétní lokalitě. Zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii dávala pozitivní výhled - „V současné době kontaminované dnové sedimenty v nádržích významně neovlivňují sekundární radioaktivní kontaminaci vody a vodních organismů. Na všech místech je pozorováno usazování čistších sedimentů přes kontaminované vrstvy“.

Zpráva uvádí, že kontaminované vrstvy se nyní většinou nachází v hloubce 40 cm pode dnem. Doporučení je pak nenarušovat dno a nechat přirozené samočistící procesy (v tomto případě radioaktivní rozpad) probíhat. Neřízený odtok z odstřelené hráze výrazně naruší sedimenty v nádrži a bahno z kontaminovaných vrstev může být mobilizováno a následně kontaminovat zaplavené území.

Záporožská jaderná elektrárna byla chlazena z Kachovské nádrže, respektive z bazénu, který doplňuje ztracenou (odpařenou) vodu z nádrže. V případě, že by došlo k ztrátě této chladící vody, kupříkladu z důvodu zhroucení hráze bazénu, nebo velkému sáknutí hráze oddělující zásobník chladící vody, ohrozilo by to tento zásobník a potenciálně jadernou bezpečnost jaderné elektrárny. Nicméně stále je předpoklad, že by zbytková voda v rezervoáru měla být schopna uchladit jadernou elektrárnu. Z posledního snímku SENTINEL 2 je pozitivní zpráva to, že zásobník se zdá být plný a jedno z ramen nově vznikajícího řečiště zasahuje až k němu, což by mohlo umožnit snazší doplňování.

Další kontaminace prostředí

Jako klasický zdroj kontaminace by se daly uvést lokality jako jsou petrochemické závody, chemičky, zemědělské závody, ale i čerpací stanice a nejrůznější vozidla. Svědci v Chersonu uváděli ve vodě zápach nafty i přítomnost chemikálií. Kvůli častým výpadkům proudu v důsledku ruských útoků je v celé zaplavené oblasti běžná přítomnost motorgenerátorů a ropných produktů jako paliva do nich.

Vojenská technika a infrastruktura, která byla zaplavená, skýtá kromě klasické kontaminace riziko odnosu výbušného materiálu a dle svědectví dochází k odnosu min z minových polí, kdy lehčí plastové miny jsou odnášeny proudem, případně detonují, těžší protitankové kusy se přesouvají s materiálem a poté, co se usadí, vytvoří smrtící překvapení pro ty, co přijdou odklízet následky katastrofy.

Bahno z přehrady také kromě výše zmíněné radioaktivity po Černobylu v sobě skrývá historii sovětského a následně ukrajinského těžkého průmyslu, tedy těžké kovy, pesticidy a toxické organické látky, které se mají možnost opět dostat do prostředí.

Specifickým zdrojem kontaminace jsou pak nejrůznější staré zátěže, jako bylo pohřebiště skotu nakaženého snětí slezinnou (anthraxem), nebo staré skládky průmyslového nebo komunálního odpadu.

Dopady ztráty vody v rezervoáru

Reservoár zničené přehrady ztrácí rychle vodu. Na následujících snímcích je vidět rapidní vývoj střední části rezervoáru (důležité je uvědomit si měřítko v levém rohu). V následujícím textu se dotýkám některých aspektů této ztráty.

 

Ekosystém nádrže

Vodní nádrž představovala obrovský, komplexní ekosystém, který se rozprostíral na značné ploše. Tento ekosystém byl domovem pro velké množství druhů rostlin a živočichů, kteří zde nalezli optimální podmínky pro svůj život. V tomto ekosystému se odehrávaly různé životní procesy - od fotosyntézy rostlin přes rozmnožování živočichů až po složité potravní řetězce.

Obvykle se destrukce ekosystému odehrává postupně a má mnoho různých příčin – mohou to být přírodní katastrofy, lidská činnost nebo změna klimatu. V toto případě je příčinou ruská agrese a bezohlednost, ale bez ohledu na konkrétní příčinu je výsledek stejný: ztráta biologické rozmanitosti, ztráta habitatů pro živočichy a rostliny a narušení ekologických procesů, které jsou nezbytné pro udržení života v ekosystému.

Nejtragičtější je, že většina destrukce je nenávratná. Jednou zničený ekosystém je těžké, často dokonce nemožné, obnovit do své původní podoby. To je způsobeno tím, že ekosystémy jsou složité a propojené sítě, které se vyvíjejí po dlouhé časové období. Ztracené druhy nelze jednoduše nahradit novými, a pokud je narušena rovnováha ekosystému, může to mít široký dopad na celý ekosystém.

Destrukce okolních ekosystémů

Okolní ekosystémy vodní nádrže Kachovka se nevyhnou dopadům její destrukce. Jednou z nejvýznamnějších změn, ke kterým dojde, je změna hydrologických poměrů v regionu. Tato změna bude mít široký dopad na místní ekosystémy a může vést k jejich další degradaci.

Voda je zásadní pro život všech organismů a ovlivňuje řadu ekologických procesů, jako je růst rostlin, migrace živočichů a další. Například pokud dojde k vyschnutí půdy, může to vést k ztrátě rostlin, které jsou závislé na vodě. Toto může následně ovlivnit živočichy, kteří jsou závislí na těchto rostlinách pro potravu nebo úkryt. Navíc může suchá půda zvýšit riziko požárů, které mohou dále ničit ekosystémy. Pokud se voda stane méně dostupnou, může to zvýšit konkurenci mezi druhy o přístup k vodě, což může vést k dalšímu narušení potravních řetězců a ztrátě druhů.

Vysychání oblasti

Změna hladiny vody v nádrži ovlivňuje hladinu spodní vody v širokém okolí, která je zásadní pro zdraví půdních ekosystémů a pro životní prostředí jako celek. Pokles hladiny spodní vody povede k vysychání půdy. Výsledkem je degradace půdního ekosystému, který je základním prvkem pro život rostlin i živočichů.

Zároveň se změna hydrologických poměrů projeví vyschnutím studní a vrtů, které byly závislé na hydrostatickém tlaku vody v nádrži. To má bezprostřední dopad na lidské komunity v oblasti, které se spoléhají na tyto zdroje vody pro pití, zavlažování polí a další domácnostní potřeby. Bez těchto zdrojů vody se může zhoršit životní úroveň lidí, zvýšit se může riziko vzniku chorob a hladu.

Pokles hladiny vody v rezervoáru má také dopad na infrastrukturu pro distribuci vody. Zavlažovací a zásobovací kanály, které vodu z nádrže, distribuují na stovky kilometrů daleko, mohou být nuceny ukončit či omezit provoz. Toto může vést k výraznému poklesu zemědělské produkce v regionu, což má dalekosáhlé sociální a ekonomické důsledky.

Destrukce místní komunity

Vodní nádrže často hrají klíčovou roli v životě místních komunit. V oblasti kolem nádrže se obvykle vytváří komplexní ekonomické a sociální vztahy, které jsou z velké části závislé na přítomnosti a stavu nádrže.

Zemědělství je jedním z odvětví, které je nejvíce ovlivněno změnami v nádrži. Místní zemědělci jsou závislí na vodě z nádrže pro zavlažování svých polí. Pokud je tato voda nedostupná, může to vést k výraznému poklesu zemědělské produkce a tím i k ekonomickým problémům pro zemědělce a celou komunitu.

Průmysl v oblasti může také být značně ovlivněn destrukcí nádrže. Mnoho průmyslových odvětví, jako je těžba, zpracovatelský průmysl nebo energetika, je závislých na dostupnosti vody. Pokud je tato voda nedostupná, může to omezit nebo dokonce zastavit průmyslovou výrobu, což má dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku oblasti a zaměstnanost.

Turismus je dalším sektorem, který může být značně postižen destrukcí nádrže. Mnoho turistických atrakcí a aktivit je často spojeno s vodními plochami, jako jsou jezera a řeky. Destrukce nádrže bude nejspíš znamenat ztrátu turistických příležitostí, což má dopad na příjmy z turismu a na obživu lidí v oblasti, kteří jsou na turismu závislí.

Dalším příkladem může být odpadové hospodářství. Nádrže často slouží jako důležité místo pro odtok a zpracování odpadní vody. Pokud je nádrž zničena, může to způsobit vážné problémy s odpadní vodou a znečištěním toku, což může mít dopad na zdraví lidí a na životní prostředí.

Zemědělská produkce

Zemědělství je jedním z hlavních odvětví, které je závislé na dostupnosti vody. Na Ukrajině, podobně jako v mnoha jiných zemích, je velká část vody využívána právě pro zemědělství. Fakt, že 30 % veškeré vody používané na Ukrajině, je využíváno zemědělstvím, jasně ukazuje na význam vodních zdrojů pro zemědělskou produkci. Výpadek zavlažování v důsledku poklesu hladiny vodní nádrže může mít závažné důsledky. Snížená dostupnost vody pro zavlažování pravděpodobně povede ke snížení úrody v zasažených oblastech. Toto bude mít významný dopad na místní zemědělce a ekonomiku oblasti.

Ale dopad nebude omezen jen na místní úroveň. Ukrajina je významným vývozcem zemědělských plodin, takže pokles produkce může mít dopad na světový potravinový systém. V kontextu narůstající globální populace a stále většího tlaku na potravinový systém by to mohlo znamenat zvýšené ceny potravin a potenciálně hrozbu hladomoru v některých zranitelných oblastech světa.

Zvýšený tlak na světový potravinový systém by také mohl zvýšit závislost na potravinových dovozech v zemích, které jsou již nyní závislé na dovozu potravin. To by mohlo vést ke zvýšení sociálního a ekonomického napětí na globální úrovni.

Pohyb terénu

Změna hladiny povrchové i podzemní vody může mít vliv na stabilitu terénu. Když je voda odstraněna z půdy, může dojít k sesedání, což je proces, při kterém se zemina začne propadat. To může vést k pohybu půdy v okolí nádrže, což může mít různé důsledky.

Jedním příkladem takového pohybu je situace v polském dole Turow, kde odvodnění spodních vod vedlo k pohybu země na území ČR v řádu milimetrů až centimetrů za rok. Tento pohyb může být pomalý a téměř nepostřehnutelný v krátkodobém horizontu, ale v dlouhodobém měřítku může mít vážné důsledky. Domy a jiné stavby v okolí nádrže mohou být tímto pohybem půdy poškozeny. Důsledkem mohou být praskliny ve zdech, poškození základů a jiné strukturální problémy, které budou vyžadovat nákladné opravy a v extrémních případech může být nutné stavby zcela zbořit.

Pohyb půdy může také způsobit narušení podzemní infrastruktury, jako jsou kanalizace, vodovody a plynovody. Poškození těchto systémů může vést k úniku znečišťujících látek do životního prostředí a může ohrozit dodávky vody a energie pro místní obyvatele.

Shrnutí

Důsledky destrukce vodní nádrže jsou rozsáhlé a zasahují jak ekologické, tak sociálně-ekonomické aspekty života. První a nejviditelnější je devastace vodního ekosystému nádrže. Spolu s tím přichází i negativní dopad na okolní ekosystémy v důsledku změny hydrologických poměrů. Kromě toho vysychání oblasti může mít za následek značné změny v terénu, které mohou vést k poškození infrastruktury a nemovitostí.

Ekonomický a sociální dopad destrukce nádrže může být také značný. Aktivity, které byly předtím závislé na nádrži, jako je zemědělství, průmysl, turismus a odpadové hospodářství, mohou být vážně narušeny. Zejména snížení dostupnosti vody pro zemědělství může vést ke snížení úrody, což má důsledky nejen pro místní ekonomiku, ale také může zvýšit tlak na světový potravinový systém, vzhledem k tomu, že Ukrajina je významným vývozcem zemědělských plodin.

---

reklama

---