První ekodukt v ČR vznikl před 25 lety. Letos poprvé byl na ekoduktu v ČR zaznamenán i vlk
„V krajině prošpikované silnicemi dochází kromě usmrcování velkého množství zvířat také k omezení jejich pohybu. To může nepříznivě ovlivnit mnoho druhů živočichů, protože vznikají izolované populace, které spolu nemají žádný kontakt a dochází tak k omezení toku genů,“ uvádí Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Takové populace se podle jeho slov stávají zranitelnějšími a mohou lokálně vyhynout. Důležitý je proto dostatek propustků, zvířecích podchodů či nadchodů.
„Špatnou prostupností krajiny jsou ohroženi hlavně velcí savci, negativní vliv má ale i na obojživelníky, plazy nebo některé druhy ptáků,“ dodává Martin Strnad z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR vydala ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic metodiku Doprava a ochrana fauny v ČR, která problematiku prostupnosti krajiny komplexně popisuje. Se společnostmi HBH Projekt a Centrum dopravního výzkumu také probíhá spolupráce na projektu TRIPASS. Jeho součástí je vytvoření metodiky, která bude hodnotit účinnost průchodů pro faunu, a také veřejná databáze ekoduktů s hodnocením účinnosti. Další aktivitou je i monitoring 24 vybraných ekoduktů.
„Díky monitoringu fotopastmi v rámci projektu TRIPASS se v letošním červenci podařilo zachytit na jednom z monitorovaných ekoduktů vlka. To je vůbec první oficiální záznam velké šelmy na tomto typu migračního objektu v České republice. Vlk byl zachycen na jednom z nejmladších tuzemských ekoduktů, který byl postaven u Bílého Kostela nad Nisou na silnici I/13 teprve v roce 2023. Zajímavé je, že byl vybudován nad již existující silnicí v úseku s častými srážkami živočichů s projíždějícími vozidly,“ říká Ivo Dostál z Centra dopravního výzkumu, v. v. i.
„Z monitoringu víme, že ekodukty pravidelně využívají místní druhy živočichů jako je srnec, liška, kuna, nebo jezevec, kteří mají průchod přes dálnici ve svém domovském teritoriu. Velcí savci a tedy i šelmy je používají zejména při své migraci na delší vzdálenost, při které hledají svého partnera nebo nové místo k usazení,“ doplňuje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přečtěte si také |
Louky v Kanadě rozkvétají díky mrtvým tělům lososůEkodukty jsou speciální nadchody, po kterých mohou volně žijící zvířata překonat frekventované dálnice a čtyřpruhové silnice. V České republice aktuálně existuje 37 objektů typu nadchod, které mohou sloužit pro migraci zvířat, 36 je nad dálnicí/silnicí a jeden nad železnicí. Z tohoto počtu je 13 ekoduktů, 14 víceúčelových nadchodů a zbylé představují upravené nadjezdy původně postavené za jiným účelem, než je migrace živočichů (obvykle převedení polní/lesní cesty). Funkci dálničních ekoduktů plní také všechny tunely mimo zastavěná území obcí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
rýpal lesní
2.9.2024 22:25 Reaguje na smějící se bestieFRANTIŠEK PTÁČNÍK
3.9.2024 08:08 Reaguje na rýpal lesníFRANTIŠEK PTÁČNÍK
3.9.2024 08:04Jiří Jadrný
3.9.2024 09:45Lukas B.
3.9.2024 10:33 Reaguje na Jiří JadrnýLukas B.
3.9.2024 10:31mimoúrovňových křížení s biokoridorem je v české republice mnoho, od stolu bych tipoval tisíce.
*) někdy je převedení komunikace nad biokoridorem vedlejším efektem. třeba dálniční estakáda v takové výšce nad okolním terénem, že by byl násyp dražší než most (nebo by byl násyp zcela technicky neproveditelný).
Emil Bernardy
3.9.2024 15:05 Reaguje na Lukas B.Emil Bernardy
3.9.2024 15:05 Reaguje na Lukas B.Jarek Schindler
3.9.2024 12:59Břetislav Machaček
4.9.2024 10:28 Reaguje na Jarek SchindlerTam dokonce nějaký aktivista "našlapal" stopy medvěda a až odborník
ze ZOO Ostrava zjistil, že to bylo pouze jednou tlapou. Když už to
ty miliony stálo, tak není možné, aby se opodstatněnost investice
nepotvrdila.
Správně to popsal pan Ptáčník, že takové migrační "hrdlo" je velmi
dobré loviště pro predátory. Kořist cítící jejich pach se ale těm
místům vyhýbá a leckdy stačí, když tamtudy projde pejskař se
svým miláčkem a žádná zvěř tam nevstoupí. Prostě jakýkoliv "důkaz"
opodstatnění takové stavby je dobrý a vlk jako ikona ochrany
přírody je ten nejlepší.
Miloš Zahradník
4.9.2024 22:09 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.9.2024 09:21 Reaguje na Miloš Zahradníkkoncentráků byli zainteresováni na dopadení utečenců a mnozí to dělali dokonce z přesvědčení. Obrovské štěstí tak bylo se vyhnout i jim a narazit pouze
na někoho slušného. Pomáhat utečencům nebylo nijak idylické a šlo o život celých rodin a nebo vesnic.
Ono nešlo pouze o průchod přes hranici v horách,
ale hlavně, jak se dostat až tam přes roviny a pole.
Bohužel jejich útěk a zpráva o koncentráku neměl
náležitou odezvu a přitom stačilo sice obětovat
několik vězňů, ale o mnoho více by zachránila
likvidace plynových komor a krematórií bombami.
Nebožtík soused vzpomínal, jak se v Osvětimi
těšili, že je budou spojenci bombardovat a tím
jim dají možnost k útěku. Letadla tábor přeletěla
a bombami zasypali doly a hutě v Katowicích. On
měl štěstí a byl mezi osvobozenými při příchodu
Rudé armády a byl jim za to neskonale vděčný na rozdíl od Západu, kterému bylo přednější zničit průmysl a nepomoci v útěku vězňům z koncentráků.
Vrátil se domů s váhou 42 kg a podlomeným zdravím,
které se projevilo jeho smrtí v pouhých 45 létech.
Nerad vyprávěl o těch hrůzách, které zažil, ale
když se rozvyprávěl, tak se ostatní styděli, že
to i oni svou prací pro Němce podporovali. Nemá
smysl hledat neustále viníky, ale zapomenout na
to by lidé nikdy neměli. Jako děti jsme jeli
na školní výlet do Osvětimi a Březinky a od té
doby mám jasno, co se politiky týče na rozdíl
od těch, kteří tam nikdy nebyli. Takové školní
výlety by měly být povinné na rozdíl od výletů
do Paříže a Londýna, kam se dnes jezdí koukat
na něco, čeho se válka dotkla pouze okrajově.