Adin Vyhlídka: Naděje pro řeku Bečvu

Začátkem podzimu 2010 se mi dostala do rukou velmi zdařilá barevná publikace týkající se řeky Bečvy. Publikace byla vytvořena neziskovkami - Unií pro řeku Moravu a Hnutím Duha. Doporučil bych jako vhodný doplněk školní výuky. Jsou zde zdokumentovány a popsány jak zkušenosti, tak určitá vize týkající se samotné řeky a ochranných opatření pro původní osídlení obyvatelstvem v dosahu řeky při povodních. Zajímavě jsou uvedeny jednotlivé úseky celého biokoridoru Bečvy, přínos a vliv řeky na tvorbu okolní krajiny. Bezpochyby je třeba zmínit vliv na značné množství chráněných živočišných druhů žijících v oblastech kolem řeky. Neničit například břehové části, vhodné a využívané ledňáčkem říčním k zahnízdění, jako se stalo v minulých letech.

Nesmírně důležitý by byl shodný pohled a postup s Povodím Moravy pro případné úpravy břehů a koryta řeky Bečvy. Není přece žádoucí v současnosti utápět veřejné finance v projektech, které je nutno po každé další povodni napravovat. Mimo město je rozumné ponechat řece Bečvě prostor pro přirozený vývoj a vytváření prostoru směrem k původnímu průtoku krajinou. S tím rovněž zcela samozřejmě souvisí stav hladiny spodní vody v okolí toku a na stav hladiny spodní vody úzce navazuje kvalita stromového a keřového porostu, případně obdělávaných zemědělských ploch.

Naprosto nesprávný a řekl bych trestuhodný je postup přerovských radních při rozhodování o prodeji obecních pozemků a nemovitostí v záplavových lokalitách (oblast Laguny, zahrádky pod Nemocnicí), kdy krajinotvorné oblasti bezprostředně navazující na okraje města, jsou v podstatě vydány ke komerčnímu užívání soukromým subjektům. Město tím ztrácí vliv na další vývoj a činnost v těchto lokalitách. Před posledními povodněmi v r. 2010 jsem upozornil na nevhodnost ukládání odpadu na břehu Bečvy v Přerově, na opomíjenou kontrolu orgány města a hospodáře toku (Povodí Moravy). Nikdo nereagoval a stalo se přesně to před čím jsem varoval. Povodeň dvakrát po sobě spláchla téměř vše, co na břeh uložili někteří „zahrádkáři“ a po Přerovu pravděpodobně uklízeli v Hodoníně. Stále nedořešeno je volné vytékání odpadu z místní části Přerov-Kozlovice přímo do řečiště Bečvy, do míst, kde se v letních měsících koupou nic netušící obyvatelé Přerova.

---

reklama

---