https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/alenan-chaloupkova-jak-ustavni-soud-rozhodl-o-ucasti-environmentalnich-spolku-ve-spravnich-rizenich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Alena Chaloupková: Jak Ústavní soud rozhodl o účasti environmentálních spolků ve správních řízeních

13.2.2021
Ústavní soud o návrhu rozhodl až bezmála 3,5 roku po jeho podání. Ilustrační snímek.
Ústavní soud o návrhu rozhodl až bezmála 3,5 roku po jeho podání. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V mediálním humbuku kolem rozhodnutí o zrušení části volebního zákona mohlo poněkud zaniknout jiné významné rozhodnutí, které Ústavní soud rovněž vyhlásil v minulém týdnu. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 těsnou většinou pouze osm soudců ku sedmi s odlišným stanoviskem potvrdil ústavnost novely § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla k 1. 1. 2018 omezena účast veřejnosti v řízeních vedených podle jiných zákonů – zejména podle stavebního zákona.
 
Krátce k vývoji právní úpravy

Pro pochopení významu tohoto nálezu je třeba zopakovat v krátkosti, jak to s tou účastí veřejnosti ve správních řízeních týkajících se zájmů ochrany životního prostředí je a bylo. Environmentální spolky (tj. zjednodušeně řečeno spolky, které se zabývají ochranou přírody, životního prostředí či lidského zdraví) se dnes mohou stát účastníkem správního řízení a hájit v něm environmentální zájmy na základě čtyř různých zákonů.  

Dnes je tím nejdůležitějším zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Tento zákon stanoví, že environmentální spolek se může stát účastníkem tzv. „navazujícího řízení“ (tím může být především územní řízení, ale také stavební řízení a další) za předpokladu, že (i) v daném případě proběhla EIA, (ii) spolek existuje alespoň tři roky nebo doloží podpisovou listinu s alespoň 200 podpisy a (iii) včas se do řízení přihlásí (do 30 dní ode dne zveřejnění informací o zahájení tohoto řízení). Tak to ale nebylo vždy – uvedená právní úprava byla do zákona přidána až novelou účinnou k 1. 4. 2015.

Dalšími třemi zákony umožňujícími účast environmentálních spolků ve správních řízení jsou zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, a zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Tyto tři zákony v současnosti umožňují účast environmentálních spolků v řízeních vedených přímo podle nich (např. v případě zákona o ochraně přírody a krajiny v řízení o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných území). Podmínky, které musí spolek pro účast v řízení splnit, jsou v těchto zákonech stanoveny obdobně – spolek musí požádat o to, aby byl informován o zahájení těchto řízení, a poté se do nich může do osmi dnů přihlásit.[1] V případě zákona o ochraně přírody a krajiny tomu však do 1. 1. 2018 bylo podstatně jinak.

Ustanovení § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny ve znění před 1. 4. 2015 umožňovalo účast environmentálních spolků ve všech správních řízeních, při nichž mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Typicky mezi ně spadalo i územní řízení. Od 1. 4. 2015 (kdy vstoupila v účinnost výše uvedená novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) dostala přednost nová právní úprava – pokud se jednalo o „navazující řízení“ EIA, mělo se nadále postupovat podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Naopak v případech, kdy EIA neproběhla, byla stále umožněna účast ve správních řízeních podle § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny.

S účinností od 1. 1. 2018 se však zákonodárce rozhodl možnost účasti environmentálních spolků na základě zákona o ochraně přírody a krajiny omezit. Učinil tak na první pohled nenápadným způsobem – namísto spojení „správních řízení“ v zákoně uvedl „řízení podle tohoto zákona“. Tato změna však znamená, že na základě § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny se již spolky nemohou stát účastníky řízení probíhajících podle jiných zákonů (tedy i územního řízení), a to ani v případech, kdy jsou pro tato řízení vydávána podkladová závazná stanoviska podle zákona o ochraně přírody a krajiny.

Shrnout tedy lze, že pokud v územním řízení není rozhodováno o záměru, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí (tj. nejedná-li se o ono „navazující řízení“ EIA), pak se do tohoto územního řízení již žádný environmentální spolek jako účastník nezapojí. Stačí se přitom podívat do přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, aby člověk pochopil, že posuzování vlivů na životní prostředí podléhají jen ty záměry, které jsou z pohledu ochrany životního prostředí opravdu závažné (elektrárny, spalovny, větší vodní nádrže, dálnice, nákupní střediska, …).

Popsaná změna není odůvodněna v důvodové zprávě zákona, jelikož do něj byla přidána až v průběhu legislativního procesu ve formě pozměňovacího návrhu. Zde předkladatelé argumentují délkou a nepředvídatelností povolovacích procesů v České republice a tvrzenou dostatečností účasti veřejnosti podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Uvádí, že „… v České republice mají spolky, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, velmi silné postavení a v mnoha případech jsou jim svěřeny nástroje, kterými mohou docílit významné obstrukce, jež mohou zapříčinit odliv investorů a zamezit tak i případné tvorbě nových pracovních míst“.

Návrh skupiny senátorů

V reakci na popsanou změnu právní úpravy podala dne 22. 8. 2017 skupina senátorů návrh na zrušení části ustanovení § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny ve slovech „podle tohoto zákona“. V případě, že by Ústavní soud tomuto návrhu vyhověl, by se účast spolků opět rozšířila i za hranice tohoto zákona (zejména tedy také na řízení podle stavebního zákona). Ve své argumentaci se přitom navrhovatelé odvolávali především na to, že novela § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny je v rozporu s právem na spravedlivý proces a právem na příznivé životní prostředí.

Argumentovali zejména tím, že v rámci správních řízení, které se dotýkají zájmů ochrany přírody a krajiny (či šířeji životního prostředí), je třeba chránit také zájmy osob, jež jsou záměrem dotčeny na jiných právech než právech věcných (typicky tedy například nájemníky užívající sousední nemovitosti), i obecněji osob, které se cítí být dotčeny na svém právu na příznivé životní prostředí (v souvislosti s omezením obecného užívání krajiny, lesa, veřejné zeleně apod.). Ani jedna z těchto skupin přitom podle nové právní úpravy nemá možnost účastnit se územního řízení či jiných řízení mimo režim zákona o ochraně přírody a krajiny a uplatnit v nich své požadavky (neproběhla-li EIA).

Kromě toho navrhovatelé předložili šest dalších podpůrných argumentů. Zde je třeba zdůraznit zejména to, že řadu významných otázek týkajících se ochrany přírody a krajiny neřeší orgány ochrany přírody prostřednictvím správních rozhodnutí (tedy ve správním řízení, jehož se environmentální spolky mohou účastnit). Vydávají pouze závazná stanoviska, která se v žádném takto formalizovaném řízení nevydávají – jsou jenom podkladem pro vydání územního rozhodnutí. Pokud se environmentální spolky nemohou účastnit územního řízení, nemohou ani napadnout obsah příslušného závazného stanoviska v rámci odvolání proti územnímu rozhodnutí. Stejně tak nemohou odvoláním napadnout ani samotné územní rozhodnutí pro případný rozpor se závazným stanoviskem.

Nález Ústavního soudu

Ústavní soud o tomto návrhu rozhodl až bezmála 3,5 roku po jeho podání, a to tak, že jej zamítl. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 dovodil, že novelizovaná právní úprava není v rozporu s ústavním pořádkem. Ve vztahu k právu na spravedlivý proces zejména konstatoval, že nelze dovodit ústavní právo spolků účastnit se správních řízení (na rozdíl od soudní ochrany v případech, kdy jsou tyto spolky zkráceny na právech, která jim příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí). Je na zákonodárci, aby vymezil, v jakých případech bude spolku tato účast umožněna, což se v právě posuzovaném případě stalo.

Pokud jde o právo na příznivé životní prostředí, Ústavní soud na posuzovaný případ aplikoval tzv. test racionality. Dovodil, že posuzovaná právní úprava nezasahuje do esenciálního obsahu (jádra) práva na příznivé životní prostředí. Argumentuje přitom tím, že „… dotčenými ustanoveními se pouze zúžil (tj. nikoliv vyloučil) procesní aspekt uplatňování tohoto práva ve správním (nikoliv rovněž soudním) řízení“. Právní úpravu Ústavní soud dále označil za legitimní, a to „… tím spíše, je-li vedena snahou o zrychlení územního a stavebního řízení“. V této souvislosti Ústavní soud vyslovil premisu, že „… s rozšiřujícím okruhem účastníků řízení se délka těchto procesů v obecné rovině může prodlužovat“. V posledním kroku testu pak dovodil, že podle jeho názoru je úprava také racionální. Tento závěr bohužel podpořil především jen odkazem na to, že při posuzování rozumnosti musí být zdrženlivý ve vztahu k legislativním volbám, které učinil o možných jiných řešeních informovanější zákonodárce.

K nálezu Ústavního soudu je připojeno společné odlišné stanovisko sedmi soudců. Je tedy zřejmé, že Ústavní soud v této věci rozhodl většinou pouze osmi soudců z patnáctičlenného pléna. Disentující soudci přitom nesouhlasili především se závěrem, že je napadená právní úprava racionální. Upozorňují, že má-li právní úprava sledovat legitimní cíl rychlého a hospodárného územního a stavebního řízení, pak není rozumné, že se případné námitky environmentálních spolků mohou objevit prvně až v soudním řízení. Může se stát, že „… se řízení jako celek stanou náročnějšími na finanční i lidské prostředky, pokud budou soudy opakovaně rušit a vracet přezkoumávaná rozhodnutí na základě námitek uplatněných ekologickými spolky poprvé v žalobě proti vydanému rozhodnutí“.

V důsledku toho se tito soudci domnívají, že právní úprava představuje rovněž nepřijatelný zásah do koncepce správního soudnictví a tím i do principu dělby moci. Správní soudy budou ve vztahu k námitkám ekologických spolků, které již nemohou zaznít před správním orgánem, nuceny provést prvotní hodnocení dané otázky (namísto jinak běžného přezkumu závěrů veřejné správy). To je v kontextu současného systému správního soudnictví nežádoucí. Nerespektuje to také dělbu moci mezi výkonnou a soudní mocí. Rozhodne-li pak správní soud o zrušení správního rozhodnutí, dochází i k narušení právní jistoty všech osob (včetně stavebníků).

Závěr

Také podle našeho názoru se lze přiklonit spíše k závěru o nerozumnosti přijatého řešení, a to z důvodů, které byly naznačeny v odlišném stanovisku. Za velmi problematické považujeme i nepodložené dohady o tom, zda environmentální spolky stojí či nestojí za nepřiměřenou délkou správních řízení vedených podle stavebního zákona. Nelze totiž opomíjet, že právě environmentální spolky často ve správních řízeních upozorní na významné skutečnosti, které je třeba zohlednit ve výsledném rozhodnutí. Kvalita rozhodnutí je přitom zrovna tak důležitá jako rychlost řízení.

Popsané rozhodnutí Ústavního soudu bude mít nepřímý dopad také ve vztahu k otázkám řešeným v oblasti klimatického práva. Řada závazných stanovisek vydávaných podle zákona o ochraně přírody a krajiny má vliv na budoucí využití území, a tím také na jeho odolnost vůči změnám klimatu (srov. zejména otázky týkající se kácení dřevin rostoucích mimo les, ochrany významných krajinných prvků, výstavby ve zvláště chráněných územích atd.). Ke všem těmto otázkám se již environmentální spolky ve správních řízeních nevyjádří (neproběhla-li EIA). Přitom právě ony mohou mít užitečné znalosti o místních poměrech a stejně tak zájem investovat svůj čas a energii do řešení souvisejících problémů.

 

[1] V případě zákona o integrované prevenci není žádost o informování o zahajovaných řízeních požadována. Podrobněji srov. § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, § 115 odst. 6 a 7 zákona o vodách a § 7 odst. 1 písm. e) zákona o integrované prevenci.


reklama

 
foto - Chaloupková Alena
Alena Chaloupková
Autorka je stážistkou Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.2.2021 11:44
V ČR počal destruktivní proces vedoucí o odřezání ekologických spolků od možnosti aktivně vstupovat do řízení, která jsou spojena s ochranou životního prostředí.
Ústavní soud se tak zařadil do skupiny subjektů veřejné moci, které úmyslně a vědomě snižují vnitrostátní právní limity na ochranu životního prostředí, a to v rozporu se závazky, která ČR přijala v rámci svého členství v EU.
Na mysli mám zejména Aarhuskou úmluvu, která zaručuje dotčené veřejnosti právo vstupovat do všech řízení , které se mohou promítnout do dotčení jejich práv na úseku ochrany životního prostředí.
To, co předvedl soudce zpravodaj Suchánek, když nechal sušit 3,5 roku senátorskou stížnost ve svém šuplíku je neomluvitelné, stejně tak jako způsob s nímž prostřednictvím svých asistentů se stížností nechal nakládat.

Nelze než spoléhat na nový klimatický zákon, který EU vydá a v jehož rámci bude výklad Aarhuské úmluvy takový, že postup ČR v této věci bude posouzen Evropským soudním dvorem a shledán nepřijatelným.
Nebude to hned, zatím mohou developeři Suchánkovi nabídnout adekvátní plnění vhodnou parcelou k zástavbě ,nejlépe na území NATURA 2000 , ale vůbec nepochybuji, že tento verdikt ÚS bude veřejně vyhodnocen jako jedno z nejkontroverznějších rozhodnutí ÚS v jeho historii, směřující k potlačení základního lidského práva na příznivě životní prostředí.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.2.2021 21:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Máte snad pocit, že "ekologické" spolky zastupují dotčenou veřejnost?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.2.2021 10:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, souhlas na 100%.

Já se také domnívám, že tato snaha o protlačení korupčního prostředí na úkor občanů i ŽP ČR nemá do budoucna šanci... je to okatá cesta korupčníků k penězům za umetení cesty developerům a různým šíbrům a o nic jiného tu nejde.

Celé je to prezentováno jako zrychlení staveb, ale neinformovaní diletanti jako je Šedivý nebo Polášek si nechali zločinci z ANO nebo třeba Zemanem (sociopaty bez svědomí) navykládat, že tato řízení zpomalují zainteresovaní občané... že za ty nekonečně dlouhé přípravy projektů všeho typu a za jejich katastrofální kvalitu nezohledňující veškeré poznatky a procesní závazky za 20 let dozadu může tento zkorumpovaný a zároveň neschopný stát a jeho aparát takovým obhájcům zla nedochází....

Tato lehko zmanipulovatelná část obyvatelstva bude asi první muset vymřít, než se tu něco pohne pozitivním směrem... zatím je vidět pouze snaha o návrat do temna naší minulosti....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.2.2021 16:14
Spousta staveb důležitých pro lidi byla v minulosti zdržována nebo přímo sabotována zelenými ekologickými spolky pod záminkou ochrany libovolné části přírody. Zelené spolky, které měly být původně ochrámci přírody, se tak v očích většiny občanů staly zelenými škoditeli, kteří mají hlavně za úkol co nejvíc udržovat stav z nějakého důvodu zhoršené situace spousty lidí a bránit jejímu zlepšení. Rozsudek soudu je pouze vyjádřením tohoto současného stavu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.2.2021 23:26
Nikde jsem se zatím nedozvěděla, proč Ústavní soud o žádosti o zrušení vyloučení ekologických spolků z řízení dle stavebního zákona rozhodl až v roce 2021, když podnět senátoři podali Ústavnímu soudu už v roce 2017.

Byla bych ráda, kdyby se v poslanecké sněmovně při nynějším projednávání nového stavebního zákona rozhodlo, že občané budou moci prostřednictvím svých spolků i nadále ovlivňovat to, jak nové stavební projekty dopadnou na jejich okolí. Podle mých zkušeností ekologické spolky vnášejí do správních řízení důležité argumenty a fakta, které jsou správními úřady a investory někdy záměrně upozaďovány a přehlíženy.
Odpovědět
MG

Milan G

15.2.2021 00:20 Reaguje na Majka Kletečková
Máte tím na mysli Patrika a děti země a nátlakový spolek hnutí duha? To jsou ti co vnášejí do správních řízení důležité argumenty? Zeptejte se v Přerově jak nahlížejí na ty důležité argumenty.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.2.2021 10:45 Reaguje na Milan G
Myslíte Přerov, město, kde jsou lidé i ŽP celkově tráveni firmami premiéra, město, které vedou lidi z jeho strany a město, kde i když jsou nějaké ekologické havárie, tak se nenajde viník a ani se po něm nepátrá??

Myslíte, že obyvatelstvo, které si zvolí takové vedení města je soudné a dokáže vidět viníka čehokoliv tam kde opravdu je?

Je to pouze město loutek.... a někteří z těchto loutek jsou bohužel i částí mé vlastní rodiny....

Odpovědět
MG

Milan G

15.2.2021 13:22 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vy nejste normální, jděte se léčit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2021 16:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
"Je to pouze město ... " a jako takové muíbýt zničeno, že ano Kašpárek?
Kdysi, jsme chodili jako děti do Typosu na Kašpárka Turka (hrál ho Karel Höger blahé paměti), to byl moudrý a chytrý Kašpárek, na rozdíl od Vás - Lukáše Kašpárka. Vy jste to jméno značně poškodil.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2021 16:18 Reaguje na Jiří Daneš
musí být
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.2.2021 01:29 Reaguje na Majka Kletečková
K prvnímu odstavci ... možná by to chtělo si o tom ÚS něco přečíst. Pro začátek. Někdy to dělá divy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

15.2.2021 13:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Přečetla jsem si, co se o ÚS píše na wikipedii, ale stejně jsem nepochopila, proč k rozhodnutí došlo až za tři a půl roku. Zázrak se bohužel nestal a k žádnému mému osvícení nedošlo.

Napadlo mne několik možností. K návrhu podanému senátory se mělo vyjádřit několik institucí, které k tomu byly vyzvány, že by některá z nich s reakcí dlouho otálela (?). Nebo musel ÚS řešit jiné naléhavější záležitosti? Každopádně v nynějším období svou aktivitu zřejmě zvýšil, když nyní rozhodl také o zrušení části volebního zákona. Možná z pohledu soudů je doba 3 ½ roku krátká. Nebo to ÚS musel dlouho důkladně promýšlet, protože to bylo dlouho nejasné a k něčemu se přiklonit musel (tomu by nasvědčoval poměr 8 : 7 při hlasování).

V obou případech mne délka rozhodování ÚS překvapila a fakt by mne zajímalo, proč k oběma rozhodnutím došlo až po tak z mého pohledu dlouhé době. Vám jsou důvody toho „otálení“ jasné?
Odpovědět
ig

15.2.2021 04:17 Reaguje na Majka Kletečková
Co jsem se zatím setkal tak ekologické spolky spíš fakta ignorují než přinášejí :D
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

15.2.2021 10:36 Reaguje na
To bude tím, že nemáš základní mentálně - intelektuální schopnost posoudit a vyhodnotit co se ve skutečnosti děje...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2021 16:29 Reaguje na Majka Kletečková
Je-li něčeho monho, bývá toho příliš a takje to s těmi argumenty a fakty typu "viděli jsme ta vzácného broučka". Ale na druhé straně, když byl ve vojenském prostoru tankodrom, třeba v Brně tam, kde dnes je sídliště Lesná, tak tam byly žáby, zpěvní ptáci, koroptve i zajíci, dnes tam není v sídlištním parku pomalu ani vrabec, přes všechno úsilí renomovaných úředních ochránců přírody a ekologických aktivistů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

15.2.2021 16:29 Reaguje na Jiří Daneš
mnoho
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist