https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ales-erber-lesnicko-ekologicka-demagogie-aneb-drazdeni-lesniku-balickem-hnuti-duha
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Aleš Erber: Lesnicko-ekologická demagogie aneb Dráždění lesníků balíčkem Hnutí Duha

2.7.2018
Pohled do hospodářského lesa, kde dominují kůrovcové souše. Zde již kůrovci neškodí, protože dokončili svůj vývoj a přesídlili se do jiných porostů.
Pohled do hospodářského lesa, kde dominují kůrovcové souše. Zde již kůrovci neškodí, protože dokončili svůj vývoj a přesídlili se do jiných porostů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber
Lesnictví jako obor je v krizi. Lesy jsou kvůli kombinaci mnoha negativních vlivů dlouhodobě ve špatné kondici. Lesní dělníci kvůli nízkým platům a špatným pracovním podmínkám dlouhodobě odcházejí z lesnictví a mladí nepřicházejí. Situaci zhoršuje kůrovcová kalamita, která zjevně bude působit v delším horizontu. Kůrovcové a větrné těžby u mnoha vlastníků lesů dominují, kvůli tomu je trh se dřívím snížené kvality přesycen. Proto ceny dříví padají a leckde jsou na hranici rentability.
 

Zaprášená sláva Národního lesnického programu II.

Můžeme tak bez ostychu říct, že stojíme před lesnickou krizí století. Vyvinula se jako sekundární výsledek předpovídaných klimatických změn. Prognózy vzniklé na základě řady výzkumů vlastníci lesů často ignorovali. Lesní porosty tak nejsou na změny růstových podmínek připraveny. Na blížící se klimatickou změnu nedostatečně reagovali vedle lesníků také školkaři. Jejich produkce se orientovala převážně na smrk, o který dnes poklesl zájem, což jim způsobilo nemalé finanční ztráty. Také podpora zpracování tuzemského dřeva jako jedinečné obnovitelné a ekologicky recyklovatelné suroviny je stále nedostatečná. Zmíněné problémy lesnicko-dřevařského sektoru však nejsou žádnými novinkami. Důkazem může být např. Národní lesnický program II na období 2008-2013 (NLP II), na kterém se shodli lesníci, ochránci přírody i ekologové a který schválila vláda Usnesením č. 1221. Přesto nebyl lesnickou sekcí MZe v plné míře nikdy přijat a nebyl implementován do legislativy, do systému podpor a nebyl přijat ani běžnou praxí. Mezi lesníky, ekology či ochránci přírody dochází k názorovým střetům pomyslných „dvou světů“. V této souvislosti byl NLP II nadčasovým dokumentem. Totiž lesník, ekolog a ochránce přírody je v obecné rovině často jedna a tatáž osoba.

Smrkové porosty se hybnou kvůli suchu. Oslabené stromy napadá kůrovec. Kůrovcové souše se těží a následně se tvoří kalamitní holiny obřích rozměrů. Následné se zalesňují listnáči, ale i opět smrkem. Byť stanoviště a poloha pro jejich růst není optimální, pěstuje se s rizikem, že opět uschne. Zřejmě proto, že smrk je nyní a stále nějakou dobu ještě bude „chléb“ českých pil. Jestli tomu budu i za 50 či 100 let, není už zcela jasné. Může tomu být právě naopak, protože dřevařský průmysl se dynamicky vyvíjí.
Smrkové porosty se hybnou kvůli suchu. Oslabené stromy napadá kůrovec. Kůrovcové souše se těží a následně se tvoří kalamitní holiny obřích rozměrů. Následné se zalesňují listnáči, ale i opět smrkem. Byť stanoviště a poloha pro jejich růst není optimální, pěstuje se s rizikem, že opět uschne. Zřejmě proto, že smrk je nyní a stále nějakou dobu ještě bude „chléb“ českých pil. Jestli tomu budu i za 50 či 100 let, není už zcela jasné. Může tomu být právě naopak, protože dřevařský průmysl se dynamicky vyvíjí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Je balíček Hnutí Duha otvírákem diskuze k nutným změnám v lesnictví?

V nedávné době představilo Hnutí Duha balíček opatření, v němž navrhuje široké spektrum opatření pro zlepšení celého lesnicko-dřevařské sektoru. Můžeme mít různé názory na Hnutí Duha, ale je faktem, že v balíčku je celá řada dobrých návrhů. Řeší se v něm např. vyšší finanční podpora vlastníkům lesů, novelizace mysliveckého zákona či návrh na zlepšení sociálních a ekologických aspektů v lesnictví vycházející především z nového poslání Lesů ČR, s.p. .Jsem si vědom, že Hnutí Duha budí velké vášně kvůli Národnímu parku Šumava a jiným ochranářským aktivitám, ačkoliv bez těchto aktivit by již nebyla ekologickou organizací. Na druhou stranu je zbytečné podléhat emocím kvůli navrhovaným opatřením Hnutí Duha. Pokusme se na celý návrh pohlédnout racionálně a s určitým nadhledem. Nemělo by se při tom zapomenout, že tento balíček je výsledkem jednání ekologů, ochránců přírody a také lesníků, kteří mají podobný názor na nutná opatření ke změně hospodaření v českých lesích. A změny nelze dosáhnout bez veřejné diskuze, zájmu médií a tím pádem i politiků. Mám za to, že nyní by měla probíhat věcná diskuze zástupců lesnických organizací nad tím, co je z jejich strany akceptovatelné a tedy vhodné podpořit. Odsuzovat hned celý návrh opatření nevidím jako šťastné, protože to spíše polarizuje celý lesnicko-dřevařský sektor.

Vývoj přestavby lesního smrkového porostu ohroženého suchem na druhově pestrý a ploše diferencovaný porost.
Vývoj přestavby lesního smrkového porostu ohroženého suchem na druhově pestrý a ploše diferencovaný porost.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Pěstujme pestré lesy, tvořme efektivní lesnictví a udržujme stabilní dřevařský trh

Asi není možné, aby navrhované změny v balíčku uspokojily všechny požadavky všech stran. I já jsem trošku skeptický k některým bodům, jelikož v lesnictví nelze činit revoluci, nýbrž postupovat evolucí, a to si žádá patřičné postupné kroky. Nicméně čas na potřebné změny jsme si prohospodařili a nyní je potřeba přidat na intenzitě a rychlosti změn. Nehledě na to, že se lesy téměř 200 let přizpůsobovaly potřebám průmyslu. Je načase, aby se průmysl začal přizpůsobovat lesu, tzn. dřevinné skladbě vycházející z růstových podmínek. Dřevařský průmysl a samotné výrobky na bázi dřeva se dynamicky vyvíjejí, a proto nemám strach, že by v budoucnu neuměl zpracovat dřeviny označované jako meliorační a zpevňovací. Ba naopak lze očekávat, že právě dřeviny s dobrou chemickou využitelností se možná stanou výhodou na trhu. Poptávku trhu na 100 let dopředu nelze v rychle se vyvíjejícím světě pevně předvídat. Proto je žádoucí pěstovat dřeviny na odpovídajících stanovištích, aby les byl stabilní, uměl přirozeně reagovat na klimatické výkyvy, což poskytne celému dřevařskému průmyslu jistoty dostatečného množství potřebné suroviny. Ekologické myšlení a vůbec pěstování lesů na ekologických základech nevychází z nějakých ideologických pohnutek, ale z racionálního myšlení. Vyplatí se totiž všem, a hlavně finančně. Dovolím si říci, že samotní ochránci přírody i ekologové mají zájem na tom, aby celý lesnicko-dřevařský trh byl maximálně stabilní a dával dřevařskému průmyslu jistoty pro jejich stabilitu, rozvoj a prostor pro inovace svých provozů. Vždyť zpracovávají nejekologičtější surovinu ze všech – dřevo.

Kde jsou chyby českého lesnictví?

    Není nutné zdlouhavě popisovat důvody, které vedly ke krizi v lesnicko-dřevařském sektoru:
  • špatné druhové složení a struktura našich lesů,
  • přemnožená spárkatá zvěř,
  • nedostatečná podpora vlastníků lesů,
  • nevhodný obchodní model Lesů ČR, který zapříčinil odchod tisíců pracovníků z lesnictví kvůli špatným pracovním podmínkám a nízkému platovému ohodnocení a který lesnické firmy dostává během kalamit do existenčních problémů, čímž vychyluje celý lesnicko-dřevařský trh z rovnováhy.
    Na tyto hlavní příčiny krize lesnictví reaguje balíček Hnutí Duha ve třech bodech, a sice:
  • Zavedení finanční podpory vlastníkům lesů.
  • Novelizace mysliveckého zákona.
  • Zavedení speciálního zákona o státním podniku LČR.

Vlastníci lesů se dostali do svízelné pozice. Cena dřeva klesá, naopak rostou náklady vlastníkům lesů na obhospodařování lesů včetně mezd. Ke všemu přeměny a přestavby lesů budou žádat nemalé finanční investice. Vlastníky trápí také přemnožená zvěř a náklady spojené s asanací a následky kůrovcové kalamity. Proto se jim musí výrazně pomoci, aby byli konkurenceschopní a samofinancovaní. Balíček v tomto ohledu navrhuje finanční podpory cílené na dosažení stabilního lesního ekosystému. Pokud ale chceme, aby se urychleně zvýšilo zastoupení listnatých dřevin zejména ve středních polohách, tak je potřebné vlastníkům lesů tento krok finančně podpořit. Jedná se totiž o společenskou poptávku. Podporu vlastníkům lesů bych si v tomto směru uměl představit v daleko větší škále opatření, která by jim mohla pomoci, a to především v daňových úlevách či dotacích, např. na dosažení vyváženého stavu zvěře s lesním ekosystémem nebo využívání jemnějších způsobů hospodaření. Obdobný rámec finanční podpory by měl platit i pro školkaře. Ti nyní procházejí těžkým obdobím. Z produkce převážně smrku, který nyní nikdo příliš nechce, se musí rychle přeorientovat na mnohem vyšší podíl ostatních dřevin, zejména listnatých.

Pokud chceme maximálně efektivně a zároveň rentabilně implementovat adaptační a mitigační opatření v ohrožených smrkových porostech, je nutné snížit stavy spárkaté zvěře.
Pokud chceme maximálně efektivně a zároveň rentabilně implementovat adaptační a mitigační opatření v ohrožených smrkových porostech, je nutné snížit stavy spárkaté zvěře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Novelizace mysliveckého zákona je nutná především kvůli lokálně velice přemnožené spárkaté zvěři. Důsledkem jsou škody na lesních porostech, čímž se zhoršuje stav lesa a snižuje konkurenceschopnost vlastníků lesů. Finanční prostředky vynaložené na ochranu kultur pak chybí třeba na zvýšení mzdy lesním dělníkům či lesnímu personálu.

Speciálnímu zákonu o státním podniku Lesy ČR musí předcházet jasná vize zakladatele Lesů ČR, tj. MZe, a to především o směřování státního podniku a jeho poslání, které by mělo vzejít ze společenské objednávky. Na základě toho musí vzniknout koncepce hospodaření ve státních lesích, kde se musí zásadně vybilancovat sociální a ekologický pilíř s pilířem ekonomickým. Lesy ČR zavedly obchod dřeva na základě koncepce MZe tzv. Dřevěné knihy. Komplexní zakázka na lesnické činnosti včetně prodeje dřeva se soutěží každých pět let. Jedná se o nepružný a nestabilní model, což je patrné při kalamitních situacích, ačkoliv přináší státu vysoké zisky. Ovšem nelze ho změnit zcela do původní podoby dřívějších lesních závodů, kde se veškeré dříví prodávalo ve vlastní režii a kdy těžební a pěstební práce byly prováděny vlastními zaměstnanci. Plně dostatečné bude upravení obchodního modelu do lepšího poměru s ostatními způsoby prodeje dřeva. Pro pěstební a těžební práce by bylo vhodnější využít jak dodavatelské služby, tak i vlastní kapacity včetně využití možnosti prodeje dřeva ve vlastní režii. Optimální poměr způsobů prodeje dříví a nákupu služeb je nutno najít v závislosti na aktuálních a budoucích problémech v lesnictví. Je zcela samozřejmé, že v tomto nelze dostat lesnické firmy a na ně navázané dřevozpracovatele do nejistoty. Přenastavení systému je nutné provést postupně, tak, aby byly změny na jedné straně akceptovatelné podnikatelským prostředím a dřevařským průmyslem a na druhé straně, aby systém pružněji reagoval na výkyvy trhu způsobené přírodními vlivy. Zároveň by změny měly stabilizovat situaci v dělnických profesích a přispívat k rozvoji venkova.

Závěr

Věřím, že návrhy Hnutí Duha podpoří veřejnou diskuzi o nutných změnách v lesnictví vedoucích ke společnému cíli s lesníky i dřevaři, a to k pestrým, odolným lesním ekosystémům a stabilnímu lesnicko-dřevařskému sektoru, který také bude dbát na vytváření dobrých pracovních podmínek a odpovídajícího mzdového ohodnocení pro lesnický personál, dřevorubce a lesní dělníky v pěstební činnosti. Jsem přesvědčen o tom, že místo hloubění příkopů je nutné hledat mosty porozumění a společné cesty. Kde je vůle něco změnit, tam je i cesta změn dosáhnout.


reklama

foto - Erber AlešAleš Erber
Autor je lesnický analytik a odborný lesní hospodář.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (37)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

2.7.2018 22:23
Velice zajímavý článek je v něm shrnuto spousta neduhů našich lesů, ale pro mě také mnoho nepochopitelného. Například nechápu, proč by se mělo dát na jakékoliv koncepce hnutí Duha. Na jakém základu má nárok hnutí Duha vměšovat se do rozhodování o budoucnosti lesů.
Dále dle mého názoru není naprosto nutné měnit myslivecký zákon. Majitelé lesů a polí mají dostatečné páky na to vynutit si snížení počtu zvěře.
Dále si nedokáži moc představit co znamená vybalancovat sociální a ekologický pilíř vybalancovat s ekonomickým. To je dle mého naprostá fráze a nikdo to nedokáže vyřešit.
A nakonec stabilizace v dělnických profesích je už naprostý vtip. Vzpamatujme se a řekněme si už na rovinu, že čeští lidé už v lese prostě pracovat nebudou.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.7.2018 16:31 Reaguje na DAG
Dobrý komentář! Chtělo by to zjevně radikální zásah do politické koncepce státu. Trh je třeba udělat opravdu volný a spravedlivý, tedy takový, že budou v maximální míře odstraněny negativní externality zpolatněním od státu a stejně tak odstraněny pozitivní externality státní podporou. Les je totiž něco velmi pozitivního a tudíž si zaslouží státní podporu, holina si ale nezaslouží nic. Takto nastavená podpora by tlačila na trvale udržitelné lesní porosty. Samozřejmě, smrkové dřevo je nejcennější, jakou skladbu si ale majitel zvolí a jaké riziko ponese, do toho by mu ale zákony ani Hnutí DUHA asi mluvit neměly.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.7.2018 22:24 Reaguje na Jiří Svoboda
V tom, že by se měly zpoplatnit negativní externality a naopak podpořit pozitivní externality souhlasím.
To že druhová skladba je věcí majitele a riziko si nese sám nesouhlasím - to by si pak každý vlastník mohl z lesa udělat plantáž na vánoční stromky. Jinak už v úvodu lesního zákona se píše, že je les národní bohatství a nenahraditelné složka životního prostředí.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.7.2018 13:56 Reaguje na Jan Škrdla
Pokud by byla podpora jen na vzrostlý dobře pochozí les, pak vámi zmíněné nebezpečí nehrozí. Pokud by plantáží vánočních stromků bylo mnohem více než je poptávka, asi by to nebylo moc lukrativní. Prostě tu podporu lze jistě vymyslet tak, aby pro majitele bylo výhodné dělat v lese lese to, co je od něho očekáváno, ale aby k tomu nebyl nikým/ničím nucen. Řekl bych, že toto by mělo být (tam kde to jde) univerzální pravidlo pro řízení společnosti.
Odpovědět

4.7.2018 21:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Ta plantáž byl příklad extrému.
Co se ale může stát, že vlastník bez potřebných znalostí vysadí monokulturu stanovištně nevhodné dřeviny a po 20-30 letech bude mít místo tyčoviny holinu. Následky neponese sám, ale celá společnost - současná situace je tomu příkladem.

Pokud nemá vlastní potřebné znalosti, měl by se o hospodaření starat odborník (odborný lesní hospodář. V případě že je vlastník znalý dané problematiky, může pak hospodaření probíhat v rovině vlastník - odborný lesní hospodář.

Jinak dle mého názoru je potřeba zákon, který bude vlastníka usměrňovat a motivovat, nikoli svazovat.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

5.7.2018 20:25 Reaguje na
Pořád nějak vzájemně narážíme. Přece ve smysluplné lidské společnosti by měla být primární svoboda rozhodování a nesení následků za špatná rozhodnutí. Když někdo něco nevhodného vysadí a nevznikne mu s toho les, prostě přijde o přiměřenou státní podporu a uškodí si. Diktátu vrchnosti a ekologických organizací by mělo ubývat, nikoli přibývat. A peníze je třeba využívat k motivaci, aby se nedělaly špatné věci a dělaly ty dobré. Rozšiřme takto jejich úlohu ve společnosti!
Odpovědět

Jan Škrdla

5.7.2018 23:54 Reaguje na Jiří Svoboda
Také jsem pro svobodné rozhodování a nesení zodpovědnosti, ale v některých případech je potřeba určit základní pravidla, aby zde nevznikla anarchie nebo neviditelná ruka trhu.
Je potřeba si uvědomit, že
-les má celospolečenský význam (případná újma vzniká celé společnosti)
-je zde dlouhé časové měřítko, to jak se o les pečuje teď se projeví za desítky let (to že se les za 20 les zhroutí teď vlastníka nezajímá)
Z toho důvodu by zde měl být jistý odborný dohled, nikoli diktát.
Odpovědět

6.7.2018 20:27 Reaguje na Jan Škrdla
Bavme se tedy o základních pravidlech. Já je vidím jako za rok a hektar vzrostlého lesa s malým procentem sucharů dostane majitel státní příspěvek v nějaké slušné výši. Samozřejmě lesní půdu nebude možno lehce měnit na jinou, ale jinou na lesní lekce.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.7.2018 13:00 Reaguje na
Ještě bych stanovil maximální velikost holiny pro plánovanou těžbu (pozn. v současnosti je to 1 ha), popř. bych výrazně zpoplatnil těžbu nad tuto velikost (tak, aby se to nevyplatilo dělat).
Jinak je potřeba brát v potaz další skutečnosti - zda destrukci mého lesa třeba nemůže sousední vlastník, který zanedbal výchovu a ochranu a namnožil se mu tam kůrovec, nebo provedl těžbu, kterou otevřel porost bořivému větru.
Je toho více, ale v každém případě by měla být zajištěnu určitá odbornost při hospodaření.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

7.7.2018 20:09 Reaguje na Jan Škrdla
Souhlasím. Ohrožování okolí je třeba sankcionovat. Monitoring lze dnes provádět velmi levně drony a počítačové obrazové analýzy dokážou velmi rychle odhalit věci v nepořádku.

Samozřejmě klíčové je stanovit rozumná pravidla pro hospodářský les a výše podpory/sankcí. Nechť se tedy o tom věcně diskutuje! Jen ne proboha způsobem, toto se musí a toto se nesmí.
Odpovědět

Jan Škrdla

3.7.2018 23:21 Reaguje na DAG
Škoda, že hnutí Duha vidíte rudýma očima, a že Vám asociuje aktivisty připoutané ke stromům na Šumavě nebo k bráně Temelína.
Proč by se mělo dát na koncepci hnutí Duha - o tom je právě článek nad diskuzí.
Balancování sociálního a ekologického pilíře s ekonomickým zní sice vznosně, ale na druhou stranu zamlouvá se Vám současný obchodní model LČR? Líbí se Vám, že akciovky, které vysoutěží zakázky, se chovají způsobem po nás potopa.
Tvrdíte, že čeští lidé v lese pracovat nebudou - jaké máte řešení?
Osobně si myslím, že budou, když dostanou adekvátně zaplaceno.

Abych to shrnul, budu citovat autora článku - "místo hloubění příkopů je nutné hledat mosty porozumění a společné cesty"
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

4.7.2018 14:05 Reaguje na Jan Škrdla
Promiňte, ale Hnutí DUHA nechce vést věcnou diskusi a chce si prosadit jen to své poutáním se k objektům. S řadou cílů Hnutí DUHA souhlasím, nesouhlasím ale s drtivou většinou způsobů, jak chtějí cílů dosáhnout. Tady by se měla vést diskuse, ale je Hnutím DUHA odmítána. Bohužel cíl a způsob naplnění cíle mnohým splývá v jedno, já to striktně rozlišuji.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.7.2018 22:30 Reaguje na Jiří Svoboda
S tím, že by se měla vést věcná diskuze souhlasím. Měly by si jí účastnit zástupci vědy, odborné veřejnosti a vlastníků lesů, ale také ochránců přírody a veřejnosti. Pokud někoho vynecháte, pak to nebude diskuze, ale opět prosazování zájmů.
Odpovědět
DA

DAG

4.7.2018 21:40 Reaguje na Jan Škrdla
Možná máte pravdu, že jsem na Duhu nedůvěřivý. Není to poutání ke stromům a branám. Je to spíše kvůli tomu co píše pan Svoboda jedině jejich pravda je ta správná. Navíc se obávám, že jejich tvrdošijné prosazování FSC do Lčr je dosti účelové. Český standard FSC jsou dle mého názoru z pera hnutí Duha. Ten si přečtěte. To je ekonomická likvidace lesnictví a vyložená nenávist ke spárkaté zvěři. Zajímaly by mě stejné standardy pro Rakousko a Německo. Myslím, že takto masochistický nebude.
Ale abych nebyl jen negativní jsou věci ve kterých má hnutí Duha pravdu a poměry v lese se mi skutečně nelíbí, a proto v lesnictví nepracuji.
Tak teď se dostanu k tomu, proč Duha nemá oprávnění do něčeho hovořit.
Je to tak, že je to organizace ve které jeden člověk stojí za jedním oborem. Zde vystudovaný veterinář p. Bláha. Ano může si léty studia svého koníčku vybudovat erudici, ale lesnické výzkumné ústavy, spoustu státních organizací na úpravu krajiny a mnoho odborníku na myslivost.
Tento aparát si stát pěstuje a nakonec o všem má rozhodovat p. Bláha s několika jeho spřízněnými kamarády. Všichni odborníci ve státní správě ví jak to má být, ale je třeba to politické rozhodnutí. Samozřejmě je to jen můj názor. Podotýkám názor. Rád si přečtu názory ostatních. Nejme na novinkách, aby jsme si sem chodili nadávat a tak se nad názory ostatních zamyslím.
Odpovědět

Jan Škrdla

4.7.2018 23:20 Reaguje na DAG
Co se týká věcné diskuze, platí to, co jsem odpověděl panu Svobodovi.
K Českému standardu FSC - je sice pravda, že se na jeho přípravě podílel i pan Bláha, ale jako ekonomickou likvidaci lesnictví jej nevnímám. Právě naopak, k FSC přistoupily např. ŠLP Křtiny nebo Lesy města Brna, ne kvůli nátlaku ekologických organizací, ale proto, že se jim to vyplatí (zviditelnění, lepší vnímání veřejností, zlepšení odbytu, aj.).
Odpovědět
DA

DAG

5.7.2018 06:53 Reaguje na Jan Škrdla
Tak diskuse se dá vést opravdu s širokým spektrem organizací a máte pravdu, že to je skutečně důležité. Školní lesní podnik není primárně určený k tvorbě zisku a tudíž jim ztráty vyplývající z dodržování standardů zřejmě nevadí. Jestli tedy dělají holiny jak pětikoruny, tak v těch bukových lesích ty lesníky lituju. Že by Lesy města Brna měly FSC je pro mě nová informace. Je to možné, aly ty vždy mívaly PEFC. Co se mi na standardech FSC také nelíbí je kontrola dodržování pravidel. Podle nich jste totiž naprosto v rukou toho kdo Vás kontroluje a jeho vůli.
Odpovědět

Jan Škrdla

5.7.2018 15:45 Reaguje na DAG
Dodal bych, že všechny lesy, i ty hospodářské, mají důležitější poslání než je jen tvorba zisku.
Jinak pokud vlastníku lesa vznikne ztráta tím, že hospodaří ve prospěch společnosti, měla by tuto ztrátu vyrovnat společnost (stát).
Co se týká buku, miniaturní holiny (tzv. kotlíky) mu plně vyhovují, stejně jako jedle nebo i javor snese také podrostní nebo výběrné hospodaření.
Lesy města Brna mají opravdu PEFC, ale kromě toho mají na polesí Lipůvka od konce roku 2016 také FSC.
Odpovědět
DA

DAG

5.7.2018 20:48 Reaguje na Jan Škrdla
Dobrá. Myslím, že v tomhle se neshodneme. Hospodářské lesy dle mého mají především hospodářskou funkci, ale dle mě nemá ohrozit ekologickou funkci lesa. A když stát zaplatí pár miliard ročně vlastníkům, tak všichni si raději dřinu v lese odpustí a budou mít les pro parádu:) Moc nevidím důvod, proč nedělat hektarové holiny. Když se zvolí vhodná směs třeba v pruzích, tak si myslím, že ekologickou funkci plní úplně stejně. Buku sice vyhovují menší kotlíky, ale kvalita sortimentů nemusí být dobrá. Daleko lepší je velkoplošné přirozené zmlazení. Jedle přímo vyžadují zástin. Nicméně cena je u nás mizerná. Navíc nelze pěstovat ve větším počtu a nemyslím, že odolá změnám klimatu. Javor je super. Roste rychle a může zastiňovat stínomilné dřeviny. Jinak cena je jako za palivo. Myslím, že v tomto směru se nesmí lesníci bát a pěstovat to co poroste. Předpokládám, že se dřevozpracující průmysl prostě přizpůsobí. Ještě mi prosím napište jak FCS zlepší odbyt mého dřeva.
Odpovědět

Jan Škrdla

6.7.2018 10:19 Reaguje na DAG
V poslání lesa se asi neshodneme.
Kromě hospodářské a ekologické funkce kterou jste uvedl, má les i další význam - vliv na klima, koloběh vody a její kvalitu, ochranu proti erozi, les je vhodné místo pro rekreaci, má příznivý vliv na zdraví, aj.

K buku
- pokud to jde preferovat přirozenou obnovu
-velkoplošné přirozená obnova de dá dosáhnou clonnou sečí, na velké holině se buku nedaří
- jinak nevidím důvod, proč by měla být horší kvalita v kolíku než v náseku
Jedle
-klimatické změny ji asi neprospějí, ale díky hlubším kořenů na tom bude lépe než smrk
-jinak díky stínomilnosti je to vhodná dřevina pro výběrné nebo maloplošné hospodaření
Javor
- možná je to dřevina budoucnosti (pokud ji nezačne decimovat choroba nebo škůdce, jak je tomu u jasanu nebo bylo u jilmu)

- skutečnost, že se v posledních 200 letech lesy přizpůsobovaly dřevozpracujícímu průmyslu, se musí změnit.
- lesy by se měly přizpůsobit měnícím se podmínkám a průmysl pak měnícím se lesům.

k té závěrečné otázce:
- v situaci jaká, je zlepší odbyt dřeva skutečnost, že mnozí odběratelé preferují dřevo s certifikátem FSC, a někteří jej vyžadují
Odpovědět
DA

DAG

6.7.2018 18:54 Reaguje na Jan Škrdla
No možná je zakopán pes jinde. Na poslání lesa se shodneme. Spíš se mě teď zdá, že spíš máme každý jinou představu jak by takový les měl vypadat. Já si myslím, že je třeba zachovat porosty alespoň nějaké rozumné velikosti. Hektar mi přijde jako rozumná velikost obnovy a vy spíše myslím preferujete výběrový systém. Což dle mě ekonomicky nevyjde.
Co se týče FSC, tak neznám nikoho kdo by vykupoval dřevo za vyšší peníze protože má certifikát. Nicméně se zeptám, ale pochybuji, že to bude ekonomicky přínosné. Prostě si myslím, že přínos bude menší než výdej.
Buk má rád zástin v mládí v delším časovém horizontu ne. V malém kotlíku bych preferoval jedli, protože ta vydrží čekat na šanci desítky let. Nevýhoda je, že jedle potřebuje plot buk se dá ochránit nátěrem.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.7.2018 11:30 Reaguje na DAG
Pánové, je si třeba uvědomit, že na smrku stojí perspektiva pasivního stavitelství. Smrkové stavební dříví tedy budeme dovážet a listnáče pálit v krbech a udírnách? Já jen, že chcete přizpůsobit průmysl lesům, ale pak ještě musíte přizpůsobit požadavky trhu (spotřebitelů) průmyslu a to jde hodně ztuha, odporuje to smyslu kapitalismu a svobodnému rozhodování!
Odpovědět

Jan Škrdla

8.7.2018 19:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Co na to říct?
Lesnictví nelze postavit na pěstování jedné dřeviny, stejně jako zemědělství nelze postavit na pěstování jedné plodiny.
Smrk, jako každá dřevina, má své nároky na půdu a klima a bez nich prosperovat nebude. Je potřeba se smířit s tím, že se mu bude dařit jen na horách. Ve středních polohách to bude loterie - souhlasil bych s ním, jako s příměsí. Případný nezdar by eliminovaly ostatní dřeviny v porostu.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

8.7.2018 20:28 Reaguje na Jan Škrdla
Jasně, já to nechci nijak hrotit, jen bychom měli využít všechny rozumné možnosti smrky pěstovat a třeba i vyšlechtit vhodnější druhy. Asi jako všude funguje kyvadlový jev - od mantinelu k mantinelu. To bych strašně nerad a proto je třeba s aktivisty pracovat velmi obezřetně.

Smíšené lesy se smrky jsou jistě dobré řešení. Když tam smrky budou hynout, prostě se odtěží a zpracují a uvolní místo pro růst jiných dřevin. To vlastně žádné riziko nepředstavuje.

Fakt nejdou smrky nějak vyšlechtit či geneticky modifikovat? Když to smrkové dřevo je tak úžasný stavební materiál, 1 kg smrkového dřeva může nahradit 1 kg stavební oceli či 30 kg betonu nebo cihel.
Odpovědět
DA

DAG

9.7.2018 17:41 Reaguje na Jiří Svoboda
Tak samozřejmě máte pravdu. Smrky dále půjdou pěstovat. Já si představuji přizpůsobení odběratelů, že budou muset přijmout i více listnáču a jiné jehličnaté dřeviny . Jedli, douglasku, modřín a borovici. Dneska jedle a borovice cca 400 Kč níž než smrky. Dále s odtěžením máte taky pravdu.
Když řeknu hříšnou myšlenku, tak lze i dnes vysadit 100% smrk a při jeho rozpadu dodávat další dřeviny. Výhody jsou, že se dávají nízké hektarové počty, sazenic je dostatek dobře se zajišťuje. Jestli by to fungovalo to ovšem nevím :)
Odpovědět

Jan Škrdla

9.7.2018 19:34 Reaguje na DAG
Zajímá mě, jak se bude vyvíjet cena kulatiny v souvislosti s kalamitou, a jak tomu bude třeba za 20 let.
Co se týká smrkových porostů - využil bych toho a začal podsazovat stávající porosty již v počáteční fázi rozpadu.
Před výsadbou smrku bych preferoval přirozenou obnovu. Výsadbu bych si troufl jen na příznivých stanovištích, jinak bych se bál, že se vůbec ujme.
Odpovědět

Jan Škrdla

9.7.2018 19:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Nejsem odborník na dřevostavby, ale myslím, že se dá použít i jiné dřevo, než smrkové (viz druhu co uvádí DAG).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

10.7.2018 14:18 Reaguje na Jan Škrdla
Asi takto. Konstrukční hranoly pro zajištění statiky musejí být zjevně smrkové. Záklopy stropů by asi mohly být borové (bor je křehčí ale tady to nevadí), obklady fasád ideálbě z jádrového modřínu. Možná by se daly dělat OSB desky i z boru. Takže další jehličnany proč ne. S uplatněním listnáčů spíše na nábytek či vnitřní obklady, dubové či jasanové schodiště by jistě bylo parádní. Také podlahové krytiny z listnáčů by mohly být to pravé ořechové.

Takže když to shrnu, na stavbě se může uplatnit celý smíšený les a řekněme, že smrku by tam bylo takových 40 %. Je samozřejmě potřeba stavbu s tímto ohledem navrhovat, každopádně by to mohl být velmi zajímavý výzkumný projekt.

Takže mé strašení, že smrk a jen smrk beru zpět.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.7.2018 09:45 Reaguje na Jiří Svoboda
Konzultoval jsem s výrobcem OSB desek a říkal, že používat bor, jedli či břízu aj. na výrobu OSB desek není problém. Takže hurá.
Odpovědět
mr

7.7.2018 09:45
Po přečtení článku a názorů pod ním, mám dojem, že se tu snažíte různými komplikovanými cestami roubovat nějaký novodobý socialismus do kapitalismu. I v tom starém socíku si musel každý závod na svůj provoz každopádně VYDĚLAT. Jinak by šel říďa do háje. Vy tady chcete kapitalizovat zisky a socializovat ztráty. A poplatník, jehož byste nejraději ani nepustili na houby, má vaše srandy a požitky cálovat. Les je majetek, jako každý jiný. V restitucích se o to každý rval, jelikož čekal zisky. Ke každému majetku ale patří i zodpovědnost. Dokud tato tu nebude vynucována, nic se nepohne k lepšímu. Každopádně musí platit: chceš-li těžit, dokaž, že jsi schopen i obratem zalesnit. Pěstuješ-li kulturu na nevhodném stanovišti, je to leda tvůj problém - i co se týče příp. škod jiným (např. povodně, sucho). Chceš-li si chovat divoce spárkatou, dokaž, že máš na účtě hotovost k sanaci škod. Nemáš-li na to, nechej pozemek už trvale přírodě. A vyřešíme jedním vrzem ochranu přírody, stabilitu lesa i přebytek dřeva a polních komodit s jejich každoročními mrazy, suchem a vlhkem. Nic na tom není, leda lidem říci pravdu, lobisty kopnout do pr.... a nekompromisní hmotně trestní zodpovědnost.
Odpovědět
DA

DAG

7.7.2018 13:28 Reaguje na
Jen né socialismus, to skutečně ne. Podle mě máte ve spoustě věcí pravdu. Ale na druhou stranu, přece omezení musí být. Velikost holé seče, používání chemických prostředků, alespoň nějaká rozumná skladba dřevin. I v ostatních oborech máte zákonná omezení. Například v potravinářství, také přece nelze dávat do jídla cokoliv nebo v průmyslu odpady vypouštět do potoka.Takže je třeba stanovit tu přípustnou hranici. Dnes je dána zákonem, který chtějí všichni měnit.Jenže ta předsta je jiná u Vás u, pana Škrdl, u mě nebo třeba u jednoho veterináře. Nicméně asi vím jak to myslíte a asi na tom něco bude.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.7.2018 18:17 Reaguje na DAG
To že je potřeba stanovit přípustnou hranici souhlasím.
Dle mého názoru je ale potřeba aktualizovat stávající zákon, který vznikl horkou jehlou.
K tomu, aby vznikl skutečně kvalitní zákon, je potřeba vést diskuzi za účasti všech zainteresovaných stran. Jak jste uvedl, každý má trochu jinou představu, výsledný zákon by měl být přijatelným kompromisem.
Odpovědět
mr

8.7.2018 00:24 Reaguje na DAG
Holoseč si dělejte, jakou chcete. Do roka ale bude trvale zalesněná (= neexistují výmluvy např. na uschlé sazenice). O chemii se nebavím, jelikož když vám ji zjistím ve vodě tekoucí z vašeho lesa, už vás z krimu nepustím, to samé, když v tom lese najdu jedinou otrávenou myš nebo můru). Když použijete nevhodnou dřevinu (SM pod 1000m nebo na poli kukuřici apod.) a voda vyplaví majetky pod vámi, zaplatíte a odsedíte vše do koruny. To je o té zodpovědnosti.
Odpovědět

Jan Škrdla

7.7.2018 21:12 Reaguje na
Každý z nás má zřejmě jiné zaměření, vyrůstal v jinou dobu, a má na věc různý pohed. To je ale v pořádku, přesto lze hledat cestu, jak najít společnou řeč.
Trochu jsem neporozuměl, jak se stavíte ke škodám, které vlastník nevhodným hospodařením způsobí třetím osobám (např. jiným vlastníkům nebo občanům - viz to sucho nepob povodně). Má za to nést hmontnou zodpovědnost, nebo je to jen jeho věc?
Dále se ohrazuji proti větě, že byh někoho nepustil do lesa na houby. Právě naopak jsem psal, že jedním z poslání lesa je i rekreace. Každý má právo vstupovat do lesa, ale zároveň má povinnost chovat se v lese ohleduplně. Samozřejmě jsou i jistá omezení vstupu (např. nejpřísněji chráněná území, nebo likvidace kalamity)
Odpovědět
mr

8.7.2018 00:40 Reaguje na Jan Škrdla
Máte-li nad mým pozemkem do 1000m nasazenou SM monokulturu (jež neudrží prokazatelně oproti původnímu smíšenému a list. lesu tolik vody) a mně kvůli tomu vyschne studna (teoreticky), zaplatíte všem poškozeným adekvátní náhradu. Uděláte-li si nad mým pozemkem v lese asfaltovku nebo velké množství cest (jako zdroj všech povodní) a mě to vyplaví, zaplatíte vše do koruny. Místo těžby je omezená plocha a doba lovu je omezená zase časem v jednotkách hodin nebo málo dní v roce = nemůžete lidem zakazat vstup i např. do obor nebo bažantnic celoročně. To samé po hrázích rybníků, řek apod.
Jestliže někdo naopak do lesa vyhodí odpad (prokazatelné foto), nechám klidně na jeho náklady vyčisti i celý les.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.7.2018 10:33 Reaguje na
Asfaltovku běžný vlastník lesa nepostaví, leda že by měl moc peněz nebo si na to vzal dotace. Spíš se staví cesty z minerálně zpevněného kameniva nebo jen štěrkové cesty.
Pokud se dodrží správný postup nemusí být problémem, ten nastává pokud se postaví s příliš velkým sklonem (stoupání více než 10 m na 100m). Pak se zejména z nezpevněné cesty stává erozní rýha a koryto toku.

Na tu hmotnou zoopovědnost, co zde uvádíte, slyší v dnešní době mnoho voličů. Aorát je otázka její vymahatelnost v praxi. Pokud by se hnala do důsledku ve všech oblastech, tak by nastala daslí vlna zestátňování a nemusela by stačit místa ve vězení.

Další problém, který s problematikou souvisí je rozdrobená majetková držba - často se stává, že 2 nebo 3 spoluvlastnící mají pruh lesa o šířce 10 m. Pak třeba zjistíte, že v porostu o ploše pár hektarů máte desítky, často i stovky vlastníků. V takovém porostu je pak obtížné hospodaří, dokonce i maloplošným způsobem.
Odpovědět
mr

9.7.2018 12:43 Reaguje na Jan Škrdla
Každá cesta, chodník apod. je zdrojem povodní. I obyč. ujetá zemina. Proto by se po těžbách měly všechny přibližovací tepny lehce zorat a vysadit. V polích by zase neměly být dlouhé úseky kolmo k vrstevnici. Zdrojem povodně jsou i určité monokultury (SM, kukuřice). Dnes máte asfaltky už i v těch polích. V lesích byly mnohde už za socíku.
Když se chce, jde vymoci všechno. Když se nechce, nedosáhne poctivý daňplátce ničeho. A když jsou lidi hloupí a nechají si 30 roků kálet na hlavu stále od stejných vykuků ... Snad alespoň se mnou budete souhlasit, že po každém zločinu musí přijít trest. Jestli ne, tak ten stát rozpusťme. Zatím tu stát buzeruje hlavně ty slušné. Buzerace časem vždycky přejde v teror. Nevím, jak by se vám líbilo, kdybych měl nad vámi pozemek třeba se SM, gazdoval bych v něm, jako mnozí předvádějí, vy byste přišel o vodu a dovážel byste si ji za svoje a já bych si z vypleněného lesa jezdil v nejluxusnějším voze a ještě by mi stát vyplatil (z vašich daní) kompenzace za kůrovce (jehož jsem si tam sám nachoval) a ztráty z těžby, jelikož je dřeva na trhu momentálně moc. Nebo naopak byste vybíral z obýváku moji ornici při větším dešti.
Nemyslíte, že by si toto nedovolili ani souzi za socíku?
Jestliže na těch pozemcích nejde hospodařit (neumíte se domluvit s ostatními), tak je nechte trvale přírodě, ta to ovládá nejlépe. Přece nemůžete škodit jiným, leda proto, že vlastníte dvacetinu z ha.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

19.9.2018 14:22
A zase kritika Hnutí DUHA... lidi kdyby jste věděli za co tyto a jiné nevládní organizace bobují tak by jste si jich vážili a nedělali z nich největší démony v ČR. Je obrovská škoda, že spoustu lidí v této zemi dá na pomluvy a lži ohledně občansky aktivních lidí a že toto šíří dál.

Například Hnutí DUHA přitom hájí zájmy nás všech (no kromě dále zmíněných).. jsou protiváhou ke zkorumpovaných a na lobby napojeným politikům, nezodpovědným státním organizacím jako je LČR, ŘSD, povodí atd. a také velkým a bohatým firmám, které vyloženě bohatnou na poškozování životního prostředí nás všech a to s krytím právě ze strany státu.

Proto než někoho začneme příště kritizovat a démonizovat, tak si prosím zjistěte co vlastně ten koho kritizujete dělá a s jakým účelem.... potom vás totiž dost možná tato kritika přejde a dojde vám spoustu věcí....

A mimochodem... Hnutí DUHA chce diskuzi! To že přišli s vlastním řešením situace je myslím si logické, protože jen kritizovat takový lidé nechtějí. Chtějí hlavně změnit aktuální velice špatný stav..

Tito lidé mají mou hlubokou úctu. A to i proto, že se nevzdávají, když jim valná část této země plive do obličeje během toho co za tuto zemi a její obyvatele jako jedni z mála bojují!










Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist