Aleš Erber: Lesnicko-ekologická demagogie aneb Dráždění lesníků balíčkem Hnutí Duha
Zaprášená sláva Národního lesnického programu II.
Můžeme tak bez ostychu říct, že stojíme před lesnickou krizí století. Vyvinula se jako sekundární výsledek předpovídaných klimatických změn. Prognózy vzniklé na základě řady výzkumů vlastníci lesů často ignorovali. Lesní porosty tak nejsou na změny růstových podmínek připraveny. Na blížící se klimatickou změnu nedostatečně reagovali vedle lesníků také školkaři. Jejich produkce se orientovala převážně na smrk, o který dnes poklesl zájem, což jim způsobilo nemalé finanční ztráty. Také podpora zpracování tuzemského dřeva jako jedinečné obnovitelné a ekologicky recyklovatelné suroviny je stále nedostatečná. Zmíněné problémy lesnicko-dřevařského sektoru však nejsou žádnými novinkami. Důkazem může být např. Národní lesnický program II na období 2008-2013 (NLP II), na kterém se shodli lesníci, ochránci přírody i ekologové a který schválila vláda Usnesením č. 1221. Přesto nebyl lesnickou sekcí MZe v plné míře nikdy přijat a nebyl implementován do legislativy, do systému podpor a nebyl přijat ani běžnou praxí. Mezi lesníky, ekology či ochránci přírody dochází k názorovým střetům pomyslných „dvou světů“. V této souvislosti byl NLP II nadčasovým dokumentem. Totiž lesník, ekolog a ochránce přírody je v obecné rovině často jedna a tatáž osoba.
Je balíček Hnutí Duha otvírákem diskuze k nutným změnám v lesnictví?
V nedávné době představilo Hnutí Duha balíček opatření, v němž navrhuje široké spektrum opatření pro zlepšení celého lesnicko-dřevařské sektoru. Můžeme mít různé názory na Hnutí Duha, ale je faktem, že v balíčku je celá řada dobrých návrhů. Řeší se v něm např. vyšší finanční podpora vlastníkům lesů, novelizace mysliveckého zákona či návrh na zlepšení sociálních a ekologických aspektů v lesnictví vycházející především z nového poslání Lesů ČR, s.p. .Jsem si vědom, že Hnutí Duha budí velké vášně kvůli Národnímu parku Šumava a jiným ochranářským aktivitám, ačkoliv bez těchto aktivit by již nebyla ekologickou organizací. Na druhou stranu je zbytečné podléhat emocím kvůli navrhovaným opatřením Hnutí Duha. Pokusme se na celý návrh pohlédnout racionálně a s určitým nadhledem. Nemělo by se při tom zapomenout, že tento balíček je výsledkem jednání ekologů, ochránců přírody a také lesníků, kteří mají podobný názor na nutná opatření ke změně hospodaření v českých lesích. A změny nelze dosáhnout bez veřejné diskuze, zájmu médií a tím pádem i politiků. Mám za to, že nyní by měla probíhat věcná diskuze zástupců lesnických organizací nad tím, co je z jejich strany akceptovatelné a tedy vhodné podpořit. Odsuzovat hned celý návrh opatření nevidím jako šťastné, protože to spíše polarizuje celý lesnicko-dřevařský sektor.
Pěstujme pestré lesy, tvořme efektivní lesnictví a udržujme stabilní dřevařský trh
Asi není možné, aby navrhované změny v balíčku uspokojily všechny požadavky všech stran. I já jsem trošku skeptický k některým bodům, jelikož v lesnictví nelze činit revoluci, nýbrž postupovat evolucí, a to si žádá patřičné postupné kroky. Nicméně čas na potřebné změny jsme si prohospodařili a nyní je potřeba přidat na intenzitě a rychlosti změn. Nehledě na to, že se lesy téměř 200 let přizpůsobovaly potřebám průmyslu. Je načase, aby se průmysl začal přizpůsobovat lesu, tzn. dřevinné skladbě vycházející z růstových podmínek. Dřevařský průmysl a samotné výrobky na bázi dřeva se dynamicky vyvíjejí, a proto nemám strach, že by v budoucnu neuměl zpracovat dřeviny označované jako meliorační a zpevňovací. Ba naopak lze očekávat, že právě dřeviny s dobrou chemickou využitelností se možná stanou výhodou na trhu. Poptávku trhu na 100 let dopředu nelze v rychle se vyvíjejícím světě pevně předvídat. Proto je žádoucí pěstovat dřeviny na odpovídajících stanovištích, aby les byl stabilní, uměl přirozeně reagovat na klimatické výkyvy, což poskytne celému dřevařskému průmyslu jistoty dostatečného množství potřebné suroviny. Ekologické myšlení a vůbec pěstování lesů na ekologických základech nevychází z nějakých ideologických pohnutek, ale z racionálního myšlení. Vyplatí se totiž všem, a hlavně finančně. Dovolím si říci, že samotní ochránci přírody i ekologové mají zájem na tom, aby celý lesnicko-dřevařský trh byl maximálně stabilní a dával dřevařskému průmyslu jistoty pro jejich stabilitu, rozvoj a prostor pro inovace svých provozů. Vždyť zpracovávají nejekologičtější surovinu ze všech – dřevo.
Kde jsou chyby českého lesnictví?
- Není nutné zdlouhavě popisovat důvody, které vedly ke krizi v lesnicko-dřevařském sektoru:
- špatné druhové složení a struktura našich lesů,
- přemnožená spárkatá zvěř,
- nedostatečná podpora vlastníků lesů,
- nevhodný obchodní model Lesů ČR, který zapříčinil odchod tisíců pracovníků z lesnictví kvůli špatným pracovním podmínkám a nízkému platovému ohodnocení a který lesnické firmy dostává během kalamit do existenčních problémů, čímž vychyluje celý lesnicko-dřevařský trh z rovnováhy.
- Na tyto hlavní příčiny krize lesnictví reaguje balíček Hnutí Duha ve třech bodech, a sice:
- Zavedení finanční podpory vlastníkům lesů.
- Novelizace mysliveckého zákona.
- Zavedení speciálního zákona o státním podniku LČR.
Vlastníci lesů se dostali do svízelné pozice. Cena dřeva klesá, naopak rostou náklady vlastníkům lesů na obhospodařování lesů včetně mezd. Ke všemu přeměny a přestavby lesů budou žádat nemalé finanční investice. Vlastníky trápí také přemnožená zvěř a náklady spojené s asanací a následky kůrovcové kalamity. Proto se jim musí výrazně pomoci, aby byli konkurenceschopní a samofinancovaní. Balíček v tomto ohledu navrhuje finanční podpory cílené na dosažení stabilního lesního ekosystému. Pokud ale chceme, aby se urychleně zvýšilo zastoupení listnatých dřevin zejména ve středních polohách, tak je potřebné vlastníkům lesů tento krok finančně podpořit. Jedná se totiž o společenskou poptávku. Podporu vlastníkům lesů bych si v tomto směru uměl představit v daleko větší škále opatření, která by jim mohla pomoci, a to především v daňových úlevách či dotacích, např. na dosažení vyváženého stavu zvěře s lesním ekosystémem nebo využívání jemnějších způsobů hospodaření. Obdobný rámec finanční podpory by měl platit i pro školkaře. Ti nyní procházejí těžkým obdobím. Z produkce převážně smrku, který nyní nikdo příliš nechce, se musí rychle přeorientovat na mnohem vyšší podíl ostatních dřevin, zejména listnatých.
Novelizace mysliveckého zákona je nutná především kvůli lokálně velice přemnožené spárkaté zvěři. Důsledkem jsou škody na lesních porostech, čímž se zhoršuje stav lesa a snižuje konkurenceschopnost vlastníků lesů. Finanční prostředky vynaložené na ochranu kultur pak chybí třeba na zvýšení mzdy lesním dělníkům či lesnímu personálu.
Speciálnímu zákonu o státním podniku Lesy ČR musí předcházet jasná vize zakladatele Lesů ČR, tj. MZe, a to především o směřování státního podniku a jeho poslání, které by mělo vzejít ze společenské objednávky. Na základě toho musí vzniknout koncepce hospodaření ve státních lesích, kde se musí zásadně vybilancovat sociální a ekologický pilíř s pilířem ekonomickým. Lesy ČR zavedly obchod dřeva na základě koncepce MZe tzv. Dřevěné knihy. Komplexní zakázka na lesnické činnosti včetně prodeje dřeva se soutěží každých pět let. Jedná se o nepružný a nestabilní model, což je patrné při kalamitních situacích, ačkoliv přináší státu vysoké zisky. Ovšem nelze ho změnit zcela do původní podoby dřívějších lesních závodů, kde se veškeré dříví prodávalo ve vlastní režii a kdy těžební a pěstební práce byly prováděny vlastními zaměstnanci. Plně dostatečné bude upravení obchodního modelu do lepšího poměru s ostatními způsoby prodeje dřeva. Pro pěstební a těžební práce by bylo vhodnější využít jak dodavatelské služby, tak i vlastní kapacity včetně využití možnosti prodeje dřeva ve vlastní režii. Optimální poměr způsobů prodeje dříví a nákupu služeb je nutno najít v závislosti na aktuálních a budoucích problémech v lesnictví. Je zcela samozřejmé, že v tomto nelze dostat lesnické firmy a na ně navázané dřevozpracovatele do nejistoty. Přenastavení systému je nutné provést postupně, tak, aby byly změny na jedné straně akceptovatelné podnikatelským prostředím a dřevařským průmyslem a na druhé straně, aby systém pružněji reagoval na výkyvy trhu způsobené přírodními vlivy. Zároveň by změny měly stabilizovat situaci v dělnických profesích a přispívat k rozvoji venkova.
Závěr
Věřím, že návrhy Hnutí Duha podpoří veřejnou diskuzi o nutných změnách v lesnictví vedoucích ke společnému cíli s lesníky i dřevaři, a to k pestrým, odolným lesním ekosystémům a stabilnímu lesnicko-dřevařskému sektoru, který také bude dbát na vytváření dobrých pracovních podmínek a odpovídajícího mzdového ohodnocení pro lesnický personál, dřevorubce a lesní dělníky v pěstební činnosti. Jsem přesvědčen o tom, že místo hloubění příkopů je nutné hledat mosty porozumění a společné cesty. Kde je vůle něco změnit, tam je i cesta změn dosáhnout.
reklama
Dále čtěte |
Stav lesů napadených kůrovcem zůstává v Pardubickém kraji stabilní
Vojenské lesy nasadily proti kůrovci na Šumavě a v Brdech družice a umělou inteligenci
Soud potvrdil Lesům ČR pokutu za postup při likvidaci kůrovce u Českého Krumlova
Další články autora |
Aleš Erber: Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy
Aleš Erber: Zamyšlení nad pokáceným dubem z Krnova
Aleš Erber: Ring volný! Lesníci versus mocná myslivecko-dřevařská lobbyOnline diskuse
Všechny komentáře (37)
DAG
2.7.2018 22:23Dále dle mého názoru není naprosto nutné měnit myslivecký zákon. Majitelé lesů a polí mají dostatečné páky na to vynutit si snížení počtu zvěře.
Dále si nedokáži moc představit co znamená vybalancovat sociální a ekologický pilíř vybalancovat s ekonomickým. To je dle mého naprostá fráze a nikdo to nedokáže vyřešit.
A nakonec stabilizace v dělnických profesích je už naprostý vtip. Vzpamatujme se a řekněme si už na rovinu, že čeští lidé už v lese prostě pracovat nebudou.
Jiří Svoboda
3.7.2018 16:31 Reaguje na DAGJan Škrdla
3.7.2018 22:24 Reaguje na Jiří SvobodaTo že druhová skladba je věcí majitele a riziko si nese sám nesouhlasím - to by si pak každý vlastník mohl z lesa udělat plantáž na vánoční stromky. Jinak už v úvodu lesního zákona se píše, že je les národní bohatství a nenahraditelné složka životního prostředí.
Jiří Svoboda
4.7.2018 13:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo se ale může stát, že vlastník bez potřebných znalostí vysadí monokulturu stanovištně nevhodné dřeviny a po 20-30 letech bude mít místo tyčoviny holinu. Následky neponese sám, ale celá společnost - současná situace je tomu příkladem.
Pokud nemá vlastní potřebné znalosti, měl by se o hospodaření starat odborník (odborný lesní hospodář. V případě že je vlastník znalý dané problematiky, může pak hospodaření probíhat v rovině vlastník - odborný lesní hospodář.
Jinak dle mého názoru je potřeba zákon, který bude vlastníka usměrňovat a motivovat, nikoli svazovat.
Jiří Svoboda
5.7.2018 20:25 Reaguje naJan Škrdla
5.7.2018 23:54 Reaguje na Jiří SvobodaJe potřeba si uvědomit, že
-les má celospolečenský význam (případná újma vzniká celé společnosti)
-je zde dlouhé časové měřítko, to jak se o les pečuje teď se projeví za desítky let (to že se les za 20 les zhroutí teď vlastníka nezajímá)
Z toho důvodu by zde měl být jistý odborný dohled, nikoli diktát.
Jan Škrdla
7.7.2018 13:00 Reaguje naJinak je potřeba brát v potaz další skutečnosti - zda destrukci mého lesa třeba nemůže sousední vlastník, který zanedbal výchovu a ochranu a namnožil se mu tam kůrovec, nebo provedl těžbu, kterou otevřel porost bořivému větru.
Je toho více, ale v každém případě by měla být zajištěnu určitá odbornost při hospodaření.
Jiří Svoboda
7.7.2018 20:09 Reaguje na Jan ŠkrdlaSamozřejmě klíčové je stanovit rozumná pravidla pro hospodářský les a výše podpory/sankcí. Nechť se tedy o tom věcně diskutuje! Jen ne proboha způsobem, toto se musí a toto se nesmí.
Jan Škrdla
3.7.2018 23:21 Reaguje na DAGProč by se mělo dát na koncepci hnutí Duha - o tom je právě článek nad diskuzí.
Balancování sociálního a ekologického pilíře s ekonomickým zní sice vznosně, ale na druhou stranu zamlouvá se Vám současný obchodní model LČR? Líbí se Vám, že akciovky, které vysoutěží zakázky, se chovají způsobem po nás potopa.
Tvrdíte, že čeští lidé v lese pracovat nebudou - jaké máte řešení?
Osobně si myslím, že budou, když dostanou adekvátně zaplaceno.
Abych to shrnul, budu citovat autora článku - "místo hloubění příkopů je nutné hledat mosty porozumění a společné cesty"
Jiří Svoboda
4.7.2018 14:05 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
4.7.2018 22:30 Reaguje na Jiří SvobodaDAG
4.7.2018 21:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaAle abych nebyl jen negativní jsou věci ve kterých má hnutí Duha pravdu a poměry v lese se mi skutečně nelíbí, a proto v lesnictví nepracuji.
Tak teď se dostanu k tomu, proč Duha nemá oprávnění do něčeho hovořit.
Je to tak, že je to organizace ve které jeden člověk stojí za jedním oborem. Zde vystudovaný veterinář p. Bláha. Ano může si léty studia svého koníčku vybudovat erudici, ale lesnické výzkumné ústavy, spoustu státních organizací na úpravu krajiny a mnoho odborníku na myslivost.
Tento aparát si stát pěstuje a nakonec o všem má rozhodovat p. Bláha s několika jeho spřízněnými kamarády. Všichni odborníci ve státní správě ví jak to má být, ale je třeba to politické rozhodnutí. Samozřejmě je to jen můj názor. Podotýkám názor. Rád si přečtu názory ostatních. Nejme na novinkách, aby jsme si sem chodili nadávat a tak se nad názory ostatních zamyslím.
Jan Škrdla
4.7.2018 23:20 Reaguje na DAGK Českému standardu FSC - je sice pravda, že se na jeho přípravě podílel i pan Bláha, ale jako ekonomickou likvidaci lesnictví jej nevnímám. Právě naopak, k FSC přistoupily např. ŠLP Křtiny nebo Lesy města Brna, ne kvůli nátlaku ekologických organizací, ale proto, že se jim to vyplatí (zviditelnění, lepší vnímání veřejností, zlepšení odbytu, aj.).
DAG
5.7.2018 06:53 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
5.7.2018 15:45 Reaguje na DAGJinak pokud vlastníku lesa vznikne ztráta tím, že hospodaří ve prospěch společnosti, měla by tuto ztrátu vyrovnat společnost (stát).
Co se týká buku, miniaturní holiny (tzv. kotlíky) mu plně vyhovují, stejně jako jedle nebo i javor snese také podrostní nebo výběrné hospodaření.
Lesy města Brna mají opravdu PEFC, ale kromě toho mají na polesí Lipůvka od konce roku 2016 také FSC.
DAG
5.7.2018 20:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaJan Škrdla
6.7.2018 10:19 Reaguje na DAGKromě hospodářské a ekologické funkce kterou jste uvedl, má les i další význam - vliv na klima, koloběh vody a její kvalitu, ochranu proti erozi, les je vhodné místo pro rekreaci, má příznivý vliv na zdraví, aj.
K buku
- pokud to jde preferovat přirozenou obnovu
-velkoplošné přirozená obnova de dá dosáhnou clonnou sečí, na velké holině se buku nedaří
- jinak nevidím důvod, proč by měla být horší kvalita v kolíku než v náseku
Jedle
-klimatické změny ji asi neprospějí, ale díky hlubším kořenů na tom bude lépe než smrk
-jinak díky stínomilnosti je to vhodná dřevina pro výběrné nebo maloplošné hospodaření
Javor
- možná je to dřevina budoucnosti (pokud ji nezačne decimovat choroba nebo škůdce, jak je tomu u jasanu nebo bylo u jilmu)
- skutečnost, že se v posledních 200 letech lesy přizpůsobovaly dřevozpracujícímu průmyslu, se musí změnit.
- lesy by se měly přizpůsobit měnícím se podmínkám a průmysl pak měnícím se lesům.
k té závěrečné otázce:
- v situaci jaká, je zlepší odbyt dřeva skutečnost, že mnozí odběratelé preferují dřevo s certifikátem FSC, a někteří jej vyžadují
DAG
6.7.2018 18:54 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo se týče FSC, tak neznám nikoho kdo by vykupoval dřevo za vyšší peníze protože má certifikát. Nicméně se zeptám, ale pochybuji, že to bude ekonomicky přínosné. Prostě si myslím, že přínos bude menší než výdej.
Buk má rád zástin v mládí v delším časovém horizontu ne. V malém kotlíku bych preferoval jedli, protože ta vydrží čekat na šanci desítky let. Nevýhoda je, že jedle potřebuje plot buk se dá ochránit nátěrem.
Jiří Svoboda
8.7.2018 11:30 Reaguje na DAGJan Škrdla
8.7.2018 19:36 Reaguje na Jiří SvobodaLesnictví nelze postavit na pěstování jedné dřeviny, stejně jako zemědělství nelze postavit na pěstování jedné plodiny.
Smrk, jako každá dřevina, má své nároky na půdu a klima a bez nich prosperovat nebude. Je potřeba se smířit s tím, že se mu bude dařit jen na horách. Ve středních polohách to bude loterie - souhlasil bych s ním, jako s příměsí. Případný nezdar by eliminovaly ostatní dřeviny v porostu.
Jiří Svoboda
8.7.2018 20:28 Reaguje na Jan ŠkrdlaSmíšené lesy se smrky jsou jistě dobré řešení. Když tam smrky budou hynout, prostě se odtěží a zpracují a uvolní místo pro růst jiných dřevin. To vlastně žádné riziko nepředstavuje.
Fakt nejdou smrky nějak vyšlechtit či geneticky modifikovat? Když to smrkové dřevo je tak úžasný stavební materiál, 1 kg smrkového dřeva může nahradit 1 kg stavební oceli či 30 kg betonu nebo cihel.
DAG
9.7.2018 17:41 Reaguje na Jiří SvobodaKdyž řeknu hříšnou myšlenku, tak lze i dnes vysadit 100% smrk a při jeho rozpadu dodávat další dřeviny. Výhody jsou, že se dávají nízké hektarové počty, sazenic je dostatek dobře se zajišťuje. Jestli by to fungovalo to ovšem nevím :)
Jan Škrdla
9.7.2018 19:34 Reaguje na DAGCo se týká smrkových porostů - využil bych toho a začal podsazovat stávající porosty již v počáteční fázi rozpadu.
Před výsadbou smrku bych preferoval přirozenou obnovu. Výsadbu bych si troufl jen na příznivých stanovištích, jinak bych se bál, že se vůbec ujme.
Jan Škrdla
9.7.2018 19:22 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
10.7.2018 14:18 Reaguje na Jan ŠkrdlaTakže když to shrnu, na stavbě se může uplatnit celý smíšený les a řekněme, že smrku by tam bylo takových 40 %. Je samozřejmě potřeba stavbu s tímto ohledem navrhovat, každopádně by to mohl být velmi zajímavý výzkumný projekt.
Takže mé strašení, že smrk a jen smrk beru zpět.
Jiří Svoboda
11.7.2018 09:45 Reaguje na Jiří SvobodaDAG
7.7.2018 13:28 Reaguje naJan Škrdla
7.7.2018 18:17 Reaguje na DAGDle mého názoru je ale potřeba aktualizovat stávající zákon, který vznikl horkou jehlou.
K tomu, aby vznikl skutečně kvalitní zákon, je potřeba vést diskuzi za účasti všech zainteresovaných stran. Jak jste uvedl, každý má trochu jinou představu, výsledný zákon by měl být přijatelným kompromisem.
Jan Škrdla
7.7.2018 21:12 Reaguje naTrochu jsem neporozuměl, jak se stavíte ke škodám, které vlastník nevhodným hospodařením způsobí třetím osobám (např. jiným vlastníkům nebo občanům - viz to sucho nepob povodně). Má za to nést hmontnou zodpovědnost, nebo je to jen jeho věc?
Dále se ohrazuji proti větě, že byh někoho nepustil do lesa na houby. Právě naopak jsem psal, že jedním z poslání lesa je i rekreace. Každý má právo vstupovat do lesa, ale zároveň má povinnost chovat se v lese ohleduplně. Samozřejmě jsou i jistá omezení vstupu (např. nejpřísněji chráněná území, nebo likvidace kalamity)
Jestliže někdo naopak do lesa vyhodí odpad (prokazatelné foto), nechám klidně na jeho náklady vyčisti i celý les.
Jan Škrdla
8.7.2018 10:33 Reaguje naPokud se dodrží správný postup nemusí být problémem, ten nastává pokud se postaví s příliš velkým sklonem (stoupání více než 10 m na 100m). Pak se zejména z nezpevněné cesty stává erozní rýha a koryto toku.
Na tu hmotnou zoopovědnost, co zde uvádíte, slyší v dnešní době mnoho voličů. Aorát je otázka její vymahatelnost v praxi. Pokud by se hnala do důsledku ve všech oblastech, tak by nastala daslí vlna zestátňování a nemusela by stačit místa ve vězení.
Další problém, který s problematikou souvisí je rozdrobená majetková držba - často se stává, že 2 nebo 3 spoluvlastnící mají pruh lesa o šířce 10 m. Pak třeba zjistíte, že v porostu o ploše pár hektarů máte desítky, často i stovky vlastníků. V takovém porostu je pak obtížné hospodaří, dokonce i maloplošným způsobem.
Když se chce, jde vymoci všechno. Když se nechce, nedosáhne poctivý daňplátce ničeho. A když jsou lidi hloupí a nechají si 30 roků kálet na hlavu stále od stejných vykuků ... Snad alespoň se mnou budete souhlasit, že po každém zločinu musí přijít trest. Jestli ne, tak ten stát rozpusťme. Zatím tu stát buzeruje hlavně ty slušné. Buzerace časem vždycky přejde v teror. Nevím, jak by se vám líbilo, kdybych měl nad vámi pozemek třeba se SM, gazdoval bych v něm, jako mnozí předvádějí, vy byste přišel o vodu a dovážel byste si ji za svoje a já bych si z vypleněného lesa jezdil v nejluxusnějším voze a ještě by mi stát vyplatil (z vašich daní) kompenzace za kůrovce (jehož jsem si tam sám nachoval) a ztráty z těžby, jelikož je dřeva na trhu momentálně moc. Nebo naopak byste vybíral z obýváku moji ornici při větším dešti.
Nemyslíte, že by si toto nedovolili ani souzi za socíku?
Jestliže na těch pozemcích nejde hospodařit (neumíte se domluvit s ostatními), tak je nechte trvale přírodě, ta to ovládá nejlépe. Přece nemůžete škodit jiným, leda proto, že vlastníte dvacetinu z ha.
Lukáš Kašpárek
19.9.2018 14:22Například Hnutí DUHA přitom hájí zájmy nás všech (no kromě dále zmíněných).. jsou protiváhou ke zkorumpovaných a na lobby napojeným politikům, nezodpovědným státním organizacím jako je LČR, ŘSD, povodí atd. a také velkým a bohatým firmám, které vyloženě bohatnou na poškozování životního prostředí nás všech a to s krytím právě ze strany státu.
Proto než někoho začneme příště kritizovat a démonizovat, tak si prosím zjistěte co vlastně ten koho kritizujete dělá a s jakým účelem.... potom vás totiž dost možná tato kritika přejde a dojde vám spoustu věcí....
A mimochodem... Hnutí DUHA chce diskuzi! To že přišli s vlastním řešením situace je myslím si logické, protože jen kritizovat takový lidé nechtějí. Chtějí hlavně změnit aktuální velice špatný stav..
Tito lidé mají mou hlubokou úctu. A to i proto, že se nevzdávají, když jim valná část této země plive do obličeje během toho co za tuto zemi a její obyvatele jako jedni z mála bojují!
