https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/annan-havel-pane-docente-podal-byste-mi-motyku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Anna Havel: Pane docente, podal byste mi motyku?

24.4.2020
A v dubnu přišlo léto. Půda je suchá jako troud.
A v dubnu přišlo léto. Půda je suchá jako troud.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Anna Havel / Komunitní zahrada Pastvina
Po temné zimě pod stínem koronaviru přišlo nečekaně v dubnu léto. Lidé vykoukli z karantény, vítali modré nebe coby příslib naděje, jako by snad slunce mohlo vyhnat virus. Konečně světlo na konci tunelu. Jenže zatímco ve společnosti lze citelně vnímat úlevu, jsou lidé, kteří si uvědomují, že to světlo na konci tunelu je nebezpečně rozjetý vlak. A zatímco televizní rosničky s úsměvem hlásí nádherné slunečné počasí, ekologové bijí na poplach a farmáři přímo panikaří. O suchu se bez větších úspěchů mluví už roky. Letos však opravdu všichni bez výjimky bolestně pocítíme jeho následky.
 

Na samotném okraji Prahy, ve Vinoři máme Pastvinu, komunitní zahradu s azylem pro zvířata v nouzi. Na 4 hektarech chováme 4 koně, 2 prasata, 14 ovcí, pár hus a něco slepic. Za normálních okolností by je naše pastviny bez problému uživily. Dubnem začíná pastevní sezona, obvykle se zvířata pomalu přivykají na sladkou jarní travičku. Letos se tak neděje, zvířata nám stojí na suché hlíně a nezhrdnou ani bylinami, kterých si obvykle nevšímají. Zkrmujeme poslední zásoby sena z loňského roku.

Bible mluví o čtyřech jezdcích apokalypsy. Mor už nás navštívil. Teď je na cestě Hlad. Řada farmářů stihla zasít jen část obvyklé rozlohy zeleniny a dalších plodin. Chybí pracovníci a v řadě případů se dá předpokládat, že nebude ani voda. Všichni producenti zeleniny v Evropě tím trpí, kvůli uzavření hranic nepřijede levná sezónní pracovní síla z Východu.

V mé sociální bublině nastalo velké pobouření a velký smích, když komunistický poslanec Ondráček navrhl poslat na pole vysokoškoláky. Ačkoliv pana poslance osobně nemusím, někde se pracovníci skutečně budou muset získat. Jenže to není jen tak. I když kvůli koronaviru je nyní spousta lidí bez práce, jen stěží si lze představit bělostnou dívku z reklamky, jak ze dne na den jde za minimální mzdu na 10 hodin denně dřít na vyprahlé pole.

Vím, o čem mluvím. K nám na farmu jezdí nadšení dobrovolníci z korporátů, jenže nemají žádné opravdové pracovní zkušenosti a bez dohledu jsou mnohdy pro zeleninu spíše rizikem. A zpravidla po jednom dopoledni odpadají s úpalem a svalovou horečkou.

Nápadu vyhnat studenty na pole s při mulčování pole pan doktor s panem inženýrem od srdce zasmáli.
Nápadu vyhnat studenty na pole s při mulčování pole pan doktor s panem inženýrem od srdce zasmáli.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Anna Havel / Komunitní zahrada Pastvina

V naší komunitní zahradě máme 32 vyvýšených záhonů, každý je opečováván jednou rodinou, a budeme stavět další. Kdo si nechce pěstovat na svém vlastním záhonku, může za podíl z úrody vypustit duši na našem cca půlhektarovém políčku.

Ještě se vrátím k poslanci Ondráčkovi. Na našich latifundiích to vypadá asi stejně, jako když se budoval most Inteligence. “Pane docente, podal byste mi motyku?” “Jistě, pane inženýre”. Drtivá většina našich zahradníků jsou totiž vysokoškoláci. Doktorand z kulturologie připravuje půdu, pan doktor psychiatrie seje, páreček jaderných fyziků to zamulčuje slámou, jazykovědkyně natahuje plot.

Z internetových diskuzí by se mohlo zdát, že intelektuálové netuší “co se děje v podhradí”. Jenže současná zkušenost komunitních zahrad ukazuje, že právě spíše vysokoškoláci a střední třída obecně se výrazně víc zajímá o potravinovou soběstačnost, než nižší příjmové skupiny, které ovšem budou následující vlnou radikálního zdražování potravin bolestně zasaženy především.

Obávám se, že ze zeleniny a ovoce se brzy stane statusové zboží. Maso rovněž podraží, neboť chov zvířat je extrémně závislý na vodě, která prostě dochází. Přijdou suché a hubené dny a už teď bychom se na to měli začít připravovat.

Možná je čas přestat šít roušky a vzít do ruky motyku.
Možná je čas přestat šít roušky a vzít do ruky motyku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Anna Havel / Komunitní zahrada Pastvina

O vodě v krajině toho bylo napsáno mnoho a mnohem povolanějšími lidmi, než jsem já. Já mohu z praxe něco poznamenat k tomu, co můžeme změnit jako jednotlivci a co mám vyzkoušeno.

O nás Češích se říká, že jsme národ kutilů. Koronavirová krize nám ukázala, že když je třeba, jsme nebývale zruční, vynalézaví a soběstační. V samovýrobě roušek, obličejových štítů a plicních ventilátorů nemáme na světě snad konkurenci. Teď je třeba, abychom podobný zápal projevili i v potravinové soběstačnosti.

Komunitní záhon.
Komunitní záhon.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Anna Havel / Komunitní zahrada Pastvina

V době druhé světové války se městské vnitrobloky, předzahrádky i parky změnily v užitné zahrady. Stejně jako v zajišťování ochranných pomůcek, nesmíme čekat a spoléhat se na pomoc státu. Těžko se ze dne na den řepkové lány změní na okurkové plantáže (byť to je proměna nutná). Naše balkóny však místo grilů mohou hostit pár truhlíků s rajčaty. Anglické trávníky stejně uschnou, proč je nenahradit záhony? Neudržované vnitrobloky činžovních domů se mohou stát malými komunitními zahradami, kde si sousedé vzájemně mohou dopomoci k nějakým těm vitamínům.

Mnoho zahradníků nabízí své znalosti zdarma na youtube (třeba tady a tady) a podobných platformách, internet je plný dobrých nápadů, jak ve všelikých podmínkách vypěstovat jídlo.

Spojily nás roušky. Kdybychom tuto energii dokázali udržet a přesměrovat k samozásobitelství, zahnali bychom nejen apokalyptického jezdce Hlad, ale Válka a Smrt by ani nenasedlali koně.


reklama

 
foto - Havel Anna
Anna Havel
Autorka je psychoterapeutka, teoložka a farmářka, pečující o komunitní zahradu Pastvina.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

24.4.2020 08:59
Moc pěkně aktivity..... víc takových jako jste vy! :)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.4.2020 11:58
Opravdu, klobouk dolů a to jsem zažil, jako vnímající individuum, válku i budování socialismu. Tleskám, Vašemu apelu, i když kvůli věku asi nevládnu se podle něj zařídit.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

26.4.2020 13:08
Jako apel, proč ne ... i když tedy já rajčata a okurky na zahradu sázet nepůjdu, tohle mám ozkoušeno z chalupy a zrovna zelenina je na dvě věci, ta produkce je kvalitou fajn, ale kvantita je spíš pro legraci.

Co mne však na podobných článcích neskutečně točí jsou formulace " ... jen stěží si lze představit bělostnou dívku z reklamky, jak ze dne na den jde za minimální mzdu na 10 hodin denně dřít na vyprahlé pole.". Jednak dotyčná bělostná dívka třeba je dobrá v tom, co dělá, a dobrá reklama je statek jako každý jiný. Ostatně, tenhle článek není ve své podstatě nic jiného než jakási reklama ... i když tedy za mne nic moc. Jednak pokud není obor/profese schopna nabídnout víc, jak hákovat 10h denně za minimálku, tak jsou dvě možnosti ... buď to někdo dělá hodně blbě (a ta bělostná dívka na poli to nebude), nebo to prostě není životaschopné a pak pryč s tím.

Aby tu někdo apeloval na naše lepší já a současně kritizoval někoho, že se mu úplně nelíbí dřít od nevidím do nevidím za almužnu ... to mi přijde trochu chucpe.
Odpovědět
ig

27.4.2020 08:36 Reaguje na Svatá Prostoto
Dá se to brát jedině jako způsob relaxace. Jako třeba zdvihání činek. Přepočteno na výkon třeba ve skládání vagónů je to samozřejmě naprosto neefektivní a ekonomicky úplně k ničemu, stejně jako tahle komunitní zahrádka, ale na fyzičku to nemusí být špatné (když se to dělá správně) :-)

Děvče z reklamky, pokud nedá přednost projížďce na inlinech, to taky bude dělat jen pro zábavu a ještě za to zaplatí. O [minimální] mzdě nemůže být ani řeči, snad nikdo na tom u nás není tak špatně, aby si musel vydělávat s motykou v ruce. Vždycky bude mít aspoň traktor :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

27.4.2020 14:54 Reaguje na
Jak píšu v diskuzi vedle, pokud to někoho baví a naplňuje, tak samozřejmě super a s chutí do toho! Ale jinak ... napadá mne krásné české slovo "oser":-).
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist