https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/annan-reznickova-co-odhalila-analyza-vlcich-skod-na-broumovsku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Anna Řezníčková: Co odhalila analýza vlčích škod na Broumovsku?

4.6.2021
Vlk za ohradou. Ilustrační fotografie z Krkonošského národního parku.
Vlk za ohradou. Ilustrační fotografie z Krkonošského národního parku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP
Souhrnný přehled vlčích útoků na hospodářská zvířata na Broumovsku a jejich zhodnocení přinesla nová práce z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. Autor Jan Drapák shromáždil všechna dostupná data o vlky způsobených škodách v letech 2016-2019 v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Práce si kladla za cíl nejen zjistit četnost útoků a počty usmrcených zvířat, ale také vyhodnotit frekvenci opakování útoků u stejných pastvin, zhodnotit početnost útoků vzhledem ke zvoleným typům zabezpečení, změřit vzdálenosti útoků od obydlených budov v obcích či na samotách a analyzovat vztah mezi četností útoků a různými typy krajiny v okolí pastvin. Celkem autor zkoumal 118 případů útoků vlků. Práce byla děkanem fakulty oceněna Čestným uznáním za vysokou úroveň bakalářské práce.
 

Informace o škodách čerpal autor z dat získaných z krajského úřadu a správy CHKO Broumovsko. Díky přístupu k protokolům z šetření vlčích útoků mohl posoudit různé druhy zabezpečení u jednotlivých poškozených pastevců. V každém protokolu jsou navíc uvedeny souřadnice, určující místo, kde dle dohledaných stop k útoku došlo. Na základě těchto souřadnic měřil autor podle katastrálních map vzdálenost útoku od nejbližší obydlené budovy, ať už na samotě či v rámci obce. Zkoumaným kritériem byl i typ krajiny v okolí pastvin se zaznamenaným útokem. Zde rozděloval autor pastviny do tří kategorií podle toho, jaké přírodní prostředí na ně navazovalo.

Z posuzovaných dat vyplývá, že vlci na Broumovsku v největší míře napadali ovce. V mnohem menším rozsahu pak skot, několik koz a za zkoumané období také jedno hříbě. Počty vycházejí z proplacených náhrad škod způsobených vlkem.

Vlci na Broumovsku v největší míře napadali ovce.
Vlci na Broumovsku v největší míře napadali ovce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Šelmy.cz

V přepočtu na přibývající vlčí teritoria počet útoků od roku 2016 klesl

Autor dále zjistil, že mezi lety 2016-2018 docházelo k mírnému poklesu počtu útoků a až v roce 2019 opět k jejich nárůstu. Zároveň se ale zvýšil počet vlčích teritorií v oblasti. V přepočtu na teritoria tak bylo zvýšení počtu útoků v roce 2019 naprosto minimální. Zatímco 32 útoků v roce 2016 bylo způsobeno jednou vlčí smečkou, 37 útoků v roce 2019 již třemi. Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku. Často k nim docházelo na jaře v období od dubna do května a nejčastěji na sklonku léta, tedy v období od srpna do září.

Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku.
Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Šelmy.cz

K polovině útoků došlo opakovaně u pouhých čtyř chovatelů

Zajímavým zjištěním byla frekvence opakujících se vlčích útoků u několika stejných pastvin či pastevních soustav. Ze škodních protokolů vyplynulo, že u 24 různých pastevců proběhl ve sledovaném období pouze jeden vlčí útok a k dalším škodám již nedošlo. Naopak u nejfrekventovaněji napadané soustavy pastvin v Dolním Adršpachu došlo mezi lety 2016-2019 k 32 škodním událostem, tedy průměrně k 8 útokům za rok. Všech 118 zaznamenaných vlčích útoků se odehrálo na 39 různých pastvinách či pastevních soustavách, přičemž k 59 útokům (50 %) došlo u pouhých 4 chovatelů.

Vlkem podhrabaný plot o výšce zhruba 110 cm, bez ochrany proti podhrabání; Zdoňov, říjen 2018.
Vlkem podhrabaný plot o výšce zhruba 110 cm, bez ochrany proti podhrabání; Zdoňov, říjen 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Hnutí DUHA Olomouc

Analýza zvoleného typu zabezpečení u napadených pastvin ukázala, že vlci nejčastěji pronikali do pevných ohrad bez elektrického zabezpečení či s elektrickým ohradníkem, ovšem pouze s 1-3 vodiči. Tyto dva typy zabezpečení nebo jejich kombinace byly zjištěny u 87,3 % napadených pastvin. Zároveň většina útoků proběhla na oplocené pastvě. V oblasti Broumovska mnoho chovatelů nehospodaří formou volné pastvy a zvířata jsou nejčastěji chovaná na oplocených pastvinách. Tato hrazení ale mají za cíl především udržet dobytek na pastevní ploše, nikoliv ochránit ho před predátory. V 86,8 % případů bylo oplocení nižší než 120 cm, což je minimální doporučená výška ohradníků, která by měla bránit vlkům v jeho přeskočení. Kromě výšky je ale zásadní také zabezpečení u země k ochraně před podlezením či podhrabáním.

V diskuzi autor rozebral i ochranu pastvin pomocí pasteveckých psů - v jednom z analyzovaných případů došlo ke škodě na ovcích, kdy byl přítomen roční pyrenejský horský pes. Tento pes ještě nebyl zcela socializován se stádem, právě probíhal jeho výcvik a nezabránil tak útoku vlků. Další psi byli přítomni u několika útoků na hospodářská zvířata, ale jednalo se většinou o psy honácké (např. plemene border kolie). U některých případů byl přítomen i pes pastevecký (např. kangal), nešlo ale o psy vycvičené k ochraně stáda, neměli přístup do napadené pastviny nebo byli přivázání.

Analýza dále potvrdila, že vlci útočili spíše dál od obcí. V 65,3 % případů napadli hospodářská zvířata 300 a více metrů od nejbližší obydlené budovy obce, v 20,3 % se útok odehrál ve vzdálenosti 101-299 metrů od obce. Do vzdálenosti menší než 100 metrů od zástavby v obci vlci přišli pro kořist ve 14,4 % případů.

Analýza dále potvrdila, že vlci útočili spíše dál od obcí.
Analýza dále potvrdila, že vlci útočili spíše dál od obcí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Šelmy.cz

K nejméně útokům došlo na pastvinách v otevřené krajině

Ačkoliv se vlci dobře adaptovali na současnou člověkem pozměněnou krajinu, jejich lovecké instinkty zůstávají. Úspěšnému lovu napomáhá možnost skrytě pozorovat vybranou kořist. To může být jedním z důvodů, proč jen ve 14 % útoků došlo k napadení zvířat na pastvině v otevřené krajině. Nejvíce útoků - 67,8 % naopak připadalo na pastviny obklopené lesními komplexy. Mnoho obcí na Broumovsku je koncipováno tak, že obydlí lemují hlavní silnici. Na budovy z druhé strany navazují právě pastviny či louky, často dále obklopené lesy. Až k domům v mnoha případech vede nezastavěná a pro vlky “přirozená” krajina. Z toho důvodu zde někdy dochází k útokům, které mohou být z lidského pohledu nekomfortně blízko jejich obydlí, neznamená to však, že vlci na Broumovsku pozbyli plachost a jsou člověku nebezpeční.

Ačkoliv se vlci dobře adaptovali na současnou člověkem pozměněnou krajinu, jejich lovecké instinkty zůstávají. Úspěšnému lovu napomáhá možnost skrytě pozorovat vybranou kořist.
Ačkoliv se vlci dobře adaptovali na současnou člověkem pozměněnou krajinu, jejich lovecké instinkty zůstávají. Úspěšnému lovu napomáhá možnost skrytě pozorovat vybranou kořist.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Šelmy.cz

Jak píše sám autor závěrem, výsledky analýzy ukázaly, že i když se několik útoků na hospodářská zvířata odehrálo pár desítek metrů od zástavby, vlci dávali spíše přednost vzdálenějším částem pastvin. Útoky se spíše odehrávaly víc jak 300 metrů od nejbližší zástavby v obci. Nejčastěji vlci útočili na pastviny, které navazovaly na velké lesní komplexy. K těmto pastvinám se také vlci nejčastěji vraceli. Počet útoků v přepočtu na zvyšující se počet teritorií od roku 2016 klesl. U mnoha napadených pastvin je navíc prostor pro zkvalitnění jejich zabezpečení.

Text vychází z bakalářské práce Katedry aplikované ekologie na ČZU: DRAPÁK, Jan. Vyhodnocení četnosti útoků vlka obecného (Canis lupus) na hospodářská zvířata dle zvoleného zabezpečení a umístění pastvin v CHKO Broumovsko. Praha, 2021. Bakalářská práce. Česká zemědělská univerzita. Vedoucí práce Prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., oponent: prof. Ing. Jaroslav Červený CSc.

Chovatelům, kteří by chtěli zlepšit preventivní zabezpečení svých stád, nabízíme poradenství či pomoc s administrací dotace na webu www.ochranaovci.cz.


reklama

 
foto - Řezníčková Anna
Anna Řezníčková
Autorka pracuje pro Hnutí DUHA Olomouc.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (69)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pa

pavel

4.6.2021 19:03
velmi rád budu platit daně na tyto škody jsou mnohem menší než škody od politiků
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 06:41 Reaguje na pavel
Problém je v tom, že tyto škody jsou navíc ke škodám způsobeným politiky.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.6.2021 19:19
Ta práce a její výsledek včetně zhodnocení odpovídá zadavateli. Kdyby tuto práci zhotovil nějaký chovatel, tak jeho hodnocení bude naprosto odlišné. Ale i tato práce ukazuje, že hrozí obrovské ekologické škody na krajině. Nejen kvůli zadrátování krajiny jako ochrana ovcí ale zarážející je vzrůstající počet útoků na skot. V podhorských oblastech jsou pastevně udržovány desítky a možná že stovky tisíc hektarů právě skotem a tyto pastviny nejdou zabezpečit proti vlkům. Petrův Zdar
Odpovědět

Jirka Černý

4.6.2021 20:00
Jak lze něco jako pastvinu dlouhodobě ochránit proti podhrabání si docela dobře dovede představit každý majitel adekvátně srovnatelného psa s vlkem.
Odpovědět
kk

karel krasensky

4.6.2021 20:52

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
bu

běžný uživatel

4.6.2021 21:09 Reaguje na karel krasensky
Mě jo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.6.2021 22:49 Reaguje na karel krasensky
Vlčí stezky tu byly v době, kdy člověk jako živočišný druh ještě neexistoval, tahle krajina byla vlky obývána mnohem delší dobu než lidmi. Vyhubení vlků našimi předky na přelomu minulého a předminulého století považuji za nešťastné a jsem ráda, že se vlci na naše území vracejí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 06:39 Reaguje na Majka Kletečková
I ochrana vlků by měla mít svá pravidla a své meze. Bohužel tady funguje odezdizmuskezdismus. Nejdřív jsme vlky vybili, teď je hystericky chráníme. Ochrana těchto šelem je pro některé stejné dogma jako neposkvrnění početí Panny Marie. Prostě se o tom odmítá diskutovat. Pokud ale nebude stát tuto situaci řešit, chovatelé vezmou spravedlnost do svých rukou a načerno začnou šelmy sami likvidovat. A třeba zase nastoupí ten odezdismuskezdismus a ty šelmy budou u nás vyhubeny. A ještě jedna věc - vlk je divoké zvíře a měl by se vyhá´ýbat kontaktu s člověkem. Pokud někdo opakovaně zaznamená, že vlk stojí pár metrů od něj, nebojí se a nenamáhá se ukrýt, může to znamenat dvě věci:
1) Vlk je odchován člověkem a ztratil svoji přirozenou plachost.
2) Vlk je nemocný (vzteklina, prašivina,......).
V obou případech se může stát, že vlk neuloví v přírodě tolik kořisti, aby se uživil a začne napadat domácí dobytek, nebo v horším případě i člověka.
Odpovědět
AM

Anežka M

9.6.2021 10:07 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nevím odkud berete to přesvědčení že "vlk by se měl vyhýbat v kontaktu s člověkem". Někde v Karélii to možná platí, ale není to proto, že by tam měli nějaké jiné "více opravdové" vlky, nýbrž proto, že mají jinou krajinu a hustotu osídlení.

U nás se vlci s člověkem, jeho sídly a aktivitou budou setkávat denně a nějak se na ně adaptují. Podezřele drzí vlci nemusí být ještě odchovaní člověkem ani nemocní, spíš mají lidi "nakoukané". Ze zkušenosti vědí, že rodinka na výletě pro ně nepředstavuje nebezpečí. Bát se budou toho, čeho je naučíme se bát. Představa, že vlk si uprostřed hustě osídlené české krajiny zachová "plachost" tak nějak sám od sebe mi připadá naivní.

V ostatním s Vámi souhlasím, polemizuju jen s tím, že body 1) a 2) jsou vyčerpávající pro vysvětlení podezřelé krotkosti vlka.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

9.6.2021 17:23 Reaguje na Anežka M
A vy z jakych vysin jste na svet vstoupila? Jestli si "me" budou zdejsi smecky nakoukavat, tak si poridim neco, skrz co bych se taky podival. Muzete si napsat adresu a poslat sem vlci hlidkokamarady. Zrovna muzou hosi a devcata monitorovat a zapisovat pohyb osobnich aut, motorek a ctyrkolek po polnich cestach v CHKO Broumovsko. To kdyby chteli obcas necemu opravdu prospet.
Odpovědět
RT

Richard Toman

5.6.2021 06:57 Reaguje na Majka Kletečková
Kazdy predator, kdyz ma moznost, likviduje svoji konkurenci. A clovek jako vrcholovy predator, hajice sve zajmy, likvidoval vlky. Uplne prirozene. Resit co bylo pred clovekem jsou jen naivni kecy, resme budoucnost.
Odpovědět
bu

běžný uživatel

6.6.2021 12:55 Reaguje na Richard Toman
A ta je nejlepší bez vlků????
Odpovědět
RT

Richard Toman

6.6.2021 14:03 Reaguje na běžný uživatel
To napadlo vas?
Odpovědět
bu

běžný uživatel

7.6.2021 14:06 Reaguje na Richard Toman
Neee...ale podle toho co píšete, tak bych řekl, že Vás...
Odpovědět

Jirka Černý

5.6.2021 08:03 Reaguje na karel krasensky
Přesně podle hesla v Čechách stačí jedna vlčí smečka která by byla vycpaná v dioramatu Národního muzea.
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

5.6.2021 04:41
Citim se znacne nekomfortne, ze mam takhle vysinute spoluobcany. Az nemci povoli redukci, bude vyhrano.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 06:22
Z článku jsem si odnesl dva poznatky:
1) Ochrana stád proti vlkům je efektivní jedině pokud si pořídím plot podobný tomu, co se používalo v koncentračních táborech. Musí být hodně vysoký, z ostnatého drátu a ještě jím musí procházet elektrický proud. Nějaké ty strážní věže by se taky šikly, protože pohyb šelem je třeba monitorovat. Co na to řeknou turisté, kteří se krajinou pohybují, nikoho nezajímá.
2) Vlci útočili zejména v obdobích, kdy je v přírodě spousta mláďat, která by jim mohla sloužit za potravu. Tak nějak to ale popírá téze o tom, že tyto šelmy slouží jako regulátor spárkaté zvěře.
Pro mě z toho vyplývá jeden fakt - současná plošná ochrana vlků je neskutečná pitomost a vlci, jako inteligentní zvířata, využívají situace, že jsou nedotknutelní.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.6.2021 08:57
Nic než statistika, která je přesným součtem nepřesných čísel. Nikdo
nezkoumá ani rušení zvířat vlky při pouhém slídění kolem ohrad, kdy
se zvířata nepasou hlavně v těch částech pastvin, které jsou slíděním
nejvíce postiženy. Pastviny jsou pak spásány nerovnoměrně, přírůstky
zvířat nižší a to není jak statisticky zaznamenat a žádat náhradu za
ty nižší přírůstky, nižší dojivost, stres zvířat s případnými ztrátami
mláďat atd. Zvířata potřebují klid a ne aby byla stále ve stresu z pár
kreatur na šelmy. Okolní příroda je údajně přezvěřená spárkatou a vlci
se raději podhrabávají pod ploty, riskují elektrické šoky z plotů a
nezabrání jim ani přítomnost psů při napadání stád. Absence plachosti
z nich udělala problematického tvora, kterému nevadí ani blízkost lidí,
lidských obydlí a časem k tomu dojde u celé populace vlků. Bohužel
takto je zkazila laická ochrana vlkomilů, kteří jim zajistili úplnou
beztrestnost. Analogií je jakýkoliv invazní tvor požívající výsad, které
mu dávají ten pocit vyjímečnosti a beztrestnosti. Tito tvorové pochopí,
že člověk je hloupý, slabý a proč toho tak nevyužít pro svůj profit.
Náprava všech takových tvorů bude složitější, než stanovení podmínek
hned v počátcích. Tak by si od začátku zvykli na to, že krádež se trestá
a může to stát i život. Vštípí to i potomkům a mimo pár jedinců je pak
soužití možné. To by ale nesměli vše rozhodovat laici a sluníčkáři bez
praktických zkušeností. Tito osli zničí nejen ty tvory, ale i sami sebe.
Tomuto se říká sebedestrukce ve jménu zelené politiky a návrat do doby
kamenů a klacků.
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

5.6.2021 15:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Na tuhle hloupost jsi přišel sám ,nebo jsi na to musel študovat ??
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 16:42 Reaguje na JAROSLAV HALAMA
Je jistá slušnost, vykat člověku, kterého osobně neznám a který mi nedovolil tykání. Pokud dotyčnému tykám, aniž by mi to dovolil, chovám se jako hulvát.
A za druhé - vývody pana Macháčka jsou založeny na realitě. Každý živý organismus hledá mantinely svého působení a pokud mu to dovolíme, bude své teritorium, případně další nároky, rozšiřovat. Jinými slovy, pokud vlkům dovolíme, aby beztrestně loupili náš dobytek, může se brzy stát, že si začnou dovolovat vůči lidem. A ujišťuji Vás (všimněte i, že já Vám vykám), že šelma, vědoma si své beztrestnosti, může klidně zaútočit třeba na dítě. A pokud si myslíte, že útoky šelem na lidi jsou nesmysl, pak si zkuste něco načíst o tom, jak dříve v Americe dělali safari, kde lákali medvědy na potravu, aby si je turisté mohli nafotit. Jenže se časem stalo, že medvědi začali vyžadovat potravu i mimo krmící dobu, začali útočit na lidi a nakonec se musela ta agresivní část medvědí populace vystřílet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.6.2021 19:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Halama má ikvé tykve, resp. cvičeného vlčáka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.6.2021 09:58 Reaguje na Karel Zvářal
Německého ovčáka se musím zastat. Několik jsem jich
vychoval i pochoval a mohu říci, že jejich IQ bylo
na rozdíl od většiny vlkomilů vysoké.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.6.2021 10:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Německý ovčák musí vysoké IQ, protože funguje jako služební plemeno. Akorát je to taková něco jako prodejná šlapka. Když ještě sloužili na hranici, tak pes za svoji aktivní kariéru vystřídal 3 - 4 psovody. To by třeba u knírače nešlo. Ten má na celý život jediného pana a nikoho jiného nebere.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.6.2021 09:56 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Děkuji za zastání, ale na štěky pana Halamy už ani
nereaguji, protože je schopen pouze urážet a není
schopen logicky oponovat. Je to typický aktivista
"vyštudovaný" na příručkách jiných aktivistů, který
si vystačí s těmi štěky.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.6.2021 10:07
Že regulace vlků jednou přijde je již dnes jasné, protože samotná AOPK si takový úkol dala - píši to zde už po milionté, jenže někteří jedinci to evidentně nechtějí vidět a potřebují si jen do toho "monstra", jak vlka evidentně vidí, pouze kopnout za každou cenu.
Je zcela evidentní, že zde na diskuzi je velké zastoupení starých myslivců, protože jsem se s takovou nenávistí k šelmám nebo dravcům nikdy nesetkal - právě naopak, většina lidí je z návratu těch zvířat nadšených (a to podotýkám, že nejsou žádní aktivní ochránci, ale normální lidé). Že se vlk čas od času dostane do konfliktu s lidmi je naprosto normální věc, protože do konfliktu s lidskými aktivitami přichází snad každé divoké zvíře a působí lidem určité ekonomické škody (zvlášť v naší krajině).
Je také zajímavé, že největší problémy mají chovatelé na Broumovsku - mě by zajímalo, jak se kur*a možný, že u nás na severu v okolí Českého Švýcarska, kde je ta vlčí koncentrace ještě vyšší než na Broumovsku, jsou ty střety minimální? O letní dovolené si plánuji do té oblasti udělat výlet, "trošku" se porozhlédnout a po oblasti se projít, tak snad mě ti místní zabijáci nesežerou.
Odpovědět
RT

Richard Toman

5.6.2021 11:42 Reaguje na Slovan
No nevim, ale tak krome 1-2 jedincu, jsem se tu nikde s nejakou "takovou" nenavisti nesetkal. Spise videt vec realisticky, bez tech kecu typu "byli tady pred nami" apod. To stejne jako ta mantra spasitele nasi krajiny. Jinak palec hore za ty stare myslivce, tech je tu urcite jak hub po desti.
Odpovědět
DA

DAG

6.6.2021 09:55 Reaguje na Richard Toman
Aspoň vidíte kdo se o přírodu opravdu zajímá a chodí na web typu ekolist.
Maji stejné právo se vyjádřit jako vy a jejich názor ma stejnou váhu.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.6.2021 13:21 Reaguje na Slovan
Možná by Vám prospělo občas opustit svou sociální bublinu. Vlci jsou krásná a zajímavá zvířata. V kulturní krajině páchají významné škody chovatelům ovcí, koz a částečně i dalšího dobytka. Pastviny jsou významné biotopy mnoha druhů. Zároveň se mi zdá že "poslední mohykáni živočišné výroby" vytvářejí pestřejší krajinu než bioplynkově-kukuřičně-řepkoví baroni. Prostě výskyt vlků v obydlené krajině dál demotivuje drobné chovatele držet pár ovcí. Pokud Vám vlci strhnou několik ovcí musíte absolvovat proceduru s úředníkem z pověřené obce, sehnat nějaká ta dobrozdání, prokázat, že to byly Vaše ovce, zajisti dokumentaci, pobytové znaky... a nakonec Vám zaplatí tržní cenu velkochovatele. Jak bude ochotní pořídit si nové? Pustíte se kvůli 6 ovcím do stavby 120cm vysokého plotu zapuštěného důkladně do země okolo celého pozemku nebo se ten pozemek pokusíte raději zalesnit? Zkrátka efekt je asi podobný jako byrokracie s veterinárním dozorem, domácí porážkou... Malým chovatelům se to prostě nevyplatí zkoušet znovu a znovu. Všichni se potom diví proč na trzích nejsou ve větší míře regionální produkty... Měly by být vymezeny vlčí oblasti (např. NP, velké lesní komplexy a jejich bezprostřední okolí) a mimo ty oblasti by se v ČR měli vlci lovit.
Odpovědět
AM

Anežka M

9.6.2021 10:20 Reaguje na Dalibor Motl
"Zároveň se mi zdá že "poslední mohykáni živočišné výroby" vytvářejí pestřejší krajinu než bioplynkově-kukuřičně-řepkoví baroni."

Ano, ale záleží na množství a ploše. Třeba pan velkochovatel Šefc se svými 3 000 zvířaty vytváří především zisk. Nic proti tomu, přírodě neškodí o nic víc (spíš o něco míň) než jiní konvenční zemědělci, ale takoví chovatelé by se neměli zaštiťovat argumentem, že na svých pastvinách vytváří něco krajinářsky nebo biologicky cenného.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 14:39 Reaguje na Slovan
Dejte sem odkaz na konkrétní dokument AOPK, který hovoří o konkrétních číslech. Nejasné kecy o tom, jak je jasné, že se počet vlků bude regulovat, jsou na úrovni předsedy JZD z Chalupářů ( hrál ho pan Větrovec ), který říkal, že Bohouš se z té chalupy vystěhuje, ovšem výhledově. Rozdíl je v tom, že tady nejsme v nějakém komunistickém seriálu, ale v realitě, kde chovatelé dobytka bojují za ochranu svých stád a státní aparát si s nimi hraje na schovávanou (viz příklad jedné přispěvatelky u minulého článku, která už rok řeší dotaci na ohradu a úředníci pořád požadují další a další doklady). Celá situace zřejmě nakonec vygraduje tak, že chovatelé vezmou spravedlnost do vlastních rukou a budou načerno likvidovat vlky na potkání. A o to zřejmě AOPK jde.
P.S. Jako autor tohoto příspěvku přiznávám, že jsem starý, ale nikdy jsem nebyl myslivec.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.6.2021 16:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dalibor Motl:
Ve své podstatě v té "bublině" žije každý z nás, tedy i Vy. Je totiž nemožné znát všechny. Pokud mám pár oveček, nemělo by mi snad dělat problém si je na určitém kusu pozemku dostatečně zabezpečit a na noc zavírat. Když nám utíkal pes, protože se podhrabal, museli jsme udělat takové opatření, aby se tak již nestalo. Když známé brala slepice liška a jestřáb (nejspíš), musela udělat také určitá bezpečnostní opatření. Není to 100%, ale funguje to tak dobře, že když už se to stane, tak si řekne "hold příroda" a jede se dál. Já chovatele plně respektuji a považuji je pro naši krajinu za velice důležité. Nikdy sem netvrdil opak! Faktem ale je, že mnozí z nich udělali taková opatření, že s tím vlkem dokáží v žít. Dalším faktem také je, že vlci dělají ty problémy téměř výhradně jen na Broumovsku - ptám se tedy, proč? Proč je jinde to soužití mnohem klidnější? Nebýt Broumovska, tak o vlcích skoro nevíme. Proto sem zvědav co uvidím.
Složitost získání dotace na ochranná opatření považuji za jeden z největších problémů. Stejně tak složitost, kterou chovatel musí podstoupit aby získal náhradu škody. Trošku doufám, že se na MŽP změní po volbách "velitel" a že to bude věc, kterou MŽP výrazně zjednoduší. Na Slovensku se to povedlo a tamní chovatelé se pak z MŽP dokázali celkem rychle domluvit. Věřím, že u nás by to bylo stejné.

Zbyněk Šeděnka:
Mělo by být jasno při nové aktualizaci Programu péče o vlka. Ten stávající vznikl před rokem a očekávám tedy, že příští rok by měla být ona aktualizace. Viz. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/program-pece-o-vlka-obecneho-v-ceske-republice-uvodni-predstaveni/
Podle mě to není zas taková doba, ne? Ale už to tu píše po milionté!

Chovatelům bych moc nedoporučoval, aby začali pytlačit. Jejich živobytí je závislé mj. na jejich dobrém jménu u veřejnosti. Pokud si ji takhle zbytečně pošpiní, nebudou u nich mnozí lidé již nakupovat - a to věřte, že by přestali! Ale to vědí oni sami moc dobře.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.6.2021 16:12 Reaguje na Slovan
s MŽP*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 18:28 Reaguje na Slovan
S tím pošpiněním dobrého jména u veřejnosti bych moc nekalkuloval. Pokud by chovatel naplno řekl, že odstřelil vlka, který mu opakovaně napadal stádo, nemyslím si, že by ho veřejnost odsoudila. Na druhé straně, pokud se nebude starat o ochranu svého stáda, může se stát, že jeho chov se pro něj stane silně ztrátový a chovatel skončí. Jakou variantu byste si vybral na jeho místě Vy?
A ještě jedna věc - toho očekávání se asi chovatelé nenajedí. Oni chtějí konkrétní údaje a konkrétní činy. Jenže to bychom asi chtěli po úřednících moc, že?
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

5.6.2021 21:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
:D Dobrého jména se nenajíte a už vůbec za vás neposeče louku. Většina lidí "nadšených z návratu vlka" bydlí v paneláku a neuvědomuje si ekonomické, ekologické a sociální souvislosti návratu vlků. Chovají se jako nedospělé děti, které si na rodičích vydyndají psa. Rodičové platí krmení, myjí mu packy, chodí ho venčit a platí účty za veterináře a dětem je zatěžko vstát o půl hodiny dřív a s pejskem vyběhnout "na procházku". Prostě z cizího krev neteče. Dost lidí na venkově drží ovce kvůli péči o pastviny (nenáročné živé sekačky). Maso ani neprodávají. Proženou ho domácími párky, smění za něco se sousedem... Nejde o profesionální farmáře. Mají prostě dva nebo tři hektary pastvin, traktůrek se sekačkou a obracečkou a stodolu se senem. Ovce "hlídá" elektrický ohradník a oni přes den chodí do práce. O pozemky i zvířata se starají po práci. Udržují přitom (spíš mimoděk) pestrou krajinu. "Program návratu vlka" jim kromě velkých potíží nic nenabízí. Pokud jim na ovce začnou útočit vlci a ohradník nebude stačit tak své pastviny zalesní.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

6.6.2021 18:39 Reaguje na Dalibor Motl
Súhlas, to je presné.
Odpovědět
Sl

Slovan

6.6.2021 19:00 Reaguje na Dalibor Motl
Bavil jsem se o chovatelích, kteří se tím živí. Jestli si myslíte, že v takovém případě na tom dobrém jménu nezáleží, pletete se. Už kvůli tomu, že jejich hlavním odběratelem budou "ekologicky" smýšlející lidé. A jestliže si stáda dokáží dostatečně zabezpečit jedni, proč ne druzí?
Pokud budu mít pár oveček proto, že chci párky a mít posekanou trávu, pak si je proboha zabezpečím alespoň pořádným ohradníkem, na noc je zavřu a ráno pustím. Zvlášť na místech s výskytem vlka. Řekl bych, že to je minimum pokud chci podobné zvíře vůbec chovat. Pro mě osobně tedy automatika. Práce nepráce. Soused měl asi 10 oveček dokonce mimo svůj pozemek, dojížděl každý den ráno i večer. Ani jednu ovci mu nezlikvidoval vlk, ale "ukáznění" lidé co jim naházeli žrádlo které neměli. A mohl tam mít cedulí kolik chtěl. Tak se na to vyprdnul. Kolik je takto zabitých ovcí a kolik malochovatelů takto skončí?
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

6.6.2021 21:47 Reaguje na Slovan
Tak automatika... Automatika pro souseda nebo slovana kterej nic nechova, natoz ve vlci oblasti. To jsou me ale automatizmy, jen co je pravda. Mentorovat a radit umi kdekakej nouma. Podepsat se a radit z vlastni praxe, to uz je pro nektere slovany ( ale i germany, franky apod ) proble.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2021 13:34 Reaguje na Dalibor Motl
Někteří z chovatelů se novým podmínkám nepřizpůsobí, svůj chov ovcí zruší a místo dotovaných pastvin na svém pozemku začnou pěstovat zemědělské plodiny nebo tam zřídí les. Existuje ale řada chovatelů, kteří si již pořídili jednoho nebo více pasteveckých psů a díky nim jim stačí i nevysoký plot bez nutnosti jeho úpravy zabraňující podhrabání.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

8.6.2021 15:04 Reaguje na Majka Kletečková
Pomoc, nechcete raději mluvit do chovu morčat???? A prosím alespoń minimum vzdělání a informací, než se pustíte do diskuzí. Zjistěte si, co obnáší převedení zemědělské půdy na lesní . A to pěstování zemědělských plodin myslíte vážně??? Tak místo udržování krajiny s tisíci druhy rostlin a živočichů, které provádějí ovce ,budeme do půdy cpát chemikálie do sterilní krajiny na pěstování řepky a kukuřice???? A to kvůli pár ekomagorům???Taky máte ráda včele a motýle???Ty přece řepku zbožńují. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2021 15:54 Reaguje na Jan Knap
„Zjistěte si, co obnáší převedení zemědělské půdy na lesní .“
Tento Váš apel by měl spíše směrovat na pana Motla, na jehož názor jsem reagovala - Dalibor Motl 5.6.2021 21:10: „Pokud jim na ovce začnou útočit vlci a ohradník nebude stačit, tak své pastviny zalesní.“

To pěstování zemědělských plodin na pastvinách jsem zmínila proto, že znám takový případ ze svého okolí. Farmář nebyl ochoten přistoupit na podmínky obce, raději proto svůj chov ovcí zlikvidoval, a dané území osel pšenicí. S vlkem to ale nemělo nic společného.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

6.6.2021 09:53 Reaguje na Slovan
Máte pravdu v tom, že kromě Broumovska nepůsobí vlci celkově až takové škody. Problém je, že na Broumovsku ochrana přírody od začátku nezvládla problematiku vlků a to díky Duze a různým takzvaným ochráncům, hlavně Malíkovy. Na Broumovsku se vlci naučili hledat beztrestně potravu v hospodářských zvířatech a tuto zkušenost přenášejí na další generace a do dalších smeček. Starého psa novým kouskům nenaučíš a vlka, který se naučí na hospodářská zvířata ,lovit jinak taky nenaučíš. Nejhorší je, že ti staří to učí mladé a ti, jak se začleńují do okolních smeček a dostanou se do vůdčí pozice, tak to učí ostatní. Jinak na Broumovsku neuvidíte nic zvláštního kromě krajiny, která byla stovky roků utvářena do současné pestré podoby činností člověka včetně pastvy ovcí a proto je tak cenná a je proto CHKO.I pro svoji pestrost tato krajina hostí obrovské množství rostlinných a živočišných druhů a bohužel, právě tato pestrost může být díky vlkům, popřípadě budováním zabezpečení proti nim, zničena. Zde naprosto selhává vedení CHKO, kde si plete rezervaci, popřípadě národní park s chráněnou krajinou oblastí a svou činností CHKO likviduje kvůli vlkům. A až tam budete, tak se projděte po okolí i například Zdońova a podívejte se po údajných škodách na lesních porostech .A porovnejte si to, co uvidíte s tím, co tvrdí Malík s Duhou, kdy podle jejich líčení tam je tolik spárkaté, že doslova číhá za každým stromem, aby mohla zákeřně sežrat každou sazenici stromků, která se vysadí. Rovnou se ve Zdońově stavte podívat na to, co zatím dokázal p. Malík a kolem čeho dělá takový humbuk. To už mě jsou daleko milejší skuteční ochránci přírody, jako je například Jaromír Maštěra a jeho spolek Mokřady z.s, kteří začínali stejně jako Malík a v součastnosti už se starají o 40 lokalit po republice bez toho ,aby měly pořád nataženě ruce-státe dej peníze, státe, jsem genius a ochránce přírody, tak mě musíš živit dotacemi. Jinak třeba další ochránci, kteří si zaslouží úctu a pozornost pro to, co dělají je Lubor Křížek nebo Libor Ševčík. Petrův Zdar
Odpovědět
RT

Richard Toman

6.6.2021 11:23 Reaguje na Jan Knap
Tohle je presne. Je spousta bezejmennych postav, podilejicich se dlouhodobou a mravenci praci na ochrane ruznych segmentu nasi prirody, ale bez potreby se zviditelnovat, psat studie atd. A diky nim je to na rade mist nasi republiky porad tak uzasne, krasne, inspirujici, ne kvuli tlachalum a teoretikum typu Kleteckove, Slovana...
Odpovědět
Sl

Slovan

6.6.2021 16:22 Reaguje na Richard Toman
Jan Knap:
S panem Malíkem sice souhlasit nemusíte, na to máte samozřejmě plné právo, nicméně je to člověk, který pro ochranu přírody udělal mnohé. Rozdíl mezi ním a jinými ochranáři je ten, že se k tématu vlka i veřejně vyjadřuje (a navíc dost aktivně) a "jde s kůží na trh". Např. pana Křížka zajímá více čáp černý, zatímco pana Malíka vlk. Oba druhy jsou v naší přírodě vzácný, oba predátoři. Já osobně si nesmírně vážím obou pánů. Pro Vás je ale bohužel tím "skutečným" ochráncem jen ten, kdo nevyjádří opačný názor než máte Vy. Nebo aspoň ne veřejně a nahlas. Pokud to člověk udělá, je okamžitě dán do kolonky "takzvaný ochránce".
Nečekám, že na Broumovsku najdu něco zvláštního. Ta oblast mě upřímně nikdy moc nelákala. Důvod, proč se na Broumovsko chci jet podívat osobně je prostá zvědavost jak to tam vypadá. Nebudu lhát, nejvíce jsem zvědav na tamní pastviny - pak budu moci srovnávat s tím, jak to vypadá v oblasti kolem Českého Švýcarska a Lužických hor.
Pastva jako taková je samozřejmě pro celkovou biodiverzitu velice důležitá. To nikdo nepopírá - jenže současně s ní do přírody patří i vrcholový predátor jako vlk. Naše příroda potřebuje obě tyto složky. Pokud odmítáte vlka, pak odmítáte jeden "chemický prvek" přírody. A to je velká chyba, které se naši předci dopustili. My takovou chybu už udělat nesmíme! Vlk totiž skutečně loví a reguluje srnčí, jelení, ale i lišky apod. a není to tak, že by se specializoval na hospodářská zvířata - to by těch útoků bylo mnohem více. Tuto část musíte vidět taky. Naše krajina je nemocná a všem lidem kteří se podílejí na jejím uzdravení patří DÍK. Na tom se asi shodneme. Nicméně si musíte uvědomit, že vlk je jedním z léků - člověka s vážnou nemocí taky nezachráníte jedním lékem, ale kombinací mnoha. A naše příroda je na tom v současné době stejně jako vážně nemocný člověk.

P.S Do okolí Zdoňova se podívám.

Richard Toman:
Jsem rád, že jak mě, tak paní Kletečkovou znáte osobně a víte co děláme nebo neděláme. Zeptám se tedy na Vaši činnost, kterou přispíváte Vy. Jsem zvědav.
Odpovědět
li

linda

5.6.2021 10:52
A nějaká analýza toho, jak vlci plní svůj účel by nebyla? Nakolik zredukovali počty přemnožené spárkaté? Nebo se snaží jen cestou nejmenšího odporu nakrmit v ohradách chovatelů, odkud kořist nemůže utéct? Můj dojem z článků k tématu od zastánců vlka znovu u nás je takový, že je to tu samý radílek, co chovatel jak měl udělat ( málo zabezpečil); ale nějaký souhrn, že by vlci zvířata chovatelů likvidovali jen vyjímečně a jinak trénovali po horách spárkatou za tu dobu, co tu jsou, celkem schází. Nebo je tu znovu vysazen proto, aby mu chovatelé dělali s přispěním daní nás všech krmiče a měšťáci se poplácali po ramenou, jak nám tu "obohatili" přírodu?
Odpovědět
Hu

Hunter

5.6.2021 11:21
Více vlků, více smecek = mene útoku na hospodarska zvířata. 2+2=8. Logika HD.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 13:05 Reaguje na Hunter
Ten součet máte blbě. Zapomněl jste na DPH. :)))
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.6.2021 14:24
Z článku se dá vyčíst, že opatření proti vlkům chovatele ekonomicky diskvalifikují pro tržní produkci příslušných produktů, masa, zvířat na chov a i mléka či sýrů.
Nejspíš to dopadne tak, že kromě pár tvrdohlavých ostatní buď postaví chlévy a koupí traktory a místo spásání budou zvířata chovat ve vnitřních prostorech a na dnešních pastvinách se budou prohánět jen traktory a sekačky.
Nebo rovnou se zvířat zbaví a pastviny zalesní.
Odpovědět
RT

Richard Toman

5.6.2021 14:55 Reaguje na Radim Polášek
A to pak bude konecne raj na zemi, nekonecne hluboke hvozdy, v nich pobihajici smecka vlku, co vic si Prazak s batuzkem muze prat :-)). A nakonec budem vsichni spokojeni Prazaci.
Odpovědět
RM

Roman Mysík

5.6.2021 19:52
Spočítejte si škody které způsobí srnčí a černá zvěř při dopravních nehodách, jelení zvěř okusem, atd. Lehce zjistíte, že škody způsobené šelmami jsou zanedbatelné. Ovšem to člověku vyrostlému na Červené Karkulce nevysvětlíte.
Odpovědět
RT

Richard Toman

5.6.2021 22:16 Reaguje na Roman Mysík
Stejne jako cloveku, vyrostlem na brozurkach a propagacnich akcich HD, nevysvetlis, ze to tak jednoduche neni. Zkus nejakemu postizenemu chovateli rict, ze jsou to vlastne zanedbatelne skody, ha ha. Az ti nekdo ukradne auto, tak taky mavnes rukou, ze ve srovnani s jinou zlocinnosti, je vlastne ta tvoje skoda zanedbatelna, ze?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.6.2021 22:18 Reaguje na Roman Mysík
Úžasný argument pro člověka, kterému vlci zabijí za drahé peníze pořízenou chovnou ovci a stát dělá vše pro to, aby mu nemusel kompenzovat skutečnou škodu, ale pouze nějakou podle pochybných tabulek. Se stejným úspěchem byste mohl utěšovat člověka, kterému totálně shořel barák, že to nic není proti tomu, jak shořela katedrála v Notre Dame.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.6.2021 21:45
Umožnit návrat do krajiny velmi problematickým predátorům (medvěd a rys vedle vlka odchovanci katolické nedělní školy) mohl jen někdo, kdo je možná vynikající specialista na určitý obor, ale z obecného pohledu nemá daleko
k blbovi.
Nemůžeme např. absolutně srovnávat potravní řetězec tehdy (18.století) a dnes , nemůžeme ani srovnat krajinu s ohledem na její výrazné antropogenní dotčení v současnosti,apod.

Pokud bez vlka nemohou někteří jedinci žít, prosím , mohla se umožnit jeho přítomnost v jádrových zónách NP, CHKO , a to za předem jasných podmínek.
(počet jedinců či smeček).

Výborně to popsal někdo výše, my tady lítáme od zdi ke zdi, a zdravý rozum jsme nahradili úřednickým kreténismem a lpěním na absolutní ochraně vlka.(opět za hranicí zdravého rozumu).

Veřejný zájem na ochraně krajiny druhově pestré (biodiverzita)+ ekonomický rozvoj typu pastevectví vysoce převyšují veřejný zájem na ochraně vlka obecného.
Pokud to někdo nechápe , tak nechápe ani princip trvale udržitelného rozvoje a je vedle i s obecným chápáním ochrany životního prostředí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2021 22:31
Napadlo mne několik otázek.

„Počty útoků se liší i v jednotlivých měsících v průběhu roku. Často k nim docházelo na jaře v období od dubna do května a nejčastěji na sklonku léta, tedy v období od srpna do září.“
Že bylo nejméně útoků v zimě, to se dá vysvětlit tím, že jsou ovce ve stájích a tedy lépe chráněny. Na jaře mají vlci mláďata, jsou proto více motivovaní k lovu snadno dostupné kořisti, která se neumí bránit, zároveň jsou pro ně v té době kromě ovcí na pastvinách atraktivní telata a hříbata, zatímco dospělý rohatý skot a kopytníci je moc nezajímají. Proč ale v červnu a červenci je těch útoků výrazně méně než na jaře a na podzim?

Drtivá většina napadení pasoucích se domácích zvířat se odehrála v prostředí blízko lesů, kde oplocení nesplňovalo doporučené stávající standardy, a chyběla ochrana zabezpečovaná pasteveckými psy.
K polovině útoků došlo opakovaně u pouhých čtyř chovatelů. Jak po zkušenostech s opakovanými vlčími útoky vylepšili ochranu svých zvířat? Kolik z nich získalo dotace od státu na kvalitní zabezpečení? Dosažitelnost slibované státní podpory (nastavené podmínky pro její získání, byrokracie) vidím jako hlavní slabinu programu péče o vlka.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

6.6.2021 10:38 Reaguje na Majka Kletečková
Taky mě napadají nějaké otázky:
1) V době, kdy se vlci rozmnožují, je v lese spousta mláďat divoké zvěře. Pokud mají vlci blahodárný vliv na redukci přemnožených populací divoké zvěře, proč tuto ignorují a útočí na hospodářská zvířata?
2) Na internetu jsem si našel práci paní Zdenky Průšové, která je věnována vlkům. Podle ní je v našich oficiálních chovech (zoo a podobně) přes stovku vlků. I když se ve smečce množí jenom alfa pár, musí to ročně znamenat desítky a desítky mláďat. Kde tito mládí vlci končí, když se obecně tvrdí, že zoo o další šelmy nemají zájem?
3) Spousta vlků je v nelegálních chovech, kde se jejich majitelé pokouší o křížení s německým ovčákem. Kde končí výsledky toho křížení, pokud ta zvířata majiteli přerostou přes hlavu?
Stačí, nebo mám pokračovat?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2021 19:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
k 1) V té době mají také mláďata a množství potravy není dostatečné, proto směřují na větší kousky. Malá zvěř (zajíc,bažant,etc) přemnožena není tím je obtížně ulovitelná, mladou vysokou lehce nevyhledají. Drobných obratlovců - žab, myší atd - moc se naběhají, doplňově nebo jako krize. Proto směrování jako smečka na větší, dočasně, nebo kvůli známé lepší příležitosti (pastva na místě, nízké zabezpečení).
k 2) Mají i velké úbytky a úhyny, i v dospělosti (dopravou). Každé vážné zranění či nemoc je pro ně osudné, většinou i pro potomstvo.
k 3) Hloupost. Křížení s NO se jeden čas zkoušelo, ale dávalo bojácné jedince, stresované, ne povahově stabilní, čs. ovčák "vlčák" je jiný případ, to bylo výběrem, zčásti na počátku křížení bylo. Že by někdo nyní takto křížil je nesmysl. Jistě nikoliv jako plemeno.
Klidně pokračujte.
Ta práce je kvalitní, a téma potřebné, je potřeba objasňovat fámy a hlouposti, které se tradují. Vlk není nebezpečím, je součástí. A přemnožení jistě nehrozí.
<rl>
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.6.2021 12:31 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
ad 3) Silně pochybuji, že by se někdo v ČR pokoušel o nekontrolovaný chov kříženců německého ovčáka s vlkem. Na našem trhu si lze celkem bez problémů pořídit dvě prověřená a mezinárodně uznaná plemena – slovenského Československého vlčáka a u nás o dost vzácnějšího nizozemského Saarloosova vlčáka. Když jsem naposled navštívila Prahu, byla jsem překvapená, kolik jsem tam potkala lidí s ČSV. Až mám strach, aby se z ČSV nestal módní pes. To by bylo to nejhorší, co by tohle plemeno mohlo potkat.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

8.6.2021 13:49 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, takto je to vyjádřeno kynologicky :-)
<rl>
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.6.2021 22:34
Student si zvolil pro svou bakalářku aktuální a užitečné téma. Bylo by fajn, kdyby v tématu pokračoval ve své diplomce. Ráda bych se dozvěděla, jaká je struktura chovatelů na sledovaném území z různých hledisek – druhy chovaných zvířat, velikost stád (velkochovatel, střední chovatel, malochovatel), typ zabezpečení, počet pasteveckých psů socializovaných se stádem ...
Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

11.6.2021 09:12 Reaguje na Majka Kletečková
Trosku voajerka ne? Co me by tak zajimalo ohledne vasich cinnosti, zamyslim se.... vlastne nic. Ve jmenu vyssiho dobra budeme lidem lozit az do loznic?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

7.6.2021 18:39
Jsem rád, že se prokázalo to, co jsem tvrdil ( viz téma s vlky dříve ). Zdravím mysliveckou a pasteveckou lobby. <rl>
Odpovědět
re

regis24

7.6.2021 19:13

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
re

regis24

9.6.2021 06:53 Reaguje na regis24

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
re

regis24

9.6.2021 14:55 Reaguje na regis24

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.6.2021 13:50 Reaguje na regis24
Proč považujete tuto bakalářskou práci za blbost? Můžete prosím upřesnit, jaké má podle Vás práce nedostatky?
Mně se ta práce totiž zamlouvá a líbí.
Odpovědět
re

regis24

11.6.2021 05:56 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Jaroslav Havel

Jaroslav Havel

11.6.2021 09:10 Reaguje na regis24

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Hu

Hunter

11.6.2021 14:30 Reaguje na Jaroslav Havel
A jako vždy, ekolist selektivně maže příspěvky, které se nehodí do krámu a ideologicky neodpovídají.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.6.2021 17:57 Reaguje na Hunter
Já si myslím, že důvodem smazání jejich příspěvků byla argumentace ad hominem. Pokud byly jejich komentáře urážlivé, hrubé nebo lživé a neobsahovaly věcné argumenty k tématu článku, tak je jejich smazání ku prospěchu věci.
Odpovědět
re

regis24

12.6.2021 07:16 Reaguje na Majka Kletečková
V tom případě nechápu, proč Ekolist nemá že příspěvky jisté Majky. Všechny její příspěvky jsou lživé a neobsahují věcné argumenty k článku.
Tak je asi musím nahlásit, spravedlnost je spravedlnost a pravidla platí pro všechny.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist