Novodobé báchorky o vlcích ožívají přes sociální sítě
První lednový víkend zveřejnil pan Chmelík na facebooku videa, která měla zobrazovat “nebojácného” vlka, krmícího se nejspíše kolouchem někde v Lužických horách. V jednom z nich stojí autor pouhých pár metrů před zvířetem, které se v jeho přítomnosti nerušeně krmí a dokonce se prý mělo muži před samotným natočením videa otřít o nohu. Ukázalo se ale, že údajný vlk je ve skutečnosti zaběhnutý československý vlčák. O celé události jsme již informovali na webových stránkách Šelmy.cz, případ šíření tohoto hoaxu zpracoval také web manipulatori.cz.
Jak se video vlka, z kterého se vyklubal pes, dále šířilo?
Odhalení nepravdivého videa však celou věc neuzavřelo. Jak jsme již zmínili, pan Chmelík nenatočil pouze jeden záznam, ale minimálně tři. Po stažení té verze snímku, ve které autor stojí přímo před oním psem, se dál po internetu začalo šířit video, které je již natočené z opodál stojícího auta. Tentokrát byl ale způsob jeho distribuce opatrnější a díky tomu i nebezpečnější. Záznam putoval spíše přes soukromé zprávy, občas byl sdílený v menších facebookových skupinách či přes aplikaci WhatsApp. Za šiřitele byl vždy označen někdo jiný - např. lesníci, veterináři či myslivci. Zde je jen krátký seznam různých míst, odkud mělo být pokaždé stejné video s vlčákem pořízeno:
● 4. ledna - video se objevilo na fb pana Chmelíka a na dalších fb stránkách jako “vlk v Lužických horách”
● 14. ledna - video obdržela krušnohorská koordinátorka jako “vlka u Klášterce”
● 20. ledna - koordinátor programu Šelmy video obdržel jako “vlka od Stříbrné”
● 26. ledna - video bylo zasláno jedné z dobrovolnic Vlčích hlídek jako “vlk v Bochovských lesích”
● 26. ledna - video se objevilo v nejmenované fb skupině jako “vlk z Kovářské”
● 27. ledna - video obdržela krušnohorská koordinátorka jako “vlka u Nejdku”
● 27. ledna - video bylo zasláno koordinátorce Vlčích hlídek jako “vlk u Rotavy”
● 27. ledna - video obdržela krušnohorská koordinátorka jako “vlka u Kraslic”
● 27. ledna - video bylo ukázáno jednomu z dobrovolníků Vlčích hlídek jako “vlk u Bublavy”
Vlčí smečka z Krušných hor byla ve skutečnosti z Ukrajiny
Stejnou cestou se dá šířit jakákoliv fotografie či video, vytržené z kontextu. Jak je vidět z tohoto případu, nemusí jít ve skutečnosti ani o vlka. Podobně během ledna na internetu kolovala například fotka početné vlčí smečky.
Opět se šířila v soukromých zprávách nebo se objevila v některých skupinách, např. ve skupině “Znovuobjevené Krušnohoří”, kde byla za místo pořízení označená Rusová.
Fotografie přitom ve skutečnosti pochází z Ukrajiny, konkrétně z oblasti Národního parku Skole Beskids, který fotografie sdílel na svém facebooku. Všechny fotografie jsou také dostupné třeba na internetovém deníku dyvys.info.
Vlci před sněžnou rolbou neprobíhají v Česku, ale v Tyrolsku
Krušné hory jsou evidentně oblíbeným terčem vlčích hoaxů. Poslední zaznamenaný pokus o manipulaci se zahraničním videem byl opět zasazen sem, konkrétně k Horní Blatné. Krušnohorské koordinátorce přišel 24. února během několika hodin od dvou různých myslivců snímek, na kterém několik vlků probíhá před sněžnou rolbou. Po našem opětovném pátrání jsme video našli na několika německy píšících serverech, které se shodují na původu snímku v jižním Tyrolsku. (Příklady třeba zde či zde).
Hoaxy se pravidelně šíří již několik let
Už v roce 2018 jsme řešili také video vlků, natočené nejspíš z posedu. Snímek opět přicházel od různých lidí s označením rozličných míst původu. Tu Krušné hory, tu Drážďany… Stejně tomu bylo ovšem v Německu. I tam totožné video koluje už minimálně dva roky, ale možná i déle, často přes WhatsApp a je prý známé i jako “barevný pes” (více např. na onetz.de). Německý Státní úřad pro životní prostředí si dokonce vyžádal vypátrání zdroje, což se podle našich informací ovšem prozatím nezdařilo.
Jaké bylo překvapení, když se video znovu objevilo v komentářích na facebooku letos v lednu, s tvrzením, že jeho původ je v Jizerských horách.
Jasný důkaz tajného vypouštění šelem ochranáři? Ve skutečnosti návrat polootráveného vlka do přírody po záchraně italskými veterináři
Již poměrně známým příkladem lživých zpráv bylo šíření fotky, jež měla dokazovat, že ochránci přírody sami cíleně vypouští vlky do krajiny. Fotografie ale ve skutečnosti pocházela z akce navrácení divokého vlka zpět do přírody, poté, co byl nalezen polootrávený a zachráněn veterináři. Odhalit dezinformaci se podařilo díky spolupráci expertní skupiny Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE).
Jak zabránit šíření hoaxů a lží?
Příkladů podobně nezodpovědného nakládání s fotografiemi či videi je mnoho. Obáváme se bohužel, že v mnoha případech jde o cílené dezinformování nebo vzbuzování strachu mezi veřejností. Je pochopitelné, že společnost má na návrat vlků různé názory. Co ale není akceptovatelné, je manipulace pomocí lživých informací.
Prosím, ověřujte si zprávy, které se k vám dostávají z různých neoficiálních zdrojů. Ptejte se lidí, kteří vám pošlou podobné fotky či videa, odkud je mají a odkud snímky pochází. (A pokud jim je někdo zničehonic poslal přes WhatsApp nebo Messenger bez udání konkrétního zdroje, zbystřete). Případně podobné dokumenty sdílejte a ptejte se, zda už někdo stejnou fotku nebo video nezaznamenal. V případě nejistoty o pravosti některých informací kontaktujte například nás na emailu info@selmy.cz nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. Je důležité, abychom se o věcech rozhodovali podle pravdivých poznatků a bez tlaku strachu, vzbuzeného výmysly a dezinformacemi.
Na přípravě článku se podílel tým programu Šelmy.cz.
reklama
Další informace |
Stáhněte si WhatsApp.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Jan Šimůnek
1.4.2020 09:30Miroslav Vinkler
1.4.2020 09:53Typickým příkladem je práce na Plánu péče o vlky, která probíhala mimo dosah veřejnosti. Zde mám na mysli také platformy typu Ekolist, Enviweb apod. , aby se k nim mohla vyjádřit veřejnost navštěvující environmentální weby a probíhala zde otevřená diskuze
MŽP/AOPK - dotčená veřejnost.
Od tohoto dokumentu se nakonec otevřeně distancovali i ti, kteří se s ním seznámili a bezúspěšně připomínkovali ho. (myslivci, chovatelé)
MŽP a AOPK jsou příčinou toho, že vznikají nepravdivé a neobjektivní ,či dokonce poplašné zprávy , neboť informace a podklady o problematice vlků v ČR upravují tak, aby to vyhovovalo jim a nikoli zájmům společnosti. Což vyvolává reakce jiné strany , autorkou zmiňované a skutečně nevhodné.
Tento stav bude přetrvávat tak dlouho než se najde vyvážený, kompromisní vztah mezi zájmem na ochranu ohroženého živočicha - vlka - a zájmem dotčených skupin společnosti.
Přístup MŽP/AOPK v této otázce považuji za systémové selhání státní správy na tomto úseku , jehož důsledkem je m.j. také šíření dezinformací na veřejnosti se všemi důsledky z toho plynoucími.
Milan Milan
1.4.2020 10:02regis24
1.4.2020 13:15Řešil jsem s nimi na profilu Ochrana šelem fotku z fotopasti, u které byl uvedený datum pořízení a čas. Fotka byla pořízena za noci, bohužel v uvedeném čase a datu bylo na celém území ČR ještě denní světlo. Výsledkem bylo smazání mojich příspěvků a zablokování přístupu. Takže takto jedná Hnutí Duha - lžou a když je někdo pristihne, nestiti se žádného prostředku pro zakrytí své lži.
Hunter
1.4.2020 19:19 Reaguje na regis24Hunter
1.4.2020 13:28Alena Lyskova
1.4.2020 14:14By bylo spravedlivé, kdyby škody napáchané pímto predátorem hradili hlavně ti, kteří prosazují jeho chov a ochranu.
Jejich koníček je financován státem a to je hlavní nic je nezajímá hlavně, že to plati jiní. To zrůdnost.
Tyto vyhozené finanční prosředky pak chybí tam kde jsou nejvíc potřeba. Ale bezcharakterní chovatelé vlků myslí jen na sebe a na svůj předražený koníček. Je to znevýhodnšní/diskriminace skupiny obyvatel a nikomu to nevadí. Chovatelé hospodářských zvířat nemají žádné zastání i když své chovy chrání jak můžou nejlépe. Samozvaní ochránci vlka jim šlapou na paty a ještě se jim posmívají.
Stát navenek předstírá, že přispívá chovatelům na ohradníky a zabezpečení stáda ale příspěvek je nastaven pro velké podniky, které hospodaří v místech kde vlk nezabloudí. V horských oblastech je příspěvek potřeba ale žádost pro složitost nejsou chovatelé schopni podat.
Kdy už úředníci pochopí, že žádost má byt věcná, stručná, jednoduchá a schvalovací proces nemá trvát věčnost.
Úředník by měl žádost žadateli vyplnit sám a né jen žádosti schvalovat. Horizontální principy jsou pro výsměch žadateli o dalších nesmyslech rači pomlčím.
Katka Pazderů
1.4.2020 19:15 Reaguje na Alena LyskovaSouhlasím. A ty se státe polepši!
Jan Šimůnek
2.4.2020 09:57 Reaguje na Katka Pazderůregis24
2.4.2020 17:35 Reaguje na Katka PazderůA hlavně - chovatelé nechtějí svými zvířaty krmit vlky!
Majka Kletečková
2.4.2020 14:21 Reaguje na Alena LyskovaPřítomnost pasteveckých psů ve většině případů "drzé" vlky odradí. Existuje nějaká pomoc (doporučení, zkušeností, finanční podpora, ...) ze strany státu nebo zelených neziskovek? Protože kvalitní pastevecký pes a jeho výcvik je drahá záležitost.
Radim Polášek
2.4.2020 18:12Jinak klid podle mně nebude do té doby, dokud nebude prosazena možnost v oblastech, kde vlci napadají stáda, přiměřený počet vlků střílet.
Jan Šimůnek
3.4.2020 09:58 Reaguje na Radim Polášekregis24
4.4.2020 13:13 Reaguje na Jan ŠimůnekBohužel, ředitel AOPK je zaslepený maniak a není schopen diskuse s někým kdo má jiný názor.