https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arnika-osud-labe-se-opet-dostava-na-stul-poslanecke-snemovny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arnika: Osud Labe se opět dostává na stůl Poslanecké sněmovny

14.2.2022
Labe u Hřenska.
Labe u Hřenska.
Foto | Karelj / Wikimedia Commons
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky má 15. února 2022 na programu ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, jejíž projednávání bylo 11. ledna 2022 odloženo.
 
Česká republika se v uvedeném dokumentu zavazuje, že zajistí splavnost Labské vodní cesty v rozsahu, který v současné situaci nelze bez poškození přírody garantovat. Je téměř jisté, že pokud by se naše země k dohodě skutečně zavázala, vytvořil by se tlak na prosazení stavby vodních děl u Děčína a Přelouče. Bez těchto staveb uvedené závazky prakticky nelze naplnit.

Zdroj | Arnika

Realizací plavebního stupně Děčín by došlo k nevratnému zásahu do ekosystému řeky. Jedná se o cenné území s řadou ohrožených druhů, v neposlední řadě je Labe naší jedinou lososovou řekou. Návrat lososů byl možný jen díky tomu, že je jeho tok až po ústí do moře pro ryby volně prostupný.

Zdroj | Arnika

Grafy, které sdružení Arnika připravilo, jasně deklarují nesmyslnost záměru i z čistě praktických důvodů. Po Labi se dnes již téměř nic nepřepravuje, a neustále ubývá vody – po většinu roku tak není možné na Labi plout. Smlouvou požadovaná minimální hloubka Labe na našem území je neadekvátní oproti německé straně, což je logický nesmysl, pokud bychom měli brát vážně argumenty, že cílem je umožnit plynulou plavbu lodí až do Hamburku.

Zdroj | Arnika

Sdružení Arnika počátkem tohoto roku poslalo otevřený dopis novému předsedovi vlády Petru Fialovi, ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové a ministru dopravy Martinu Kupkovi. Spolu s nevládními organizacemi sdruženými v Zeleném kruhu v něm žádalo, aby ratifikaci dohody zastavili.

Na neúspěšné pokusy o prosazení zmíněných vodních děl byla za čtvrt století promarněna téměř miliarda korun (jak kritizuje i NKÚ ve zprávě z roku 2019).


reklama

 
Arnika

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

14.2.2022 16:46
No, pokud se v nich probudí národohospodáři, tak budou prosazovat splavnost co největší. A budou jednat s Německem o tomtéž na jejich území.
Těch 119-140cm, mají Němci v kterých úsecích Labe - sabotéři !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.2.2022 18:01
Z toho plánovaného splavnění Labe nemám dobrý pocit. Neohrozí to např. populaci lososů žijících v Labi?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.2.2022 20:54 Reaguje na Majka Kletečková
Už dávno není problém.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.2.2022 18:06
Jak to, že maximální hloubka splavnění v Německu je jen 119 cm (nebo 140 cm?), zatímco u nás má být přes dva metry? Že by si Němci svojí část řeky nechtěli na rozdíl od nás ničit nákladní přepravou?
Neznamená to, že lodě s hlubším ponorem budou moci plout jen v naší části Labe, ale už ne v Německu?
Bude to vůbec rentabilní, když v souvislosti s oteplováním a větším výparem bude vody v Labi méně a čím dál větší část roku nákladní lodě nebudou moci plout?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.2.2022 16:21 Reaguje na Majka Kletečková
Také nechápu, proč Arnika nemůže napsat článek, který by byl jasný a informačním přínosem.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.2.2022 18:40
ten kanál bych zrušil na místě, nedává vůbec žádný smysl...na jedné straně chráníme vodu a obnovujeme mokřady a na druhé tu postavíme kanál, který tu vodu rychle odvede...je to tak tupě jednoduché, až to není možný a i přesto o něčem takovém vůbec jednají
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.2.2022 20:55 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Labe zasypeš v kterým místě ?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

15.2.2022 05:29 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Já bych ten kanál Labe také zrušila, ale když ono je docela životné. Teče si už hezkých pár milionů let. Podívejte se na tu fotku k článku. To je naše řeka. Nížinného typu, nesvázaná betonem.
A od Střekova beton, jeden jez za druhým.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.2.2022 06:09 Reaguje na Katka Pazderů
Jo, ještě chybí ty 2jezy pod Ústím, bohužel !
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.2.2022 17:21 Reaguje na smějící se bestie
Bohudík.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.2.2022 09:04
Splavněnou řeku nepotřebuje učitelka, úřednice, vědec, IT specialista,
důchodce, policista, voják, poslanec atd. Je lodní doprava neživí, ale
žijí z daní, které produkují i ti lodní dopravci, loďaři, kteří čekají
na vodu, aby odplula hotová loď po proudu k odběrateli, lodní dopravu
potřebují producenti velkých strojírenských výrobků a různého zboží,
které se po vodě dopraví levněji a hlavně EKOLOGIČTĚJI. Tak ale neuvažují
úzce zaměření ekologové a ekologové potížisté, kteří bojují s pokrokem
ze zásady, protože se vidí v minulosti a nebo alespoň v zakonzervování
stávajícího stavu. Pak sednou do letadel a letí obdivovat Nizozemí s jeho
kanály. Užívají si plavby po Rýnu, Mohanu, Dunaji atd.,kde už je hotovo.
No a taky opěvují plavbu po domácím Baťáku, po kterém se žádné zboží mimo chlastu účastníků rekreační plavby nepřepravuje a udržuje se za milióny. Ano, je to zásah do krajiny, ale dnes jsou možnosti rybích přechodů, nebo rybích výtahů a mořnost plavební komory využít i pro tahy ryb. Lososům brání hlavně znečištění přítoků, kde se kdysi rozmnožovali a jejich průchodnost. Velkými řekami proplují, pokud přežijí tření a prvý rok v řece, kde se vykulí z jiker. Tak jim ochranáři nasadí predátory a diví
se, že nepřežijí. V moři je loví kde kdo a to i v ústí řek a tak co má doplout k vytření? To není o jezech, ale o špatných jezech a je možnost
je při investicích do splavnění realizovat tak, aby nebyly překážkou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.2.2022 14:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro smysluplnou lodní dopravu u nás nemáme podmínky a drtivou většinu komodit, které ve svém příspěvku uvádíte, přepraví železnice podstatně operativněji. A pokud jde zrovna o to Labe, Němci s Labem nic zásadního nehodlají a bez toho je to i čistě hypoteticky nesmysl. Vyhozené peníze a kurvení řeky k tomu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.2.2022 15:36 Reaguje na Svatá Prostoto
U železniční přepravy existují omezení v rozměru i tonáži
výrobků strojírenství. To samé lodě vyráběné v našich
loděnicích vlakem nedopravíte, ale pouze po řece. To uhlí
z Austrálie přeložili v Hamburku na říční lodě, protože
železnice narazila na strop přepravních možností. Je pak
ještě možnost naložit vše na kamiony a velké výrobky na
speciální podvály jedoucí po silnicích s omezením ostatní
přepravy. Lodě byly, jsou a budou pro přepravu některých
druhů zboží výhodné už jen proto, že cesta po proudu je
energeticky minimálně náročná. Rovněž tak není problém
ekologizace lodní dopravy i těmi bateriemi, které pouze
nahradí balastní zátěž pro stabilitu lodě a nebo jí mohou
být nádrže na stlačený plyn k pohonu lodních motorů. Je
tu vždy i zboží, které nespěchá a nějaký ten den navíc
nevadí. Železnice je přetížená a silnice nafukovací taky
nejsou. To, že lodní přeprava klesá není tím, že by se
nevyplácela, ale že ta silniční se podbízí cenou a taky
operativností. U kontejneru neznám rozdíl mezi vlakem
a lodí. Obojí je o překládce kontejneru a pouze je rozdíl
ve vzdálenosti poslední překládky a cíle. No a přeprava
kontejneru z Činy přes Hamburk kamiónem je doslova EKO
zhovadilost, když může doplout až třeba do Prahy. On ale
nemůže, protože schází pár desítek kilometrů splavněného
Labe. Sto kontejnerů na lodi je sto kamionů a o rozdílu
v množství paliva a pracovní síly ani nehovořím. Ono i
ekolog není jako ekolog, když jde o preferování toho, či onoho. Já jen popisuji, že ty úpravy toku, včetně zdymadel
a plavebních komor nemusí být vždy pouze na škodu. Řeka
už nebude nikdy jako před tisícem let, protože její okolí
je už jiné taky a bez okolí nebude "divokou" řekou, ale
stále řekou spoutanou příbřežním osídlením a dopravními
stavbami. Být třeba Odra splavněná do Bohumína, tak to
uhlí plulo až tam a vlakem pár kilometrů do hutí. Tak
doplulo do Čech a odtamtud po přetíženém železničním
koridoru na Ostravsko. A do budoucna to nemusí být pouze
uhlí, ale i hotové ocelové profily, které se bude brzo
vyplácet dovážet, než tu rudu, uhlí a platit povolenky.
Deformace ekonomiky zvýší přepravní nároky a vodní cesty
se stanou možností, jak ulevit silnicím a železnicím.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.2.2022 16:07 Reaguje na Břetislav Machaček
Joooo, rád si počkám na to, až se tato vaše pohádka vyplní a uvidíme na Labi plout třeba MSC Gulsun. :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

16.2.2022 09:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano. Dopravu australského uhlí na Ostravsko by to např. zjednodušilo. Zde je vidět, že takovou stavbu musí zase prosadit Němci. Proč nějaká stavba nemůže jednou být domácí rozhodnutí.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.2.2022 16:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Boha jeho. Existuje pár komodit, v některých případech pak dokonce i konkrétních výrobků, u kterých bez čehokoli dalšího je lodní doprava vhodnou volbou. To je pravda. Je ale také pravda, že se jedná o skutečné výjimky, které v celkovém objemu přepravy hrají zcela zanedbatelnou roli a rozhodně se kvůli nim nevyplatí blbnout s nějakým jezem v Prostředním Žlebu. Nehledě na to, že Němci na to beztak prdí, takže i s tím jezem byste poslední dobou moc dál nedojel.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.2.2022 16:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Slušný blábol. :D Místo toho abyste odpovídal na argumenty v článku, tak tu zase mektáte o tom, jak ekologové brání pokroku. :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.2.2022 14:50 Reaguje na Petr Eliáš
"Důkazy" ve formě snížených průtoků v suchých létech
jsou i o absenci plavebních stupňů, které slouží právě
pro taková extrémní období. Nebýt Vltavská kaskáda, tak
je i Vltava v takových letech v Praze potokem. Přečtěte
si něco o voroplavbě, jak zůstaly v některých létech vory
na suchu, prameny museli rozdělit na menší a dřevo pak
plavit kládu po kládě. Být tu před sto léty ty spolky,
tak místo lodí na Vltavě plují maximálně na jaře vory a
v létě pramice. Provozovat lodní dopravu na zcela
přírodním toku typu Vltavy je utopie a při sníženém
průtoku by řeka páchla jako žumpa. Dnes ji dotují
vodou přehrady a dostatečnou hloubku pro lodě zajišťují
plavební stupně s plavebními komorami. Nedoukům nemá
smysl vysvětlovat, že i to je zadržování vody v krajině, které pomáhá doplňovat vodou z řeky podloží a plnit vrty
například v Káraném. Dnes to zrušit, včetně Vody z Želivky, tak se Praha zastavila v rozvoji už před sto a více léty.
Ze studní ve městě by to nebylo ani na pití, natož na
hygienu atd. Jinak pokud mektám, tak vy k věci neříkáte
jako vždy zase nic a pouze napadáte vytipované diskutéry.
Je to ubohé, ale asi se na víc nezmůžete.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.2.2022 16:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Jak je Vltavská kaskáda z krajinného hlediska diskutabilní, tak plní řadu funkcí, které ty plánované hrůzy na Labi nemohou plnit ani náhodou. Takže argumentovat Vltavou je úplně mimo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.2.2022 17:01 Reaguje na Svatá Prostoto
Jakýkoliv vodní stupeň je o zadržování vody, tudíž
i jezy doplněné o plavební komory a rybí přechody.
Na malých vodotečích opěvují ochránci hrázky a i hráze bobrů, ale přehrady a jezy jsou na větších
řekách fuj. Nebýt jezů, tak se v kulturní krajině
budou muset o to více zpevňovat břehy, protože
proud je bude vymílat, kdežto klidná voda v
nadjezí je vymílá minimálně. Ve městech by to
bylo ještě horší a nebýt tam co kousek jezy, tak
nemá co chránit mosty před proudem řeky. Klidná
voda má svá pro i proti, neboť mění podmínky k
životu vodním tvorům a taky má vliv na kvalitu
vody. V nadjezí se zadržují sedimenty, které
by jinak voda odnesla do moře a které je možné
těžit a vracet bahno na pole a písek a štěrk
použít ve stavebnictví. Zachytávají dřevo,
plasty a jiné plovoucí nečistoty, které lze
snadnou z nadjezí uklízet. Pod jezem se voda
okysličuje a sousedství s jezem bývalo terno,
kdy si za jeho čištění mohl správce ponechat vytahané dříví k otopu. Těžba sedimentů bývala zpoplatněna, neboť před masovým záborem půdy k těžbě ve štěrkovnách to býval jedinečný zdroj
písku a štěrku. V dobách hospodářské krize se
ruční těžbou sedimentů živil i jeden z dědů a
taky "baštováním" břehů dřevěnými pilotami s vrbovým výpletem. Takže sice bez betonu, ale regulace byla kdysi zcela běžná a lidé věděli
proč. Žili u řeky a nechtěli, aby dravý tok
vymlel a odnesl jejich pole a dům pryč. Dnes
panelákoví lidé nepochopí smysl regulací a ani
vodních stupňů sloužících nejen plavbě, ale i
k těm účelům, které jsem popsal. Chtěli by mít
z lesů pralesy, z polí ekopolíčka a z řek
panenské řeky plné meandrů i ve městech. Nic
ale nedělat, nic udržovat a pouze obdivovat.
Vše koupit v krámě z dovozu a nic nevyrábět,
protože to škodí životnímu prostředí. Jsou
placení z daní těch, co něco vyrábí a tvoří
a ještě je kritizují. Je načase srovnat zase
hodnotové žebříčky ve prospěch producentů
daní a v neprospěch jejich příjemců. Vážit si
práce jiných a vytvořených hodnot musí být
alfou a omegou lidí a nikoliv opačně.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.2.2022 12:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Fakt se Vltavská kaskáda budovala primárně kvůli zadržování vody? Ale no tak.

Jinak to píšete hezky, to ne že ne, ale podle toho popisu jste se zaseknul tak někdy za TGM. Od té doby se toho trochu změnilo, takže vzpomínky na přivýdělek vašeho dědečka jsou fajn, ale úplně mimo.
Aby to bylo jasné. Plně chápu, že někdy za císařepána, a často ještě dřív, se na řece vyšvihnul jez, bo k vodní energii nebylo moc alternativ, vodní cesta byla v řadě případů nej a jediná reálná možnost a živobytí nebylo žádná sranda. A lidí bylo oproti dnešku jak prd. Ale dnes už jsme prostě úplně jinde a úplně jinde jsou i ty priority, a to je potřeba brát do úvahy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

17.2.2022 12:43 Reaguje na Svatá Prostoto
Jinak čistě pro inspiraci o těch vašich "lidech z paneláků":-))) ...
https://en.wikipedia.org/wiki/Dam_removal

nebo

https://damremoval.eu/dam-removal-map-europe/

Časy se zkrátka mění, že;-).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.2.2022 15:33 Reaguje na Svatá Prostoto
Teta Wiki zamlčela i jiné důvody
likvidace přehrad. Ony jsou totiž
některé přehrady ve světě tak odfláknuté, že hrozilo jejich
protržení a než to, tak je raději
cíleně odstranili. Taky existence
přehrad v divočině jako zdroje energie pozbylo na významu při
zavření blízkých dolů a nebo
zpracoven surovin. Když neměly
odběr, tak byly k ničemu. U nás
se to netýká žádné z přehrad a to ani těch nejstarších. Ve Francii to je podobné a tam JE bohatě nahradila
jejich výkon. I u nás se zanesení
sedimenty sice zvyšuje, ale ne až
na takovou mez, že by už neplnily svoji původní funkci. Zkuste třeba žádat například vypuštění Lipna, nebo Orlíku. Lidé vás poženou a vy se nestačíte ani ohlédnout. Dnes
jsou součástí nové krajiny i pro
rekreaci při absenci přírodních jezer, které jsou taky přehradami
vytvořenými přírodou při sesuvu
půdy do koryta toku atd. Vodní stavby budovali Sumerové, Egypťané,
Mezopotámci, Číňané a u nás Krčín
a další. A víte proč? Neznali ty
vaše argumenty o škodlivosti těch
staveb. Díky vodním stavbám došlo
lidstvo ve svém rozvoji až sem, kdy si myslíte, že už je nemusíme dál
budovat. Co je prosím kláda napříč
potokem? Není to přehrada? A co
bobří hráz? Každá taková stavba
má na život v řece vliv. Už jste
viděl lososa, že by překonal bobří
hráz? Kde ty stávající přehrady
hrozí protržením, nebo se zanáší
a nebo je nepotřebují, tak ať si
je zlikvidují. Ale tu? A co to tak
poradit Rakušákům s jejich hrázemi
co kilometr na horských tocích a
nebo Norům pyšnícím se výkonnými
hydroelektrárnami. Ono je EKO nic
nedělat a pouze přihlížet přírodě?
Tak si to v divočině měsíc zkuste
bez výdobytků civilizace! Návrat
do minulosti je utopie, které věří
pouze naivní nedouci a snílci. Ono
putovat divočinou, lovit pouze
holýma rukama a živit se v zimě
kořínky, tak nebudete kritizovat přetváření přírody člověkem s tím
pohodlím a dostatkem potravy co
civilizace přináší. Jsou to pouze
kecy lidí, kterým nechybí téměř
nic a tak si myslí, že to není ani
třeba, ale když toho je nedostatek, tak prví křičí proč! Kdo je vinen!
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.2.2022 17:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Amen.
Odpovědět
jh

jaroslav hes

15.2.2022 15:18
Právě tyhle vaše grafy ukazují ,že vodu je třeba v Labi zadržet,aby se mohlo plout větší část roku! Ono totiž to malé množství přepravy není proto,že by nebyla poptávka,ale proto že není voda! Nezaměňujte příčinu a následek!!!Že se na zadržené vodě dá plout dokazuje Labe z Ústí do Chvaletic a Vltava z Mělníka po Slapy které jsoiu splavné celoročně kromě povodní!!!
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.2.2022 16:05 Reaguje na jaroslav hes
A jak ji zadržíte? Vybetonujete vše co jde? :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.2.2022 16:16 Reaguje na jaroslav hes
A že ta relace Mělník-Slapy nějaký potenciál ... když jedu do Davle, to je jeden šíf za druhým.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.2.2022 16:01
Myslím že by se na tento vlhký sen ekonomických analfabetů už měl stát vyprdnout a podpořit projekty, které dávají smysl. Ve všech směrech je to nesmysl a stavět to jen proto, aby si měl Zemák kde máčet půlky, opravdu nepotřebujeme. ;)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.2.2022 16:24 Reaguje na Petr Eliáš
Já to taky říkám. Co nejrychleji dostavět Dukovany a Temelín a začít další JE. Kout železo zatepla!
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist