Jindřich Petrlík: Arnika: Spalování odpadů není ekologické, ekonomicky výhodné ani veřejně prospěšné
 |
|
|
Úspory energie pro různé typy papíru (MJ/kg).
|
|
| Zdroj: Arnika |
Přestože dnes již většina spaloven snížila úniky toxických látek do ovzduší v době svého běžného provozu pod stanovené emisní limity, problémem zůstávají těžké kovy a perzistentní organické látky jako například dioxiny v odpadech z čištění spalin, ale i v popeli po spálení odpadů. Známý je případ z anglického Newcastlu, kde byl použit smíchaný popílek z čištění spalin s popelem ze spalovny jako materiál na povrchovou úpravu cest mezi zahradami. V doma chované drůbeži a jejích vejcích byly následně zjištěny velice vysoké koncentrace dioxinů, těžkých kovů a dalších toxických látek. Pokud by místní obyvatelé konzumovali déle takto kontaminované produkty, mohli by se u nich projevit značné zdravotní problémy. Kontaminovaný materiál byl naštěstí z cest odstraněn.
Samotná podstata spalování odpadů, tedy použití ohně, navíc zakládá daleko pravděpodobnější vznik havárie spojené s požárem, než je tomu například u recyklačních zařízení. Potvrzují to případy z požárů ve spalovnách odpadů i v České republice. Při požáru spalovny dochází k únikům stejně nebezpečných látek jako při požáru skládky odpadů, tedy dioxinů, ale i chlorovodíku a dalších škodlivých látek. Zcela nedávno k takovému požáru došlo ve spalovně v Liberci. Daleko horším byl však požár spalovny Emseko ve Zlíně v roce 1997, kdy celá lehla popelem.
Příklady některých spaloven u nás dokumentují rovněž, jak špatnou investicí byly z hlediska návratnosti. Ve snaze vykreslit stavbu spalovny coby zázračného stroje na likvidaci odpadů v růžových barvách, dopouštěli se investoři a politici před veřejností značných nepřesností v ekonomických předpokladech a výpočtech. Tu vypadla suma nutná na dovybavení dioxinového filtru, jinde náklady na likvidaci odpadů produkovaných samotnou spalovnou. Na provoz všech tří velkých spaloven komunálních odpadů v ČR doplácela veřejnost v podobě útrat z veřejných rozpočtů. Liberecká spalovna skončila s problémovými úvěry někdejší IPB v Konsolidační bance. Špatnou investici, pro změnu do spalovny nebezpečných odpadů, dodnes řeší město Plzeň. Splacení dluhu se od spalovny odpadů nikdy nedočkalo ani město Lysá nad Labem.
Spalování odpadů není ekologické, ekonomicky výhodné ani veřejně prospěšné. Proč by tedy stát měl tuto slepou uličku vývoje v nakládání s odpady podporovat? Jiná řešení v podobě předcházení vzniku, důsledného třídění a recyklace odpadů, sice nevypadají na první pohled tak grandiózně jako stavby spaloven, ale jsou příznivější životnímu prostředí a vytvářejí také více pracovních míst.
|
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"Mě by stát podporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu?"
O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
reklama
Online diskuse
Základní otázka ? - 29. 4. 2009 - EnderNemyslím, že staré společnosti neměly problém s odpady. Při kočovném způsobu života se to řešilo tak nějak samo, ale po vzniku trvalých osídlení se museli lidé likvidací odpadu zabývat. Konečně pro archeologii jsou staré odpadní jámy cenným zdrojem informací. Kolikrát se také v minulosti stalo špatné hospodaření s odpady zdrojem otrav, infekcí a epidemií. S tím jak se civilizace vyvíjí a počet lidí roste, zvětšuje se i problém s odpady stejně jako spousta dalších problémů včetně zcela nových, které nemusely staré civilizace řešit, protože tak daleko nedospěly. To je přirozené. Některé druhy odpadu snad lze "začlenit do přírodních procesů", jak uvádíte, ale existují typy odpadů se kterými to půjde jen tězko. Radioaktivními počínaje, přes vysoce infekční až po nejrůznější jedy. I takové odpady se sice dají zcela zlikvidovat, ale je k tomu potřeba značné množství energie. Jedy a infekční materiály lze spálit při velmi vysokých teplotách, radioaktivní odpad lze také spálit (transmutovat). "Soběstačné systémy" jak jste uvedl nejsou ve skutečnosti vůbec soběstačné, protože potřebují přísun energie. "Biosféra" stejně jako Země ji čerpá ze slunce, na kosmické stanici musíte rostlinám svítit, topit a to nemluvím o nutnosti dodávat alespoň minimální množství hnojiva. Stejně se časem začne hromadit nějaký odpad. Podobné projekty jsou spíše vedeny snahou vyvinout ekosystém vyžadující minimální zásahy. Na Zemi byl kdysi odpadem kyslík jako produkt metabolizmu bakterií a díky tomu máme dnešní atmosféru. Poté nastoupily organismy schopné zpracovávat kyslík a vytlačily ty původní, čímž zcela změnily "původní přírodní vztahy". Byl podle Vás původní ekosystém soběstačný a v rovnováze, když se v podstatě sám zlikvidoval? Život je v principu velmi dynamický, což se také promítá do vztahů v ekosystému a pokud nějaký ekosystém, jak ho známe dnes, existuje desítky či stovky let v nějaké rovnováze, tak to vůbec neznamená, že tomu tak bude navždy. Naopak, možná je to spíš kuriozita. |
