ASZ: Legislativa zbytečně nutí zemědělce likvidovat plochy vhodné pro hmyz
31.8.2023 | PRAHA
Nektarodárný úhor tento týden na konci srpna.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ASZ
Ukazuje se totiž, že je to stát, který prostřednictvím podmínek zemědělské politiky nastavených Ministerstvem zemědělství nutí zemědělce, kteří se rozhodli udělat jedno z nejpřínosnějších opatření pro hmyz, paradoxně k jeho likvidaci.
Nektarodárný úhor s kvetoucími rostlinami vhodnými pro hmyz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ASZ
Součástí povinností zemědělců pro splnění dotačních podmínek je ponechání části pozemků jako neprodukčních, což se dá splnit různými způsoby – mnoho zemědělců to řeší trávou na orné půdě, což má environmentální přínos vcelku minimální, ale někteří se rozhodli pro daleko pracnější, ale také přínosnější řešení, nektarodárný úhor s rostlinami kvetoucími a vhodnými pro hmyz. Podmínky ovšem zároveň říkají, že do konce srpna musí být tento úhor posekán nebo zmulčován či spasen. Jenže ouha – ty rostliny právě nyní kvetou, a protože vše ostatní kolem na polích je již více méně sklizeno a v přírodě toho kvete velmi málo, jedná se často o jediný zdroj obživy pro hmyz.
Ano, hádáte správně – pokud chtějí zemědělci dostat dotační podporu, musí splnit podmínky bez výjimky, a tedy musí zlikvidovat tento nyní kvetoucí úhor – což samozřejmě zahubí vše živé, co se tam nyní pohybuje, krmí se nebo schovává. Bohužel tak jde o státem deklarovanou podporu biodiverzity v praxi. Asociace soukromého zemědělství ČR proto požádala ministra zemědělství o prodloužení termínu seče z původního 31. srpna až o dva měsíce, tj. do doby, kdy budou nektarodárné úhory již po odkvětu.
Asociace soukromého zemědělství ČR, ale i další organizace upozorňovaly již v minulém roce v rámci připomínek k nastavení podmínek zemědělské politiky na tyto i další problémy a nelogičnosti. Je ovšem jen na státu a jeho úřednících a zejména vládních politicích, nakolik myslí svá prohlášení o podpoře krajiny vážně a jak dokáží přizpůsobit reálné podmínky pro zemědělce.
reklama
ASZ
Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice.
Asociace soukromého zemědělství ČR je dobrovolnou stavovskou a profesní organizací soukromých zemědělců v České republice.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Vláda schválila sloučení tří výzkumných ústavů ministerstva zemědělství
Vrecionová v europarlamentu více podpoří rodinné farmy, doufá asociace soukromých zemědělců
Předsedkyní zemědělského výboru v europarlamentu se stala Veronika VrecionováOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2023 09:21Úředník nemyslí, nesmí myslet, jen posuzuje dodržování zákonů. A zákony kolem ochrany přírody jsou veskrze špatně jako tendle.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2023 09:24Mnoho živočichů nutně potřebuje i jiné plochy jako ujeté, ale ne moc užívané polní cesty (včely samotářky a jejich parazité), místy s občasnými kalužemi bez porostu (ropucha zelená a krátkonohá).
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.8.2023 10:39 Reaguje na Slavomil Vinklerpokud jim neposkytneme plochy které je uživí, jsou úvahy o hmyzu pouze akademické. Prostředí je však také důležité.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
31.8.2023 09:38Biodiverzita do naší krajiny se nevrátí tím, že bude úředník buzerovat zákony zemědělce a lidi, co v krajině žijí. Musí se změnit způsob života lidí nebo se musí snížit počet lidí.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.8.2023 10:36 Reaguje na Michal Uhrovičco s tím snižováním pořád máte? se podívejte někdy kolem sebe když půjdete do obchodu, kolik tělnatých lidí okolo sebe uvidíte...každý, nechť začne u sebe.
Lidi se sami k sobě chovají šíleně, proč si myslíte, že k čemukoliv jinému se chovají jinak.
Jinak úředník zpravidla nebývá odborník, praktik. Proto je nutná občanská společnost a neziskový sektor.
Odpovědět
Lidi se sami k sobě chovají šíleně, proč si myslíte, že k čemukoliv jinému se chovají jinak.
Jinak úředník zpravidla nebývá odborník, praktik. Proto je nutná občanská společnost a neziskový sektor.
MU
Michal Uhrovič
31.8.2023 10:54 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAle když já to píši. Musí se změnit způsob myšlení a žití každého z nás. Ale jsem v tom pesimista, takže počítám s tím, že způsob života se nezmění, takže počítám i z možností snížení populace. A to se přece děje, neplodnost je nová civilizační nemoc a v západní neplodné civilizaci chce žít čím dál více společnosti, tak co ...
Odpovědět
ss
pk
pavel kroužil
31.8.2023 16:00 Reaguje na Michal UhrovičZcela s vámi souhlasím. Už dávno měl po celém světě platit zákon dvou dětí.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
31.8.2023 11:22Jen pro představu: v podmínkách údržby té spousty neprodukčních prvků má skoro každý chaos. Jen úhory můžou být: zelený nebo nektarodárný, produkční nebo neprodukční, jednoletý nebo povinně dvouletý, liniový nebo neliniový, úhor z trvalého travního porostu mimo ZCHÚ, ten samý úhor v ZCHÚ a to všechno můžete mít v podniku v různých kombinacích. Každý ten úhor má podobné, ale ne úplně totožné podmínky. Když se spolehnete na Metodiku k celofaremním ekoplatbám, dozvíte se, že nektarodárný úhor od 1.6. do 15.8. nesmíte pást nebo sklízet, po 15.8. ho můžete sklidit a také ho můžete zaorat, neboť je jednoletý. O seči nebo mulčování do 31.8. tam není ani slovo. ALE, na tento úhor (úhory na orné půdě) se ještě vztahuje obecná podmínka pro kulturu U (úhor), která není uvedena v metodice k ekoplatbám, ale jen v NV 307/2014 Sb, §3c. o LPIS. Půda a plocha jsou úhorem, pokud jsou nejméně jedenkrát ročně sečeny, mulčovány nebo paseny, včetně sečení nedopasků, a to v období od 1. června do 31. srpna každého kalendářního roku (to je to datum v článku). Z toho plyne, že pokud žadatel ten úhor v souladu s podmínkami ekoplateb od 1.6. do 15.8. aspoň 1x zmulčoval, už to znovu do 31.8. dělat nemusí. Zrovna nektarodárný úhor ovšem asi nemulčoval. Kdo má úhor z TTP v ZCHÚ, tak musí posekat mezi 16.8. a 15.9. Také je dobré si termíny pro jistotu zapsat do evidence, ať se máte čím hájit, až vám AMS bude tvrdit, že jste údržbu neprovedli nebo jste v té době změnili na té ploše kulturu. Prostě chaos neskutečný. Ale jsou skupiny, kterým se to ještě stále zdá málo ambiciózní. Asi je to tím, že ty podmínky tito lidé nemusejí sami plnit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
31.8.2023 12:05 Reaguje na Marcela JezberováDěkuji za odborný komentář toho chaosu. Z logiky vyplývá, že je
to brzké zaorání opravdu hloupost, kterou může "osvícený" ministr
změnit vyhláškou. Mnohé biopásy (kvetoucí úhory) by mohly být
zaorány až na jaře, jak se to dělávalo u mysliveckých políček,
které byly v zimě krytem a zdrojem potravy pro zvěř v jinak
poorané a zaseté krajině bez jiných krytů a zdrojů potravy.
On by ten biopás tlumil i škody na okolních porostech, když by
v něm měla zvěř ještě potravu a hlavně úkryty. Bohužel ouřada,
který nevychází do terénu neví kdy co kvete už podle oblasti,
kde jsou rozdíly v řadě dnů i týdnů. Pamatuji kdysi celostátní dožínky, když se ještě nezačalo sklízet v Jeseníkách a tak je
to i s tím zaoráním něčeho, co je v plné květu, když to ouřada
z Prahy nevidí pod okny ministerstva.
Odpovědět
to brzké zaorání opravdu hloupost, kterou může "osvícený" ministr
změnit vyhláškou. Mnohé biopásy (kvetoucí úhory) by mohly být
zaorány až na jaře, jak se to dělávalo u mysliveckých políček,
které byly v zimě krytem a zdrojem potravy pro zvěř v jinak
poorané a zaseté krajině bez jiných krytů a zdrojů potravy.
On by ten biopás tlumil i škody na okolních porostech, když by
v něm měla zvěř ještě potravu a hlavně úkryty. Bohužel ouřada,
který nevychází do terénu neví kdy co kvete už podle oblasti,
kde jsou rozdíly v řadě dnů i týdnů. Pamatuji kdysi celostátní dožínky, když se ještě nezačalo sklízet v Jeseníkách a tak je
to i s tím zaoráním něčeho, co je v plné květu, když to ouřada
z Prahy nevidí pod okny ministerstva.
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2023 15:52 Reaguje na Marcela JezberováJsou to samozřejmě blbosti.
Úhor pro biodiverzitu má být trvalý (víceletý) a nektarodárný. Má-li být nektarodárný, musí se kosit po částech. No nějak tak 55% do konce června 35% do konce srpna a tak 10 % ne. A příští rok otočit místa.
Odpovědět
Úhor pro biodiverzitu má být trvalý (víceletý) a nektarodárný. Má-li být nektarodárný, musí se kosit po částech. No nějak tak 55% do konce června 35% do konce srpna a tak 10 % ne. A příští rok otočit místa.
AI
Animoid II
31.8.2023 12:41On úředník to taky nemá jednoduché. Dokud bude platit, že podvádět stát je hrdinský čin, těžko všechno uhlídají. Když jsou myslivci schopni nahlásit, že ulovili ledního medvěda a zjisti se na to až na ministerstvu, je někde asi chybka.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.8.2023 13:23Blbost je už samotný úhor, protože bez pravidelného sekání takový úhor rychle zaroste vysoce rostoucími plevely. jako je ostí, pcháč, ostružiní, někde maliní, někde kopřivy a podobně. Jenže takových ploch je dnes v přírodě dost, jsou to dnes všechny okraje cest a okraje lesů, protože zmizeli drobní chovatele králíků a jiných hospodářských zvířat, kterí je vyžínali a udržovali tam tak kvetoucí trávníky.
Podle mne je ideální pro potravu pro hmyz ty uhory sekat a to tak dvakrát za rok, coby imitaci extenzívních luk s kvetoucími trávníky produkujícími seno. Poprvé někdy na konci května a podruhé právě někdy ke konci srpna. To je tak optimální doba pro růst většiny kvetoucích dvoudomých lučních rostlin, které za tu dobu stihnou vyrůst, vykvést a částečně i vysemenit. Po seči na konci srpna ty luční kvetoucí rostliny ještě stihnou ještě jednou potřetí vyrůst a vykvést do zimy, takže poskytnou dostatek pastvy i pro přezimující hmyz před jeho zimním spánkem. ideální by bylo, kdyby se sekalo bez rozšrotování těch rostlina imitovalo se taky sušení sena, kdy rostliny, co stihnou odkvést a nasadit na semena, ty semena při sušení dozrají a vydrolí se na louku a kvetoucí rostliny se tak dál namnoží.
Zase pro jiné druhy rostlin a hmyzu na nich bude přínosem sekat i častěji, až jednou za měsíc až měsíc a půl. Kdy na vhodných půdách se hodně namnoží jetel bílý a s ním pár dalších rostlin poněkud jiných než v předchozím případě. Ten bílý jetel jinak poskytuje velmi dobrou snůšku pylu i sladiny pro včely i čmeláky a určitě i nějaké včely samotářky.
Odpovědět
Podle mne je ideální pro potravu pro hmyz ty uhory sekat a to tak dvakrát za rok, coby imitaci extenzívních luk s kvetoucími trávníky produkujícími seno. Poprvé někdy na konci května a podruhé právě někdy ke konci srpna. To je tak optimální doba pro růst většiny kvetoucích dvoudomých lučních rostlin, které za tu dobu stihnou vyrůst, vykvést a částečně i vysemenit. Po seči na konci srpna ty luční kvetoucí rostliny ještě stihnou ještě jednou potřetí vyrůst a vykvést do zimy, takže poskytnou dostatek pastvy i pro přezimující hmyz před jeho zimním spánkem. ideální by bylo, kdyby se sekalo bez rozšrotování těch rostlina imitovalo se taky sušení sena, kdy rostliny, co stihnou odkvést a nasadit na semena, ty semena při sušení dozrají a vydrolí se na louku a kvetoucí rostliny se tak dál namnoží.
Zase pro jiné druhy rostlin a hmyzu na nich bude přínosem sekat i častěji, až jednou za měsíc až měsíc a půl. Kdy na vhodných půdách se hodně namnoží jetel bílý a s ním pár dalších rostlin poněkud jiných než v předchozím případě. Ten bílý jetel jinak poskytuje velmi dobrou snůšku pylu i sladiny pro včely i čmeláky a určitě i nějaké včely samotářky.
MJ
Marcela Jezberová
31.8.2023 15:45 Reaguje na Radim PolášekHezké, ale zemědělec má i spoustu jiné práce, než v různou dobu různým způsobem sekat různé úhory a ještě se klepat, jestli to náhodou nepopletl a neposekal něco dřív a něco později. Nedá se nic dělat, kdo to chce mít takhle, ten si to musí zařídit na svém a sám.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2023 15:55 Reaguje na Marcela JezberováNo zemědělec není blbec, on to snadno zvládne. Ale měl by chtít, a měl by za to dostat dostatečnou kompenzaci za vícepráce.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.8.2023 19:53 Reaguje na Slavomil VinklerOba dva máte podle mne pravdu. Ale podle mne půda je příliš cenná na to, aby na neobdělané půdě byl nějaký úhor, který je k ničemu.
Já to vidím na to, že ta neobdělávaná půda tam musí být dlouhodobě , aby to bylo co k čemu a musí být po ty dlouhé roky každý rok udržována - sekána zhruba stejně, aby se tam vyselektovalo stabilní společenstvo rostlin.
Pokud to bude na rok, na dva roky, nezbude nic jiného než těmi žádoucímu rostlinami tu půdu osévat. A to vyjde velmi draho, jednak za přípravu půdy k setí a za setí a jednak za neustálý nákup semen těch rostlin.
Neboli by se ty neprodukční plochy měly přiřadit ke plochám "kostry krajiny", o kterou by se staral jiný subjekt než zemědělec, který vedle na tom poli produkuje potraviny.
Odpovědět
Já to vidím na to, že ta neobdělávaná půda tam musí být dlouhodobě , aby to bylo co k čemu a musí být po ty dlouhé roky každý rok udržována - sekána zhruba stejně, aby se tam vyselektovalo stabilní společenstvo rostlin.
Pokud to bude na rok, na dva roky, nezbude nic jiného než těmi žádoucímu rostlinami tu půdu osévat. A to vyjde velmi draho, jednak za přípravu půdy k setí a za setí a jednak za neustálý nákup semen těch rostlin.
Neboli by se ty neprodukční plochy měly přiřadit ke plochám "kostry krajiny", o kterou by se staral jiný subjekt než zemědělec, který vedle na tom poli produkuje potraviny.
SV
Slavomil Vinkler
31.8.2023 20:23 Reaguje na Radim PolášekNedovedu si představit nikoho jiného, než zemědělce. O NPR, PR, ... se mají starat už teď a nestarají, nemohou, nemají lidi, stroje, prostředky....
Odpovědět
RP
Radim Polášek
1.9.2023 10:12 Reaguje na Slavomil VinklerJá si zas nedovedu představit, že by se o to starali zemědělci.
Zemědělec se snaží produkovat co nejvíc za co nejmenší náklady.
Neproduktivní plochy se zase musí ošetřovat způsobem co nejbližší nějakému neziskovému mustru nejlepšímu pro přírodu na té konkrétní ploše. A případný výtěžek nějaké hmoty z toho ošetřování prodat za neziskovou režijní cenu. Zemědělec tak bude vždy přemýšlet, jak z té neproduktivní plochy vyždímat co nejvíc produkce stejně jako z pole a nebude to tak chtít dělat optimálně pro přírodu.
Odpovědět
Zemědělec se snaží produkovat co nejvíc za co nejmenší náklady.
Neproduktivní plochy se zase musí ošetřovat způsobem co nejbližší nějakému neziskovému mustru nejlepšímu pro přírodu na té konkrétní ploše. A případný výtěžek nějaké hmoty z toho ošetřování prodat za neziskovou režijní cenu. Zemědělec tak bude vždy přemýšlet, jak z té neproduktivní plochy vyždímat co nejvíc produkce stejně jako z pole a nebude to tak chtít dělat optimálně pro přírodu.
Karel Zvářal
1.9.2023 11:20 Reaguje na Radim PolášekMáte poněkud zkreslený pohled na zemědělce. Zdaleka ne každý hospodář je synonymem pro drancíře. Je mezi nimi hodně srdcařů, kteří mají vztah nejen k půdě, ale i přírodě. A těch pár (hekt)arů, které "obětuje" na oltář diverzity, je jednak jeho vizitkou, ale především jeho radostí. Protože nejen prací živ jest člověk...
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 11:41 Reaguje na Karel ZvářalCo je špatné, že při té dnešní všudypřítomné gryndýlové "ekologizaci" nejsou srdcaři i mezi úředníky a poslanci. Neproduktivní plochy by měly být osvobozeny od daně, ba co víc, podporovány dotací. Výsledek je však ten, že zemědělci jsou ze zákona povinni řádně dbát o svůj majetek, tzn ošetřovat pesticidy a využít maximálně půdní fond. Takže jsou orány i svažité pozemky, kde eroze je patrná na každém kroku, to ale ouřadovi nevadí. Ten na mapě vidí pole, takže spokojenost... Ještě hodně vody uteče, než se tento pokřivený pohled na tvorbu krajiny podaří narovnat.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
1.9.2023 18:40 Reaguje na Slavomil VinklerZemědělec není blbec, ale ruce má jen jedny a jeho den má 24 hodin, stejně jako den kohokoliv jiného. Nevím, kde se bere přesvědčeni, že zemědělci musí pracovat do padnutí od svítání do soumraku a k tomu ještě přes noc. Sto tisíc lidí není fyzicky schopno zastoupit občasnou práci tří milionů vlastníků půdy. Nedá se nic dělat, jestli chcete mít “pestrou krajinu”, musí se do péče zapojit větší podíl populace. Jestli se lidem do toho nechce, musejí vzít za vděk tím, co stihnou a zvládnou zemědělci.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.9.2023 09:30Je potěšující, že samotní zemědělci poukazují na nelogičnost některých zásahů. To je první krok k tomu, aby se systém podpory diverzity vyvíjel a zkvalitňoval, neb není nic horšího, než zavřít oči a slepě se řídit formálními ukazateli. Jako nejvyšší stupeň biopásu by měla být podporovaná trvalá mez. To pochopí jen ten, kdo opakovaně navštíví proklamované "bio" opatření a obyčejnou, "přežitou" mez. Hmyz nejsou jen včely (medonosné) a diverzita není jen zajíc a srnec.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
1.9.2023 10:58Jinak bych chtěl upozornit, že ne každé rozhraničení polí bylo vždy mezí
a to ani tou ubohoučkou půlmetrovou vysečenou ke kořenům. Leckde se oralo
na brázdu bez mezí po spojnici mezi hraničními kameny, či stromy. Tam se
pak děly nepravosti s přesazováním kamenů a přioráváním brázdy jeden
druhému. Dnes se úzké meze stávají obětí postřiků z okolního pole a pro
biodiverzitu nemá velký význam ta chemií zasažená mez s pouze chemii odolnými rostlinami. Takové meze mají význam tam, kde se ta chemie
nepoužívá(například se vynechá postřik okraje pole) a nebo má ta mez
několik metrů. Musí být ale alespoň trochu udržovaná kosením, jinak to
nebude brzo mez travnatá, ale náletový les, který takové plochy rád
osídlí. Na údržbu mezí schází speciální technika a lidské ruce ochotné
udržovat alespoň ty meze stávající. Je tristní pohled na takové plochy
kolem polních cest a na staré meze zarostlé pouze plevely a dokonce
nenáviděnými nepůvodními rostlinami. U nás se nyní takové plochy žlutí
zlatobýlem kanadským, zelenají křídlatkou a nebo netykavkou žláznatou.
Budiž i na tom hmyz nalézá potravu a v dutých stvolech křídlatky a
netýkavky se ukrývá a přezimuje. Všem co holdují jiným, než mezím
bránícím splachům půdy a zpevněných i keři doporučuji si nějakou mez
vzít do opatrování a udržovat ji na patřičné úrovni. Ono nestačí pouze
chtít, nařídit, či zakázat, ale taky ukázat vlastní prací, že to jde.
Když čtu, kolik tu je zastánců takových ploch a když by každý z nich
obhospodařoval alespoň hektar, tak by tu byl pro hmyz ráj na zemi.
Myslím si, že budoucnost má pouze to, co lze obhospodařovat technikou
a cyklicky ty plochy střídat kvůli tomu, že když trvale vyjmu pole
z hospodaření, tak o to více intenzivně hospodařím na tom zbytku a
to je na škodu přírodě více, než ty plochy střídat a nebo je oželet
a používat chemie celkově méně(méně intenzivně).
Odpovědět
a to ani tou ubohoučkou půlmetrovou vysečenou ke kořenům. Leckde se oralo
na brázdu bez mezí po spojnici mezi hraničními kameny, či stromy. Tam se
pak děly nepravosti s přesazováním kamenů a přioráváním brázdy jeden
druhému. Dnes se úzké meze stávají obětí postřiků z okolního pole a pro
biodiverzitu nemá velký význam ta chemií zasažená mez s pouze chemii odolnými rostlinami. Takové meze mají význam tam, kde se ta chemie
nepoužívá(například se vynechá postřik okraje pole) a nebo má ta mez
několik metrů. Musí být ale alespoň trochu udržovaná kosením, jinak to
nebude brzo mez travnatá, ale náletový les, který takové plochy rád
osídlí. Na údržbu mezí schází speciální technika a lidské ruce ochotné
udržovat alespoň ty meze stávající. Je tristní pohled na takové plochy
kolem polních cest a na staré meze zarostlé pouze plevely a dokonce
nenáviděnými nepůvodními rostlinami. U nás se nyní takové plochy žlutí
zlatobýlem kanadským, zelenají křídlatkou a nebo netykavkou žláznatou.
Budiž i na tom hmyz nalézá potravu a v dutých stvolech křídlatky a
netýkavky se ukrývá a přezimuje. Všem co holdují jiným, než mezím
bránícím splachům půdy a zpevněných i keři doporučuji si nějakou mez
vzít do opatrování a udržovat ji na patřičné úrovni. Ono nestačí pouze
chtít, nařídit, či zakázat, ale taky ukázat vlastní prací, že to jde.
Když čtu, kolik tu je zastánců takových ploch a když by každý z nich
obhospodařoval alespoň hektar, tak by tu byl pro hmyz ráj na zemi.
Myslím si, že budoucnost má pouze to, co lze obhospodařovat technikou
a cyklicky ty plochy střídat kvůli tomu, že když trvale vyjmu pole
z hospodaření, tak o to více intenzivně hospodařím na tom zbytku a
to je na škodu přírodě více, než ty plochy střídat a nebo je oželet
a používat chemie celkově méně(méně intenzivně).
JV
Josef Valenta
4.9.2023 23:32Dobrý den Dnes jsem byl na semináři o květných loukách. Asi mne většina z vás zná ,jsem ten co bojoval proti přemnoženým dankům. Jsem bývalí chovatel limousínů ,který je nyní v invalidním důchodu a snaží se svému synovi s farmou pomáhat a proto jsem tam šel. Většina z vás ví,že například konáci,ale i někteří chovatelé ovci i masného skotu mají na pastvině vysazenu mátu a medunku ,že mají rádi břízy ,kde tato zvířeta hledají okus.Na dobré trávení potřebují i rozumný poměr stébelnatých trav.Nejsem babka kořenářka ale vím ,že bylinky v pastvé mají svůj dobrý i jedovatý vliv.Pastva dle úředníků má být spasena do konce října ,u mne běhají kravky dle počasí kolikrát i o vánocích. To už spí i karafiatovi broučci.Nechci mít na pastvinách úhory ale pastva motýli ani brouky nevyhání a co nekvete na pastvině kvete na mezích a kolem oplůtku. V tomto hledám cestu. Josef Valenta
Odpovědět
