Barbora Hertlová: Jak upouštění přehrady nepomohlo naředit kyanid v Bečvě

...z vyjádření Povodí Moravy vyplývá, že díky existenci přehrady Bystřička mohlo dojít k zvýšení průtoků Bečvy a naředění chemické látky v toku. Pravdou je, že ke zvýšení průtoků na profilu Bystřička pod nádrží dle ČHMÚ opravdu došlo (obr. 1). Problémem je, že už o několik kilometrů níže v místech havárie, na profilu Valašské Meziříčí ba ani na profilu Teplice, není změna průtoku vůbec znatelná. Ať tedy koukáme, jak koukáme, o ředění v místech úniku nemůže být ani řeč.

Ptáte se nyní, proč není zvýšený průtok vidět? Vysvětlení nabízí pohled na řeku v souvislosti celého říčního ekosystému (říční krajiny), jak jej definuje guru české říční ekologie profesor Štěrba. Řeka není jen to, co vidíme na povrchu jako tekoucí strouhu v korytě, ale „komunikuje“ i pod povrchem, a to na vzdálenost několika desítek či stovek metrů od koryta. Pokud je v korytě vody málo, „nasává“ řeka vodu z okolí celého říčního ekosystému. Naopak při zvýšení průtoků je voda „předávána“ do podpovrchových reservoárů v blízkém okolí řeky. Až při jejich nasycení se zvedá hladina v korytě. Povodí Moravy kvůli nízkému zvýšení odtoku z přehrady Bystřička tak přispělo pouze k nasycení říční krajiny v nejbližším okolí přehrady, k samotnému ředění nedošlo vůbec nebo jen minimálně (obr. 2).
K naředění kyanidu v toku došlo až o několik desítek kilometrů níže (i díky dalším přítokům do Bečvy) a podle oficiálních informací se kyanid „zastavil“ nad jezem u železničního mostu v Přerově. Největší zředění zařídilo samotné počasí následující od pátku (25. září) do neděle (27. září), kdy byly na Bečvě zaznamenávány I. a II. povodňový stupeň. Že se život do Bečvy vrátil, potvrzují i obyvatelé Hranic či Přerova, kteří v řece opět pozorují ryby.
Paradoxem situace může být i to, že ke zvýšeným průtokům na Bečvě mohlo přispět částečně i zasycení reservoárů v okolní říční krajině, právě díky vypouštění vody z přehrady Bystřička. Jde ale pouze o spekulaci, nasvědčující dosavadní znalosti fungování říční krajiny.
A proč tedy bylo zmiňováno v téměř každém článku k úniku kyanidů, že Povodí Moravy dělá maximum ředěním vody v toku, pomocí vypouštění vody z přehrady? Že by správce toku neznal teorii o ekosystému říční krajiny, ani další práce profesora Štěrby? Nebo snad neví, že pro smysluplné „zředění“ vypouští vody málo? Či je to jen další střípek k vylepšování obrazu, který v posledních letech u nás přehrady mají? Povodí Moravy dlouhodobě prosazuje postavení přehrady na Bečvě právě mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi a až na jedinou obec se místní obyvatelé k výstavbě staví spíše neutrálně nebo záporně. Že by tedy Povodí Moravy chtělo využít i tuto událost k podpoře přehradářské lobby a odpoutat pozornost od samotné havárie…?
Přečtěte si také |

reklama

Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (51)
Jarek Schindler
3.10.2020 08:56Karel Pavelka
7.10.2020 20:31 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
8.10.2020 10:53 Reaguje na Karel Pavelkarýpal lesní
9.10.2020 00:34 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
9.10.2020 10:41 Reaguje na rýpal lesníPokud se mění struktura srážek a předpokládají se srážky s větší intenzitou, tak to žádná půda , byť se sebelepší vsakovací schopnosti, nezadrží. My se vůbec chováme jako by v minulosti žádná povodeň nebyla. No a ony ty povodně byly a dost velké. Není to tedy pouze otázka posledních let ani pouze otázka současné schopnosti půdy zadržet vodu.
Dal si je třeba uvědomit jak vypadá naše současná krajina a zástavba v ni. Většinou na nějaké meandrující toky není místo. Poldry zaplavují nejcennější půdy a přitom neslouží v době sucha vlastně k ničemu. Pardon, množí se tam dobře komáři, atd.
Na zajištění vyšší ochrany toku Beřvy bylo času dost. Proč tam nejsou na výpustích nějaká měřící zařízení. Ty výpusti chemikálií se tam dají předvídat. S monitoringem a uzavřenými okruhy pana Pavelky navíc samozřejmě souhlasím. Toto by mělo být především v zájmu ČIŽP. Netvrdím, že nařeďování VZ zná a osobně jeho učinnost nemám zrovna "srovnanou".
No a poslední věta? Chce snad paní říci, že si to snad otrávilo povodí? Na rozdíl od ochranářů to povodí alespoň nějak reagovalo. ČIŽP reagovala v době kdy nevěděla co vůbec řeku otrávilo prohlášením kdo to nebyl. To je pro mě zajímavé. No a s tím, že vytrávením jeden argument odpadá? No opravdu odpadá. Argumentovat něčím co mělo být a přitom již není, prostě nejde.
rýpal lesní
22.10.2020 16:30 Reaguje na Jarek Schindler1. Poláci nevystupují jako investoři ani netlačí DOL u samospráv. V ostravské ODS je Topolánek a šíbři známí dosti dlouho. A ekologie je pro ně dlouhodobě sprosté slovo. Takže Polsko jako toho, kdo to dal na stůl, škrtám.
2. Povodně a plavba spolu dohromady nejsou, takže tato připomínka je lichá. Naopak, plavební dráhu je potřeba před povodněmi ochránit, nebo plavbu přerušit. Určitě nelze povodně vést přes objekty plavby.
3. Srážky a jejich rozdělení je klimatický problém, založený vztahem civilizace k přírodním podmínkám a možnostem ( či spíše nemožnostem ) zasakování a retence vody v krajině. Extrémní srážky jsou prokazatelně příčinně zaviněny porušením malého oběhu v krajině, tzv. právě krajinotvorbou naší civilizace. Soustřeďováním toků do koryt a oststními vlivy je pak veden tlak na řešení velkostavbami, přičemž poté jsou ty vybetonované koryta. A to je zásadní problém.
4. Meandry - to je známá věc, ale jsou místa, kde jsou a světe div se, územní plánování s nimi alespoň trochu i počítá. DOL je však trasa dle plavebních parametrů a rovných úseků s oblouky o příslušných poloměrech. Takže DOL situaci ještě zhorší.
5. Komáři, ač je nemilujeme jsou cennou potravou pro ptactvo, a je jich méně a těch ptáků ubývá. Hubení na břeclavsku postřikem je faktem, pokud jsou před nebo v souběhu povodně. V okolí Moravy třeba se kácí i vysušují další území a dělá se z něj urbanizovaná krajina ( lužní les na suchý park ), snižuje se koeficient zasakování na ploše, a tak bych mohl pokračovat ... Před lety bylo běžné pozorovat netopýry, jak loví hmyz večer, dnes je jediné povyražení pozorovat družice amerického pitomce. Jistě, někdo má rád civilizaci a zapomenul, odkud vzešel. A kdyby se vrátil do přírody bez vymožeností, tak by tam pošel.
6. K Bečvě a otravě : Všechno to bylo i navrženo, pantátové upozorněni i zčásti realizováno. K ostatnímu si přečtěte, co jste napsal v úvodním a srovnejte si sám, kritika vám opravdu nedělám :-)
7. To se zeptejte autorky. Je však pravdou, že situace jde investoru nádrže ( ať poldru či VN ) k duhu tím, že mizí argument chráněných živočichů, které otrava redukovala. Argumentovat tím že je logické, že zmizela argumentace a brát to za stav skoro žádoucí, či takto jej jen přijmout, je sice logika, ale poněkud zvrácená.
8. Kdyby tam byly ty uzavřené okruhy, máte pravdu, že by s tím problém odpadl. Ale to je o těch podnikatelích, ekonomice, nákladech a také politicích.
Nekritizuji postup ČIŽP ani Povodí, právě v tom se dopouštíte omylu, že mi podsunujete tento názor. Pouze konstatuji, že autorka článku upozornila na jeden aspekt toho, co opravdu nastalo, a i vy jste svojí argumentací takový názor potvrdil.
9. Že podniky Povodí jsou prodlouženou rukou investora nádrží, je nasnadě. Takže příčinná souvislost tam je, i když by bylo chybou takový fakt uvést jako obvinění. Avšak komu ku prospěchu - to je to, čeho se autorka dotkla. A zdá se, že velmi citlivě, i tak to některé pány zřejmě pěkně nahřálo.
<rl>
Karel Barel
3.10.2020 09:15http://hydro.chmi.cz/hpps/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307352
Nárůst průtoku během dne je velmi výrazný a následně opět klesá, takže deštěm to bude jen těžko.
Vašek
3.10.2020 10:40 Reaguje na Karel Barel„Situaci jsme začali řešit ihned po ohlášení. K tomu jsme využili zásoby vody z vodní nádrže Bystřička a zvýšili jsme odtok až na patnáctinásobek. Manipulace jsme prováděli i v následujících dnech, aby došlo k naředění škodlivé látky a zabránilo se dalším úhynům ryb. Odběry v místech níže po toku dokazují, že koncentraci kyanidu se nám podařilo takto snížit,“ popisuje zásah generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.
To budou asi ty zuby na grafu pod nádrží.
Velká špička z 26.9. na 27.9. bude mít asi skutečně souvislost s dešti.
Ředit vodu 6 dní po úniku by nedávalo smysl.
Informaci od Povodí chápu tak, že začali upouštět ještě mezi 20.9. s 21.9.
V tomto asi autorka nemanipuluje.
Karel Barel
3.10.2020 12:57 Reaguje na VašekKarel Pavelka
7.10.2020 20:01 Reaguje na Karel BarelViktor Šedivý
3.10.2020 13:41Ať tak či tak, rozhodně to nebyl špatný postup.
rýpal lesní
4.10.2020 10:18 Reaguje na Viktor ŠedivýGalipoli Petr
5.10.2020 11:15 Reaguje na rýpal lesnírýpal lesní
9.10.2020 00:13 Reaguje na Galipoli PetrŽe by v podzemní proudily vyšší kyseliny, nebo snad je to vlivem pekařství ?
Ono se to uvolňuje spíše jinou rovnicí.
Ale zkuste třeba si to přimíchat do sodovky, snad se to odbourá ...
<rl>
Vladan Vinklárek
3.10.2020 14:01Michal Ukropec
3.10.2020 18:14Karel Pavelka
7.10.2020 20:27 Reaguje na Michal UkropecZdeněk Lacina
3.10.2020 21:38Takže fakta - Bystřička pod přehradou průtok 20.9. cca 0,1-0,2 m3, od 15 hod přes 1 m3. V Jarcové se zvýšil průtok ze 2 na 3 m3 v 17 hod., u Dezy tedy předpokládám někdy před půlnocí navýšení ze 3 na 4 m3, o 33%. (Údajné 15násobné navýšení bylo na Bystřičce.)
Kyanid v té době byl ovšem už u Teplic. Tam "vlna" dělala už jen 20% průtoku. Ovšem necelý 1m3 průtoku je na stavu 2-3 cm a ty tam jsou 21.9. ráno vidět!
Není zač.
rýpal lesní
4.10.2020 10:27 Reaguje na Zdeněk LacinaZdeněk Lacina
9.10.2020 16:00 Reaguje na rýpal lesníOstatní s mým příspěvkem nijak nesouvisí, to si pověs někam jinam.
rýpal lesní
13.6.2021 12:12 Reaguje na Zdeněk LacinaPro blbce jen tolik, že když si časové hodnoty křivky průtoku a hodnoty hloubky vody v korytě porováte, jsou si podobné, a korelují právě funkcí konsumpční křivky koraty v daném profilu.
Připuštění Bystřičky a profil Jarcová - pochopitelně se musí lišit, neboť mezi přítokem Bystřičky do Bečvy a Jarcovou je 7 dalších malých přítoků, trumbero.
Nevím, zda jste lékař, právník či stresový manažer ( pro kovové kontrukce třeba ), ale nevíte o věci a odbornosti zhola nic.
<rýpal lesní>
Radim Polášek
4.10.2020 05:00Tak naco tolik humbuku kolem vytrávené Bečvy?
rýpal lesní
4.10.2020 10:29 Reaguje na Radim PolášekMilan G
4.10.2020 11:58 Reaguje na rýpal lesníRadit vám abyste se napil čisté vody nebudu, protože ve vašem případě tudy cesta nevede.
éiceolaí
6.10.2020 12:23 Reaguje na Milan GMilan G
6.10.2020 14:23 Reaguje na éiceolaírýpal lesní
8.10.2020 20:55 Reaguje na Milan GNa dehydrataci si dávám pozor, a od jisté doby i na kyanidy, měl jsem tu čest, několikráte.
Věřte, že při takové práci musíte být fit a obezřetný, projevy jsou dosti rychlé. Takže mne školit nemusíte. Já nemohu za to, že jste se oba, patrně, našli.
<rl>
Milan G
9.10.2020 00:35 Reaguje na rýpal lesnírýpal lesní
22.10.2020 16:37 Reaguje na Milan G<rl>
Lukáš Kašpárek
5.10.2020 07:13 Reaguje na Radim PolášekMilan G
5.10.2020 12:24 Reaguje na Lukáš KašpárekTakže se proberte vy a rychle....
éiceolaí
6.10.2020 12:32 Reaguje na Milan GKarel Pavelka
7.10.2020 20:23 Reaguje na Milan GMilan G
9.10.2020 00:58 Reaguje na Karel PavelkaCo předvídali ochranáři a ekopomatenci od poloviny 80. let 20 stol. za katastrofu? Že ty lesy v budoucnosti nechají sežrat kůrovcem? Chceš snad tvrdit, že není pravda, že ekopomatenci vykřikovali, že kůrovec je přítel lesa? A připoutali se ke stromům, čímž tak zabránili poražení napadených stromů a přičinili se tak o další gradaci lýkožrouta, víš kde se to stalo ne? Budeš tvrdit, že to není pravda? To, že soud označil blokádu jako nezákonnou, také přehlídneš? Budeš tvrdit, že to není pravda?
A pokud někdo tvrdí, že smrkové monokultury jsou nepřítelem, nejen, českých lesů, tak není hloupý, je to idiot, který o lese neví lautr nic asi tak jako ty.
Karel Pavelka
7.10.2020 20:11 Reaguje na Radim PolášekLukáš Kašpárek
5.10.2020 07:11Břetislav Machaček
5.10.2020 09:33nejde, jde ji o to zpochybnit funkci přehrad jako takových a hlavně té
plánované Skaličky. V době sucha řeky s průtokem nadlepšovaným vodou
z přehrad mají neskonale lepší kvalitu vody, než ty bez této možnosti.
To mi žáden aktivista nevymluví, protože to vídám na vlastní oči. Nemít
třeba Vltava celou kaskádu, tak je v Praze v době sucha říčkou a pod
Prahou stokou. Tak se může honosit takřka trvalým průtokem čisté vody
plné ryb obdivované turisty. Naopak řeky bez této možnosti jsou často
potoky plnými předčištěných splašek s napěněnou vodou zapáchající po
fekáliích. Ryby, pokud to stihnou, se stáhnou po proudu na vodnatější
úseky a už se zpravidla ani nevrací. Jinak každý kubík vody v Bečvě
navíc pomohl alespoň zmírnit tuto katastrofu a kopnutí paní z DUHY do
povodí Moravy a vody z přehrady Bystřička je počin hodný ropáka a ne
ekololožky.
Břetislav Machaček
6.10.2020 09:52 Reaguje nanejenom průběžně řeka, ale i přívalové deště a jarní tání
sněhu(pokud nějaký byl). Bez těch přehrad většina vody hned
odteče, nadělá někdy i škody a následně řeka zase vysychá.
Díky přehradě můžeme například rybímu plůdku zabezpečit
dost vody k jeho vývoji a naopak ho uchránit u povodní před
vyplavením na louky a pole. Velké ryby se v proudu udrží, pokud mají na to dost síly a mají se kde přechodně ukrýt.
Před koncentrací splašek při nízkém průtoku v řece se však
neukryje nikdo a pak je třeba řeku dotovat vodou z přehrady. Ten dlouhodobý pokles průtoku nezachrání ani ty mokřady
a malé tůňky. Ty vyschnou většinou taky a nezbývá pak pouze
nic jiného než zásobní prostor přehrad. U nich si budeme
muset zvyknout na to, že nebudou mít stále stejnou výšku
hladiny vhodnou k rekreaci a bude kolísat v závislosti na
vodohospodářských potřebách řek pod nimi. Budou tak řeky
chránit před přívalovými dešti a naopak chránit před tím kriticky nízkým průtokem. To je snad dostatečně logické
vysvětlení i pro absolventy zvláštní školy. Jinak zásahům
do krajiny a zemědělství nebráním, ale vše bohužel samy
nevyřeší z výše uvedených důvodů, protože ani ony nemohou
zachytit všechny přívalové srážky a musí být kombinovány
i s těmi přehradami a polosuchými poldry .
rýpal lesní
8.10.2020 21:31 Reaguje na Břetislav Machaček<rýpal lesní>