https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/barboran-hertlova-jak-upousteni-prehrady-nepomohlo-naredit-kyanid-v-becve
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Barbora Hertlová: Jak upouštění přehrady nepomohlo naředit kyanid v Bečvě

3.10.2020
Přehrada Bystřička.
Přehrada Bystřička.
Foto | Michal Kmínek / Wikimeda Commons
V posledních dnech se oči mnoha ekologů upírají na situaci na řece Bečvě, kam v neděli 20. září uniklo větší množství kyanidu. Únik proběhl někde za průmyslovou zónou ve Valašském Meziříčí, viník je zatím neznámý. V úseku několika desítek kilometrů ale havárie způsobila, že z Bečvy se stala alespoň na několik dní mrtvá řeka. Podle pracovníků Povodí Moravy by ovšem katastrofa byla mnohem horší, kdyby nedocházelo k upouštění vody z přehrady Bystřička. Jenže….
 

...z vyjádření Povodí Moravy vyplývá, že díky existenci přehrady Bystřička mohlo dojít k zvýšení průtoků Bečvy a naředění chemické látky v toku. Pravdou je, že ke zvýšení průtoků na profilu Bystřička pod nádrží dle ČHMÚ opravdu došlo (obr. 1). Problémem je, že už o několik kilometrů níže v místech havárie, na profilu Valašské Meziříčí ba ani na profilu Teplice, není změna průtoku vůbec znatelná. Ať tedy koukáme, jak koukáme, o ředění v místech úniku nemůže být ani řeč.

Obrázek 1: Odtok vody v době úniku kyanidů pod přehradou Bystřička byl minimálně navýšen oproti normálnímu stavu.
Obrázek 1: Odtok vody v době úniku kyanidů pod přehradou Bystřička byl minimálně navýšen oproti normálnímu stavu.

Ptáte se nyní, proč není zvýšený průtok vidět? Vysvětlení nabízí pohled na řeku v souvislosti celého říčního ekosystému (říční krajiny), jak jej definuje guru české říční ekologie profesor Štěrba. Řeka není jen to, co vidíme na povrchu jako tekoucí strouhu v korytě, ale „komunikuje“ i pod povrchem, a to na vzdálenost několika desítek či stovek metrů od koryta. Pokud je v korytě vody málo, „nasává“ řeka vodu z okolí celého říčního ekosystému. Naopak při zvýšení průtoků je voda „předávána“ do podpovrchových reservoárů v blízkém okolí řeky. Až při jejich nasycení se zvedá hladina v korytě. Povodí Moravy kvůli nízkému zvýšení odtoku z přehrady Bystřička tak přispělo pouze k nasycení říční krajiny v nejbližším okolí přehrady, k samotnému ředění nedošlo vůbec nebo jen minimálně (obr. 2).

Obrázek 2: Navýšení průtoku nebylo v místech úniku kyanidů pozorovatelné.
Obrázek 2: Navýšení průtoku nebylo v místech úniku kyanidů pozorovatelné.

K naředění kyanidu v toku došlo až o několik desítek kilometrů níže (i díky dalším přítokům do Bečvy) a podle oficiálních informací se kyanid „zastavil“ nad jezem u železničního mostu v Přerově. Největší zředění zařídilo samotné počasí následující od pátku (25. září) do neděle (27. září), kdy byly na Bečvě zaznamenávány I. a II. povodňový stupeň. Že se život do Bečvy vrátil, potvrzují i obyvatelé Hranic či Přerova, kteří v řece opět pozorují ryby.

Paradoxem situace může být i to, že ke zvýšeným průtokům na Bečvě mohlo přispět částečně i zasycení reservoárů v okolní říční krajině, právě díky vypouštění vody z přehrady Bystřička. Jde ale pouze o spekulaci, nasvědčující dosavadní znalosti fungování říční krajiny.

A proč tedy bylo zmiňováno v téměř každém článku k úniku kyanidů, že Povodí Moravy dělá maximum ředěním vody v toku, pomocí vypouštění vody z přehrady? Že by správce toku neznal teorii o ekosystému říční krajiny, ani další práce profesora Štěrby? Nebo snad neví, že pro smysluplné „zředění“ vypouští vody málo? Či je to jen další střípek k vylepšování obrazu, který v posledních letech u nás přehrady mají? Povodí Moravy dlouhodobě prosazuje postavení přehrady na Bečvě právě mezi Valašským Meziříčím a Hranicemi a až na jedinou obec se místní obyvatelé k výstavbě staví spíše neutrálně nebo záporně. Že by tedy Povodí Moravy chtělo využít i tuto událost k podpoře přehradářské lobby a odpoutat pozornost od samotné havárie…?


reklama

 
foto - Hertlová Barbora
Barbora Hertlová
Autorka je členkou Hnutí DUHA Olomouc. Dlouhodobě se zabývá iniciativou Spojená Bečva či jinými kauzami na Olomoucku a Pobečví. Iniciativa Spojená Bečva vystupuje proti zamýšlené výstavbě přehrady Skalička a navrhuje variantu bočního poldru, který by nejen zachoval unikátní biologické hodnoty říčního ekosystému Bečvy, ale zároveň plnil funkci protipovodňového opatření pro města na jejím toku.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

3.10.2020 08:56
Možná by se na této havárii dal také vyzdvihnout možný přínos navrhované UN. Jelikož se ani do budoucnosti nemůžeme spolehnout na to, že k podobným haváriím nebude docházet, může být ÚN významným faktorem jak snížit rozsah budoucích havárií a tím i škod. Nyní , jak se zdá vytrávením toku ubyl navíc protiargument o přítomnosti kriticky ohrožených živočichů.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:31 Reaguje na Jarek Schindler
Špatné řešení, socialistické...Jediné správné je buď´stálý nezávislý monitoring těchto výpustí s vývodem dat na přílušný orgán sídlíci v regionu (v tomto případě ve VM) nebo uzavřený okruh. Ať si vodu vyčistí a zpětně ji používají a neberou ji z řeky ani do ní nevypouštějí žadné odpadní vody.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.10.2020 10:53 Reaguje na Karel Pavelka
Co je na přehradě socialistického? Přehrady se stavěly dávno před érou socialismu a stavěli je i v jiných režimech.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

9.10.2020 00:34 Reaguje na Karel Pavelka
tleskám :-)
Odpovědět
rl

rýpal lesní

9.10.2020 00:34 Reaguje na Jarek Schindler
Jarku, je v tom háček. Pokud tato nádrž bude sloužit pro vodárenské či vodohospodářské/zemědělské využití, v případě takového průšvihu je daný průšvih o řád větší. Za druhé - pokud bude sloužit k plavbě v rámci DOL, posunuje se tento problém do systému zdrží a systému DOL, včetně vodních zdrojů které jsou vodním prostředím napájeny či s ním propojeny ( pitné vody ). Za třetí - alternativní poldr pod Valašským Meziříčím by běžný průtok v případě havarie nezachycoval. Za čtvrté - v případě nutnosti něco naředit si je nutné uvědomit, že je potřeba působit na vyšší ochranu toku, ne na nařeďování havarijního stavu. Nařeďování VZ nezná a zakazuje. Že tak bylo operativně možné, je rozumné využít, ale za opatření to vzít nelze. Za páté - poslední věta svědčí ve prospěch dílčího závěru článku, ač se to některým líbí nebo ne. <rl>
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 10:41 Reaguje na rýpal lesní
Rýpale já to prostě vidím trochu jinak. Dol se snad zastaví u té Ostravy. Na prodloužení splavnosti mají zájem hlavně Poláci a nesou většinu nákladů. Je to i protipovodňové opatření a já se jim po povodních v roce 1997 zas tak moc nedivím. Přehradu nemají kde postavit a zemědělská půda je pro ně svatá.
Pokud se mění struktura srážek a předpokládají se srážky s větší intenzitou, tak to žádná půda , byť se sebelepší vsakovací schopnosti, nezadrží. My se vůbec chováme jako by v minulosti žádná povodeň nebyla. No a ony ty povodně byly a dost velké. Není to tedy pouze otázka posledních let ani pouze otázka současné schopnosti půdy zadržet vodu.
Dal si je třeba uvědomit jak vypadá naše současná krajina a zástavba v ni. Většinou na nějaké meandrující toky není místo. Poldry zaplavují nejcennější půdy a přitom neslouží v době sucha vlastně k ničemu. Pardon, množí se tam dobře komáři, atd.
Na zajištění vyšší ochrany toku Beřvy bylo času dost. Proč tam nejsou na výpustích nějaká měřící zařízení. Ty výpusti chemikálií se tam dají předvídat. S monitoringem a uzavřenými okruhy pana Pavelky navíc samozřejmě souhlasím. Toto by mělo být především v zájmu ČIŽP. Netvrdím, že nařeďování VZ zná a osobně jeho učinnost nemám zrovna "srovnanou".
No a poslední věta? Chce snad paní říci, že si to snad otrávilo povodí? Na rozdíl od ochranářů to povodí alespoň nějak reagovalo. ČIŽP reagovala v době kdy nevěděla co vůbec řeku otrávilo prohlášením kdo to nebyl. To je pro mě zajímavé. No a s tím, že vytrávením jeden argument odpadá? No opravdu odpadá. Argumentovat něčím co mělo být a přitom již není, prostě nejde.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

22.10.2020 16:30 Reaguje na Jarek Schindler
Nesouhlasím, a pokusím se objasnit, proč.
1. Poláci nevystupují jako investoři ani netlačí DOL u samospráv. V ostravské ODS je Topolánek a šíbři známí dosti dlouho. A ekologie je pro ně dlouhodobě sprosté slovo. Takže Polsko jako toho, kdo to dal na stůl, škrtám.
2. Povodně a plavba spolu dohromady nejsou, takže tato připomínka je lichá. Naopak, plavební dráhu je potřeba před povodněmi ochránit, nebo plavbu přerušit. Určitě nelze povodně vést přes objekty plavby.
3. Srážky a jejich rozdělení je klimatický problém, založený vztahem civilizace k přírodním podmínkám a možnostem ( či spíše nemožnostem ) zasakování a retence vody v krajině. Extrémní srážky jsou prokazatelně příčinně zaviněny porušením malého oběhu v krajině, tzv. právě krajinotvorbou naší civilizace. Soustřeďováním toků do koryt a oststními vlivy je pak veden tlak na řešení velkostavbami, přičemž poté jsou ty vybetonované koryta. A to je zásadní problém.
4. Meandry - to je známá věc, ale jsou místa, kde jsou a světe div se, územní plánování s nimi alespoň trochu i počítá. DOL je však trasa dle plavebních parametrů a rovných úseků s oblouky o příslušných poloměrech. Takže DOL situaci ještě zhorší.
5. Komáři, ač je nemilujeme jsou cennou potravou pro ptactvo, a je jich méně a těch ptáků ubývá. Hubení na břeclavsku postřikem je faktem, pokud jsou před nebo v souběhu povodně. V okolí Moravy třeba se kácí i vysušují další území a dělá se z něj urbanizovaná krajina ( lužní les na suchý park ), snižuje se koeficient zasakování na ploše, a tak bych mohl pokračovat ... Před lety bylo běžné pozorovat netopýry, jak loví hmyz večer, dnes je jediné povyražení pozorovat družice amerického pitomce. Jistě, někdo má rád civilizaci a zapomenul, odkud vzešel. A kdyby se vrátil do přírody bez vymožeností, tak by tam pošel.
6. K Bečvě a otravě : Všechno to bylo i navrženo, pantátové upozorněni i zčásti realizováno. K ostatnímu si přečtěte, co jste napsal v úvodním a srovnejte si sám, kritika vám opravdu nedělám :-)
7. To se zeptejte autorky. Je však pravdou, že situace jde investoru nádrže ( ať poldru či VN ) k duhu tím, že mizí argument chráněných živočichů, které otrava redukovala. Argumentovat tím že je logické, že zmizela argumentace a brát to za stav skoro žádoucí, či takto jej jen přijmout, je sice logika, ale poněkud zvrácená.
8. Kdyby tam byly ty uzavřené okruhy, máte pravdu, že by s tím problém odpadl. Ale to je o těch podnikatelích, ekonomice, nákladech a také politicích.
Nekritizuji postup ČIŽP ani Povodí, právě v tom se dopouštíte omylu, že mi podsunujete tento názor. Pouze konstatuji, že autorka článku upozornila na jeden aspekt toho, co opravdu nastalo, a i vy jste svojí argumentací takový názor potvrdil.
9. Že podniky Povodí jsou prodlouženou rukou investora nádrží, je nasnadě. Takže příčinná souvislost tam je, i když by bylo chybou takový fakt uvést jako obvinění. Avšak komu ku prospěchu - to je to, čeho se autorka dotkla. A zdá se, že velmi citlivě, i tak to některé pány zřejmě pěkně nahřálo.

<rl>
Odpovědět
KB

Karel Barel

3.10.2020 09:15
Ten nárůst průtoku je evidentní, ale až 26., což autorka zjevně záměrně neuvedla, protože se jí to nehodilo do narativu. Nicméně, každý si to ještě může ověřit na odkazu níže
http://hydro.chmi.cz/hpps/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307352
Nárůst průtoku během dne je velmi výrazný a následně opět klesá, takže deštěm to bude jen těžko.
Odpovědět
Va

Vašek

3.10.2020 10:40 Reaguje na Karel Barel
Na povodí uvádějí toto:

„Situaci jsme začali řešit ihned po ohlášení. K tomu jsme využili zásoby vody z vodní nádrže Bystřička a zvýšili jsme odtok až na patnáctinásobek. Manipulace jsme prováděli i v následujících dnech, aby došlo k naředění škodlivé látky a zabránilo se dalším úhynům ryb. Odběry v místech níže po toku dokazují, že koncentraci kyanidu se nám podařilo takto snížit,“ popisuje zásah generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

To budou asi ty zuby na grafu pod nádrží.
Velká špička z 26.9. na 27.9. bude mít asi skutečně souvislost s dešti.

Ředit vodu 6 dní po úniku by nedávalo smysl.
Informaci od Povodí chápu tak, že začali upouštět ještě mezi 20.9. s 21.9.

V tomto asi autorka nemanipuluje.
Odpovědět
KB

Karel Barel

3.10.2020 12:57 Reaguje na Vašek
Kianid se prokázal až 24. dle oznámení ČIŽP. Odpouštět vodu dříve, než je známá příčina, asi nedává moc smysl, protože by to samotný zásah mohli spíše zkomplikovat či znemožnit. Ale k detailní komunikaci přístup nemám.. Nicméně že by ten razantní peak byl díky dešti, o tom dost pochybuji.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:01 Reaguje na Karel Barel
NO tak ryby hynuly už 20.9.2020.To, že něco zjištila ČIŽP až 24.9.2020, je dost podezřelé. Koncentrace kyanidů byla prý 1,5 mg/l (Zdroj.Rybáři Hustopeče/B.), kolik asi byla 20.9.2020?
Odpovědět
va

vaber

3.10.2020 09:16
a to jako tam tu vodu neměli pouštět ,to chtěla autorka navrhnout
Odpovědět

Viktor Šedivý

3.10.2020 13:41
No, milá autorko, tak jste si plivla. Ale také Vám při psaní textu mohlo dojít, že je celkem jedno, kam ta vypouštěná voda tekla - pokud podle Vás zmizela všechna v "podzemních rezervoárech, je to přece také dobře. Díky tomu se tam méně vsakovala voda s kyanidem. Možná tedy nebylo tak rychlé vyčištění vlastního toku, zato bude méně pomalu se uvolňujících reziduí v okolí.
Ať tak či tak, rozhodně to nebyl špatný postup.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.10.2020 10:18 Reaguje na Viktor Šedivý
Pane Šedivý, neplivla. Popsala relevantní průběh. Do propustného podloží samozřejmě voda z toku zasakovala, a nikoliv méně. Rezidua v podloží zůstanou a není jich v absolutní hmotnosti méně, toliko se tím do jisté míry snížila jejich koncentrace. A budou se opravdu postupně uvolňovat. Tím se dá odůvodnit správnost užití zvýšení průtoku, ovšem, jak dokladováno, velký dopad to nemělo. Na množství CN(-) v hmotnostním vyjádření v prostředí to vliv nemělo. Akorát se problém posunul do spodních ( pitných ?, podzemních krasových ? ) nebo obecných podzemních vod. Ale souhlasím, že to byl v té chvíli logický postup správce toku, který nadlepšil průtok na průtok obvyklý. Zdá se, že umíte Archimedův zákon. Ještě existoval i nějaký pan Darcy. Souhlasím, že to nebylo chyba, tam trochu přicmrndat. <rl>
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

5.10.2020 11:15 Reaguje na rýpal lesní
Štěstí v neštěstí je, že kyanidy jsou docela nestálé a rychle (v řádu hodin až dnů) podléhají oxidaci na uhličitany. Takže nějaké dlouhodobější znečištění spodních vod opravdu nehrozí.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

9.10.2020 00:13 Reaguje na Galipoli Petr
Můžu prosím já zvědavec vědět, kam pán chodil na hodiny chemie ? :o)
Že by v podzemní proudily vyšší kyseliny, nebo snad je to vlivem pekařství ?
Ono se to uvolňuje spíše jinou rovnicí.
Ale zkuste třeba si to přimíchat do sodovky, snad se to odbourá ...
<rl>
Odpovědět
rl

rýpal lesní

9.10.2020 00:17 Reaguje na rýpal lesní
(OCN) / CO3
Odpovědět
VV

Vladan Vinklárek

3.10.2020 14:01
Myslím, že tento článek je dokonalý příklad špatné práce s daty. Navýšení průtoku pod Bystřičkou znamenalo zvýšení průtoku v Bečvě o několik m3/s. A zvýšení průtoku o několik m3/s se v profilu Valašské Meziříčí natož pak v profilu Teplice se projeví jen minimálním nárůstem hladiny na hranici chyby měření.



Odpovědět
MU

Michal Ukropec

3.10.2020 18:14
Jsem starý a natvrdlý. Pochopil jsem soudružku ekologistů správně, že kyanid vylilo povodí Moravy aby prosadilo další přehradu? Jinak jako autorizovaný vodohopodář mohou potvrdit, že autorka je ekologistka.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:27 Reaguje na Michal Ukropec
NO tak to je přece zcela jasné, že v pozadí chování PM jsou přehrady a hlavně Skalička. Jenže v té lokalitě je tolik vzácných druhů živočichů, že to budou těžko prosazovat..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 10:50 Reaguje na Karel Pavelka
No už nejsou.
Odpovědět
ZL

Zdeněk Lacina

3.10.2020 21:38
Autorka nemá pravdu. Upouštění Bystřičky nepomohlo ale z jiného důvodu, než jsou průsaky do okolí řeky. Především ovšem autorka prokazuje zásadní neznalosti až manipulace. Sledovat výšku hladiny, když mluvíme o průtoku?!
Takže fakta - Bystřička pod přehradou průtok 20.9. cca 0,1-0,2 m3, od 15 hod přes 1 m3. V Jarcové se zvýšil průtok ze 2 na 3 m3 v 17 hod., u Dezy tedy předpokládám někdy před půlnocí navýšení ze 3 na 4 m3, o 33%. (Údajné 15násobné navýšení bylo na Bystřičce.)
Kyanid v té době byl ovšem už u Teplic. Tam "vlna" dělala už jen 20% průtoku. Ovšem necelý 1m3 průtoku je na stavu 2-3 cm a ty tam jsou 21.9. ráno vidět!
Není zač.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.10.2020 10:27 Reaguje na Zdeněk Lacina
Sám jste odpověděl sobě, když užíváte druhou osu konsumpční křivky. Nicméně, argumentovala správně. A jak víme, nebyla to DEZA. Jsem jen zvědav, kdy se uvolní data z dopočítání průtoku a koncentrací ČIŽP a PČR a HZS a zváží se to, co jsem uvedl jinde. Jistý pan Berg přesně jako místní ukázal, odkud to šlo a vzorky na výusti jsou odebrány. K organizaci prací se nebudu vyjadřovat, to se zeptám těch, kteří to řeší. Ale v takových případech jsou dvě skupiny, jedna měří objem škodliviny v jednom profilu, druhá běží proti proudu a vzorkuje. Měli by to umět i na PMs.p. i v ČIŽP. Mimochodem, před lety ( 2001 ) jsem jistému panu řešícímu Čistou Bečvu z OPŽP důtklivě doporučil stabilní odběráky na profilech kanalizace Tesly i na výusti DEZY a ještě někde, kdyby byly, bylo by jasno do hodiny. Tak pěkný den přeji. <rýpal lesní>
Odpovědět
ZL

Zdeněk Lacina

9.10.2020 16:00 Reaguje na rýpal lesní
Argumentovala nesmyslně. Jal bych se tu polemizovat s argumenty, jenže ty žádné neuvádíš. Proto jen shrnu ty svoje - z bystřičky vypustili navíc 1m3, za 2 hodiny byly v Jarcové navíc 2 m3.
Ostatní s mým příspěvkem nijak nesouvisí, to si pověs někam jinam.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.10.2020 05:00
Články zelených kolem Bečvy už za současného stavu vnímám pouze jako krokodýlí slzy a dolování voličské přízně. Tisicinásobně větší katastrofa než ono vytvávení pár desítek kilometrů toku Bečvy probíhá v našich lesích skrz kůrovce a protože smrkové lesy jsou pro naše zelené fuj, je tato katastrofa zelenými spíš podporována.
Tak naco tolik humbuku kolem vytrávené Bečvy?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

4.10.2020 10:29 Reaguje na Radim Polášek
Podle vás to asi udělali zelení, aby si zvedli volební preference. Napijte se trochu čisté vody, snad to pomůže. Dehydratace je sviňa. <rl>
Odpovědět
MG

Milan G

4.10.2020 11:58 Reaguje na rýpal lesní
Přečetl jsem si příspěvek pana Poláška několikrát, následně si ho přečetlo ještě několik lidí a ani jeden v něm neviděl větu, kde by psal, že to udělali zelení aby si zvedli volební preference. Dokonce to ani náhodou z toho textu nevyplývá.

Radit vám abyste se napil čisté vody nebudu, protože ve vašem případě tudy cesta nevede.
Odpovědět
éi

éiceolaí

6.10.2020 12:23 Reaguje na Milan G
Pokud jsi to potřeboval přečíst opakovaně, tak by ses taky měl napít čisté vody. Ale s ohledem na tvoji reakci to asi stejně nepomůže...
Odpovědět
MG

Milan G

6.10.2020 14:23 Reaguje na éiceolaí
A hele druhý kašpárek, další ekopomatenec, jak dlouho ti trvalo než jsi zplodil ten blábol? No tobě už nepomůže vůbec nic, u tebe je zcela evidentně zanedbaná výchova v mládí a s tím v tvém případě už nejde dělat nic.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:24 Reaguje na Milan G
Z kterého ústavu jste utekl?
Odpovědět
rl

rýpal lesní

8.10.2020 20:55 Reaguje na Milan G
Pane Milane G, prosím, zvažte rozpor mezi kauzalitou, příčinou a následkem, a pochopíte, že moje poznámka k napití vody byla míněna tak, že jsem měl obavu o unavenost páně Poláška. Protože za normálních okolností by běžně uvažující občan takovou hloupost při korektním uvažování prostě nenapsal. A pro vás to platí též.
Na dehydrataci si dávám pozor, a od jisté doby i na kyanidy, měl jsem tu čest, několikráte.
Věřte, že při takové práci musíte být fit a obezřetný, projevy jsou dosti rychlé. Takže mne školit nemusíte. Já nemohu za to, že jste se oba, patrně, našli.
<rl>
Odpovědět
MG

Milan G

9.10.2020 00:35 Reaguje na rýpal lesní
Přestaňte se schovávat za snůšku vzletných slov. Vy jste pana Poláška obvinil z něčeho co neřekl, takže vaše obavy z unavenosti p. Poláška nebyly vůbec namístě. Že nechápete význam psaného textu jste už dokázal, zbytek jsou jen bezvýznamné kecy.
Odpovědět
rl

rýpal lesní

22.10.2020 16:37 Reaguje na Milan G
Pan Polášek tu nadsázku jistě pochopil a došlo mu, že to nebylo myšleno špatně. Ale jedna glásná trouba ( M.G. ) otravuje a snaží se zlobit jako malé děcko.
<rl>
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.10.2020 07:13 Reaguje na Radim Polášek
Jo tak zelení podporují kůrovcovou kalamitu? Zajímavé ohýbání reality.... vzpamatujte se člověče...
Odpovědět
MG

Milan G

5.10.2020 12:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, zcela jednoznačně podporují, pod hesly kůrovec je přítel lesa nebo kůrovec je lékař lesa se neskrývá nic jiného. Možná to nevíte, ale smrk je největší nepřítel zelených chomoutů.

Takže se proberte vy a rychle....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

6.10.2020 11:37 Reaguje na Milan G
Jste hloupý...
Odpovědět
MG

Milan G

6.10.2020 14:19 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jste blbý....
Odpovědět
éi

éiceolaí

6.10.2020 12:32 Reaguje na Milan G
Kůrovec je hlavně jeden z ukazatelů špatného lesního hospodaření v ČR. A smrkové monokultůry jsou nepřítelem (nejen) českých lesů.
Odpovědět
MG

Milan G

6.10.2020 14:24 Reaguje na éiceolaí
Jseš hloupý....
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:23 Reaguje na Milan G
NO to jsi nespíše Ty. V lesích zřejmě nechodíš. Pan má velkou pravdu...
Odpovědět
MG

Milan G

9.10.2020 00:58 Reaguje na Karel Pavelka
Klidně se s tebou vsadím, že jsem v těch lesích po ČR toho nachodil daleko víc než ty, ty vemeno.

Co předvídali ochranáři a ekopomatenci od poloviny 80. let 20 stol. za katastrofu? Že ty lesy v budoucnosti nechají sežrat kůrovcem? Chceš snad tvrdit, že není pravda, že ekopomatenci vykřikovali, že kůrovec je přítel lesa? A připoutali se ke stromům, čímž tak zabránili poražení napadených stromů a přičinili se tak o další gradaci lýkožrouta, víš kde se to stalo ne? Budeš tvrdit, že to není pravda? To, že soud označil blokádu jako nezákonnou, také přehlídneš? Budeš tvrdit, že to není pravda?
A pokud někdo tvrdí, že smrkové monokultury jsou nepřítelem, nejen, českých lesů, tak není hloupý, je to idiot, který o lese neví lautr nic asi tak jako ty.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:11 Reaguje na Radim Polášek
Skutečně úsměvné, jak je Vaše vyjádření hloupé. Od Poloviny 80. let 20. století ochranáři a ekologové brojili proti upřednostňování smrku v našich lesích a předpovídali tuhle katastrofu, i když poněkud později o 10-20 let. Literární zdroje na to mám, ale nebudu je uvádět... Takže co chcete? Aby sázeli lesy? Myslím, že by byli hloupí...I tak nestíhají pečovat o daleko hodnotnější přírodní lokality.A pokud se divíte, proč tolik humbuku kolem Bečvy, tak o ní prd víte a neměl byste zde tedy diskutovat. Objasňovat Vám kvality přírodou "zpřírodněného" toku Bečvy mezi Choryní a Hustopečemi nad Bečvou a u Špiček Vám nemíním....
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

5.10.2020 07:11
Paní Hertlová má samozřejmě NAPROSTOU PRAVDU a povodí Moravy jde přesně o to, co píše. Jen o PR aktivitu na podporu přehradnické lobby......
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.10.2020 09:33
Já aktivistku z Duhy zcela pochopil. Jí až tak o ty ryby otrávené kyanidem
nejde, jde ji o to zpochybnit funkci přehrad jako takových a hlavně té
plánované Skaličky. V době sucha řeky s průtokem nadlepšovaným vodou
z přehrad mají neskonale lepší kvalitu vody, než ty bez této možnosti.
To mi žáden aktivista nevymluví, protože to vídám na vlastní oči. Nemít
třeba Vltava celou kaskádu, tak je v Praze v době sucha říčkou a pod
Prahou stokou. Tak se může honosit takřka trvalým průtokem čisté vody
plné ryb obdivované turisty. Naopak řeky bez této možnosti jsou často
potoky plnými předčištěných splašek s napěněnou vodou zapáchající po
fekáliích. Ryby, pokud to stihnou, se stáhnou po proudu na vodnatější
úseky a už se zpravidla ani nevrací. Jinak každý kubík vody v Bečvě
navíc pomohl alespoň zmírnit tuto katastrofu a kopnutí paní z DUHY do
povodí Moravy a vody z přehrady Bystřička je počin hodný ropáka a ne
ekololožky.
Odpovědět
rd

5.10.2020 21:22 Reaguje na Břetislav Machaček
Nu dobrá, ale čím ty nové přehrady chcete naplnit? Stačí se projít kolem každé přehrady a podívat se nad hladinu, uvidíte tam metrovou stopu, která značí, že vody je málo. On sice zní hezky, že se upustí voda z přehrady a pod tím bude krásný čistý tok plný vody, ale nejdřív je nutné něčím tu přehradu naplnit, jinak z toho nakonec bude zelená stoka stejná jako ta řeka pod ní. Nejsem odborník na vodohospodářství ani zanícený ekolog, ale přemýšlím hlavou a nechávám emoce stranou. Myslím si, že v dnešní době, kdy celá krajina trpí suchem a není schopna naplnit stávající přehrady je bezpředmětné přemýšlet o stavbě dalších, leda by sme tam všichni chodili čůrat. Je potřeba udělat jiná řešení, která zadrží vodu v krajině a začal bych u zemědělství.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.10.2020 09:52 Reaguje na
Pokud přemýšlíte hlavou, tak víte, že přehradu plní
nejenom průběžně řeka, ale i přívalové deště a jarní tání
sněhu(pokud nějaký byl). Bez těch přehrad většina vody hned
odteče, nadělá někdy i škody a následně řeka zase vysychá.
Díky přehradě můžeme například rybímu plůdku zabezpečit
dost vody k jeho vývoji a naopak ho uchránit u povodní před
vyplavením na louky a pole. Velké ryby se v proudu udrží, pokud mají na to dost síly a mají se kde přechodně ukrýt.
Před koncentrací splašek při nízkém průtoku v řece se však
neukryje nikdo a pak je třeba řeku dotovat vodou z přehrady. Ten dlouhodobý pokles průtoku nezachrání ani ty mokřady
a malé tůňky. Ty vyschnou většinou taky a nezbývá pak pouze
nic jiného než zásobní prostor přehrad. U nich si budeme
muset zvyknout na to, že nebudou mít stále stejnou výšku
hladiny vhodnou k rekreaci a bude kolísat v závislosti na
vodohospodářských potřebách řek pod nimi. Budou tak řeky
chránit před přívalovými dešti a naopak chránit před tím kriticky nízkým průtokem. To je snad dostatečně logické
vysvětlení i pro absolventy zvláštní školy. Jinak zásahům
do krajiny a zemědělství nebráním, ale vše bohužel samy
nevyřeší z výše uvedených důvodů, protože ani ony nemohou
zachytit všechny přívalové srážky a musí být kombinovány
i s těmi přehradami a polosuchými poldry .
Odpovědět
rl

rýpal lesní

8.10.2020 21:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane, nevím, čím se profesně zabýváte, ale buďte ubezpečen, že paní autorka s výjimkou toho, že použila neprávně veličinu plnění profilu místo průtoku ve své argumentaci ( obr ), nechybovala. A její dílčí vývod mohu poměrně dosti brát ( i ve smyslu článku ) za důvodný. Naproti tomu, podsunujete jí naprosto nepodloženě tvrzení, kterého se ovšem nedopustila, a útočíte na ekologický pohled na funkci přirozeného režimu toku a na ekology a lidi, kteří jsou aktivní v ochraně přírody. Jako názor to vzít můžu, jako její osočení nikoliv. V profesi spojené s vodním hospodářstvím ani s toky žádného Břetislava Macháčka ani Machačka neznám, a nezakopnul jsem o něj celých 46 let. Našel jsem jen profil na FB a to byl asi nějaký absolvent zvláštní školy. Tak zkuste uvést, co máte za zkušenosti, zda alespoň chodíte na ryby. Tvrzení o VN s účelovým užitím pouze s funkcí zásobního prostoru rozesměje každého, kdo se jen na rok něčím podobným vážně zabýval. Že je Skalička vyvolána potřebou zdroje vody pro DOL si cvrlikají i vrabci. Mimochodem, tento hloupý názor je slyšet od pracovníků PM s.p. cca půl roku ( spíše od jejich politických pracovníků ). Nepochopili totiž, že povodňové špičky sráží úplně jiné vrstvy objemů nádrže. A vy argumentujete stejně. Souhlas toliko s vaší poslední větou.
<rýpal lesní>
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 15:08 Reaguje na
Pán si nevšiml, že to 500leté sucho, se jaksi nekoná? Ono naprší a steče i do těch přehrad.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.10.2020 20:21 Reaguje na Jiří Daneš
Jen uvádíte, jak chabé máte znalosti. Nebo Alzheimer? To že letos je srážkově nadnormální rok neznamená, že není sucho v dlouhodobém průměru. Nedělejte si tady ostudu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

8.10.2020 11:02 Reaguje na Karel Pavelka
Sucho v dlouhodobém průměru. Tím tedy chcete říci, že se ty přehrady nemají čím naplnit?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist