Česká komora architektů: Česká sídla se musí připravit na extrémní projevy počasí, nejen na vedra
Přečtěte si také |
Česká komora architektů: Deset bodů pro dobré řízení obce (teze ke komunálním volbám)
Zásadním nástrojem je proto promyšleně rozvíjet nejen nové, ale zejména vystavěné prostředí — budovy, veřejná prostranství, infrastrukturu i krajinu kolem sídel. Je nezbytné zejména:
-
• navrhovat veřejná prostranství s menším podílem přehřívaných povrchů a s větším prostorem pro stromy, stín a příjemné mikroklima,
-
• zadržovat vodu v sídlech, podporovat vsakování, odpar, vodní prvky a dostupné koupací plochy,
-
• omezovat tepelné ostrovy ve velkých areálech administrativy, obchodu, výroby, technické infrastruktury a sportovišť,
-
• využívat zeleň na budovách, střechách, zdech, balkonech a lodžiích jako přirozenou ochranu proti přehřívání,
-
• u veřejných staveb a větších rekonstrukcí už v přípravě projektu prověřovat odolnost vůči horku, suchu, přívalovým dešťům a výpadkům energií,
-
• navrhovat veřejné stavby tak, aby mohly mít více funkcí — například sportovní hala může běžně sloužit sportu a komunitě a v krizi také jako centrum krizové odolnosti,
-
• připravovat vybrané veřejné budovy na dočasný ostrovní provoz s vlastním zdrojem energie, vody a základním zázemím pro obyvatele obce i okolních sídel,
-
• pečovat o krajinu kolem sídel jako o přirozenou ochranu před horkem, suchem, povodněmi a dalšími extrémními jevy,
-
• podporovat dopravu, která méně zatěžuje ovzduší a nepřispívá k přehřívání měst,
-
• využívat místní data o teplotách, srážkách, vodě, zeleni a skutečném provozu budov, aby se opatření nenavrhovala obecně, ale podle podmínek konkrétní lokality.
Součástí kvalitní přípravy projektu by mělo být také posouzení rizikových aspektů záměru z pohledu extrémních výkyvů počasí. Nejde o zbytečnou administrativu, ale o praktické prověření, zda budova, veřejný prostor nebo infrastruktura obstojí i v podmínkách, které budou v dalších letech častější a náročnější.
ČKA zároveň považuje za důležité, aby se odolnost sídel stala součástí veřejné debaty před komunálními volbami. Občané i média by se měli ptát jednoduše: Jaký má obec plán, aby její veřejná prostranství, budovy a infrastruktura lépe zvládaly horko, sucho i krizové situace? Kdo bude tato opatření koordinovat? A jak se promítnou do konkrétních investic?
„Nestačí obecně mluvit o klimatu. Obce, jejich organizace i kandidáti do komunálních voleb by měli jasně říct, jak chtějí připravit veřejná prostranství, budovy a infrastrukturu na horko, sucho a další extrémní projevy počasí. Právě teď je chvíle udělat z odolnosti sídel jedno z témat komunálních voleb,“ apeluje Petr Lešek, předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost.
Na těchto aktivitách se podílejí autorizovaní architekti, urbanisté a krajinářští architekti. Zásadním partnerem samosprávy pro koordinaci tématu napříč projekty, správci infrastruktury i městskými organizacemi je městský nebo obecní architekt.
Česká komora architektů na toto téma upozorňuje dlouhodobě také ve svých dubnových materiálech Teze ČKA pro udržitelné obce a města a Komunální politiky architektury pro obce v ČR.
reklama
Petr Lešek, předseda pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost, a Lukáš Janáč, člen pracovní skupiny ČKA pro udržitelnost.

Česká komora architektů: 10 tezí, Jak zvýšit odolnost budov a měst vůči krizím
Adaptační opatření v Ostravě
Evropská komise nejspíš navrhne větší flexibilitu systému emisních povolenek ETS 1
Regiony na severu Itálie znovu trápí sucho, do Pádu se vlévá voda z moře