Česká společnost ornitologická: Ptačí hodinky se zúčastnilo 23 tisíc dobrovolníků, zatím nahlásili 550 tisíc ptáků

Loni se celkový počet sčítání vyšplhal na rekordních 24 444 od 35 274 lidí. „Nejvíce lidí se Ptačí hodinky dlouhodobě účastní v neděli, tedy poslední sčítací den. I letos to tak bylo. Důvodem je možná i to, že právě v neděli teploty klesly pod nulu, někde i nasněžilo a na krmítka proto létalo více ptáků, takže lidé měli větší motivaci se zúčastnit. Nicméně i nulový počet ptáků na krmítku je pro Ptačí hodinku důležitý výsledek a dozvíme se tak, kde ptáci chybí,“ sděluje Tuháček.
Průběžné výsledky zde: ptacihodinka.cz/vysledky-tabulka/
Účastníci při hodinovém pozorování zapisovali vždy nejvyšší počet současně spatřených jedinců od každého druhu. I když ke sčítání nebylo nutné ani vlastnit krmítko, většina sčítání pochází právě z jejich okolí. „Podle průběžných výsledků je zatím na prvním místě mezi nejčastěji pozorovanými druhy sýkora koňadra, kterou následují sýkora modřinka a kos černý,“ říká Tuháček.
Ornitologové během víkendu také vyzývali účastníky k zaslání fotografií ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek a ke zhlédnutí jsou na Flickru ČSO. Lidé mohou i nadále nahrávat fotografie.
Pomocí dlouhodobého projektu ČSO ve spolupráci s veřejností zjistí, které druhy ptáků zimují v Česku v blízkosti lidí a jak se to v průběhu času mění. Ornitologové mohou získaná data porovnávat nejen meziročně, ale i mezistátně. Svou Ptačí hodinku ve stejný termín organizují ornitologové v Rakousku, Bavorsku, Švýcarsku, na Slovensku a v Srbsku.
Výsledky uplynulých ročníků jsou k dispozici na webu ptacihodinka.cz/vysledky
Přečtěte si také |

Ptačí hodinka je sice už za námi, ale krmítko bychom měli i nadále sledovat a pečovat o něj. „Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň je potřeba pozorování ohlásit na birdlife.cz/choroby-formular, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.
Ptačí hodinka je pouze jedním z programu občanské vědy ČSO, do kterých se může veřejnost zapojit. Další programy jsou na https://www.birdlife.cz/obcanska-veda/.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
smějící se bestie
13.1.2025 13:43za to predátorů víc než dost, sojky, straky, toulavé kočky a k tomu osvícené cesty v parku celou noc !
Břetislav Machaček
15.1.2025 09:47už jsou pouhé zlomky původního stavu drobného ptactva. Výsledky "dobré"
práce ochrany predátorů mají na tom nemalý podíl a taky ta sterilita
současné přírody. Schází potrava a hlavně klid při rozmnožování, kdy jsou
hnízda pleněna chráněnými predátory. A to tu ještě není rok 2030, kdy
dojde na zákaz "největších krmítek"(skládek)! Pak se predátoři a všežravci
na krátkou dobu přemístí do okolní přírody a dokonají dílo zkázy. Pak
bude řada i na nich a bude definitivně dokonáno. Nedá se nic dělat, když
"odborníkům" schází sebereflexe a přehodnocení názorů na predaci a na
sterilitu přírody. Měli by do nebe vychvalovat pastvu a neohrožovat
chovy pár desítkami vlků, kteří odrazují od chovu drobnochovatele. Měli
by propagovat celoroční polní hnojiště a různé rygoly s močůvkou, jaké
známe z minula, které byly plné hmyzu tolik potřebného pro ptáky. Já
tak opravdu nemohu jinak, než být škarohlíd, protože to vidím letos
katastroficky a při neústupnosti "odborníků" naději na nápravu nevidím.
