Connie Hedegaardová: Rozpočet EU – zeštíhlený a zelený
27.7.2011
Významným nárůstem výdajů souvisejících se změnou klimatu vyjadřuje návrh rozpočtu Evropské komise jednoznačným způsobem závazek přijatý ve prospěch udržitelného růstu a přeměny Evropy na společnost s nízkými emisemi uhlíku.
Jak nejlépe vynaložit peníze daňových poplatníků v Evropské unii? To bylo hlavní otázkou při přípravě návrhu víceletého rozpočtu, který Evropská komise předložila na konci června.
V době, kdy se některé členské státy potýkají se závažnými rozpočtovými problémy a přísnými úspornými opatřeními, je důležité, abychom zaměřili evropskou spolupráci na oblasti, které jsou přínosem pro většinu členských států, a na problémy, jež nemohou vyřešit jednotlivé země samy – jinými slovy tam, kde existuje jasná přidaná hodnota EU.
Jaké oblasti to jsou? Zeptáme-li se Evropanů, nejsou na pochybách: z nedávného průzkumu vyplývá, že téměř devět z deseti Evropanů souhlasí s tím, aby se vyčlenilo více finančních prostředků EU na činnosti spojené s životním prostředím a klimatem.
V současném rozpočtu EU již byly věnovány finanční prostředky na investice a činnosti související s klimatem, jako např. na výstavbu větrných turbín, lepší připojení k síti, výstavbu měst šetrnějších ke klimatu apod. Dnes je však záležitostem spojeným s klimatem věnováno stále pouze přibližně 5–7 % současného rozpočtu EU.
Aniž by se změnil celkový rozpočet na období 2014–2020 v reálném vyjádření, náš návrh doporučuje zvýšit podíl výdajů souvisejících s klimatem alespoň na 20 % celkového rozpočtu EU.
Tento významný nárůst odráží klíčový význam této politické priority pro Evropu v boji proti změně klimatu přeměnou Evropy na čisté a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Vyznačuje se však rovněž změnou paradigmatu.
Ačkoli výhody přechodu na nízkouhlíkovou společnost (např. nižší účty za energii, zvýšení energetické bezpečnosti, čistší města, lepší zdraví a nová pracovní místa) jasně převáží nad náklady, k tomu, aby se touto cestou mohlo pokračovat, budou zapotřebí rozsáhlé počáteční investice. Přechod vyžaduje rovněž změny ve všech hlavních odvětvích hospodářství.
Abychom tedy byli úspěšní, musíme integrovat nebo zavést aspekty týkající se klimatu do celého spektra politik a odvětví od energie, dopravy a průmyslu až po zemědělství, regionální rozvoj, výzkum, inovace a vnější akce. Tímto způsobem můžeme maximalizovat součinnost mezi opatřeními v oblasti klimatu a dalšími evropskými politikami a zajistit optimální využití prostředků z rozpočtu EU.
Předkládaný návrh rozpočtu je významným krokem k dosažení tohoto cíle. Místo toho, abychom odsunuli výdaje spojené s klimatem na poslední místo v rozpočtu, umísťujeme je mezi priority.
Pokud jde o zemědělství, podle našeho návrhu by 30 % všech přímých plateb zemědělcům bylo podmíněno používáním ekologicky vhodných postupů šetrných ke klimatu, například snížení emisí ze statkových hnojiv a používání hnojiva. Kromě toho bude nová politika rozvoje venkova více zaměřená na podporu investic ohleduplných ke klimatu, které vynakládají zemědělci. Jinými slovy zemědělci musí přinášet společnosti větší prospěch, aby získali veřejné prostředky. To je významný krok vpřed.
Rovněž v oblasti evropské regionální politiky bude náš návrh výrazně orientován na klima, jelikož klíčovou prioritou bude energetická účinnost. Navrhujeme, aby v tzv. regionech s přechodnou podporou a regionech, které jsou způsobilé v rámci cíle konkurenceschopnosti (ty, jejichž HDP překračuje 75 % evropského průměru), bylo alespoň 20 % z celkové výše prostředků vynaloženo na energetickou účinnost a investice do energie z obnovitelných zdrojů.
Nový nástroj „Spojení Evropy“, který vyčleňuje 40 miliard pro projekty infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií, bude rovněž výrazně zaměřený na investice šetrné ke klimatu. V oblasti dopravy budou mít přednost železnice a vnitrozemské a námořní vodní cesty. V rámci energetiky zahrnují plány projektů elektrorozvodné sítě pro obnovitelné zdroje energie a propojení celé Evropy.
Zaměření na klima je také patrné v rozpočtu pro výzkum a inovace, který má podle našeho návrhu výrazně vzrůst – z 54 na 80 miliard EUR. Změna klimatu je jednou z šesti společenských výzev, které jsou v novém rámci pro výzkum označeny za prioritní. Bude zvýšeno přidělení finančních prostředků na podporu vedoucího postavení průmyslu v oblasti nízkouhlíkových a adaptačních technologií.
Dalším důležitým prvkem navrhovaného rozpočtu je skutečnost, že uznává nutnost výrazně navýšit externí fondy pro splnění našich mezinárodních závazků týkajících se financování v oblasti klimatu. Naše budoucí rozvojová politika učiní z opatření v oblasti klimatu ústřední téma a zaručí vhodnou výši prostředků do roku 2020. Naším cílem je vynaložit více než 25 % programu pro „celosvětové veřejné statky“ na cíle v oblasti změny klimatu a životního prostředí.
V neposlední řadě téměř ztrojnásobíme rozpočet pro určité malé projekty v oblasti klimatu – z přibližně 300 milionů EUR v současnosti na 800 milionů EUR v rámci nadcházejících víceletých výhledů. Tyto prostředky mají klíčový význam pro podporu malých a středních podniků, nevládních organizací a místních/regionálních činností v oblasti zmírňování následků a přizpůsobení se změnám klimatu, ale také činností pro zvyšování informovanosti.
Jak lze zajistit, že přesně do centu splníme to, co jsme ohledně výdajů spjatých s klimatem slíbili? Navrhujeme povinnost jasně určit napříč všemi oblastmi, kde programy podporují boj proti změně klimatu nebo energetickou účinnost, jakož i zohlednění konkrétních cílů v oblasti klimatu při měření výkonnosti těchto programů. Na základě propracované metody, kterou vyvinula OECD, budeme schopni sledovat a monitorovat výdaje spojené s klimatem.
Stručně řečeno, Komise předložila rozpočet, který nalezl správnou rovnováhu mezi rozpočtovou odpovědností a ekologickou orientací. Zatímco omezujeme výdaje, dáváme zároveň najevo silnou motivaci a jednoznačné odhodlání splnit cíle v oblasti klimatu. Pokud jde o nás, budeme pokračovat v práci na podrobnostech všech konkrétních nástrojů politik, abychom zajistili, že přiměřeně reflektují směr, který jsme nastavili. Nyní záleží na členských státech a Evropském parlamentu, aby tuto snahu podpořily.
reklama
Jak nejlépe vynaložit peníze daňových poplatníků v Evropské unii? To bylo hlavní otázkou při přípravě návrhu víceletého rozpočtu, který Evropská komise předložila na konci června.
V době, kdy se některé členské státy potýkají se závažnými rozpočtovými problémy a přísnými úspornými opatřeními, je důležité, abychom zaměřili evropskou spolupráci na oblasti, které jsou přínosem pro většinu členských států, a na problémy, jež nemohou vyřešit jednotlivé země samy – jinými slovy tam, kde existuje jasná přidaná hodnota EU.
Jaké oblasti to jsou? Zeptáme-li se Evropanů, nejsou na pochybách: z nedávného průzkumu vyplývá, že téměř devět z deseti Evropanů souhlasí s tím, aby se vyčlenilo více finančních prostředků EU na činnosti spojené s životním prostředím a klimatem.
V současném rozpočtu EU již byly věnovány finanční prostředky na investice a činnosti související s klimatem, jako např. na výstavbu větrných turbín, lepší připojení k síti, výstavbu měst šetrnějších ke klimatu apod. Dnes je však záležitostem spojeným s klimatem věnováno stále pouze přibližně 5–7 % současného rozpočtu EU.
Aniž by se změnil celkový rozpočet na období 2014–2020 v reálném vyjádření, náš návrh doporučuje zvýšit podíl výdajů souvisejících s klimatem alespoň na 20 % celkového rozpočtu EU.
Tento významný nárůst odráží klíčový význam této politické priority pro Evropu v boji proti změně klimatu přeměnou Evropy na čisté a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství. Vyznačuje se však rovněž změnou paradigmatu.
Ačkoli výhody přechodu na nízkouhlíkovou společnost (např. nižší účty za energii, zvýšení energetické bezpečnosti, čistší města, lepší zdraví a nová pracovní místa) jasně převáží nad náklady, k tomu, aby se touto cestou mohlo pokračovat, budou zapotřebí rozsáhlé počáteční investice. Přechod vyžaduje rovněž změny ve všech hlavních odvětvích hospodářství.
Abychom tedy byli úspěšní, musíme integrovat nebo zavést aspekty týkající se klimatu do celého spektra politik a odvětví od energie, dopravy a průmyslu až po zemědělství, regionální rozvoj, výzkum, inovace a vnější akce. Tímto způsobem můžeme maximalizovat součinnost mezi opatřeními v oblasti klimatu a dalšími evropskými politikami a zajistit optimální využití prostředků z rozpočtu EU.
Předkládaný návrh rozpočtu je významným krokem k dosažení tohoto cíle. Místo toho, abychom odsunuli výdaje spojené s klimatem na poslední místo v rozpočtu, umísťujeme je mezi priority.
Pokud jde o zemědělství, podle našeho návrhu by 30 % všech přímých plateb zemědělcům bylo podmíněno používáním ekologicky vhodných postupů šetrných ke klimatu, například snížení emisí ze statkových hnojiv a používání hnojiva. Kromě toho bude nová politika rozvoje venkova více zaměřená na podporu investic ohleduplných ke klimatu, které vynakládají zemědělci. Jinými slovy zemědělci musí přinášet společnosti větší prospěch, aby získali veřejné prostředky. To je významný krok vpřed.
Rovněž v oblasti evropské regionální politiky bude náš návrh výrazně orientován na klima, jelikož klíčovou prioritou bude energetická účinnost. Navrhujeme, aby v tzv. regionech s přechodnou podporou a regionech, které jsou způsobilé v rámci cíle konkurenceschopnosti (ty, jejichž HDP překračuje 75 % evropského průměru), bylo alespoň 20 % z celkové výše prostředků vynaloženo na energetickou účinnost a investice do energie z obnovitelných zdrojů.
Nový nástroj „Spojení Evropy“, který vyčleňuje 40 miliard pro projekty infrastruktury v oblasti dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií, bude rovněž výrazně zaměřený na investice šetrné ke klimatu. V oblasti dopravy budou mít přednost železnice a vnitrozemské a námořní vodní cesty. V rámci energetiky zahrnují plány projektů elektrorozvodné sítě pro obnovitelné zdroje energie a propojení celé Evropy.
Zaměření na klima je také patrné v rozpočtu pro výzkum a inovace, který má podle našeho návrhu výrazně vzrůst – z 54 na 80 miliard EUR. Změna klimatu je jednou z šesti společenských výzev, které jsou v novém rámci pro výzkum označeny za prioritní. Bude zvýšeno přidělení finančních prostředků na podporu vedoucího postavení průmyslu v oblasti nízkouhlíkových a adaptačních technologií.
Dalším důležitým prvkem navrhovaného rozpočtu je skutečnost, že uznává nutnost výrazně navýšit externí fondy pro splnění našich mezinárodních závazků týkajících se financování v oblasti klimatu. Naše budoucí rozvojová politika učiní z opatření v oblasti klimatu ústřední téma a zaručí vhodnou výši prostředků do roku 2020. Naším cílem je vynaložit více než 25 % programu pro „celosvětové veřejné statky“ na cíle v oblasti změny klimatu a životního prostředí.
V neposlední řadě téměř ztrojnásobíme rozpočet pro určité malé projekty v oblasti klimatu – z přibližně 300 milionů EUR v současnosti na 800 milionů EUR v rámci nadcházejících víceletých výhledů. Tyto prostředky mají klíčový význam pro podporu malých a středních podniků, nevládních organizací a místních/regionálních činností v oblasti zmírňování následků a přizpůsobení se změnám klimatu, ale také činností pro zvyšování informovanosti.
Jak lze zajistit, že přesně do centu splníme to, co jsme ohledně výdajů spjatých s klimatem slíbili? Navrhujeme povinnost jasně určit napříč všemi oblastmi, kde programy podporují boj proti změně klimatu nebo energetickou účinnost, jakož i zohlednění konkrétních cílů v oblasti klimatu při měření výkonnosti těchto programů. Na základě propracované metody, kterou vyvinula OECD, budeme schopni sledovat a monitorovat výdaje spojené s klimatem.
Stručně řečeno, Komise předložila rozpočet, který nalezl správnou rovnováhu mezi rozpočtovou odpovědností a ekologickou orientací. Zatímco omezujeme výdaje, dáváme zároveň najevo silnou motivaci a jednoznačné odhodlání splnit cíle v oblasti klimatu. Pokud jde o nás, budeme pokračovat v práci na podrobnostech všech konkrétních nástrojů politik, abychom zajistili, že přiměřeně reflektují směr, který jsme nastavili. Nyní záleží na členských státech a Evropském parlamentu, aby tuto snahu podpořily.
reklama
Connie Hedegaardová
Autorka je evropská komisařka odpovědná za opatření v oblasti změny klimatu
Autorka je evropská komisařka odpovědná za opatření v oblasti změny klimatu
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
