Čtenářské hlasování o Ropáka 2018
Níže je přehled všech nominovaných kandidátů a kandidátek i s detailními důvody nominace. Hlasovat pro "svého" Ropáka roku je pak možné pod článkem.
Akce Ropák roku původně vznikla z recese. Jejím cílem je poukázat na konkrétní činy a osoby, "které by svým záměrem, rozhodnutím či prosazením konkrétní stavby mohly způsobit, či již způsobily, poškození životního prostředí nebo přírody za uplynulý rok".
Ing. Daniel Beneš, MBA, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ
- za zodpovědnost v účasti Elektrárny Počerady, a. s., která je dceřinou společností ČEZ, a. s., v soudním sporu lobbistického sdružení Euracoal na podporu uhelných elektráren proti Evropské komisi s cílem zrušit zavedení přísnějších evropských limitů emisí oxidů dusíku a rtuti pro tepelné elektrárny od srpna 2021, přestože se Česká republika jako majoritní akcionář společnosti ČEZ, a. s., k této žalobě a ani k žalobě Polska nepřipojila, neboť logicky hájí zdraví svých obyvatel.
Jaroslav Foldyna, zastupitel Děčína, náměstek hejtmana Ústeckého kraje a poslanec Poslanecké sněmovny (ČSSD)
- za podání a prosazování změny zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, kterou předložil při poslanecké novelizaci tohoto zákona na jaře roku 2018 a podle které byl do přílohy se seznamem konkrétních liniových staveb vložen i jez u Děčína za cca 5,2 miliard korun, přestože stavba nemá souhlasné stanovisko EIA a ani územní a stavební rozhodnutí a způsobuje významné negativní vlivy ve dvou územích NATURA 2000, které nelze u nás nijak kompenzovat; zákon s tímto návrhem byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 29. 6. 2018.
MVDr. Václav Gargulák, generální ředitel Povodí Moravy
- za snahu změnit manipulační řád u Vodního díla Nové Mlýny se střední nádrží schválenou jako ptačí oblast, který by umožnil zvýšení hladiny vody o 35 cm s cílem získat navíc 9 milionů m3 vody pro zavlažování 5 tisíc hektarů vinic a sadů a pro usychající lužní lesy na území Soutoku, přestože z ekologických důvodů bylo pro zachování zbytků cenných lužních lesů a na ochranu hnízdišť a zimovišť nejméně devíti vzácných vodních a mokřadních druhů ptáků dříve kompromisně dohodnuto, že hladina vody bude oproti projektu trvale snížena právě o 35 cm; původně ochrana přírody požadovala snížit hladinu vody až o 85 cm.
Ing. Miroslav Kalousek, poslanec Poslanecké sněmovny (TOP09)
- za podání návrhu na změnu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, kterou předložil s dalšími pěti poslanci za TOP09 v září 2018, podle níž by státní úředníci nemohli lidem osobně kontrolovat, zda jejich kotle na tuhá paliva nadlimitně neznečišťují ovzduší, přestože by předem zaslali výzvy s důvodným podezřením na nesprávné spalování a přestože část tohoto zákona o kontrolách kotlů svým nálezem Pl. ÚS 2/17 v červenci 2017 potvrdil Ústavní soud; návrh jako nedůvodný v říjnu 2018 zamítla česká vláda a v dubnu 2019 o něm má rozhodovat Poslanecká sněmovna.
Ing. Martin Kolovratník, zastupitel MO Pardubice III a Pardubic a poslanec Poslanecké sněmovny (ANO)
- za obhajobu výstavby dopravně nedůvodného plavebního kanálu u Přelouče délky 3,2 km za 3,1 miliardy korun přes budoucí území NATURA 2000 na Slavíkových ostrovech s výskytem dvou vzácných druhů modrásků a dalších asi 70 zvláště chráněných druhů živočichů, jejichž biotopy by byly stavbou bez reálné náhrady zničeny, a za podporu jeho zařazení do přílohy návrhu novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, se seznamem konkrétních liniových staveb, ačkoliv stavba nemá souhlasné stanovisko EIA a ani územní a stavební rozhodnutí,
- za obhajobu výstavby dalších stavebně rizikových a technologicky neperspektivních jaderných bloků se zcela nejasnými finančními zárukami a s nejasným hlavním dodavatelem, přestože rychlejší a efektivnější je spíše prosazování úsporných opatření, modernizace průmyslu a výrazná podpora obnovitelných zdrojů.
Ing. Marta Nováková, ministryně průmyslu a obchodu
- za odpovědnost při předložení návrhu novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) v listopadu 2018 do mezirezortního připomínkování, který účelově u některých typů obnovitelných zdrojů energie nezajišťuje v novém systému získávat v rámci navrhovaných aukcí potřebnou podporu, takže ČR hrozí, že svůj příspěvek ke snižování emisí nežádoucích látek navýšením podílu obnovitelných zdrojů energie nemusí splnit a navíc takový krok může vyloučit nejlevnější dostupné řešení s minimálními dopady pro spotřebitele energie,
- za odpovědnost při předložení návrhu Národního integrovaného energetického a klimatického plánu ČR (NEKP) v prosinci 2018 k veřejnému připomínkování, který počítá s podílem obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 jen ve výši asi 21 %, ačkoliv reálně to může být nejméně 24 %, přestože z důvodů negativních dopadů globálních změn klimatu bude nutné uhelné elektrárny v blízké budoucnosti odstavit a z důvodů finančních a stavebních problémů je další výstavba jaderných bloků velmi riziková, takže je nutné naopak rozvoj obnovitelných zdrojů, včetně úsporných opatření, jednoznačně a výrazně podporovat,
- za prosazování výstavby dalších jaderných bloků, ačkoliv není zřejmé, kdo by byl hlavním investorem, kdo by tuto vysoce rizikovou investici zaplatil a jaká by byla použitá bezpečná technologie, přičemž řada ekonomických prognóz uvádí, že jde o ekonomicky neefektivní obrovskou investici s velmi nejistým termínem dostavby a o bezpečnostní rizika ze strany některých hlavních dodavatelů, takže vhodnější je spíše podpora úspor a modernizace průmyslu a současně stabilní a daleko vyšší podpora obnovitelných zdrojů.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, hejtmanka Středočeského kraje
- za zcela nepřiměřenou snahu urychlovat přípravu středočeské trasy dálnice D3 z Prahy do Mezna délky kolem 58,6 km za cca 56,5 miliard korun, která se má od roku 2026 začít stavět přes rekreačně a přírodně cenné území Posázaví, Neveklovska a Českého Meránu, ačkoliv trasa probíhá geologicky komplikovaným a navíc poddolovaným územím na Jílovsku, významně ovlivní krajinný ráz a podzemní vody a škodlivě zasahuje do biotopů více než 60 zvláště chráněných druhů organismů, takže je naopak nutná pečlivá a vysoce odborná příprava, a navíc probíhá i nepřípustný politický tlak na obce dotčené dálnicí, které mají proti její trase zásadní kritické výhrady; přitom rychlé a kvalitní silniční spojení Prahy a jižních Čech může lépe zajistit dálnice D4 kolem Příbrami a Písku a modernizace silnice I/3 z Mirošovic na jih s výstavbou třetích pruhů, obchvatů, mimoúrovňových křižovatek i se zastřešením trasy mezi Benešovem a zámeckým parkem v Konopišti a dále také modernizovaný železniční koridor na České Budějovice.
Ing. Ladislav Pořízek, ředitel RP AOPK ČR Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
- za zodpovědnost při vydávání souhlasů během roku 2018 na základě rozhodnutí MŽP z ledna 2017 o povolení výjimek ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pro Vojenské lesy a statky ČR, s. p., k těžbě smrků napadených lýkožroutem smrkovým v Národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala u Doks, takže v ní bylo během roku vytěženo až 9,3 tisíc m2 dřeva, čímž za použití těžké techniky vzniklo až 30 hektarů holin a dále došlo bez odborných posudků ke zbytečnému velkoplošnému zničení evropsky unikátních nížinných podmáčených a rašelinných smrčin s hnízdišti vzácných druhů ptáků a míst pro rozmnožování vlků (v roce 2018 se odstěhovali jinam), ačkoliv kolem rezervace se jako „obranný štít“ nacházejí především borové lesy, které lýkožrout z hospodářky pěstovaných smrků nemá šanci napadnout.
doc. Ing. arch. Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brna
- za vehementní a nekriticky jednostranné prosazování názoru během jara 2018, podle kterého je v Brně nejlepší postavit nové nádraží u Svratky (např. var. Ac) o 1 km na jih od současného nádraží, nikoliv v centru (např. var. B1b), neboť stát za modernizaci železničního uzlu zaplatí jen 43,1 miliard korun a Brno 2,3 miliard korun, začne se stavět již v roce 2020 a v „Jižním centru“ by na ploše 38 hektarů vzniklo tisíce nových bytů, přestože stát by za moderní nádraží v centru mohl zaplatit 47,1 miliard korun, tj. jen o 9 % více, a Brno jen 0,7 miliard korun, tj. 3,3x méně, přičemž přínosy by byly ale vyšší, provozní náklady by byly naopak 3x nižší, stavět by se sice začalo nejdříve až v roce 2026, ale bylo by to po funkčních celcích, neexistovala by žádná velká rizika pro rozvoj nákladní železniční dopravy, v „Jižním centru“ by se postavilo více nových bytů, cestující by denně ušetřili až 10 minut, výhodou by bylo zachování stávajícího dopravního uzlu před současným nádražím a navíc variantu podporuje asi 64 % občanů Brna: zastupitelé Brna dne 27. 2. 2018 doporučili odsun nádraží ve var. Ac, nicméně vláda v červenci 2018 nakonec schválila var. Ab s celkovými náklady 43,1 miliard korun.
Ing. Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, a. s., a předseda Asociace D-O-L (ODA)
- za vehementní prosazování výstavby plavebního kanálu u Přelouče za 3,1 miliardy korun přes plánované území NATURA 2000 na Slavíkových ostrovech s výskytem dvou vzácných druhů modrásků a dalších asi 70 zvláště chráněných druhů živočichů, jejichž biotopy by byly stavbou bez reálné náhrady zničeny, a dalších vodních staveb na Labi, včetně přístavu Pardubice, přestože nelze doložit dopravní potřebnost v době klimatických změn a ekonomickou efektivnost stavby, a to například svoláním jednání politiků a zástupců státních a samosprávných orgánů a institucí v srpnu 2018 do Přelouče a vydáním Přeloučského memoranda na podporu východočeských vodních cest a Akčního plánu splavnění Labe do Pardubic – „Přeloučské desatero“,
- za vehementní a trvalé prosazování výstavby cca 420 km plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe za cca 582 miliard korun, příp. údajně ekonomicky efektivní větve Dunaj-Odra za 281 miliard korun, do roku 2045 na základě výsledku studie proveditelnosti z října 2018 s dopravním přínosem asi 10 %, ačkoliv představuje významný negativní vliv na přírodu a krajinu (v krajině plošně chybí voda, lze očekávat častější sucha, dojde k zásahům do zbytků relativně přirozených říčních ekosystémů a do řady chráněných území apod.) a dopravní, ekonomická i právní hlediska nemají věrohodné opodstatnění, jak také mj. dokládá dřívější stanovisko Komise životního prostředí AV ČR z roku 2014 i aktuální tvrzení řady nezávislých vědců (biologů, ekologů, hydrologů, klimatologů apod.) a dopravních a ekonomických odborníků, včetně spolků a dotčených obcí a měst v okolí jeho trasy, přičemž efektivnější je spíše rozvoj železniční dopravy.
Ing. Miroslav Toman, CSc., ministr zemědělství
- za podporu změnit manipulační řád pro Vodní dílo Nové Mlýny, který by umožnil zvýšení hladiny vody o 35 cm a získat 9 milionů m3 vody pro zavlažování 5 tisíc hektarů vinic a sadů a usychajících lužních lesů na území Soutoku, přestože z ekologických důvodů bylo pro zachování zbytků cenných lužních lesů a na ochranu hnízdišť a zimovišť nejméně devíti vzácných vodních a mokřadních druhů ptáků dříve dohodnuto, že hladina vody se nebude zvyšovat, přičemž střední nádrž je evropskou ptačí oblastí,
- za odpovědnost při vydání nové „zalesňovací“ vyhlášky č. 298/2018 Sb., která oproti stávající zvyšuje u nových výsadeb lesa povinný podíl tzv. melioračních a zpevňujících dřevin, tj. listnatých stromů a jedle, jen na nedostatečných 25-45 %, ačkoliv spolky, odborná veřejnost i MŽP požadovaly zvýšení tohoto podílu ve středních polohách, kde nyní dochází k plošnému odumírání smrku, aspoň na 60-80 %, neboť přirozený podíl smrku v našich lesích je jen asi 10 %, takže další kalamity v lesích vlivem klimatických změn, které nyní probíhají již v sedmi krajích, lze nadále očekávat; nová vyhláška nabyla účinnosti od 1. 1. 2019.
Ing. Dan Ťok, ministr dopravy a poslanec Poslanecké sněmovny (nezávislý za hnutí ANO)
- za prosazení schválení usnesení české vlády v lednu 2018 o existenci převažujícího veřejného zájmu pro výstavbu jezu Děčín za 5,2 miliard korun, který má na české části Labe na Ústecku zajistit plavební hloubku 140 cm během 345 dní v roce a další rozvoj vodní dopravy v celé ČR, nad zájmy ochrany území NATURA 2000, tj. Evropsky významných lokalit Labské údolí a Porta Bohemica s bobrem evropským a s bahnitými náplavami břehů se vzácnou vegetací, a to v rámci schvalování Koncepce vodní dopravy pro období 2016-2023 se 65 stavbami za cca 26 miliard korun, takže došlo k nezákonnému zásahu vlády do činnosti správních orgánů, které jako jediné mohou ve správních řízeních o veřejném zájmu a o jeho převaze u konkrétních staveb rozhodovat, jak mj. dokládá i obsah žaloby z ledna 2019 spolku ZO ČSOP Teplice – FERGUNNA proti tomuto usnesení vlády, přičemž podle odborného stanoviska Správy NP České Švýcarsko z listopadu 2018 nelze v ČR žádné reálné a funkční kompenzační opatření zajistit,
- za předložení návrhu novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, na podzim 2018, který by významným způsobem bránil efektivní účasti spolků, majitelů dotčených nemovitostí a příp. i obcí v územních a ve stavebních řízeních, neboť za podání odvolání má být poplatek 25 tisíc korun a za námitky proti každému závaznému stanovisku by se platilo dalších 10 tisíc korun, což je podle mnoha právních analýz v rozporu s Ústavou ČR i s mezinárodními závazky na ochranu občanských práv a životního prostředí, takže obrana veřejných zájmů, včetně ochrany přírody a životního prostředí ze strany veřejnosti by byla téměř nulová; součástí návrhu je navíc i stanovení lhůty dva měsíce pro vydání závazného stanoviska úřady, přičemž pokud nebude vydáno, tak se považuje za souhlasné, přestože z rozhodnutí pak nebude zcela zřejmé, jak stavebník zajistí efektivní ochranu různých veřejných zájmů, což zvyšuje rizikovost těchto liniových staveb.
Podklady: Děti Země
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (2)
Miroslav Vinkler
24.4.2019 20:35Nakonec jsem si s těžkým srdcem favorita vybral,ale...