https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dalibor-dostal-proc-los-emil-bloudil-evropou-v-cesku-chybi-funkcni-biokoridor-pro-velke-savce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dalibor Dostál: Proč los Emil bloudil Evropou? V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce

26.9.2025
Licence | Volné dílo (public domain)
Čtyřměsíční putování losa evropského několika evropskými zeměmi skončilo v minulých dnech jeho uspáním u hornorakouské dálnice a převozem na Šumavu. Náročná cesta losa Emila tak v tomto případě skončila se šťastným koncem. Podle ochránců přírody se však mohou v budoucnu podobné situace opakovat.
 
V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce, který by spojoval severovýchod republiky s jejím jihozápadním okrajem. Zjednodušeně Beskydy se Šumavou. Česko leží na migrační trase losů z Polska směrem na jih, ale velká zvířata u nás narážejí na stále větší počet bariér.

Budování dálnic a železnic vytváří pro losy těžko překonatelné překážky. Na nich jsou sice budovány přechody pro zvěř, takzvané ekodukty, ale v České republice je jich zatím málo a často chybí na potřebných místech. Klíčové je, aby dostatek ekoduktů vznikl na budované dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce. Další přechody pro zvěř by byly potřebné také na dálnici D1.

Samotné ekodukty nad silnicemi a železnicemi nestačí. Biokoridory tvoří výsadba zeleně, která zvířatům umožní migrovat v zemědělské krajině s rozsáhlými plochami polí. Česká republika má sice velmi zdařilý plán biokoridorů, ale jeho realizace v praxi pokulhává. Navíc chybí přehled, kolik biokoridorů je reálně dokončených a na kterých je třeba pracovat.

Před několika lety jsme se ve spolupráci s tehdejším náměstkem ministra životního prostředí pokoušeli zjistit, jaký je reálný stav biokoridorů v Česku. Ani po několikaměsíčním intenzivním pátrání se mu z jeho pozice nepodařilo získat žádná přesná čísla ani kvalifikované odhady. Oblast biokoridorů je totiž rozdělena mezi tři resorty – ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo dopravy – kde chybí koordinace a předávání informací. Prvním krokem k efektivnějšímu a systematickému vytváření biokoridorů by proto mělo být sjednocení této problematiky pod ministerstvo životního prostředí.

Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní především pro českou přírodu. Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná a bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout. Tak, jak se to v minulých letech stalo například s malou populací losů v Polabí.

Losa Emila poprvé pozorovali lidé na okraji Ostravy a u nedaleké obce Ludgeřovice 2. června letošního roku. Strážníci ostravské městské policie ho pak znovu viděli 19. června, jak se brodí řekou Opavou. Postupně migroval na jih, přešel na Slovensko a později do Rakouska. V pondělí 22. září byl v severním Rakousku uspán a převezen k hranicím s Českou republikou, kde byl vypuštěn do volné přírody poblíž Národního parku Šumava, kde žije populace losů. Zvíře je vybavené ušní známkou s GPS vysílačem, takže jeho pohyb bude monitorován.


reklama

 
foto - Dostál Dalibor
Dalibor Dostál
Autor je ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.9.2025 07:37
Ano, prostupnost krajiny pro zvěř je mizerná. Zejména D1. Navíc se zhoršuje nejen dopravní a sídelní infrastrukturou, ale i zaplocením pastevních ploch.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.9.2025 07:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pro zvěř biokoridory,pro člověka ploty.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

26.9.2025 08:17
Zároveň s realizací koridoru je nutné vydat letáky a rozmístit je po lesích, aby zvířata věděli kam maj jít. Tato chyba se projevila i u Emila, když měl dle předpisů jít na Šumavu a šel na Klagenfurt. Naštěstí byla tato chyba promptně napravena.
Odpovědět
pk

pepa knotek

26.9.2025 09:16 Reaguje na Stanislav Mudra
Bez navigace to měl Emil složitý, stejně jako Švejk - ten šel z Tábora do Budějc a odchytil ho bdělý strážník až u Putimi.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.9.2025 08:33
Už před dlouhou dobou/možná už před " sametem ",
se ce společnosti mluvilo o tom, že by byly vhodné pásy vegetace - vhodné stromy, keře pro zpěvné ptactvo, drobnou lovnou zvěř, fungující mnohde i co by větrolamy, budované tak, aby vlastně propojovaly celou republiku křížem krážem, přes dálnice samozřejmě přechody.
Občas jsou v některých regionech, vidět náznaky těchto pásů - zelený mohou přiložit ruku k dílu a pokračovat v tom budování,
že.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2025 09:57
Pan Dostál je příklad těch, co si myslí, že peníze rostou na stromech.
Proboha nač koridor pro několik losů za deset let a kdo jiný po něm bude
putovat? Ať se zamyslí, jak jeho obora zamezuje plotem ostatní zvěři tu
oboru obývat! Ukradli zvěři místo k životu pro něco, co už nemůže volně
u nás žít a vytvořili oboru, kterou klamně nazývají rezervací, která
plot nepotřebuje stejně, jako NP. Když něco oplotím, tak to mám nazvat
zahradou, oborou a nebo kriminálem, ale nikoliv tou rezervací. Mám
za humny za miliardu vybudovaný podchod pod tratí pro velké šelmy
u Jablunkova. Žádná podchodem za 20 let neprošla a taky neprojde, když
není trať oplocená a neprůchozí. Jsou to vyplýtvané peníze stejně, jako
biokoridor pro jednoho losa ročně a která jiná zvířata ho budou užívat?
Nebo si představuje, že to budou jednou zubři, pratuři a koně, když už
je nebude kam umísťovat a nebo vyschne pramen dotací za spásání? Putování
běžné zvěře by si zasloužilo zjednodušení, ale díky ochranářům překážek
přibývá. Ploty proti vlkům rostou na každém kroku a dokonce se oplocují
rybníky před vydrami. I kvůli bobrům se dnes chrání porosty kolem řek
a kamarád musel kvůli nim oplotit ovocnou zahradu, které nikdy oplocená
nebyla. Takže můj názor je prosím dělejte cokoliv, ale za své a poznáte
konečně jak se vydělávají peníze na neziskové hlouposti.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.9.2025 11:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Ty zelené koridory by nesloužily pouze losům, ale i jiným zvířatům a také by vylepšovaly krajinu. Problém vidím v tom, že když jsem byl na úřadě a měl na stole krásný plán biokoridoru, tak ten byl nakreslený přes soukromé pozemky. Samozřejmě to každý vlastník odmítne. Takže když by byl koridor navržený, tak nejprve musí být potřebné pozemky získané do vlastnictví státu - a pak třebas i mohou být pronajímány pro pastvu či sklizeň trávy a sena.
Ten podchod pod tratí u vás jistě využívají i jiná zvířata. Ale s těmi ploty máte pravdu. A co se týče losů a genetické degradace malé populace, pak si myslím že je jednodužší i levnější, čas od času nějakého přivézt z Polska.
A za zubry, myslím, máme zodpovědnost, když je naši předci vymlátili.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.9.2025 12:36 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Další co si myslí, že stačí říci a peníze se natisknou. Víte co stojí jeden ekodukt, co stojí jeden podchod? Víte na kolik vyjde jeden přechod lišky nebo srnčí zvěře? Zubr do naší přírody samozřejmě také již dávno nepatří. No a co se týká losů. Tenhle tedy určitě nešel cíleně na Šumavu. Ta šumavská ( jihočeská) populace losa je pouze reliktem železné opony a byla již dávno odsouzená k zániku. Nikde na světě nenajdete losa tak moc na jihu jako na té Šumavě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.9.2025 17:36 Reaguje na Jarek Schindler
Je to přesně tak. Losi se sem zatoulávali vždy a to,
že jich je pár na Šumavě je pozůstatek toho, že tam
narazili na neprostupný plot i pro ně. Jinak nízké
ploty pro běžnou zvěř jsou losům k smíchu a hravě
je překročí a nebo přeskočí. Proto je rizikem na dálnici, kde jsou ploty (pokud tam jsou), výškou
pro něho bezvýznamné. To by se mimo biokoridoru
musely navyšovat i všechny ty ploty a to je už rovnou z říše pohádek ochranářů. Navíc biokoridor
označený pachem predátorů odradí jejich kořist
ho použít a pokud predátor zjistí, že je přechod
kořistí používán, tak to úzké hrdlo je ideální
místo k lovu. Kdysi jsem pozoroval v noci u
roury pod silnicí jezevce, jak tam čekal na žáby
táhnoucí na jaře na námluvy. Ten biokoridor byl
pro něho supermarketem, kam mu potrava chodila
až před mordu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.9.2025 19:35 Reaguje na Jarek Schindler
RElikt železné opony. No a kolik stojí 35 , aniž umí sestřelit drona?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.9.2025 19:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nějaký problém?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.9.2025 22:11 Reaguje na Jarek Schindler
No jen že za ty prachy jde postavit hodně biokoridorů s ekodukty.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.9.2025 18:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Aha. Vy jste expert na armádu či obranu země? Že by ty biokoridory byly důležitější než posilování obrany země a dodržení z tohio plynoucích závazků. Ano,losa jako relikt železné opony jsem zmínil zámměrně. Myslíte si, že bez těch tehdejších drátů by se tam ta malá populace vytvořila?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.9.2025 19:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nějaký problém?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.9.2025 07:52 Reaguje na Jarek Schindler
Tak určitě. Vidíme to každý večer ve zprávách, jak s večer poslaným harapákem si neví nato rady. Ani při použití nejdražších strojů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.9.2025 19:16 Reaguje na Karel Zvářal
Tak o tom diskutujte tam kde se diskutuje o válce. Tady byla diskuze o losu a biokoridorech.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.9.2025 08:20 Reaguje na Jarek Schindler
No, viz https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/other/celoplo%C5%A1n%C3%A1-ochrana-proti-dron%C5%AFm-je-probl%C3%A9m-ani-rusko-ji-nem%C3%A1-f-35-jsou-na-to-drah%C3%A9/ar-AA1NqVPN?ocid=msedgdhp&pc=EDGEESS&cvid=68d8cc58dab84226a2854d102d022f28&ei=23
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.9.2025 08:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já byl na vojně 1979-80,ne vojín.Kolik stály MIG-29.Hranice co byly na Šumavě jsou dále na východě...ti hloupější z důstojníků,bylo jich opravdu hodně málo,se chlubili ža za týden JSME v Paříži.F35 má poloviční Dánsko.Klid a mír si zajistí jen silní a také nechceme být chudí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2025 10:25 Reaguje na Emil Bernardy
Ti důstojníci byli stejní jako zbytek národa.
Něco jiného se mluvilo veřejně a v soukromí.
Ano někteří byli vyloženě idioti, ale mnozí
byli pouze inteligentní vykukové, kteří si
vybrali poměrně dobře placenou práci bez
nějaké námahy. Ti se ani nebáli války, neboť
si byli jisti, že k ní nedojde na rozdíl od
dnešní doby, kdy se na ni doslova někteří
těší. S Ruskem ale konvenční válka taky už
nebude a je to pouhé strašení jako důvod
zbrojit. To co dokáže celá konvenční výzbroj
dokáže pár jaderných bomb a to už tehdy ti
důstojníci věděli taky a proto se nebáli,
že budou někdy skutečně bojovat.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

27.9.2025 14:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Rusko je myslím si dobře čitelné.Jaká je válka s Ruskem,agresorem, dnes,vidíme.
Toto je Ekolist,znám se se dvěmi rodinami s oblasti za Uralem.Krásná příroda , ale ohleduplnost k ní nulová.Agrosor touží po bohatství ,pokud tato není dost silná,stane se kořistí.Úkolem armády je obrana , tedy ubránění teritoria.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.9.2025 22:00 Reaguje na Emil Bernardy
Víte ono jinde to taky není o moc
lepší. Oni odpad pouze nevyhazují
za dům, ale vyvezou ho do Afriky
a Asie. Za války se potápějí na
mořích tankery a lodě s tisící tun
sajrajtů obou válčících stran. Ničí
se ropovody a rafinérie na obou
stranách a ekologie jde stranou.
Nedělám si iluze o nikom, že myslí
na ekologii, když jde o život. To
co bylo ještě nedávno normální je
dnes nemyslitelné a vídám v lesích
skládky z různých období, kdy to
lidé považovali za nejlepší možné
řešení. Za války zakopávali vojáci
munici na pozdější dobu a taky
paliva a maziva. U nás stála fronta
2 měsíce a ještě nedávno se našel
sklad munice a sudu oleje. Když
jsem začínal trempovat, tak se
plechovka od jídla vypálila od
laku a cínu v ohni, zmačkala a
zakopala, což jsme brali jako
ekologickou likvidaci. Dnes je
to pro ekology nemyslitelné,
protože trendem je recyklace i
deka železa. Prostě se vše mění
a co bývalo ekologické už dnes
ekologické není. Prvé plastové
láhve od octa se po použití na
horách pálily a nikdo se nad
nějakými zplodinami nevzrušoval.
Bylo to pro nás lepší, než když
je někdo někam pohodil. Takže si nedělám iluze, že jedni na ekologii dbají a jiní ne. Nic není černé
a nebo bílé a šedivou barvu beru jako tu reálnou. Ono záleží na úhlu
pohledu po zkušenostech z návštěvy
Ukrajiny v roce 1989, kdy nebyly
rozpory Rusů s Ukrajinci v Doněcku
větší, než mezi Čechy a Slováky.
Byla tam smíšená manželství, spolu
popíjeli tajně za prohibice vodku,
se všemi jsem se domluvil rusky
a všichni nás měli v té době rádi
stejně jako národy Jugoslávie. Pak
došlo na dělení těchto zemí a na
rozdělení lidí na ty, kterým fandíme
a komu nikoliv. Oni nás nyní berou rozdílně pouze podle příklonu našich
vládců k tomu a nebo k tomu. Nechápu kde se nyní bere ta nenávist k tomu,
či tomu a láska k tomu, či tomu. Ti
obyčejní lidé jsou loutkami v rukou
vládců a trpí na obou stranách. Je
mi líto všech, ale oficiálně mám
mít rád jen jedny a druhé nenávidět? Já to bohužel nedokážu, protože jsem je zažil jako občany jednoho státu.
Rozděl a panuj je nástrojem k moci
a k nenávisti lidí mezi sebou. U nás
jsme s kamarádem Slovákem obrečeli
v hospodě rozdělení státu a báli se,
aby nevznikly násilné rozepře mezi
našimi národy. Dodnes si myslím, že
to bylo zbytečné a stačilo nakopat
zadek politikům, kteří to rozdělení
vymysleli. No a na Ukrajině si to
taky myslí spousta lidí, jak mi tvrdí Ukrajinec, co občas přijde
na pivo. On je tady, jeho bratr je
v Rusku a druhý v Bělorusku. On tu
utekl proto, že nechce bojovat s
bratry a že to není jeho válka, ale
válka politiků, kteří rozdělují lidi
aby je mohli lépe ovládat. Bohužel
on se bojí i nás to říci nahlas a
poví to pouze opilý, když mu dá
alkohol odvahu říci co si myslí.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

28.9.2025 09:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Znám se s mnoha Ukrajinci,různými,pár Rusů,prvně kamarád co žil jako česká menšina v bývalé Jugoslávii...Když Vás někdo napadne a zabíjí není ta správná doba na ekologii a rádoby všeslovanské bratrství.Nic takového neexistuje.Rakušáci jsou německy mluvící češi a naopak.To jsem poznal po r.1990.Na východ je to jiné.Válčit nemusíme,ale soudržnost přirozená tu nebyla nikdy.Ne jeden stát.Dědeček byl jako financ na Slovensku před válkou,maminka jako mladá zubařka po válce...dědečka okradli a vyhnali za štátu,maminka se rychle vrátila jak to šlo.Žádné slovanské bratrství.Jsme sousedé,ale ne jedna rodina.
Odpovědět
RH

Robin Hudeček

27.9.2025 21:05
Na příkladu losa Emila je názorně vidět, jak se chování zvěře liší od našeho uvažování. Emil si vybral cestu řek a úvalů a trefil na Šumavu v podstatě oklikou. Asi by vybudované ekodukty či biokoridory zcela ignoroval.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.9.2025 22:21
Funkční biokoridor by se hodil i pro rysy, aby mohla probíhat jejich migrace mezi Šumavou a Beskydy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.9.2025 18:18 Reaguje na Majka Kletečková
Rys není v Beskydech a už vůbec na Šumavě přemnožen tak, aby hledal
migrací jiná teritoria. Je to jediná z velkých šelem, které fandím,
protože je to lovec, který potravou neplýtvá a pokud mu ji jiní
predátoři a nebo mrchožrouti nesežerou, tak ji zkonzumuje celou.
Jinak občas se nějaký tulák vyskytne, ale pro něho je biokoridor
k ničemu. On totiž nemá problém ochranné ploty kolem dálnic nejen
přeskočit, ale ani přelézt. Pro losa zase stávající ploty nejsou
překážkou, protože je hravě přeskočí a nebo nižší proti zajícům
a srnčí překročí. Ono to chce trochu myslet a nechtít biokoridor,
který je pro tato zvířata k ničemu, když dokážou zábrany kolem
dálnic překonat. Někteří si počkají na pokles provozu a nebo to
riskují buď úspěšně a nebo ne. U každé zvěře je rizikem vjezd a
výjezd na dálnici z vedlejší silnice, které plotem chráněná není.
Proto losa u dálnice moudří Rakušáci uspali odvezli na Šumavu.
Navíc u predátorů je biokoridor ideální místo k lovu kořisti,
která tímto úzkým hrdlem putuje a naopak predátorův pach tu
kořist od putování přes biokoridor odradí. V budoucnu to mohou
být vynikající loviště vlčích smeček, které nechají kořist
vstoupit do biokoridoru a smečka potom oba konce uzavře. Ono
musíte si paní vybrat mezi pokrokem a divočinou, ale skloubit
obojí je utopie, což bohužel nechápete stejně, jako jiní zastánci
návratu velkých šelem do kulturní krajiny pro ně zcela nevhodné.
Toto je velmi drahý a zbytečný pokus, který nadělá v budoucnu
ještě více problémů a náklady takové, že to pro ty šelmy skončí
tragicky. U vlků bude stačit prvé splašení hodnotných jezdeckých
koní a jejich útěk mimo ohradu s případným zraněním a smrtí těch
koní a možná i lidí při srážce s vozidly. Pak dojde k diskusi,
zda má tento experiment nějaký smysl a vrátíme s k tomu, co se
tu praktikovalo 200 let. Pro domácí zvířata obyčejné ohrady bez
živení velkých psů a placení bačů, pro myslivce jimi řízený chov
zvěře bez rizika likvidace hodnotných kusů a celých stád vlky a
pro obyčejné občany úsporu státního rozpočtu na hrazení škod
a zabezpečení zvířat před vlky. Já jsem trpělivý a on ten kalich
jednou přeteče, jako v případě paní Leynové, když ji vlk zadávil
oblíbeného poníka a byl odstřelen a taky došlo ke snížení stupně
ochrany vlků v EU. Tu se stane brzo něco podobného a jsem zvědav
na ty reakce všech zainteresovaných. Můj kamarád z Beskyd už ale
bohužel po zadávení 10 ovcí reagoval ukončením chovu a ponecháním
květnatých luk a pastvin náletům. Další kamarád má zatím výdrž
kosit ovcím v bytelné ohradě u domu trávu na bývalých pastvinách
aby nemusel živit dva psy a sedět s nimi 24/7 na pastvině. To by
ho to skopové vyšlo sakra draho, což ale vlkomilové nepochopí
a taky stejně jako vy neporadí chovateli deseti ovcí jak je mají
před vlky chránit tak, aby to bylo ekonomicky únosné.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist