Dalibor Dostál: Proč los Emil bloudil Evropou? V Česku chybí funkční biokoridor pro velké savce
Budování dálnic a železnic vytváří pro losy těžko překonatelné překážky. Na nich jsou sice budovány přechody pro zvěř, takzvané ekodukty, ale v České republice je jich zatím málo a často chybí na potřebných místech. Klíčové je, aby dostatek ekoduktů vznikl na budované dálnici D35 z Hradce Králové do Olomouce. Další přechody pro zvěř by byly potřebné také na dálnici D1.
Samotné ekodukty nad silnicemi a železnicemi nestačí. Biokoridory tvoří výsadba zeleně, která zvířatům umožní migrovat v zemědělské krajině s rozsáhlými plochami polí. Česká republika má sice velmi zdařilý plán biokoridorů, ale jeho realizace v praxi pokulhává. Navíc chybí přehled, kolik biokoridorů je reálně dokončených a na kterých je třeba pracovat.
Před několika lety jsme se ve spolupráci s tehdejším náměstkem ministra životního prostředí pokoušeli zjistit, jaký je reálný stav biokoridorů v Česku. Ani po několikaměsíčním intenzivním pátrání se mu z jeho pozice nepodařilo získat žádná přesná čísla ani kvalifikované odhady. Oblast biokoridorů je totiž rozdělena mezi tři resorty – ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo dopravy – kde chybí koordinace a předávání informací. Prvním krokem k efektivnějšímu a systematickému vytváření biokoridorů by proto mělo být sjednocení této problematiky pod ministerstvo životního prostředí.
Migrační propojení pro velké savce ze severovýchodu na jihozápad nepomůže jen bloudícím zvířatům z Polska. Je zásadní především pro českou přírodu. Vytvoření funkčního biokoridoru je klíčové pro přežití populace losů na Šumavě. Malá populace není dlouhodobě geneticky životaschopná a bez občasného příchodu nových zvířat z Polska by časem mohla zaniknout. Tak, jak se to v minulých letech stalo například s malou populací losů v Polabí.
Losa Emila poprvé pozorovali lidé na okraji Ostravy a u nedaleké obce Ludgeřovice 2. června letošního roku. Strážníci ostravské městské policie ho pak znovu viděli 19. června, jak se brodí řekou Opavou. Postupně migroval na jih, přešel na Slovensko a později do Rakouska. V pondělí 22. září byl v severním Rakousku uspán a převezen k hranicím s Českou republikou, kde byl vypuštěn do volné přírody poblíž Národního parku Šumava, kde žije populace losů. Zvíře je vybavené ušní známkou s GPS vysílačem, takže jeho pohyb bude monitorován.
reklama
Dále čtěte |
Los Emil se stal rakouským slovem roku 2025
Milovická rezervace divokých koní se k desátému výročí symbolicky rozšířila
Zubři a divocí koně pomáhají se zadržováním vody v krajině, ukázal výzkum v milovické rezervaci
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (25)
Slavomil Vinkler
26.9.2025 07:37Emil Bernardy
27.9.2025 07:07 Reaguje na Slavomil VinklerStanislav Mudra
26.9.2025 08:17pepa knotek
26.9.2025 09:16 Reaguje na Stanislav Mudrasmějící se bestie
26.9.2025 08:33se ce společnosti mluvilo o tom, že by byly vhodné pásy vegetace - vhodné stromy, keře pro zpěvné ptactvo, drobnou lovnou zvěř, fungující mnohde i co by větrolamy, budované tak, aby vlastně propojovaly celou republiku křížem krážem, přes dálnice samozřejmě přechody.
Občas jsou v některých regionech, vidět náznaky těchto pásů - zelený mohou přiložit ruku k dílu a pokračovat v tom budování,
že.
Břetislav Machaček
26.9.2025 09:57Proboha nač koridor pro několik losů za deset let a kdo jiný po něm bude
putovat? Ať se zamyslí, jak jeho obora zamezuje plotem ostatní zvěři tu
oboru obývat! Ukradli zvěři místo k životu pro něco, co už nemůže volně
u nás žít a vytvořili oboru, kterou klamně nazývají rezervací, která
plot nepotřebuje stejně, jako NP. Když něco oplotím, tak to mám nazvat
zahradou, oborou a nebo kriminálem, ale nikoliv tou rezervací. Mám
za humny za miliardu vybudovaný podchod pod tratí pro velké šelmy
u Jablunkova. Žádná podchodem za 20 let neprošla a taky neprojde, když
není trať oplocená a neprůchozí. Jsou to vyplýtvané peníze stejně, jako
biokoridor pro jednoho losa ročně a která jiná zvířata ho budou užívat?
Nebo si představuje, že to budou jednou zubři, pratuři a koně, když už
je nebude kam umísťovat a nebo vyschne pramen dotací za spásání? Putování
běžné zvěře by si zasloužilo zjednodušení, ale díky ochranářům překážek
přibývá. Ploty proti vlkům rostou na každém kroku a dokonce se oplocují
rybníky před vydrami. I kvůli bobrům se dnes chrání porosty kolem řek
a kamarád musel kvůli nim oplotit ovocnou zahradu, které nikdy oplocená
nebyla. Takže můj názor je prosím dělejte cokoliv, ale za své a poznáte
konečně jak se vydělávají peníze na neziskové hlouposti.
Jaroslav Pokorný
26.9.2025 11:49 Reaguje na Břetislav MachačekTen podchod pod tratí u vás jistě využívají i jiná zvířata. Ale s těmi ploty máte pravdu. A co se týče losů a genetické degradace malé populace, pak si myslím že je jednodužší i levnější, čas od času nějakého přivézt z Polska.
A za zubry, myslím, máme zodpovědnost, když je naši předci vymlátili.
Jarek Schindler
26.9.2025 12:36 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
26.9.2025 17:36 Reaguje na Jarek Schindlerže jich je pár na Šumavě je pozůstatek toho, že tam
narazili na neprostupný plot i pro ně. Jinak nízké
ploty pro běžnou zvěř jsou losům k smíchu a hravě
je překročí a nebo přeskočí. Proto je rizikem na dálnici, kde jsou ploty (pokud tam jsou), výškou
pro něho bezvýznamné. To by se mimo biokoridoru
musely navyšovat i všechny ty ploty a to je už rovnou z říše pohádek ochranářů. Navíc biokoridor
označený pachem predátorů odradí jejich kořist
ho použít a pokud predátor zjistí, že je přechod
kořistí používán, tak to úzké hrdlo je ideální
místo k lovu. Kdysi jsem pozoroval v noci u
roury pod silnicí jezevce, jak tam čekal na žáby
táhnoucí na jaře na námluvy. Ten biokoridor byl
pro něho supermarketem, kam mu potrava chodila
až před mordu.
Slavomil Vinkler
26.9.2025 19:35 Reaguje na Jarek SchindlerSlavomil Vinkler
27.9.2025 22:11 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
28.9.2025 18:23 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
27.9.2025 07:52 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
27.9.2025 19:16 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
28.9.2025 08:20 Reaguje na Jarek SchindlerEmil Bernardy
27.9.2025 08:29 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
27.9.2025 10:25 Reaguje na Emil BernardyNěco jiného se mluvilo veřejně a v soukromí.
Ano někteří byli vyloženě idioti, ale mnozí
byli pouze inteligentní vykukové, kteří si
vybrali poměrně dobře placenou práci bez
nějaké námahy. Ti se ani nebáli války, neboť
si byli jisti, že k ní nedojde na rozdíl od
dnešní doby, kdy se na ni doslova někteří
těší. S Ruskem ale konvenční válka taky už
nebude a je to pouhé strašení jako důvod
zbrojit. To co dokáže celá konvenční výzbroj
dokáže pár jaderných bomb a to už tehdy ti
důstojníci věděli taky a proto se nebáli,
že budou někdy skutečně bojovat.
Emil Bernardy
27.9.2025 14:20 Reaguje na Břetislav MachačekToto je Ekolist,znám se se dvěmi rodinami s oblasti za Uralem.Krásná příroda , ale ohleduplnost k ní nulová.Agrosor touží po bohatství ,pokud tato není dost silná,stane se kořistí.Úkolem armády je obrana , tedy ubránění teritoria.
Břetislav Machaček
27.9.2025 22:00 Reaguje na Emil Bernardylepší. Oni odpad pouze nevyhazují
za dům, ale vyvezou ho do Afriky
a Asie. Za války se potápějí na
mořích tankery a lodě s tisící tun
sajrajtů obou válčících stran. Ničí
se ropovody a rafinérie na obou
stranách a ekologie jde stranou.
Nedělám si iluze o nikom, že myslí
na ekologii, když jde o život. To
co bylo ještě nedávno normální je
dnes nemyslitelné a vídám v lesích
skládky z různých období, kdy to
lidé považovali za nejlepší možné
řešení. Za války zakopávali vojáci
munici na pozdější dobu a taky
paliva a maziva. U nás stála fronta
2 měsíce a ještě nedávno se našel
sklad munice a sudu oleje. Když
jsem začínal trempovat, tak se
plechovka od jídla vypálila od
laku a cínu v ohni, zmačkala a
zakopala, což jsme brali jako
ekologickou likvidaci. Dnes je
to pro ekology nemyslitelné,
protože trendem je recyklace i
deka železa. Prostě se vše mění
a co bývalo ekologické už dnes
ekologické není. Prvé plastové
láhve od octa se po použití na
horách pálily a nikdo se nad
nějakými zplodinami nevzrušoval.
Bylo to pro nás lepší, než když
je někdo někam pohodil. Takže si nedělám iluze, že jedni na ekologii dbají a jiní ne. Nic není černé
a nebo bílé a šedivou barvu beru jako tu reálnou. Ono záleží na úhlu
pohledu po zkušenostech z návštěvy
Ukrajiny v roce 1989, kdy nebyly
rozpory Rusů s Ukrajinci v Doněcku
větší, než mezi Čechy a Slováky.
Byla tam smíšená manželství, spolu
popíjeli tajně za prohibice vodku,
se všemi jsem se domluvil rusky
a všichni nás měli v té době rádi
stejně jako národy Jugoslávie. Pak
došlo na dělení těchto zemí a na
rozdělení lidí na ty, kterým fandíme
a komu nikoliv. Oni nás nyní berou rozdílně pouze podle příklonu našich
vládců k tomu a nebo k tomu. Nechápu kde se nyní bere ta nenávist k tomu,
či tomu a láska k tomu, či tomu. Ti
obyčejní lidé jsou loutkami v rukou
vládců a trpí na obou stranách. Je
mi líto všech, ale oficiálně mám
mít rád jen jedny a druhé nenávidět? Já to bohužel nedokážu, protože jsem je zažil jako občany jednoho státu.
Rozděl a panuj je nástrojem k moci
a k nenávisti lidí mezi sebou. U nás
jsme s kamarádem Slovákem obrečeli
v hospodě rozdělení státu a báli se,
aby nevznikly násilné rozepře mezi
našimi národy. Dodnes si myslím, že
to bylo zbytečné a stačilo nakopat
zadek politikům, kteří to rozdělení
vymysleli. No a na Ukrajině si to
taky myslí spousta lidí, jak mi tvrdí Ukrajinec, co občas přijde
na pivo. On je tady, jeho bratr je
v Rusku a druhý v Bělorusku. On tu
utekl proto, že nechce bojovat s
bratry a že to není jeho válka, ale
válka politiků, kteří rozdělují lidi
aby je mohli lépe ovládat. Bohužel
on se bojí i nás to říci nahlas a
poví to pouze opilý, když mu dá
alkohol odvahu říci co si myslí.
Emil Bernardy
28.9.2025 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekRobin Hudeček
27.9.2025 21:05Majka Kletečková
28.9.2025 22:21Břetislav Machaček
29.9.2025 18:18 Reaguje na Majka Kletečkovámigrací jiná teritoria. Je to jediná z velkých šelem, které fandím,
protože je to lovec, který potravou neplýtvá a pokud mu ji jiní
predátoři a nebo mrchožrouti nesežerou, tak ji zkonzumuje celou.
Jinak občas se nějaký tulák vyskytne, ale pro něho je biokoridor
k ničemu. On totiž nemá problém ochranné ploty kolem dálnic nejen
přeskočit, ale ani přelézt. Pro losa zase stávající ploty nejsou
překážkou, protože je hravě přeskočí a nebo nižší proti zajícům
a srnčí překročí. Ono to chce trochu myslet a nechtít biokoridor,
který je pro tato zvířata k ničemu, když dokážou zábrany kolem
dálnic překonat. Někteří si počkají na pokles provozu a nebo to
riskují buď úspěšně a nebo ne. U každé zvěře je rizikem vjezd a
výjezd na dálnici z vedlejší silnice, které plotem chráněná není.
Proto losa u dálnice moudří Rakušáci uspali odvezli na Šumavu.
Navíc u predátorů je biokoridor ideální místo k lovu kořisti,
která tímto úzkým hrdlem putuje a naopak predátorův pach tu
kořist od putování přes biokoridor odradí. V budoucnu to mohou
být vynikající loviště vlčích smeček, které nechají kořist
vstoupit do biokoridoru a smečka potom oba konce uzavře. Ono
musíte si paní vybrat mezi pokrokem a divočinou, ale skloubit
obojí je utopie, což bohužel nechápete stejně, jako jiní zastánci
návratu velkých šelem do kulturní krajiny pro ně zcela nevhodné.
Toto je velmi drahý a zbytečný pokus, který nadělá v budoucnu
ještě více problémů a náklady takové, že to pro ty šelmy skončí
tragicky. U vlků bude stačit prvé splašení hodnotných jezdeckých
koní a jejich útěk mimo ohradu s případným zraněním a smrtí těch
koní a možná i lidí při srážce s vozidly. Pak dojde k diskusi,
zda má tento experiment nějaký smysl a vrátíme s k tomu, co se
tu praktikovalo 200 let. Pro domácí zvířata obyčejné ohrady bez
živení velkých psů a placení bačů, pro myslivce jimi řízený chov
zvěře bez rizika likvidace hodnotných kusů a celých stád vlky a
pro obyčejné občany úsporu státního rozpočtu na hrazení škod
a zabezpečení zvířat před vlky. Já jsem trpělivý a on ten kalich
jednou přeteče, jako v případě paní Leynové, když ji vlk zadávil
oblíbeného poníka a byl odstřelen a taky došlo ke snížení stupně
ochrany vlků v EU. Tu se stane brzo něco podobného a jsem zvědav
na ty reakce všech zainteresovaných. Můj kamarád z Beskyd už ale
bohužel po zadávení 10 ovcí reagoval ukončením chovu a ponecháním
květnatých luk a pastvin náletům. Další kamarád má zatím výdrž
kosit ovcím v bytelné ohradě u domu trávu na bývalých pastvinách
aby nemusel živit dva psy a sedět s nimi 24/7 na pastvině. To by
ho to skopové vyšlo sakra draho, což ale vlkomilové nepochopí
a taky stejně jako vy neporadí chovateli deseti ovcí jak je mají
před vlky chránit tak, aby to bylo ekonomicky únosné.



Na Slovensku se narodilo první mládě novodobého pratura. Oba jeho rodiče pocházejí z Česka