https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/david-chytil-co-prinese-nova-evropska-legislativa-zajistujici-pravo-na-opravu-elektrospotrebicu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

David Chytil: Co přinese nová evropská legislativa zajišťující právo na opravu elektrospotřebičů

12.5.2024
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Evropa se stává průkopníkem v oblasti udržitelné spotřeby. Nová legislativa má za cíl snížit množství elektroodpadu a zvýšit podíl opravených elektrospotřebičů. Evropský parlament odhlasoval právo spotřebitelů na opravu výrobků i po uplynutí záruční doby. Tento krok má šetřit spotřebu primárních surovin a omezit příval vysloužilých elektrospotřebičů, který neudržitelně roste.
 
Směrnice o ekodesignu klade nové požadavky na design výrobků, zakazuje praktiky vedoucí k předčasnému zastarávání a zavádí digitální pasy výrobků. Tyto pasy obsahují informace o původu a recyklaci dílů, což zákazníkům usnadňuje rozhodnutí o koupi kvalitního výrobku. Nová pravidla poskytují záruky na opravy během a po záruční době, snižují náklady a zavádějí skóre opravitelnosti výrobků. Spotřebitelé získají přístup k informacím o opravitelnosti výrobků přes online platformy, což usnadňuje výběr servisu. Dalším klíčovým prvkem legislativy je zajištění dostupnosti náhradních dílů. Nové zákony zaručí, že náhradní díly budou dostupnější a opravy jednodušší. Česká republika má dva roky na to, aby nové povinnosti začlenila do svého práva, stejně jako ostatní členské státy.

Zpomalení růstu množství elektroodpadu

V souvislosti s každou novou legislativou vyvstává otázka, zda je potřebná. Odpovědí v tomto případě je nejnovější zpráva The Global E-waste Monitoru (GEM), která odhalila alarmující výsledky. Lidé po celém světě v roce 2022 vyprodukovali 62 milionů tun elektroodpadu, což je o 82 % více než v roce 2010. Množství vysloužilých elektrospotřebičů navíc v příštích letech podle predikcí GEM poroste, do roku 2030 dokonce o dalších 32 % na 82 milionů tun ročně. Zmírnit tento rostoucí trend má právě nová legislativa.

Zvýšené nároky na výrobce

Schválená směrnice vyžaduje od výrobců elektroniky a domácích spotřebičů zásadní změny v designu produktů. Tyto změny mají zajistit, že výrobky budou trvanlivější a snadněji opravitelné. To sice může vést ke zvýšení počátečních nákladů na vývoj a výrobu elektrospotřebičů, ale z dlouhodobého hlediska to znamená i pro výrobce přínos v podobě konkurenční výhody. Pro generaci Z je udržitelný přístup klíčový a představuje rozhodující faktor při volbě nového produktu. Výrobci, kteří se na hodnoty snadné opravitelnosti a dlouhé životnosti zaměří, získají širší zákaznickou skupinu.

Efekt na spotřebitelské chování

Se zavedením „práva na opravu“ a snadnějším přístupem k náhradním dílům a servisu se očekává, že spotřebitelé budou více motivováni k nákupu kvalitnějších a dražších výrobků, které je možné efektivně opravovat a udržovat v provozu delší dobu. To by mohlo vést k posunu od aktuální kultury „kup a vyhoď“ k modelu „oprav a udržuj“. Právě toto je klíčový model, který pomůže snížit rostoucí množství elektroodpadu.

Význam pro udržitelnost

Legislativa zde tudíž není zbytečným krokem, ale směřuje k podstatnému snížení odpadu a zlepšení recyklace materiálů, což má přímý vliv na snížení environmentálního dopadu. Posílení principu udržitelnosti v průmyslovém designu a spotřebě přímo podporuje ekologické povědomí a odpovědnost jak u výrobců, tak u koncových uživatelů. To může mít zásadní dopad na zpomalení klimatických změn a ochranu přírodních zdrojů. Uvedené kroky jsou životně důležité nejen pro současné generace, ale i pro budoucnost celého globálního ekosystému.


reklama

 
foto - Chytil David
David Chytil
Autor je člen představenstva společnosti REMA Systém, která je jedním ze tří největších kolektivních systémů zajišťujících sběr odpadních elektrozařízení působících v České republice.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

12.5.2024 07:01
Nefunguje-li el. spotřebič, první volba je očistit a dotáhnout kontakty, ev. ošetřit Kontaktolem.
Představte si, že půjde o předražené elektroauto nebo TČ za 400tis.Kč. Tkzv.odborná firma není ani schopná přijít na druh poruchy, poradit, nemá lidi, pracovníci již neumí optravovat staré věci, už jim nerozumí.
Nové výrobky jsou složité, mají nejrůznější vylepšení, ovládání internetem, obsahují intelig. počítač, stačí jedna banální porucha a předražený přístroj se musí vyhodit.
Místo takovéhoto technolog. pokroku, je pro přírodu, nakládání s odpady výhodnější jednoduchý snadno opravitelný pokud možno unifikovaný přístroj s vyměnitelnými díly varáběnými po dlouhou dobu, přístroj fungující a opravitelný i za 20 let. Spotřební způsob života, mikroplasty, drahé kovy, těžba a doprava surovin, energetické nároky při stále narůstajícím počtu lidí jsou pro přírodu zničující.
Další věc je, že k elektroautům a TČ se nelze chovat jako k vysavači. Na jejich funkci spočívá smysl elektrifikace, OZE program a snižování CO2, boj s oteplováním.
Nejdřív by společnost měla zajistit podmínky pro dobrou funkci nějaké věci, bez nich nemá smysl podpora výroby, pokuty za jejich nepoužívání.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.5.2024 07:04
To právo nemělo nikdy skončit.
Dnes by se svět nemusel tolik zabývat i zničenou přírodou.
Návrat k šetrnosti, bude trvat dlouhá léta !
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.5.2024 13:33 Reaguje na smějící se bestie
Vám někdy někdo zakazoval opravovat?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

12.5.2024 10:52
Dovoluji si podotknout, že popisovaná legislativa je ukázkou totální inkompetence legislativců. Reálný dopad (kromě výrazného zdražení) bude spočívat v tom, že se u staršího zařízení vymění takřka celý jeho vnitřek (u mobilu např. celá deska plošných spojů, na které je osazená i kamera), tudíž o opravu de facto nepůjde. Cena za takovou "opravu" převýší díky ceně práce v EU (+dopravy,atd.) cenu nového (čínskými roboty / kyborgy) vyrobeného modelu. Z vlastní zkušenosti vím, že se o renovaci starších telefonů iPhone (díky své předražené značce v podstatě jediný smyslupný mobil) pokoušel ve své pardubické pobočce Foxconn (výhradní čínský výrobce/dodavatel pro Apple) - projekt byl po pár letech zastaven.
Problém s udržitelností leží totiž úplně jinde a je smutné, že krystalický příklad správné cenotvorby poskytuje prožité období reálného socialismu. Televize s dvoumetrovou úhlopříčkou za 1/3 minimální mzdy totiž nemůže principielně pokrýt skryté náklady za vykořisťování afrických (a jiných) dětí, které ručně těží vzácné kovy nutné pro výrobu elektroniky. Nemůže pokrýt náklady na jejich lodní dopravu (+dopravu ropy) přes půl planety, stejně jako dopravu finálních produktů přes půl planety na lokální trhy. Prostě situace, kdy i člověk pobírající minimální mzdu si může dovolit nákup a provoz (ojetého) motorového vozidla, negramotný Afričan smartphone, ale většina z nich si nemůže dovolit nájem bytu, energií či vody a nákup potravin na měsíc, je principielně špatně. Oligarchové bohatnoucí z nezaúčtovaných nákladů na znečištění a vykořisťování pracujících samozřejmě jednají v sobeckém režimu "po nás potopa". Kdyby se všechny externality jejich podnikatelských aktivit měly v ceně výrobků projevit, bude cenotvorby velmi podobná té z minulého režimu a celkově bude masová spotřeba (konzum) umenšen, tzn. i jeho vliv na životní prostředí, zdraví obyvatelstva atd. Jsem hluboce přesvědčen, že člověk primárně potřebuje střechu nad hlavou, dostupné základní potraviny, vodu, osvit a zdroj tepla, přičemž na všem z jmenovaného jsou nyní marže v řádu stovek procent výrobních nákladů. Popisovaná legislativa na tom změní máloco.
Více o cenotvorbě globálního neoliberálníhp korporativního kapitalismu kupř. zde
https://youtu.be/JJ0nFD19eT8?si=YYLPEEwsq_9pjUH8
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

30.8.2024 11:05 Reaguje na Pavel Karel
Kdyby se všechny externality jejich podnikatelských aktivit měly v ceně výrobků projevit ................
Pamatuji ze socialismu, četl jsem propočet (nevím, jak přesný), že kdyby se do ceny uhlí započítaly všechny náklady - poškození krajiny, znečištění ovzduší (jak to spočítat?), náklady na rekultivace ...... že by pak uhlí nestálo 150 - 250 Kčs/t, ale (nějakých) 1200 Kčs. Pak by s ním lidé nepochybně šetřili podobně jako moji prarodiče, kteří na zimu kupovali 3 m3 bukového dřeva.
Odpovědět
pk

pepa knotek

12.5.2024 13:18
Obyvatelstvo masírované všudypřítomnou reklamou bude najednou uplatňovat model "oprav a udržuj". Musím se smát. Zkuste dítěti říct, že letos nové módní značkové tenisky nedostane, protože ty loňské jsou ještě dobré nebo že mobil se opraví a novej nebude - dostane amok, protože ve třídě nebude IN.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

12.5.2024 13:48
Když zjistíte, že oprava je násobně dražší, než nový výrobek, tak koupíte nový který může mít i menší spotřebu a nebo lepší užitné vlastnosti.
Odpovědět

Viktor Šedivý

13.5.2024 13:07 Reaguje na Pavel Jeřábek
Váš úmysl "koupit" lze snadno zatlumit nějakou pěknou daní.
A kdyby to nefungovalo, je tu ještě možnost přídělového systému.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

13.5.2024 10:07
vzhledem k tomu, že pracovní trh není řízený, tak je todocela problém a nejde jen o elektroniku. Celkový koncept středoškolského vzdělávání.
Ono se ze dne na den, když se na učňáky kašle a z vejšek se dělají posvátné krávy kvůli tomu, že kolik papírů máš, tolik jsi člověkem. VE SKUTEČNOSTI NEUMÍ VŮBEC NIC. PRAXE A TEORIE JSOU DVĚ ODLIŠNÉ VĚCI.
Odpovědět

Radek Čuda

13.5.2024 14:30 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Čistě technická ... na učňáky se nekašle, na učňáky prostě skoro nikdo nechce.
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.5.2024 15:10 Reaguje na Radek Čuda
je to zajímavý paradox. na učňáky chodí po základce hloupé děti. řemeslníci však hloupí zpravidla nejsou, tedy ne že by četli vergilia v originále nebo tak nějak, ale většina řemeslníků má jakousi přirozenou inteligenci a šikovné ruce (a nedělá jim problém napočítat si třeba materiál na fasádu jakkoli křivolakou). a paradoxně většina učňů řemeslo nedělá a většina dobrých řemeslníků je vyučená večerně nebo nějakým kurzem a jsou to zběhové z profesí, které je nudily.

chytrému dítěti rozhodně nelze doporučit nástup na učňák, notabene na intr. akorát se tím dostane do špatné společnosti a bude z toho nešťastné.
Odpovědět

Radek Čuda

14.5.2024 10:41 Reaguje na Lukas B.
Ona ta specializace v ranném věku, tj. po devítce je vůbec podle mne koncept na figu a mnohem víc se mi líbí ten US koncept high-school a teprve po ní specializace, která díky tomu může být podstatně kratší a intenzivnější a hlavně smysluplnější.
Odpovědět
LB

Lukas B.

15.5.2024 08:39 Reaguje na Radek Čuda
to je dvousečné do všeobecné vzdělávání daleko za práh (fyzické) dospělosti. cpát jakékoli vzdělání vyšší než trivium (dříve na to stačilo pár let v jednotřídce) do těch, kteří o to nestojí (si povšimněte, jak nadaní humanitně založení studenti brojí proti počtům již na úrovni dvou lineárních rovnic o dvou neznámých) vede akorát ke zpomalení tempa a ti nadaní se buď nudí a trpí a ztrácejí čas a dříve nebo později resignují a otupí, nebo (mají-li bohaté* rodiče nebo cílevědomost, v pubertálním věku neobvyklou) odcházejí na soukromé školy kde se skutečně učí. což se fakticky děje.

problém školství je, že a) je to hlídání zadarmo, aby uvolnilo pracovní sílu žen a b) je to ochrana trhu práce, kde se část nekvalifikované pracovní síly uměle zaměstnává zbytečným sezením ve škole.

*) bohaté není přesné slovo. rodiče, jež si cení vzdělání a nežijí úplně z ruky do huby.
Odpovědět

Radek Čuda

15.5.2024 12:14 Reaguje na Lukas B.
To co píšete je sice pravda, a rozhodně to nemíním prezentovat jako nějaký všespásný ideál, ale furt mi přijde jako lepší tohle, než aby se dítě muselo v 15 rozhodnout pro nějakou specializaci.

Plus by se řada vámi popisovaných negativ dala řešit v rámci té výuky jak formou širší palety volitelných předmětů, tak větším důrazem na některé aspekty praktického života, nějakou základní finanční matematikou počínaje a základy právního povědomí konče.
Odpovědět

Radek Čuda

13.5.2024 14:33
"Pro generaci Z je udržitelný přístup klíčový a představuje rozhodující faktor při volbě nového produktu."

To jsem v tom případě zvědav, kolik z té uvědomělé generace Z půjde toho opraváře dělat. Protože nařízení můžeme mít plnou ... no, prostě ještě více než máme, ale ta nám ty spotřebiče za rozumnou cenu ve slušné kvalitě fakt neopraví.
Odpovědět
PP

Petr Pavlata

14.5.2024 15:48 Reaguje na Radek Čuda
Protože je to ekonomický nesmysl.
Slušná cena je pro kvalifikovaného člověka s vybavením 1000,- + DPH za hodinu a víc.
Odpovědět

Radek Čuda

15.5.2024 12:15 Reaguje na Petr Pavlata
Na tom se třeba my dva rozhodně shodneme ... s EK/EP už to bude složitější:-))).
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

13.5.2024 16:19
Mám obavu, že takto "tekutý" a komplexní globální problém nelze nějakým evropským nařízením smysluplně uchopit. Hlavně to povede k obrovskému nárůstu administrativy a bujení korupčního podhoubí. I to by měl být cíl?
Odpovědět

Radek Čuda

15.5.2024 12:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě že ano, vy se ptáte jak kdyby vám bylo deset a o EU jste zatím jen četl v Ohníčku:-))).
Jiná otázka je čí je to cíl, že;-)?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.5.2024 12:23 Reaguje na Radek Čuda
Myslím, že položit obě otázky je důležité i bez odkazu na Ohníček.
Odpovědět

Radek Čuda

15.5.2024 15:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Otázkou nicméně je, zda tady je byť hypotetická šance na nějaké relevantní odpovědi.

Popřípadě kde a kdy by byla.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist