David Chytil: Co přinese nová evropská legislativa zajišťující právo na opravu elektrospotřebičů
Zpomalení růstu množství elektroodpadu
V souvislosti s každou novou legislativou vyvstává otázka, zda je potřebná. Odpovědí v tomto případě je nejnovější zpráva The Global E-waste Monitoru (GEM), která odhalila alarmující výsledky. Lidé po celém světě v roce 2022 vyprodukovali 62 milionů tun elektroodpadu, což je o 82 % více než v roce 2010. Množství vysloužilých elektrospotřebičů navíc v příštích letech podle predikcí GEM poroste, do roku 2030 dokonce o dalších 32 % na 82 milionů tun ročně. Zmírnit tento rostoucí trend má právě nová legislativa.
Zvýšené nároky na výrobce
Schválená směrnice vyžaduje od výrobců elektroniky a domácích spotřebičů zásadní změny v designu produktů. Tyto změny mají zajistit, že výrobky budou trvanlivější a snadněji opravitelné. To sice může vést ke zvýšení počátečních nákladů na vývoj a výrobu elektrospotřebičů, ale z dlouhodobého hlediska to znamená i pro výrobce přínos v podobě konkurenční výhody. Pro generaci Z je udržitelný přístup klíčový a představuje rozhodující faktor při volbě nového produktu. Výrobci, kteří se na hodnoty snadné opravitelnosti a dlouhé životnosti zaměří, získají širší zákaznickou skupinu.
Efekt na spotřebitelské chování
Se zavedením „práva na opravu“ a snadnějším přístupem k náhradním dílům a servisu se očekává, že spotřebitelé budou více motivováni k nákupu kvalitnějších a dražších výrobků, které je možné efektivně opravovat a udržovat v provozu delší dobu. To by mohlo vést k posunu od aktuální kultury „kup a vyhoď“ k modelu „oprav a udržuj“. Právě toto je klíčový model, který pomůže snížit rostoucí množství elektroodpadu.
Význam pro udržitelnost
Legislativa zde tudíž není zbytečným krokem, ale směřuje k podstatnému snížení odpadu a zlepšení recyklace materiálů, což má přímý vliv na snížení environmentálního dopadu. Posílení principu udržitelnosti v průmyslovém designu a spotřebě přímo podporuje ekologické povědomí a odpovědnost jak u výrobců, tak u koncových uživatelů. To může mít zásadní dopad na zpomalení klimatických změn a ochranu přírodních zdrojů. Uvedené kroky jsou životně důležité nejen pro současné generace, ale i pro budoucnost celého globálního ekosystému.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Honza Honza
12.5.2024 07:01Představte si, že půjde o předražené elektroauto nebo TČ za 400tis.Kč. Tkzv.odborná firma není ani schopná přijít na druh poruchy, poradit, nemá lidi, pracovníci již neumí optravovat staré věci, už jim nerozumí.
Nové výrobky jsou složité, mají nejrůznější vylepšení, ovládání internetem, obsahují intelig. počítač, stačí jedna banální porucha a předražený přístroj se musí vyhodit.
Místo takovéhoto technolog. pokroku, je pro přírodu, nakládání s odpady výhodnější jednoduchý snadno opravitelný pokud možno unifikovaný přístroj s vyměnitelnými díly varáběnými po dlouhou dobu, přístroj fungující a opravitelný i za 20 let. Spotřební způsob života, mikroplasty, drahé kovy, těžba a doprava surovin, energetické nároky při stále narůstajícím počtu lidí jsou pro přírodu zničující.
Další věc je, že k elektroautům a TČ se nelze chovat jako k vysavači. Na jejich funkci spočívá smysl elektrifikace, OZE program a snižování CO2, boj s oteplováním.
Nejdřív by společnost měla zajistit podmínky pro dobrou funkci nějaké věci, bez nich nemá smysl podpora výroby, pokuty za jejich nepoužívání.
smějící se bestie
12.5.2024 07:04Dnes by se svět nemusel tolik zabývat i zničenou přírodou.
Návrat k šetrnosti, bude trvat dlouhá léta !
Viktor Šedivý
13.5.2024 13:33 Reaguje na smějící se bestiePavel Karel
12.5.2024 10:52Problém s udržitelností leží totiž úplně jinde a je smutné, že krystalický příklad správné cenotvorby poskytuje prožité období reálného socialismu. Televize s dvoumetrovou úhlopříčkou za 1/3 minimální mzdy totiž nemůže principielně pokrýt skryté náklady za vykořisťování afrických (a jiných) dětí, které ručně těží vzácné kovy nutné pro výrobu elektroniky. Nemůže pokrýt náklady na jejich lodní dopravu (+dopravu ropy) přes půl planety, stejně jako dopravu finálních produktů přes půl planety na lokální trhy. Prostě situace, kdy i člověk pobírající minimální mzdu si může dovolit nákup a provoz (ojetého) motorového vozidla, negramotný Afričan smartphone, ale většina z nich si nemůže dovolit nájem bytu, energií či vody a nákup potravin na měsíc, je principielně špatně. Oligarchové bohatnoucí z nezaúčtovaných nákladů na znečištění a vykořisťování pracujících samozřejmě jednají v sobeckém režimu "po nás potopa". Kdyby se všechny externality jejich podnikatelských aktivit měly v ceně výrobků projevit, bude cenotvorby velmi podobná té z minulého režimu a celkově bude masová spotřeba (konzum) umenšen, tzn. i jeho vliv na životní prostředí, zdraví obyvatelstva atd. Jsem hluboce přesvědčen, že člověk primárně potřebuje střechu nad hlavou, dostupné základní potraviny, vodu, osvit a zdroj tepla, přičemž na všem z jmenovaného jsou nyní marže v řádu stovek procent výrobních nákladů. Popisovaná legislativa na tom změní máloco.
Více o cenotvorbě globálního neoliberálníhp korporativního kapitalismu kupř. zde
https://youtu.be/JJ0nFD19eT8?si=YYLPEEwsq_9pjUH8
Jaroslav Pokorný
30.8.2024 11:05 Reaguje na Pavel KarelPamatuji ze socialismu, četl jsem propočet (nevím, jak přesný), že kdyby se do ceny uhlí započítaly všechny náklady - poškození krajiny, znečištění ovzduší (jak to spočítat?), náklady na rekultivace ...... že by pak uhlí nestálo 150 - 250 Kčs/t, ale (nějakých) 1200 Kčs. Pak by s ním lidé nepochybně šetřili podobně jako moji prarodiče, kteří na zimu kupovali 3 m3 bukového dřeva.
pepa knotek
12.5.2024 13:18Pavel Jeřábek
12.5.2024 13:48Viktor Šedivý
13.5.2024 13:07 Reaguje na Pavel JeřábekA kdyby to nefungovalo, je tu ještě možnost přídělového systému.
Jaroslav Řezáč
13.5.2024 10:07Ono se ze dne na den, když se na učňáky kašle a z vejšek se dělají posvátné krávy kvůli tomu, že kolik papírů máš, tolik jsi člověkem. VE SKUTEČNOSTI NEUMÍ VŮBEC NIC. PRAXE A TEORIE JSOU DVĚ ODLIŠNÉ VĚCI.
Radek Čuda
13.5.2024 14:30 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLukas B.
13.5.2024 15:10 Reaguje na Radek Čudachytrému dítěti rozhodně nelze doporučit nástup na učňák, notabene na intr. akorát se tím dostane do špatné společnosti a bude z toho nešťastné.
Radek Čuda
14.5.2024 10:41 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
15.5.2024 08:39 Reaguje na Radek Čudaproblém školství je, že a) je to hlídání zadarmo, aby uvolnilo pracovní sílu žen a b) je to ochrana trhu práce, kde se část nekvalifikované pracovní síly uměle zaměstnává zbytečným sezením ve škole.
*) bohaté není přesné slovo. rodiče, jež si cení vzdělání a nežijí úplně z ruky do huby.
Radek Čuda
15.5.2024 12:14 Reaguje na Lukas B.Plus by se řada vámi popisovaných negativ dala řešit v rámci té výuky jak formou širší palety volitelných předmětů, tak větším důrazem na některé aspekty praktického života, nějakou základní finanční matematikou počínaje a základy právního povědomí konče.
Radek Čuda
13.5.2024 14:33To jsem v tom případě zvědav, kolik z té uvědomělé generace Z půjde toho opraváře dělat. Protože nařízení můžeme mít plnou ... no, prostě ještě více než máme, ale ta nám ty spotřebiče za rozumnou cenu ve slušné kvalitě fakt neopraví.
Petr Pavlata
14.5.2024 15:48 Reaguje na Radek ČudaSlušná cena je pro kvalifikovaného člověka s vybavením 1000,- + DPH za hodinu a víc.
Radek Čuda
15.5.2024 12:15 Reaguje na Petr PavlataJiří Svoboda
13.5.2024 16:19Radek Čuda
15.5.2024 12:16 Reaguje na Jiří SvobodaJiná otázka je čí je to cíl, že;-)?
Jiří Svoboda
15.5.2024 12:23 Reaguje na Radek ČudaRadek Čuda
15.5.2024 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaPopřípadě kde a kdy by byla.