https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dekani-lesnickych-fakult-vyzva-ministrovi-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Děkani lesnických fakult: Výzva ministrovi zemědělství

17.5.2021
Správně nastavená cílená podpora v době „postkalamitní“ může směřovat ke stabilnějším, bohatším a odolnějším smíšeným lesům. Ilustrační snímek.
Správně nastavená cílená podpora v době „postkalamitní“ může směřovat ke stabilnějším, bohatším a odolnějším smíšeným lesům. Ilustrační snímek.
Foto | Lucie Kurzová
Národní plán obnovy se bez investice do podpory biodiverzity krajiny, budování lesů odolných klimatické změně a zadržováním vody v lese obejít nemůže.
 

Vážený pane ministře,
v současné době je připravován tzv. Národní plán obnovy v rámci významné finanční podpory ekonomiky členských států EU v období po pandemii covid-19. Tento plán by měl být bezvýhradně uchopen jako příležitost pro modernizaci, inovace, investování do udržitelné budoucnosti a nastartování zásadních změn v mnoha oblastech naší společnosti. V této souvislosti jsme přesvědčeni, že kromě investic například do vědy, výzkumu a vzdělávání (komponenta 3.1, 3.2, 5.1, 5.2) je jednou z klíčových, která by měla být podporována, i oblast ochrany přírody a adaptace na klimatickou změnu (komponenta 2.6., reformy 5 a 6). Pozitivně vnímáme, že na rozdíl od některých jiných zemí EU se v rámci této komponenty uvažuje o podpoře obnovy lesů po kůrovcové kalamitě, zakládaní nových stabilnějších, pestřejších a strukturovanějších lesů a rovněž o podpoře zadržování vody v lese.

Technická a biotechnická opatření k podpoře zadržení vody v krajině by měla být vždy řešena komplexně v kontextu znalosti hydrologického režimu lokality. Realizace jednotlivých opatření bez znalosti širšího hydrologického kontextu, zejména parametrů vodní bilance, mohou být v konečném důsledku škodlivá. Pokud mají být tyto investice efektivní a mají plnit daný účel, musí být vždy zohledněna hydrologická situace celého či dílčího povodí, a to i v souvislosti s plánovanými formami hospodaření v lesích.

Podpora biodiverzity krajiny a jejího udržitelného využívání je podmíněna nejen změnou našeho hospodářského pohledu na zemědělství a lesnictví jako takové, ale i zásadní změnou pohledu na její dlouhodobé financování. V době probíhající klimatické změny, která je druhotně doprovázena extrémy počasí, ale i například plošným odumíráním lesů a kůrovcovou kalamitou, je podpora změny druhové a prostorové skladby porostů, stejně jako například podpora přírodě blízkých vodohospodářských opatření, revitalizací toků a mokřadů naprosto, nezbytná. Zvláště důležité to je v České republice, kde je míra poškození lesů a potřeba jejich obnovy v rámci zemí EU nejvýznamnější.

Nedílnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu by bezpochyby měla být i potřeba obnovy všech funkcí lesa na kalamitou postižených plochách, ale i v mnoha stávajících porostech. Znamená to podporovat změny druhové, prostorové a věkové struktury lesa, a to ve všech jeho vývojových stádiích. Obnova kalamitních ploch musí být prováděna tak, aby bylo dosaženo co nerychlejšího zastínění půdy, aby nedocházelo k její rychlé degradaci, avšak nikoliv za každou cenu. Obnova lesa musí být prováděna postupně s cílem tvorby vhodné směsi a také struktury. Pro výsadbu je třeba využívat nejen dřeviny cílové druhové skladby, ale také dřeviny pionýrské, které slouží jako přípravné při vícefázové obnově. Významným prvkem těchto opatření je i využívání přírodních procesů v podobě přirozené obnovy a její maximální podpory. Cílová skladba lesa by měla směřovat ke stanovištně vhodným a stabilním biocenózám, které budou schopny plnit co nejširší spektrum ekosystémových služeb. Přípravné dřeviny nebyly doposud příliš často využívané a místo nich byly podporovány často pro volné plochy nevhodné stínomilné dřeviny hospodářského významu. Role přípravných dřevin, zvláště na velkých kalamitních plochách, je nejenom důležitá pro obnovu porostního prostředí, ale v současné době tyto dřeviny představují pro vlastníka lesa stále zajímavější ekonomickou alternativu. Pozornost by měla být věnována i kombinované obnově včetně snižování počtu jedinců umělé obnovy s cílem podpory tvorby druhově pestrých lesů.

Součásti zvyšování biodiverzity by měla být i podpora přiměřeného ponechávání dřeva k zetlení. Neméně důležité je věnovat pozornost původním převážně jehličnatým porostům, které nám ještě po kalamitě zbyly a které musí být postupně nahrazovány smíšenými tak, aby již dále nevznikaly stejnověké monokulturní náchylné lesy bez potřebné rovnováhy a stability. Zavedením přírodě blízkých způsobů hospodaření s výrazným omezením využívání holosečných postupů obnovy můžeme docílit trvalého krytu půdy a zachování kontinuity plnění všech požadovaných funkcí lesa. Cílená podpora obnovy kalamitních ploch s důrazem na diferencovanou strukturu nových porostů je tedy společně s přechodem na přírodě blízké způsoby hospodaření kardinální v rámci adaptace lesů na klimatickou změnu a udržitelnosti lesní krajiny.

Pokud bude připravovaná finanční investice v rámci programu příslušným odpovědným resortem nastavena správně, tak by cílená podpora v době „postkalamitní“ mohla směřovat ke stabilnějším, bohatším a odolnějším smíšeným lesům, které budou zárukou nejen ukládání uhlíku, ochrany půdy před erozí, posílení biodiverzity a zlepšení retenční schopnosti krajiny, ale i zdrojem přiměřeného množství obnovitelné suroviny. Zakládání různorodých porostů vyžaduje mnoho času, trpělivosti a práce vlastníků lesů, proto Národní plán obnovy může dát pouze základ z pohledu dlouhodobého vývoje lesních ekosystémů, ale tento základ může být klíčový. Je možné konstatovat, že investice do budování lesů odolných klimatické změně je významnou součástí adaptačních opatření, zejména v kontextu dalších nutných reformních kroků, které by měly být postupně přijímány. Jedná se například o novelizaci zákona o lesích, zákona o myslivosti a navazujících vyhlášek, stejně jako o změnu dotační politiky státu v souvislosti se zaváděním opatření přijatých v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035.

S pozdravem,
prof. Dr. Ing. Libor Jankovský
děkan LDF MENDELU Brno

prof. Ing. Róbert Marušák, PhD.
děkan FLD ČZU v Praze

Stanovisko podpořili:
doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška, ředitel ŠLP Křtiny, MENDELU
Ing. Tomáš Pospíšil, ŠLP Křtiny, MENDELU
doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D., vedoucí Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF MENDELU
doc. Ing. Petr Kupec, Ph.D., vedoucí Ústavu inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny, LDF MENDELU
doc. Ing. Petr Čermák, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU
doc. Ing. Radek Pokorný, Ph.D., vedoucí Ústavu zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU
doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF MENDELU
Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky LDF MENDELU,
Ing. Jan Světlík, Ph.D., vedoucí Ústavu ekologie lesa, LDF MENDELU
Ing. Zdeněk Macháček, Ph.D., ředitel ŠLP v Kostelci nad Černými lesy, ČZU v Praze
prof. Ing. Marek Turčáni, PhD., vedoucí pracovišt ETM a EVA 4.0, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí Katedry ekologie lesa, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Luděk Šišák, CSc., vedoucí Katedry lesnické a dřevařské ekonomiky, FLD ČZU v Praze
prof. Ing. Jaroslav Holuša, Ph.D., vedoucí Katedry ochrany lesa a entomologie, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Peter Surový, PhD., vedoucí Katedry hospodářské úpravy lesů, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Lukáš Bílek, Ph.D., vedoucí Katedry pěstování lesů, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., vedoucí Katedry lesnických technologií a staveb, FLD ČZU v Praze
doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D., vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie, FLD ČZU v Praze


reklama

 
Děkani lesnických fakult

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

17.5.2021 15:25
Hoši, hoši. Vidím, že studujete stejně jako já pořád to stejné. A přitom stačí vystřílet zvěř a chránit vlka. Říkal Bláhový Stýblo s Vermouzskem.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

17.5.2021 16:30
Ve svém lesíku v předhůří jizerských hor těžím výběrně smrky, sázím, chráním a podporuji jedle, buky, kleny, jilmy, modříny... Toleruji i několik přirozeně zmlazených douglasek. Už za sto let to bude hezký smíšený a věkově diferencovaný les, pokud něco z každoročně repelentem natíraných buků přežije aktuálně přemnožené srnčí a pokud nedojdou peníze na individuální ochrany pro ty ostatní dřeviny. Riskuji. Možná mi tam totiž ochránci kožíšků stihnou do 20-30 let nasadit zubry nebo losy... Jinak pokud si to někdo chce také zkusit, tak se aktuálně za necelé 4 mio nabízí dost vyrubaný lesní pozemek s nepříznivým terénem o rozloze 20ha poblíž Železného Brodu ;). Od státu a aktivistů nečekám nic než další směrnice, nařízení a překážky.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.5.2021 16:48 Reaguje na Dalibor Motl
škoda, být to trochu blíž, tak bych to vzal.
Odpovědět
DA

DAG

17.5.2021 18:08
Znám cca půlku slovutných pánů. Jsou to odborníci ve svém oboru, ale oni nebudou postaveni před tu věc paseku zasázet a pěstovat. Techniků a lidí z pěstební činnosti je tam podepsaných málo. Podle mě je teď důležité zasázet a druhovou a věkovou rozrůzněnost dělat postupně. Dle mého je reálné sázet dvě až tři základní dřeviny stejné růstové dynamiky. Co vymře dosadit za dva tři roky něčím rychlejším (modřín, javor, dub) a nálet vyřezávat jen omezeně (osiky, břízy, jeřáby) Kde se to nepovede a bude za deset let kolo, tak dát jedli nebo douglasku. Druhovou a věkovou rozrůzněnost vytvořit následně(jehličnany smýtit dřív a listnáče většinově ponechat. Nebude výškově rozrůzněný les za sto let, ale za dvě stě.
Takto bude nejmenší potřeba lidské práce a největší úspora peněz.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist