Diana Mašková: Regulace městských holubů pomocí dravců
Co se týče samotného regulačního efektu, jsme poněkud skeptičtí a nyní si řekneme proč:
-
Za prvé městští domácí holubi nejsou volně žijícím druhem, není tudíž na místě hovořit o přirozené formě regulace. Člověk se v tomto případě vzdává své vlastní odpovědnosti problém adekvátně řešit.
-
Pořizovací cena dravců (sokolů) často opakovaně vysazovaných do doby jejich trvalého usazení (zahnízdění) na příhodné stavbě je poměrně vysoká (pohybujeme se v částkách 10 000 Kč za samce a 20 000 Kč za samici). Služby sokolníka jsou pak úplně nejdražším způsobem regulace, kdy se smluvní částka může vyšplhat dokonce až k půl milionu korun ročně.
-
Metoda funguje pouze tehdy, když jsou dravci hladoví ‒ pokud hlad nemají, o holuby se vůbec nezajímají. Dokonce existují snímky zachycující, jak holubi a menší dravci společně sedí na střeše. O tzv. deštníkovém efektu společného hnízdění predátora a kořisti již bylo také něco napsáno.
-
Dravci působí především repelentně a při svých přeletech a loveckých pokusech často rozhánějí holubí hejna do dalších oblastí, čímž je problém pouze přesunut, nikoli vyřešen.
-
Pár sokolů má velký lovecký areál, a přestože by se jich díky holubům uživilo i více, budou hnízdit ve městě (např. krajském) vždy jen v počtu jednotek párů, které týdně uloví 2–5 holubů, což je vzhledem k populacím holubů v těchto městech zcela zanedbatelný počet. Obecně je pro predátory město nebezpečnější a kořist má tady náskok.
-
Holub je velmi dobrý letec, a dokonce ani pro sokola není vůbec snadné ho ulovit. Jen zhruba každý 10. lovecký pokus je úspěšný. Draví ptáci fungují jako regulace a selekce slabších a nemocných kusů. Postarají se tak o posílení genofondu holubí populace a podpoří její další natalitu, počty holubů se rychle obnoví, a ještě narostou (obdobně jako u deratizace).
-
Navíc u sokolů je sameček výrazně menší než samice, a holuby tedy loví většinou ona. Pro samečka, který zajišťuje potravu převážnou většinu hnízdního období, je ulovit a donést na hnízdo holuba velmi náročné, a proto se zaměřuje na výrazně menší kořist (drobné pěvce). Dle dosavadních údajů představují holubi (byť v neustálé nabídce) jen asi 40 % potravy sokolů, ostatní množství tvoří často i ohrožené druhy, např. netopýři apod.
Především z těchto důvodů nejsou dravci podle nás ideální řešení. Nicméně se vůbec nebráníme tomu, aby obě dvě metody, městské holubníky i biologická ochrana budov, existovaly vedle sebe a byly prověřeny v praxi.
Odkazy a zdroje
HRUŠKA, J., MELICHAR, D. a ŠŤOVÍČEK, V.: Reintrodukce a hnízdění sokola stěhovavého (Falco peregrinus). Buteo: Časopis Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov (SOVDS). Praha: Česká společnost ornitologická, 2000, (11), str. 139–148. ISSN 80-902216-4-5.
Ornitolog Dušan Rak: Sokoli loví ve městech oprsklejší ptáky. HOT magazín. Praha: Pražská teplárenská a.s., 2021(1), str. 10–13. Dostupné také z: https://www.ptas.cz/data/catalog/041-21-hot-1-2021-20stran-f77.pdf
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Petr Pekařík
28.5.2023 20:50 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
25.5.2023 06:48Karel Zvářal
25.5.2023 07:27 Reaguje na smějící se bestieMichal Ďuríček
25.5.2023 07:40 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
25.5.2023 07:45 Reaguje na Michal ĎuríčekDiana Mašková
25.5.2023 09:37 Reaguje na Michal ĎuríčekJaroslav Vozáb
25.5.2023 15:53Jarda Bobr
27.5.2023 13:32Petr Pekařík
28.5.2023 20:52 Reaguje na Jarda BobrDiana Mašková
28.5.2023 21:01 Reaguje na Jarda BobrJarda Bobr
30.5.2023 00:14 Reaguje na Diana MaškováProtože chovám slepice(cca 20) na otevřené ploše, našli si cestu k slepičímu krmení i holubi, kteří zahnízdili ve stodole a na střeše verandy schované pod střechou domu, dokud jsme je nezačali omezovat zdržovalo se jicvh na naší střeše kolem 40, každoročně u nás přistávají poštovní holubi, kteří se přidají k starousedlíkům, zotaví se a pak odletí nebo zůstanou.Při pelichání byl dvůr plný peří a dlažba pod střechou stodoly plná holubího trusu.Takže jsme omezili možnosti hnízdění zahrazením otvorů ve stodole a zahrazením střechy verandy pletivem.Počet u nás přebývajících holubů tak klesl na cca 10, z toho se povede úspěšně zahnízdit tak 1 pár a vyvést tak 2x mladé na nějakém nenápadném místě, což považujeme za přijatelné.1 pár dokonce hřaduje v kurníku se slepicemi.Každoročně najdeme zbytky několika holubů roztrhaných pod stromy na zahradě, nejspíš je má na svědomí jestřáb(les je cca 200m daleko) ale viděl jsem i útok krahujce na vrabce kteří se u slepic také přiživují.
Myslím, že tam kde je krmení, jsou i holubi, bez krmení se vytratí - to je ale ve městech neřešitelné, odpadků na kterých se můžou přiživovat bude pořád dost.Další možnost je zamezit hnízdění což je také nereálné.Holubník v blízkosti holubí potravy(Staroměstské náměstí) je asi dobře vybrané místo ale pochybuji, že se tonějak na omezení holubí populace projeví, omezení vyvádění mladých u 75ti párů mi připadá jeko naprosto zanedbatelné, proto mě zajímaly náklady a jistě bude zajímavé vědět, jak dlouho tahle akce vydrží.
Petr Pekařík
28.5.2023 21:18Přestaňte bezhlavě obhajovat svou variantu