https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-at-se-nam-lesy-zase-vrati-i
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Ať se nám lesy zase vrátí – I.

21.7.2022
Možná je není potřeba kácet. Nebude pak potřeba obnovit holinu.
Možná je není potřeba kácet. Nebude pak potřeba obnovit holinu.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Častým úkolem a důvodem ke stesku hospodářů, kteří kromě zemědělské půdy mají i nějaký ten kousek lesů, je jejich obnova, neboli návrat ke zdravému a rostoucímu lesu po jeho vykácení. Jde o povinnost častější v dnešní době, kdy se porosty přehnala kůrovcová kalamita. Mediálně se tomu říká obnova kalamitních holin, prezentuje se to jako obtížně řešitelné až neřešitelné z řady více či méně objektivních důvodů.
 
Předně si řekněme, že to, o čem si budeme povídat, je obnova lesů, na rozdíl od zalesňování. Velmi zjednodušeně řečeno, i když lesnická legislativa to řeší trochu nejasně a zamotaně, za zalesňování považujeme tvorbu nového lesního porostu na pozemku, kde před výsadbou les nebyl, tedy na různých nelesních pozemcích, v případě pozemků lesních jde o různá bezlesí.

Obnova lesních porostů, jak sám pojem navozuje, je obnovením vykáceného lesního porostu buďto přirozenou obnovou z náletu či jiného zmlazení nebo výsadba nového lesa tam, kde les už byl. Nový les v čase navazuje na ten předchozí. V případě úmyslného hospodaření v nekalamitních dobách, kdy lesní hospodář určuje vývoj lesa a není jím vláčen, je obnova lesa článkem nekonečného a dokola se točícího řetězu činností při hospodaření v lesích. První část textu je věnována tomu, jak se vyhnout holině a tím i povinnosti zalesnění a vynakládání práce i prostředků.

Všechny současné povinnosti vlastníků v obnově lesů v době kalamity plynou z toho, že odstranili (vykáceli) všechny kůrovcem či jiným škůdcem napadené stromy a vznikla jim holina. V zákoně o lesích není definována, pouze v jeho prováděcí vyhlášce č. 84/1996 Sb. se hovoří o produktivní holině (o holině jako takové nikoli), za kterou pro potřeby této vyhlášky (čili ne obecně) pokládáme pozemek, na kterém byl lesní porost odstraněn obnovní nebo nahodilou těžbou.

Na holinu se už v zákoně o lesích vztahují povinnosti, musí být do dvou let od vzniku zalesněna (asi by byl vhodnější pojem obnovena) a do sedmi let tzv. zajištěna, tedy odrostlá negativnímu působení zejména buřeně (travin a keřů) a zvěře. Tyto lhůty byly pro holiny vzniklé v důsledku nahodilé těžby v souvislosti odstraňováním napadených porostů prodlouženy opatřením obecné povahy ministerstva zemědělství č. 17110/2020-MZE-16212 ze dne 2. 4. 2020 na 5 let u povinnosti zalesnit (obnovit) a na 10 let u povinnosti dovést mladé lesní porosty do stavu zajištění. Toto opatření obecné povahy nahrazovalo předchozí k řešení téže situace. Všem vlastníkům lesů doporučuji se s tímto dokumentem seznámit.

Pokud jde o situaci menších vlastníků lesů, zastavíme se u holiny. Přijmeme-li definici produktivní holiny z vyhlášky č. 84/1996, zjistíme, že holina vznikne pouze těžbou nebo jiným odstraněním hlavního stromového patra (uvádí se příklad požárů). Tento závěr je důležitý, protože na něj jsou navázány už zmíněné povinnosti v obnově lesů a lhůty pro jejich splnění.

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Čili pokud suchý porost nevykácíme, nevznikne nám holina a nemáme zákonnou povinnost takto vzniklý porost zalesnit. Nemusíme kácet kůrovcové stromy, které už škůdci opustili, tzv. sterilní souše, z nichž už pro okolní porosty neplyne žádné nebezpečí.

Stromy, kde škůdci ještě nedokončili vývoj, naopak odstraňovat okamžitě musíme, nejen kvůli tomu, že nám to ukládá zákon o lesích, ale i dle zdravého selského rozumu tak chráníme okolní zatím nenapadené porosty.

Pokud jsme se z různých důvodů dostali do stavu, že se v našich lesích nacházejí souše, z nichž už dávno škůdci vylétli, můžeme zvážit, zda se nám vyplatí tyto souše pokácet a zachránit aspoň část hodnoty dříví, anebo vzhledem k jejich stavu, kapacitním možnostem a finančním požadavkům těžebních subjektů v okolí nám těžba přinese jen ztrátu či zanedbatelný zisk, který nepostačí na pokrytí nákladů spojených s obnovou lesů.

Nejde jen o výsadbu, ale i o následnou péči, čili musíme počítat s tím, že pozemek budeme muset dvakrát ročně ožnout (likvidovat buřeň, bránící růstu nových stromků), musíme jej ochránit proti zvěři (nejlépe a nejúčinněji oplocením) a to každoročně většinou tak pět let po výsadbě.

Pokud se tedy dokážeme ovládnout, nepokácíme všechno suché a zůstane nám porost souší, můžeme v případě vhodných podmínek dál pracovat s přirozenou obnovou. Ta se dostaví, jsou-li v dostupné vzdálenosti plodící stromy nejlépe stanovištně vhodných dřevin.

Malá semínka s křidélky dokáže vítr zanést na velké vzdálenosti (např. bříza, osika, javory, ale i smrk borovice, modřín), dostupná vzdálenost se nám tak zvětšuje. Nevýhodou této přirozené obnovy je, že vcelku ignoruje termíny předepsané zákonem o lesích, čili pustíme-li se do toho, uděláme všechno pro to, aby nám nevznikla holina a nezačaly se počítat lhůty.

Ono to s využitím sil přírody trvá déle, ale za to by výsledek měl být stabilnější a odolnější proti působení různých nežádoucích vlivů. Při jakékoli činnosti v krajině, nejen v péči o lesy, musíme zvážit, zda budeme s přírodou spolupracovat, nebo ji budeme lámat přes koleno. Druhý způsob se nám velmi rychle a ošklivě vrátí.

Pokud se nám tedy podaří vyhnout se vzniku holiny, ať už ponecháním sterilních souší, z nichž už škodlivý hmyz vylétnul, a nepředstavují žádné nebezpečí pro okolní porosty, anebo pokud není motivací těžební činnosti likvidace nahodilé těžby, ale úmyslné hospodaření, pak hospodaříme podrostním nebo až výběrným způsobem, kdy postupně těžíme a rozvolňujeme mateřský hlavní porost a veškerá obnova je prováděna s využitím obnovy přirozené.

Přirozená obnova, krom toho, že to déle trvá a je to pro lesníka či vlastníka v přípravě a provádění těžby pracnější a odborně náročnější, má řadu pozitivních efektů. Jednak je to obrovská úspora nákladů na založení nového porostu a jeho následnou ochranu, pak také předpoklad vyšší odolnosti následných porostů z přirozené obnovy, které si nesou v sobě po rodičích určitou informaci o tom, jak mají odolávat negativním vlivům, jejichž působení budou na daném stanovišti vystaveny. Pokud pocházely mateřské porosty z přirozené obnovy, ani nevíme, kolikátá generace byla vystavena a odolala působení různých negativních vlivů.

Navíc pamatujeme na to, že sazenice z lesních školek byly pěstovány v určitých optimálních podmínkách, zejména pokud jde o závlahu a dostupnost živin. Prvním šokem je pro ně samotné přesazení na běžné lesní stanoviště a druhým krutá realita života, kdy jsou vystaveny působení řady stresujících vlivů, s nimiž se dnes mladé stromky v počátku svého života jako součást budoucího lesního porostu setkávají. Pokud je jedním z oněch - dnes bohužel tak častých - stresorů jarní přísušek, kdy dva i více měsíců nespadne ani kapka, máme o výrazný neúspěch obnovy postaráno.

Tohle bude spousta práce.
Tohle bude spousta práce.
Foto | Lucie Kurzová

V případě, že nám holina, tedy lesní pozemek, na kterém jsme odstranili stromy těžbou, už vznikla, jednak máme onu „zalesňovací“ povinnost dle zákona o lesích a zároveň musíme zvážit, jak ji splníme. Na řadě lokalit se nachází nějaká ta obnova přirozená. Stávající propagované způsoby obnovy a zejména přípravy pozemku na následnou výsadbu ji ignorují a někdy přímo likvidují.

Celoplošná příprava půdy pro následnou výsadbu sice vypadá pěkně, ale v případě různých stále častějších vln extrémních teplot a sucha narušený půdní povrch přikrytý vrstvou prokypřeného prachu spolu s organickou drtí může pozemek docela úspěšně vysušit mnohem víc, než by se stalo při běžném pokryvu horní vrstvy půdy drnem.

Navíc, výsadba do nakypřené a tím vysychavé zeminy je velmi snadná a pracovníky v zalesňování k tomu svádí. Dříve oblíbená celoplošná příprava půdy naoráním má obdobný efekt na vysychání pozemku. Mělkými brázdami s narušeným drnem se nám ztrácí voda z vrstev půdy, které by při běžném pokryvu půdy byly suchem nezasažené. Celoplošná příprava půdy ať už naoráním nebo celoplošným mulčováním má smysl při běžném rozložení srážek jak v množství, tak v čase, jaké bylo cca do konce 20. století. Dnes je to z pohledu vysychání obnovovaných pozemků velmi rizikové.

Navíc zejména při celoplošné přípravě půdy mulčováním, tedy rozdrcením veškerých rostlin a jejich smíšením se svrchní vrstvou půdy, ztrácíme i to málo z přirozené obnovy dřevin, které se na obnovovaném pozemku nachází se všemi pozitivy, které přirozená obnova na odolnost nového porostu přináší. Plocha k výsadbě sice vypadá pěkně, výsadba a následná péče je velmi snadná a tudíž levná, ale stále by za to sledovat, jak se vyvíjí osudy těchto výsadeb v řádu více let a nenaslouchat pořád hlasům, že za všechno může sucho. Částečně je to pravda, ale že jsme mu připravili cestu a prostřeli stůl, to už nikdo nezmiňuje.


reklama

 
Další informace |
Text vznikl pro časopis Selská revue.
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DM

Dalibor Motl

21.7.2022 07:52
Souhlas s autorem snad až na tu "vychytávku" s ponecháním stojících souší a oddálením termínu obnovy. Velmi bych se rozmýšlel ty souše v našem hustě obydleném státě nechat stát z ohledem na možná bezpečnostní rizika. Až to na někoho spadne a policie začne "šetřit neúmyslné zabití" nebo "jenom" ublížení na zdraví z nedbalosti... Pochopitelně záleží na lokalitě, dimenzích těch souší atp. Možná by stálo za úvahu pro ty vlastníky, kterým lesy zatím neuschly, učinit s předstihem nějaká výchovná opatření. Například pokusit se v předstihu o přirozenou obnovu ohrožených porostů (letos je semenný rok) tím, že porost (dle možností, terénu a předchozí výchovy) prosvětlíme probírkou. Přimlouval bych se za nějakou "strukturní" variantu úrovňové probírky s cílem uvolnit případnou podúroveň. Využít nějakých náznaků různorodosti a podpořit je. Zachovat nějakou tu olši, buk, břízu. Cokoliv co "vybočuje" ze stejnověkého boru nebo smrčiny. Já používám i podsadby stín snášejícími dřevinami (jedle, buk, habr). Dělám to i ve 30-40 letých porostech. Případné mezery v zápoji vzniklé nahodile (u nás hlavně mokrý sníh) se snažím využít a dosadit třeba klen, jilm horský nebo třešeň. Pochopitelně se to neobejde bez důkladné ochrany proti zvěři a je to pracné. Výsledkem by ale měl po čase být odolnější, smíšenější a různorodější les. Prostě nečekal bych pasivně až ta kalamita přijde i do mého smrkového nebo borového lesa.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

22.7.2022 15:59 Reaguje na Dalibor Motl
Tak jak hospodaříte lese, zní velice dobře!Takhle bych si to představoval. A samozřejmě vím, kolik je s tím dřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2022 08:02
Problém vidím v tom, že na většině holin po kůrovci už žádný les nevyroste.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.7.2022 08:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Z čeho tak usuzujete? Podle mých zkušeností nějaký les vyroste v našich podmínkách všude (kromě nejvyšších vrcholů hor, kamenných moří nebo rašelinišť). Otázkou je jaký a za jak dlouho. Pokud neuděláme nic tak na kůrovcové holině bude za 20-30 let mlazina tj. mladý "les" složený s osik, bříz, jívy, habru, javorů, třešně nebo olše (podle podmínek a zdrojů semen). Desítky let bude trvat než se pod pionýrskými druhy stromů objeví a začne odrůstat generace klimaxových dřevin (buky, jedle, smrky). Po 150letech bez zásahu tam bude zárodek klimaxového lesa a po zhruba 400letech se tomu bude moci začít říkat přirozený les nebo prales. Ty prvotní osiková/březová stádia (20-30 let bez zásahu) můžete pozorovat na kdejaké bývalé louce ponechané svému osudu. Stačí nahlédnout do katastru na pozemky vedené jako TTP ale hustě porostlé stromy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.7.2022 09:36 Reaguje na Dalibor Motl
Vy jste ještě nepochopil, že p. Hanzl jednou větou provokuje
jiné mu to vysvětlit větami dvaceti a že o to vysvětlení ani
nestojí? Je to obyčejný provokatér bez patřičných znalostí,
který se zde předvádí množstvím příspěvků o ničem. Já už na
tohoto pána nereaguji, protože mu tím pouze děláme radost
z toho, že ho bereme vůbec na vědomí. Jinak máte pravdu, že
i náletové zalesnění bude časem lesem, ale má lidstvo čas
čekat na to stovky let s rizikem, že ani to se nemusí zdařit? V kulturní krajině s hospodářským využitím lesů
je lépe tuto přeměnu urychlit uměle a nečekal s rukama složenýma v klíně na to, jak si s tím poradí příroda. Ano
beru takové pokusy v NP(spíše pokusy o o pravdový NP), ale
upínat se k tomu i jinde je naivita a nebo spíše záměr
ušetřit na zalesňování a následné pionýrské dřeviny těžit
pro energetiku. Náznaky toho vidím v orientací teplárenství na štěpku, které už je ale pomalu nedostatek. Kůrovec už
nedodává ta kvanta podřadného dřeva ke štěpkování a dřevo
zdravé je lépe zhodnotit na pile, než pod kotlem. Takže po
pionýrských dřevinách nečekám ty hodnotnější, ale spíše
štěpkovače a tentýž opakovaný způsob "zalesnění". Ono když
vlastník stihne na lesu vydělat 2x a více za život, tak ho
přece nebude pěstovat pro nejistou budoucnost.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.7.2022 10:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Já určitě nijak nepropaguji bezzásahovost v hospodářských lesích. Mám k ní velké výhrady i v lesích, které se ocitly v NP a následně, bez nějaké přípravy, byly ponechány osudu (=velkoplošné destrukci). Naopak myslím, že to byla ohromná chyba. Nicméně už se stala a nelze to nyní vzít zpět. Na kalamitních holinách velkého rozsahu lze se sukcesí pracovat. Využít ji ale rozumně a přírodní procesy se pokusit urychlit. Klidně je uměle osít semeny pionýrských dřevin a ty použít jako kryt pro dřeviny "cílové". Využít dobře zpeněžitelné "pionýry" jako modříny, třešně, jilmy, javory. Z mého pohledu je taková holina prohrou hospodáře. A abychom se vyhnuli vzniku dalších bezútěšných, monotonních a neproduktivních pasek navrhuji nečekat na kalamitu ale začít lesy měnit hned (jak jsem popsal výše). I pokud se to nepovede docela a kalamita takový "připravovaný" les zničí po několika letech převodu bude na ploše min. nějaké přirozené zmlazení, ideálně pestřejší a různověké, poskytující základ obnovy lesa po kalamitě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2022 10:11 Reaguje na Dalibor Motl
Usuzuji to podle vývoje klimatu, tj. zprostředkovaně počasí. Srážky klesají a teploty stoupají, takže se lavinovitě šíří sucho. Přirozeně vyroste možná nějaká lesostep, ale cílená výsadba asi nemá šanci. Jen u suchomilných druhů, smrk to určitě není.
A to je situace dnešní. Do konce dekády můžeme být bez lesů v nižších polohách úplně.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.7.2022 11:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Nemáte pravdu. Les lze vypěstovat i Libanonu nebo Dinárském krasu. Habry, duby, břeky, lípy snesou opravdu hodně. Navíc si dovedu představit i při posunu klimatických pásů ještě odolnější dřeviny tvořící středomořskou vegetaci. Při vhodných biotechnických opatřeních lze na našem území i přes nárůst průměrných teplot zalesnit prakticky cokoliv. Otázka je, jestli to je vzhledem k rostoucím rizikům požárů všude žádoucí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2022 11:35 Reaguje na Dalibor Motl
A dělá se to? Silně pochybuji. Navíc je problém v tom, než strom doroste, bude u nás úplně jiné klima a přívětivější to nebude.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.7.2022 15:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Jako byste nevěřil, že nastartované klimatické aktivity EU globální klimatickou změnu zastaví.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.7.2022 09:46 Reaguje na Jiří Svoboda
Nezastaví, to vím dávno. Ale aspoň se snaží a pokud by to pochopili všichni, tak máme možná šanci.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.7.2022 15:46 Reaguje na Dalibor Motl
Vše musí být jaksi vyváženo. Pokud les bude odpařovat více vody, než naprší, a nebude tam žádná voda spodem či horem přitékat, zkolabuje na pokles hladiny zemní vody. To byla asi spolu s kůrovcem
mnohdy hlavní příčina usychání našich lesů.

Samozřejmě, les má jisté možnosti výdej vody regulovat, ale pokud koruny zřídnou, zase se les prosvětlí a bude větší odpar z půdy.

Nejhorší je náhlá změna, kterou můžeme v dnešní době rozvíjejícího se klimatického rozvratu očekávat stále častěji.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2022 16:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak, i v současných podmínkách cílená výsadba relativně bez problému vyroste, a to dokonce i smrková. Během velmi krátké doby se na ploše vytvoří příznivé mikroklima, které vydrží tak dlouho, dokud budou mladé stromky zavětvené až k zemi, tedy nějakých 10 let. Do té doby musíme vymyslet jak dál.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.7.2022 21:44 Reaguje na Petr
Podle letošního počasí už to platit nemusí.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.7.2022 11:01
Úloha a význam lesů pro zdravou krajinu byl a je dlouhodobě podceněný. Pokud bude prioritně definován zákonem význam lesa jako hospodářský tak se nikam nepohneme.
Autor velmi správně uvádí řadu důležitých věcí a souhlasím s ním.
Největší problém vidím mezi chorobnou lidskou touhou mít všechno teď a hned, což vychází z délky lidského života, kterým vše poměřujeme.
Kdežto délka života stromů se pohybuje téměř o řád více a homo sapiens se čekat nechce. Bohužel si tím zadělává na daleko větší problémy.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

21.7.2022 11:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere vidím to podobně. A děkuji panu Utinovi, Motlovi a panu Macháčkovi za jejich příspěvky. Jde o to hledat ten kompromis mezi oběma pohledy a respektovat se a vést to k pochopení, nikoliv k hádce eg.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2022 16:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně tak. Hlavní problémy jsou v našich hlavách. Monetární společnost nás zcela pohltila a zdeformovala, už nejsme schopní vidět nic jiného, než peníze, produkci a okamžité zisky. Jenže přírodu zmonetizovat nejde. Zkusili jsme to a výsledek vidíme.
Takže jestli chceme změnit svět kolem sebe, musíme nejprve změnit sebe.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.7.2022 19:03 Reaguje na Petr
Lidé se nezmění. Podobáme se našim předkům. Pokaždé pokud se nějaké hnutí pokoušelo změnit člověka (fašismus, komunismus) skončilo to masovým vražděním. Nevím co má být "monetární společnost". Nejlepší vlastníci lesa jsou potomci šlechty. Berou své majetky jak závazek k rodině a řadě předchozích i budoucích generací a v rámci své části "štafety" se ho snaží zušlechtit a rozvinout. Problémem je rozdrobená držba lesů, rigidní zákon o lesích a často postkomunistická myslivost. Nejhorším vlastníkem čehokoliv včetně lesa je stát. Politici se čtyřletým mandátem zacházejí se státními lesy jak s dobytým pašalikem. Neustále se mění koncepce, soutěží lesnické práce nebo IT systémy spřáteleným firmám. LČR "investují" do předražených vodních nádrží nebo lesních cest. Případně se rube dříví na dostupných místech podél cest a ve vzdálených roklích zůstávají přestárlé porosty. Vytěžené dříví získávají megapodniky a místní pily a truhláři nebýt soukromých lesů utřou ústa. Výsledkem takového hospodaření jsou rozvrácené vztahy i lesy.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2022 19:40 Reaguje na Dalibor Motl
Monetární společnost je společnost, ve které jou peníze jediným a veškerým statkem i ideologií.
A vše se vyvíjí, vyvíjí se jednotlivci i celá společnost (od prvobytně pospolné společnosti...). Každá generace je vždy o kousek dál, takže nejsme jako naši předci (sám popisujete rozvrácené vztahy i lesy, to je přece naše práce, předkové to takhle nedělali).
No a vražděním končí každá násilná a nucená změna společnosti, to je prosté. Ke změně musí jednotlivec i společnost dorůst a dospět. Předbíhat a přeskakovat vývoj nejde. Dospělý jedinec (i společnost) dokáže sám na sobě pracovat a posouvat se tam, kam chce.
Ale samozřejmě vývoj není jen směrem kupředu. I degenerace je vývoj, opakování chyb je vývoj, atd.
My jsme teď v jekési mezifázi, přešlapujeme na místě. Nemáme směr ani cíl, nemáme hodnoty ani ideály, které by nás jako celek někam vedly. Nikam nesměřujeme. Výsledkem je zmatek a chaos, který popisujete, i zchátralý svět a zničená příroda, jak vidíme kolem sebe.
První krok ke změně je vždy uvědomit si skutečnost.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

21.7.2022 22:35 Reaguje na Petr
Žijeme v dualitě. Každá věc má svůj rub a líc. Dokud budeme reagovat na vnější svět aníž bychom si udělali pořádek u sebe vnitru, tak k to harmonii nepovede a bude to pořád zákon akce a reakce.
Odpovědět
Pe

Petr

21.7.2022 20:00 Reaguje na Dalibor Motl
Dá se říct, že ideologií současnosti je monetokracie. Vláda peněz. Vše za peníze, vše pro peníze. Jiné ideje nejsou.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.7.2022 21:36 Reaguje na Petr
Souhlas, alespoň v něčem se shodujeme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.7.2022 21:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takže guru měl pravdu, když hlásal, že o osudu planety rozhodne Trh.
Odpovědět
AN

Aleš Nebáznivý

21.7.2022 22:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Můj pantáta má rčení. Tam kde jsou peníze, tak to stojí za hovno. Nedá se nesouhlasit. Čest vyjímkám, které potvrzují tohle pravidlo.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

21.7.2022 22:51 Reaguje na Petr
Pokud to takhle vidíte je mi Vás líto. Asi žijete v jiném světě. Ve svém okolí vidím spousty důkazů, že to tak není. Několik spolužáků uspořádalo třídní sraz (po 25 letech) a nic za to nechtěli. Nedávno jsem věnoval usušené seno sousedům, co drží králíky. Jiným půjčuju vozík nebo štípačku aniž by mi za to platili. Dobrovolníci nezištně pomáhají přírodě, opravují zříceninu, trénují vesnické děti, udržují studánky. Spousta lidí se stará o svoje příbuzné nebo lidi postižené válkou. Všichni jsme pomáhali sousedům, kterým bouřka sebrala střechu nebo jiným co se jim zatoulal pes... Zkuste vynechat pár dnů televizní zprávy a jděte se projít a popovídat si s kamarády. Peníze jsou jistě důležité, ale že by nebyly žádné jiné ideje nebo motivace?
Odpovědět
Pe

Petr

22.7.2022 16:20 Reaguje na Dalibor Motl
Půjčování štípačky jako morální hodnota společnosti? Není to trochu málo?
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 17:17 Reaguje na Petr
Trochu špatně jste to pochopil. Nezištně půjčovat, chovat se k sousedům slušně je to, co pomůže nějaké hodnoty a ideály zachovat. Chtěla jsem Vám napsat něco podobného jako p. Motl - nemusíte se poddávat snobismu, i když ho denně vidíte v TV a vypadá to jako meta. Není. Jaké si to uděláte, takové to máte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.7.2022 17:21 Reaguje na Jarka O.
To jste napsala moc hezky. U p. Petra by člověk očekával, že se zbavil všeho majetku a žije jako poustevník v jeskyni. K netu chodí do čítárny, a to jen proto, aby ostatní pobízel k následování.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.7.2022 18:03 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, taky jsem chtěla žít na samotě u lesa ( teď bych se octla u holiny)... i ideály byly, Petr je asi ještě neztratil.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2022 19:49 Reaguje na Jarka O.
Přesně tak dopadl kamarád s chatou na stáří a navíc mu
lékař zakázal řídit auto, jimž se na chatě zásoboval. Budiž
toto varováním, že na splnění
snů není radmo dlouho čekat, protože může být taky pozdě.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

22.7.2022 16:38 Reaguje na Dalibor Motl
Já chápu Petrův komentář o "monetární společnosti" jako, že se týká nastavení systému. Že ten svět kolem nás negativně ovlivňují ti, které vždy v první řadě zajímá, kolik jim přistane na kontě.
Jistě však existují lidé nezištní, altruisté, pomáhající, udržující dobré vztahy.
Jenže to negativní má povětšinou daleko větší dopad. Příklad: Dobrá duše vyčistí studánku, pečuje o strom. Duše zaprodaná mamonu vybuduje např. autovrakoviště, bazar, inkubátory pro podnikatel apod., tím zaleje asfaltem několik hektarů půdy.Nebo postaví wellnes hotel s parkovištěm, popř. vybuduje atrakce, a tím zatíží oblast zvýšeným cestovním ruchem, a to má za následek budování dalších ubytovacích kapacit a dalších parkovišť.
Popisuju jen situaci, kterou vidím kolem sebe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.7.2022 20:04 Reaguje na Jakub Brenn
Já ho spíše chápu tak, že má pro sebe
nadbytek a umí se oprostit od dalšího
hromadění. Průběžně si užívá života
a nemusí myslet ani na rodinu a její
potřeby. I tak se dá žít a není to nic
nového. Hipís byly často dětičky z
bohatých rodin pohrdající penězi, ale
na stáří a v nemoci vyhledali pomoc.
Mladý, zdravý, s dostatečnými příjmy
může klidně pohrdat hodnotovým
vyjádřením v majetku, ale jednou
ten svůj pohled přehodnotí. Já taky
nefandím mamonu, ale určitá jistota
není marná, když nevím, co mě potká.
Problém je ale té MÍRA jistoty, aby
se z ní nestal pouze ten mamon.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.7.2022 11:20 Reaguje na Jakub Brenn
No jo, sranda až na půdu. Když to tak čtu tak lidi žijící a pracující v přirodě to jsou ti posedlí mamonem a "dobré duše" starající se o přírodu budou ty ochranářské nevládky množící se v posledních letech jako houby po dešti. Jen mě zaráží to číslo účtu které se většinou najde za výčtem jejich dobrých skutků.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist