https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/dusan-utinek-na-krivoklat-pani-mullerova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dušan Utinek: Na Křivoklát, paní Müllerová!

17.5.2023
Na Křivoklát!
Na Křivoklát!
V předchozích článcích, v nichž jsem se věnoval problematice vyhlašování Národního parku (NP) Křivoklátsko, jsem komentoval podmínky vyhlášení tohoto NP dle platného zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon) a pravidel mezinárodní organizace pro ochranu přírody (IUCN). Pochybnosti mám proto, že na převažující ploše území, kde je navrhován NP Křivoklátsko, nejsou přirozené ekosystémy, tedy ekosystémy, které nepozměnila činnost člověka, a vyhlašování tohoto NP je proto v rozporu se zákonem.
 
Zároveň dle IUCN mají být tyto ekosystémy natolik cenné, že si pro své zachování zaslouží ochranu v podobě dalšího nerušeného vývoje. NP není o kvalitě území z hlediska ochrany přírody, ale o potřebě zachovat tuto kvalitu ponecháním samovolnému vývoji – nerušenému průběhu přírodních dějů. NP není území, kde je jakákoli nejcennější příroda, ale nejcennější příroda, která se dochovala přirozeným vývojem. Tedy vývojem, do kterého se člověk nepletl. To jsou odborné důvody, o kterých by bylo možné vést sáhodlouhou nikam nevedoucí diskusi.

Zkusme se na problematiku vyhlašování NP Křivoklátsko podívat přes naši oblíbenou jednotku, kterou měříme vše, přes peníze. A také se začtěme do jakýchkoli zpráv z posledních dní a měsíců, kde nás všichni naši představitelé přesvědčují o tom, že rozpočet státu, v němž radostně prožíváme své životy, je nějak cugrunt, a veřejné finance jsou plajte, abych vedle germanismu použil i jeden výraz z jidiš. A pěkně po našem se hledají úspory, kde to koho napadne, podle sapéra Vodičky - vinnej, nevinnej, berte to po řadě! Takže zkusme uvažovat o tom, zda je ten nápad nezbytný, ať to stojí, co chce.

Pokud si dokážeme přiznat nebo alespoň říct, že nápad na vyhlášení NP Křivoklátsko stojí na velmi chabých odborných základech, začne někdo uvažovat, zda jsou prostředky na jeho vyhlášení a následný provoz v dalších letech opravdu nákladem, který je potřeba za všech okolností realizovat. Zda je skutečně nezbytné a obhajitelné za prostředky v řádu desítek milionů korun řešit ochranu území, kterou bychom měli řešit jinak. A levněji.

Nezpochybňuji potřebu zajištění ochrany tohoto jedinečného území a případné navýšení současných nedostatečných prostředků. Nicméně vyhlášení NP tam, kde 40 let byla chráněná krajinná oblast (CHKO), tudíž se tam nejen mohlo, ale i vesele nějak hospodařilo, je na diskuzi o tom, jak CHKO plnila své cíle. A nahradit selhání CHKO ochranou ve formě NP je spíš odborný nesmysl, než ochrana přírody v daném území.

A vládní šetřílkové si hned mohou přisypat do nápadů, kde najít nějaké úspory. Argument, že nějakých 50 nebo 100 milionů pro státní rozpočet nic neznamená, nelze přijmout, protože každá miliarda se skládá z milionů, milion ze stovek a šetří se od sirky. Při nedbání této ekonomické zásady není divu, že jsme tam, kde jsme.

Takže se může stát, že na NP Křivoklátsko nebudou potřebné peníze. Že by se o tyto prostředky navýšil rozpočet ministerstva životního prostředí, je lepší pohádka než ta o Sněhurce. Pokud skutečně k realizaci tohoto nápadu dojde, bude už tak osekaný rozpočet správ národních parků a následně veškeré ochrany různých chráněných území ponížen o potřebnou částku na rozjezd NP Křivoklátsko. Takže při realizaci tohoto nápadu dojde ke snížení potřebných prostředků na ochranu přírody ve zbytku státu.

A to ještě příliš nezdůrazňujeme, že obyvatelé žijící na uvažovaném území NP zastoupení svými obcemi jsou docela hlasitě proti myšlence na jeho vyhlášení. Takže se snažíme chránit přírodu proti vůli obyvatel, kteří v ní žijí. Ne že by to někdy nebylo potřeba, ale odpor celého regionu je něco, co by politici neměli přehlížet.

Je otázkou, zda krajští zastupitelé a vláda vědí, co se v dotčeném území děje a jak vůbec vypadá. Jaké jsou hlavní problémy. I co je potřeba udělat pro zajištění ochrany přírody. Ale vyhlášením NP se můžeme hrdinně bušit do propadlých prsou, jak jsme udělali vše pro přírodu.

Resort ochrany přírody, míněno lidé, kteří profesionálně řeší ochranu dochovaných hodnot na určitém území, není mezi veřejností příliš oblíben. Obávám se, že tento nápad popularitě ochranářů, nejen těch profesionálních, ale i amatérských, kteří to dělají ve svém volném čase a za svoje, příliš nepřidá.

A obloukem se dostáváme k titulku tohoto textu. Je to další parafráze na slavného Švejka, kdy invalida Švejk nadšeně volá a povzbuzuje dav k vítězství ve válce Rakousko-uherské monarchie se Srbskem. Jak to nakonec dopadlo, víme všichni. Nejen, že se válka prohrála, ale byl to i konec oné monarchie. Takže se může stát, ať už snahy o vyhlášení NP Křivoklátsko dopadnou jakkoli, v době, kdy létají éterem a zejména politickými proklamacemi snahy na úspory rušením nepotřebných ministerstev, že se za potlesku národa zruší nepopulární ministerstvo životního prostředí a jeho agenda se převede pod ministerstvo pro místní rozvoj nebo zemědělství.

Už jednou to tady bylo. Ministerstvo zemědělství i životního prostředí měly jednoho ministra a agenda životního prostředí byla řízena z resortu zemědělství. Shodou okolností v roce 2010, také v době, kdy se připravovalo vyhlášení NP Křivoklátsko. Asi se má historie opakovat. Nebo jsem příliš velkým sýčkem?


reklama

 
foto - Utinek Dušan
Dušan Utinek
Ing. Dušan Utinek, Ph.D. je odborný lesní hospodář, poradce v oblasti lesnictví a ochrany životního prostředí a soudní znalec pro oceňování pozemků a trvalých porostů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

17.5.2023 08:02
Křivoklátsko si park zaslouží!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 08:55 Reaguje na Katka Pazderů
Ale v těch penězích od pravicové vlády má pravdu. Mluví se o privatizaci lesů metodou převedení na akciovou společnost. To pak nevyhlásí NP nikde a žádný.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

17.5.2023 08:11
Ono to není jen o tím oceňování ale ochraně přírodně blízkých celku před sebou. Jak byl park vytyčené, tak to smysl dává za mě by měl obsahovat i část Karlštejnska neb chápu i historicky kontext nejen přírodní
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 08:52
Nejen Křivoklátsko si NP zaslouží. NP by měly být Jeseníky, Krušné hory, soutok, Doupov a mnohé další území. Vidíte o co se Utínek opírá? o tu největší blbosti v zákoně o NP cituji: Pochybnosti mám proto, že na převažující ploše území, kde je navrhován NP Křivoklátsko, nejsou přirozené ekosystémy, tedy ekosystémy, které nepozměnila činnost člověka, a vyhlašování tohoto NP je proto v rozporu se zákonem.
V Evropě nejsou už asi 100 tisíc let (určitě 10 tisíc) člověkem neovlivněné ekosystémy, tak jak mohou být takové blbosti v zákně? To bychom nemohli mít žádný NP.
Je to oxymóron, člověk ovlivnil přírodu, takže ji nemůžeme chránit takovou hezkou, jaká je?
Odpovědět
MM

Martin Macek

17.5.2023 10:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Právě proto, že jsou v zákoně tyto blbosti, tak pan Utinek zpochybňuje adekvátnost ochrany území v režimu NP - což by buď znamenalo do vyhlašovací dokumentace zavést tisíc výjimek z obecné zákonné definice NP, nebo by to vedlo k negativním dopadům pro biodiverzitu vázanou na světlé lesy, udržované po staletí specifickým režimem lesního hospodaření na Křivoklátsku (pařeziny, milíře,...).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 13:07 Reaguje na Martin Macek
Plán péče se může stanovit vždy a vhodný. Nyní se to jmenuje jaksi jinak, ale to je jedno. Přece ortodoxně fundamentalisticky vykládaná definice zákona nemůže vést ke ztrátě cenného území. CHKO je naprosto bezzubé zařízení.
Odpovědět
va

vaber

17.5.2023 08:53
tomu co vidíme na fotce, já neříkám les, v lese mají být pořádné velké stromy ,to co vidíme na fotce je takové větší křoví ,to nezachrání žádné peníze ani CHKO nebo NP, je úplně jedno jak to nazveme
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 08:58 Reaguje na vaber
Proč myslíte, že v NP mají být jen obrovské stromy? Vždyť jde o cenné území, kdy byly vždy i dost lesostepí. Staré bučiny a dubiny jsou tam taky, ale málo.
Odpovědět
va

vaber

17.5.2023 09:09 Reaguje na Slavomil Vinkler
nic takového jsem nepsal, velké a zdravé stromy jsou pro mě známkou zdravého prostředí kde se přírodě daří ,slaboučké a zakrnělé mně říkají ,že něco není dobře,
a u nás vždy byly takové lesy,
stačí se dívat jen na pařezy ,ale rychle mizí,ty pařezy
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 09:53 Reaguje na vaber
Jasně, ale jen když mají vhodné stanoviště. A to není všude. No jako ilustraci si vybrali bývalou pařezinu. A takové lesy, k pařezení, potřebujeme někde taky.
Odpovědět
Sl

Slovan

17.5.2023 14:51
Nic neříkající komentář. Autor se ani nedotkl toho, proč by NP neměl být z hlediska biodiverzity a ochrany přírody - jediným argumentem jsou politika, peníze a jakýsi odpor místních obyvatel.
Proč do toho autor tahá IUCN je mi taky záhadou. Zřizovatelem je snad ČR, ne? A ČR tedy rozhoduje, do jaké kategorie tu či onu rezervaci dá. ČR si dělá managmenty toho či onoho území sama. Sama rozhoduje o zonaci apod. IUCN s tímto nemá co dělat. IUCN je globální organizace a její doporučení tedy může být myšleno celosvětově. Evropě pak vydává třeba interpretační příručky. NP v Evropě může být v klidu v kategorii V (u nás KRNAP), protože si je i IUCN vědoma specifik, která se zejména ve Střední a Západní Evropě vyskytují (kde je ten vliv člověka oproti zbytku světa i Evropy extrémně silný). Většina NP je i v Evropě v kategorii II, což je ale odpovědnost dané země.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 16:05 Reaguje na Slovan
Autor má formálně pravdu. Nejen IUCN je špatně, zejména litera našeho zákona je špatně. To je část té politiky. Co se týče peněz, kdyby se nevyhazovalo za slunečníky větrníky a jiné občasné zdroje, dostavěl JEDU a JETE, vypnuly uhelky, bylo by peněz na NP hromady že by se daly vidlema přehazovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2023 14:51
Vyhlásit hospodářský les za NP mi připadá jako zpětné vyšlechtění mamuta.
Navíc představa lesa v NP je rozporuplná i pro skupiny zastánců vyhlášení
NP. Pro někoho je les v NP bezzásahem, kterého může sežrat kůrovec a nebo
i požár. Jiný si ho přeje mít v "parkové" úpravě, aby lahodil oku estéta.
No a ostatní by chtěli vidět od všeho něco. Ono to ale nic NEVYNÁŠÍ a vše
potřebuje pouze značné finanční prostředky, které ve státní kase nejsou.
Pokud se ale najdou, tak musely být jiným odebrány. Budou tedy stávající
NP a ostatní chráněná území obrány o ty peníze nutné ke zřízení NP a na
jeho provoz? Tak na to jsem zvědav!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 15:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč mluvíte o hospodářském lese?
Křivoklátsko bylo tisíc let královský lovecký revír. Hospodářský les to bylo asi 150 let a dosud to nestačilo na zničení původního lesa. To, že je místy řídký a slabý je důsledek zvěře (lovecký revír) v kombinaci s podkladem (vápenec) a srážek. Takových lesů je dost málo (v Čechách asi jen jeden) a o to jsou cennější.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2023 18:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy si myslíte, že ve středověku se dřevo z těch lesů netěžilo na stavby, k otopu, výrobě dřevěného uhlí a k pálení vápna?
Ale jděte! Už tehdy sázeli a nebo chránili před okusem to,
co potřebovali ke svému užitku. Nebo si myslíte, že to vozili odjinud? Ano, roste tam i to, co živoří, ale tomu
tak bylo i tehdy a nebo se pouze půda vyčerpala a byla
spláchnuta po vytěžení stromů do údolí. Loveckým revírem
tu po staletí byl každý kus země a nejenom Křivoklátsko.
Je to pouze o tom, že leckde to tak zůstalo zachováno do
dnešní doby. O velké kopytníky nestála ani šlechta už ve
středověku, protože devastovali cílenou výsadbu v lesích,
konkurovali pastvě hospodářských zvířat a ničili úrodu na
polích šlechty i poddaných. Být dnes v přírodě na volno
velcí kopytníci, tak by tu byl daleko větší pláč, než při
okusu a strouhání spárkaté. Nesněte a reálně uvažujte,
že návrat do "pravěku" je nesmysl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 18:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Mluvíte o voze a o koze. Hospodářské lesy jsou přezvěřené, ale ty jsou na dřevo.
Křivoklátsko byl ne obyčejný, ale Královský revír. Ano, v 18 a 19 století i šlechta jela na hospodaření a jen někteří si vydržovali lovecké revíry, spíše jen obory.
Těch pár stovek km2 v NP by by mohlo jet na přírodu, včetně dostatku zvěře. A i když co to je dostatek, je spor mezi botaniky, zoology a lesníky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.5.2023 20:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vy jste psal, že to je hospodářský les pouze 150 let a já tvrdím, že se v něm už hospodařilo i za Karla IV jak tu píšu. Vy si opravdu myslíte, že na hradech netopili místním dřívím stejně jako poddaní a že se v lesích cíleně nesadily a nechránily před
zvěří stromy vhodné ke stavbám a k výrobě dřevěného
uhlí? Původním úkolem obor bylo do nich shromáždit
zvěř ze širokého okolí kvůli snadnějšímu lovu hosty majitele panství. Až později v nich zvěř i cíleně
chovali kvůli kvalitě zvěře a trofejí, které byly
ve volné přírodě dílem náhody. V mém okolí nebyly
obory, ale jen přezvěřené lovecké revíry zbohatlíků
ještě za 1. republiky, kterým nevadily škody zvěří
na lesních porostech a ani polích. Je živily doly
a hutě a lesy a pole měli pouze pro tu zvěř. Okolí
tu ale šílelo ze zvěře pronikající k nim v době hájení. Před započetím doby lovu ji zbohatlíci naopak nalákali chutnou potravou zpět a sedláci
v okolí ostrouhali mrkvičku. "Přezvěření" je tak
místní podle momentální úživnosti krajiny a je
sporné, jaká má být ta míra únosnosti. Té zvěře
tu bývalo za Larischů a Rotschildů 10 x více
a přežily tu i ty hospodářské lesy a i sedláci
v okolí jejich revírů. Pro představu po honu tu
byly výřady s tisíci bažantů, zajíců a desítkami
srnčí a škodné. Dnes chlapi střelí méně srnčí,
než jim přejedou auta a po jednom bažantu a zajíci
do tomboly na Poslední leči. To je to přezvěření?
Vidět to dnes starý Larisch, tak ekology tvrdící,
že je přezvěřeno postřílí a lesníka vyhodí pro
neschopnost mladé stromy před zvěří účinně chránit.
Při pěstování lesa bez ochrany ho sežere i zvěř
migrující za potravou a musela by se vybít plošně.
To už ale zavání neschopností si ten les ochránit
bez vybíjení zvěře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.5.2023 08:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Zbytečná diskuse. Jde o to, co je hospodařit. De facto hospodaří člověk v přírodě asi 300 tisíc let. Dřevo se těžilo, ale kde? Blízko spotřeby. Co se týče výřadů tak pamatuji výřady u Brna v počtech stovky zajíců a bažantů na 30 lovců.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

18.5.2023 10:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co je to blízko spotřeby a kolik bylo lidí tehdy a nyní. To, že dnes převážíme dřevo přes půl zeměkoule je naopak zhovadilost a máme spotřebovávat místní zdroje. Stále kritizujeme jiné za těžbu
v pralesích, ale my to od nich kupujeme
a své pralesy jsme už dávno zlikvidovali.
Nesnažme se nyní z hospodářských lesů
dělat pralesy a podporovat odbytem dřeva
těžbu v těch stávajících pralesech. EKO
je přece místní zdroj bez náročné dopravy
a nikoliv prales z hospodářského lesa a
dřevo z Brazílie. Nebo snad ano? U domu
park a za humny skládka? Tak nějak se chová Evropa odsunem špinavé výroby a
získáváním surovin včetně dřeva. Jinak
pamatujete si ty výřady a slyšel jste
tehdy nějaký pláč na téma zvěř a škody
v zemědělství a lesnictví? Já nikoliv!
Pročpak asi? No protože dobrý hospodář
nepláče, ale koná!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

17.5.2023 15:14 Reaguje na Břetislav Machaček
A ani ten mamut by neškodil. Chybí.
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

23.5.2023 08:33
I v tomto případě NP Křivoklátsko vůbec nejde o přírodu, ale o to mít další lehkoživná a dobře placená místa pro přemnožené ochranářské ekoteroristy !
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist