Dušan Utinek: Na Křivoklát, paní Müllerová!
Zkusme se na problematiku vyhlašování NP Křivoklátsko podívat přes naši oblíbenou jednotku, kterou měříme vše, přes peníze. A také se začtěme do jakýchkoli zpráv z posledních dní a měsíců, kde nás všichni naši představitelé přesvědčují o tom, že rozpočet státu, v němž radostně prožíváme své životy, je nějak cugrunt, a veřejné finance jsou plajte, abych vedle germanismu použil i jeden výraz z jidiš. A pěkně po našem se hledají úspory, kde to koho napadne, podle sapéra Vodičky - vinnej, nevinnej, berte to po řadě! Takže zkusme uvažovat o tom, zda je ten nápad nezbytný, ať to stojí, co chce.
Pokud si dokážeme přiznat nebo alespoň říct, že nápad na vyhlášení NP Křivoklátsko stojí na velmi chabých odborných základech, začne někdo uvažovat, zda jsou prostředky na jeho vyhlášení a následný provoz v dalších letech opravdu nákladem, který je potřeba za všech okolností realizovat. Zda je skutečně nezbytné a obhajitelné za prostředky v řádu desítek milionů korun řešit ochranu území, kterou bychom měli řešit jinak. A levněji.
Nezpochybňuji potřebu zajištění ochrany tohoto jedinečného území a případné navýšení současných nedostatečných prostředků. Nicméně vyhlášení NP tam, kde 40 let byla chráněná krajinná oblast (CHKO), tudíž se tam nejen mohlo, ale i vesele nějak hospodařilo, je na diskuzi o tom, jak CHKO plnila své cíle. A nahradit selhání CHKO ochranou ve formě NP je spíš odborný nesmysl, než ochrana přírody v daném území.
A vládní šetřílkové si hned mohou přisypat do nápadů, kde najít nějaké úspory. Argument, že nějakých 50 nebo 100 milionů pro státní rozpočet nic neznamená, nelze přijmout, protože každá miliarda se skládá z milionů, milion ze stovek a šetří se od sirky. Při nedbání této ekonomické zásady není divu, že jsme tam, kde jsme.
Takže se může stát, že na NP Křivoklátsko nebudou potřebné peníze. Že by se o tyto prostředky navýšil rozpočet ministerstva životního prostředí, je lepší pohádka než ta o Sněhurce. Pokud skutečně k realizaci tohoto nápadu dojde, bude už tak osekaný rozpočet správ národních parků a následně veškeré ochrany různých chráněných území ponížen o potřebnou částku na rozjezd NP Křivoklátsko. Takže při realizaci tohoto nápadu dojde ke snížení potřebných prostředků na ochranu přírody ve zbytku státu.
A to ještě příliš nezdůrazňujeme, že obyvatelé žijící na uvažovaném území NP zastoupení svými obcemi jsou docela hlasitě proti myšlence na jeho vyhlášení. Takže se snažíme chránit přírodu proti vůli obyvatel, kteří v ní žijí. Ne že by to někdy nebylo potřeba, ale odpor celého regionu je něco, co by politici neměli přehlížet.
Je otázkou, zda krajští zastupitelé a vláda vědí, co se v dotčeném území děje a jak vůbec vypadá. Jaké jsou hlavní problémy. I co je potřeba udělat pro zajištění ochrany přírody. Ale vyhlášením NP se můžeme hrdinně bušit do propadlých prsou, jak jsme udělali vše pro přírodu.
Resort ochrany přírody, míněno lidé, kteří profesionálně řeší ochranu dochovaných hodnot na určitém území, není mezi veřejností příliš oblíben. Obávám se, že tento nápad popularitě ochranářů, nejen těch profesionálních, ale i amatérských, kteří to dělají ve svém volném čase a za svoje, příliš nepřidá.
Přečtěte si také |
Dušan Utinek: Budeš mít národní park, zasloužíš si to!A obloukem se dostáváme k titulku tohoto textu. Je to další parafráze na slavného Švejka, kdy invalida Švejk nadšeně volá a povzbuzuje dav k vítězství ve válce Rakousko-uherské monarchie se Srbskem. Jak to nakonec dopadlo, víme všichni. Nejen, že se válka prohrála, ale byl to i konec oné monarchie. Takže se může stát, ať už snahy o vyhlášení NP Křivoklátsko dopadnou jakkoli, v době, kdy létají éterem a zejména politickými proklamacemi snahy na úspory rušením nepotřebných ministerstev, že se za potlesku národa zruší nepopulární ministerstvo životního prostředí a jeho agenda se převede pod ministerstvo pro místní rozvoj nebo zemědělství.
Už jednou to tady bylo. Ministerstvo zemědělství i životního prostředí měly jednoho ministra a agenda životního prostředí byla řízena z resortu zemědělství. Shodou okolností v roce 2010, také v době, kdy se připravovalo vyhlášení NP Křivoklátsko. Asi se má historie opakovat. Nebo jsem příliš velkým sýčkem?
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Slavomil Vinkler
17.5.2023 08:55 Reaguje na Katka PazderůJaroslav Řezáč
17.5.2023 08:11Slavomil Vinkler
17.5.2023 08:52V Evropě nejsou už asi 100 tisíc let (určitě 10 tisíc) člověkem neovlivněné ekosystémy, tak jak mohou být takové blbosti v zákně? To bychom nemohli mít žádný NP.
Je to oxymóron, člověk ovlivnil přírodu, takže ji nemůžeme chránit takovou hezkou, jaká je?
Martin Macek
17.5.2023 10:14 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.5.2023 13:07 Reaguje na Martin Macekvaber
17.5.2023 08:53Slavomil Vinkler
17.5.2023 08:58 Reaguje na vabervaber
17.5.2023 09:09 Reaguje na Slavomil Vinklera u nás vždy byly takové lesy,
stačí se dívat jen na pařezy ,ale rychle mizí,ty pařezy
Slavomil Vinkler
17.5.2023 09:53 Reaguje na vaberSlovan
17.5.2023 14:51Proč do toho autor tahá IUCN je mi taky záhadou. Zřizovatelem je snad ČR, ne? A ČR tedy rozhoduje, do jaké kategorie tu či onu rezervaci dá. ČR si dělá managmenty toho či onoho území sama. Sama rozhoduje o zonaci apod. IUCN s tímto nemá co dělat. IUCN je globální organizace a její doporučení tedy může být myšleno celosvětově. Evropě pak vydává třeba interpretační příručky. NP v Evropě může být v klidu v kategorii V (u nás KRNAP), protože si je i IUCN vědoma specifik, která se zejména ve Střední a Západní Evropě vyskytují (kde je ten vliv člověka oproti zbytku světa i Evropy extrémně silný). Většina NP je i v Evropě v kategorii II, což je ale odpovědnost dané země.
Slavomil Vinkler
17.5.2023 16:05 Reaguje na SlovanBřetislav Machaček
17.5.2023 14:51Navíc představa lesa v NP je rozporuplná i pro skupiny zastánců vyhlášení
NP. Pro někoho je les v NP bezzásahem, kterého může sežrat kůrovec a nebo
i požár. Jiný si ho přeje mít v "parkové" úpravě, aby lahodil oku estéta.
No a ostatní by chtěli vidět od všeho něco. Ono to ale nic NEVYNÁŠÍ a vše
potřebuje pouze značné finanční prostředky, které ve státní kase nejsou.
Pokud se ale najdou, tak musely být jiným odebrány. Budou tedy stávající
NP a ostatní chráněná území obrány o ty peníze nutné ke zřízení NP a na
jeho provoz? Tak na to jsem zvědav!
Slavomil Vinkler
17.5.2023 15:09 Reaguje na Břetislav MachačekKřivoklátsko bylo tisíc let královský lovecký revír. Hospodářský les to bylo asi 150 let a dosud to nestačilo na zničení původního lesa. To, že je místy řídký a slabý je důsledek zvěře (lovecký revír) v kombinaci s podkladem (vápenec) a srážek. Takových lesů je dost málo (v Čechách asi jen jeden) a o to jsou cennější.
Břetislav Machaček
17.5.2023 18:23 Reaguje na Slavomil VinklerAle jděte! Už tehdy sázeli a nebo chránili před okusem to,
co potřebovali ke svému užitku. Nebo si myslíte, že to vozili odjinud? Ano, roste tam i to, co živoří, ale tomu
tak bylo i tehdy a nebo se pouze půda vyčerpala a byla
spláchnuta po vytěžení stromů do údolí. Loveckým revírem
tu po staletí byl každý kus země a nejenom Křivoklátsko.
Je to pouze o tom, že leckde to tak zůstalo zachováno do
dnešní doby. O velké kopytníky nestála ani šlechta už ve
středověku, protože devastovali cílenou výsadbu v lesích,
konkurovali pastvě hospodářských zvířat a ničili úrodu na
polích šlechty i poddaných. Být dnes v přírodě na volno
velcí kopytníci, tak by tu byl daleko větší pláč, než při
okusu a strouhání spárkaté. Nesněte a reálně uvažujte,
že návrat do "pravěku" je nesmysl.
Slavomil Vinkler
17.5.2023 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekKřivoklátsko byl ne obyčejný, ale Královský revír. Ano, v 18 a 19 století i šlechta jela na hospodaření a jen někteří si vydržovali lovecké revíry, spíše jen obory.
Těch pár stovek km2 v NP by by mohlo jet na přírodu, včetně dostatku zvěře. A i když co to je dostatek, je spor mezi botaniky, zoology a lesníky.
Břetislav Machaček
17.5.2023 20:14 Reaguje na Slavomil Vinklerzvěří stromy vhodné ke stavbám a k výrobě dřevěného
uhlí? Původním úkolem obor bylo do nich shromáždit
zvěř ze širokého okolí kvůli snadnějšímu lovu hosty majitele panství. Až později v nich zvěř i cíleně
chovali kvůli kvalitě zvěře a trofejí, které byly
ve volné přírodě dílem náhody. V mém okolí nebyly
obory, ale jen přezvěřené lovecké revíry zbohatlíků
ještě za 1. republiky, kterým nevadily škody zvěří
na lesních porostech a ani polích. Je živily doly
a hutě a lesy a pole měli pouze pro tu zvěř. Okolí
tu ale šílelo ze zvěře pronikající k nim v době hájení. Před započetím doby lovu ji zbohatlíci naopak nalákali chutnou potravou zpět a sedláci
v okolí ostrouhali mrkvičku. "Přezvěření" je tak
místní podle momentální úživnosti krajiny a je
sporné, jaká má být ta míra únosnosti. Té zvěře
tu bývalo za Larischů a Rotschildů 10 x více
a přežily tu i ty hospodářské lesy a i sedláci
v okolí jejich revírů. Pro představu po honu tu
byly výřady s tisíci bažantů, zajíců a desítkami
srnčí a škodné. Dnes chlapi střelí méně srnčí,
než jim přejedou auta a po jednom bažantu a zajíci
do tomboly na Poslední leči. To je to přezvěření?
Vidět to dnes starý Larisch, tak ekology tvrdící,
že je přezvěřeno postřílí a lesníka vyhodí pro
neschopnost mladé stromy před zvěří účinně chránit.
Při pěstování lesa bez ochrany ho sežere i zvěř
migrující za potravou a musela by se vybít plošně.
To už ale zavání neschopností si ten les ochránit
bez vybíjení zvěře.
Slavomil Vinkler
18.5.2023 08:04 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.5.2023 10:08 Reaguje na Slavomil Vinklerv pralesích, ale my to od nich kupujeme
a své pralesy jsme už dávno zlikvidovali.
Nesnažme se nyní z hospodářských lesů
dělat pralesy a podporovat odbytem dřeva
těžbu v těch stávajících pralesech. EKO
je přece místní zdroj bez náročné dopravy
a nikoliv prales z hospodářského lesa a
dřevo z Brazílie. Nebo snad ano? U domu
park a za humny skládka? Tak nějak se chová Evropa odsunem špinavé výroby a
získáváním surovin včetně dřeva. Jinak
pamatujete si ty výřady a slyšel jste
tehdy nějaký pláč na téma zvěř a škody
v zemědělství a lesnictví? Já nikoliv!
Pročpak asi? No protože dobrý hospodář
nepláče, ale koná!