Edvard Sequens: Skrze tunel k hlubinnému úložišti?

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | SÚRAO

Jak se ukazuje, peněz na jaderném účtu nebude přebytek a pokud budou utraceny neefektivně, může to mít dopad na budoucí potřeby a tedy i bezpečnost finálního řešení. Objevující se argumentace SÚRAO, že díky podzemnímu výzkumnému pracovišti v Bukově došlo k úspoře velkého množství financí oproti ražbě nové laboratoře z povrchu zamlčuje fakt, že se vlastně s takovou generickou laboratoří v dosud platné vládní koncepci vůbec nepočítalo a že stejně ve finálním vybraném místě bude muset být postavena specifická podzemní laboratoř pro potvrzení vhodnosti.

Vznik podzemního pracoviště na Bukově je plný otazníků. Nejprve (a teprve v roce 2012) vznikl projekt na stavbu a bez schválení vládou podle všeho v rozporu se zákonem byla uzavřena smlouva na stavbu, která narostla na více než 100 milionů korun. Teprve poté začalo hledání a vypisování projektů, k čemu vlastně podzemní dílo využít. V plánech činnosti SÚRAO, které spolu s rozpočtem každoročně schvaluje vláda se Bukov poprvé objevuje až pro rok 2016.

Podmínky ve štole vyražené z bývalých uranových dolů jsou výrazně odlišné od horninového prostředí v ostatních vytipovaných lokalitách a tedy množství experimentů, kterými bude možné dokládat bezpečnost v místě na druhém konci republiky, jsou tím limitované. Problematičnost místních geologických podmínek i v teoreticky dobře prozkoumaném důlním prostředí dokládá, že při stavbě došlo k potížím kvůli tektonickému porušení horniny a průniku podzemních vod v množství, se kterým se nepočítalo. Původně měla být vlastní laboratoř vyražena v jiném místě, ale to se muselo dvakrát v plánech přemístit a práce na ražbě se citelně prodražily.

Pochybnosti o efektivitě vložených prostředků (jen do zajištění provozu v Bukově v letech 2016-2019 padne více než 300 milionů korun) měli i členové vlády, když si vyžádali zpracování technicko-ekonomické studie realizace výzkumného programu PVP Bukov. Té studie, kterou se před námi nyní snaží Správa úložišť utajit. Tím jen přikládá pod kotel pochybností všech, kdo se nedají ošálit slovy o unikátnosti tohoto pracoviště (o které nikdo nepochybuje už jen proto, že jde o jedinou stavbu pro tento účel v tuzemsku) ale kladou si otázky, zda je to skutečně dobrá cesta a zda by v důsledku nebylo levnější provést vybrané experimenty v obdobných zahraničních laboratořích.

SÚRAO skrze svoji mluvčí také tvrdí, že spolek Calla se snaží „zabraňovat vzniku jakýchkoliv informací, které mohou vést k pokroku v hledání lokality“ pro úložiště a že je to vzdálené cílům, pro které bylo toto sdružení založeno. Ano, je pravda, že usilujeme o zastavení dnešního způsobu hledání úložiště, který je neprůhledný a trpí neustálými změnami ze strany nejen SÚRAO, ale i ministerstva průmyslu. Žel marně. A vedle 18 obcí a dalších 5 spolků jsme podali žaloby na podle nás nezákonně stanovená průzkumná území pro geologické práce v sedmi lokalitách. Spolu se starosty usilujeme, aby byla nejprve schválena legislativa, která zajistí, že obce i veřejnost budou moci účinněji než dnes hájit své oprávněné zájmy při rozhodování o úložišti. Za naprosto přirozené také považujeme mít stanovená a zveřejněná nezpochybnitelná kritéria výběru místa pro úložiště před tím, než se vůbec začne investovat do zjišťování potřebných dat.

Tyto kroky jsou plně v souladu s našimi cíli ochrany životního prostředí člověka i podpory principů trvale udržitelného žití, jak je má Calla vetknuté ve stanovách. Rozhodně proto nebráníme (a nikdy nás to ani nenapadlo) desítkám dalších výzkumných projektů, které Správa úložišť zadává nebo se na nich sama podílí, a které mají za cíl hledat co nejbezpečnější řešení problému vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoceradioaktivních odpadů. Samo SÚRAO zmiňuje projekty v Bedřichovském tunelu, ve štole Josef, ale existuje celá řada dalších.

Je pravda, že naši kritiku utrácení na Bukově neopíráme o reálné znalosti technicko-ekonomické studie výzkumného programu. Ale vyčítat nám to je laciné. Mělo by být běžné, že dokumenty vzniklé z veřejných prostředků bude SÚRAO zveřejňovat na webových stránkách a ne hledat zástupné důvody, jak je skrývat. Zvláště pak, když na základě takových materiálů mají být utráceny další stamiliony až miliardy korun.