Eva Balounová: Klima u Evropského soudu pro lidská práva
11.4.2023
Je tu někdo, kdo je změnou klimatu poškozen? A podal žalobu?
Seniorky namítají, že Švýcarsko nesměřuje k teplotním cílům podle schválené a závazné Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, tedy k oteplení výrazně pod hranici 2 °C a spíše u hranice 1,5 °C, a v důsledku toho porušuje jejich právo na život, spravedlivý proces, respektování soukromého a rodinného života a právo na účinný prostředek nápravy (články 2, 6, 8 a 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, dále Úmluva). Stěžovatelky se nejprve obrátily na švýcarské soudy (a dostaly se až k Federálnímu nejvyššímu soudu), které však případ zamítly zejména z toho důvodu, že jde o politickou otázku a jejich práva nejsou zasažena nezbytnou intenzitou. Navíc, ženy starší 75 let podle švýcarských soudů nejsou jedinou skupinou, na které změna klimatu dopadá. Stěžovatelky nicméně splnily jednu z podmínek přijatelnosti stížnosti u ESLP: vyčerpaly vnitrostátní prostředky nápravy.
Konkrétně seniorky nesouhlasí se švýcarským cílem snížit domácí emise skleníkových plynů do roku 2030 o 34 % (oproti roku 1990), který je i výrazně nižší než cíl Evropské unie (55 %).[2] Namítají, že pokud by všechny státy v oblasti klimatu konaly jako Švýcarsko, do roku 2100 by se průměrná globální teplota zvýšila o cca 3 °C. Zástupci stěžovatelek ve středu uvedli, že pokud Švýcarsko, jako bohatá a technologicky vyspělá země, nesnižuje svoje emise v rámci svého spravedlivého podílu na celosvětových emisích, tak jaká je pak šance, že budou svoje emise snižovat i jiné státy? Podle stěžovatelek by Švýcarsko mělo snížit svoje domácí emise o více než 60 % do roku 2030 a také usilovat o snižování emisí v zahraničí.
V případu Carême proti Francii (věc č. 7189/21) je stěžovatelem obyvatel a bývalý starosta francouzské obce Grande-Synthe,[3] který se spolu s obcí již domáhal spravedlnosti u francouzských soudů, jež sice nařídily vládě přijmout opatření k snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030, ale stěžovateli nepřiznaly aktivní žalobní legitimaci (na rozdíl od obce).[4]
Ve věci Duarte Agostinho a ostatní proti Portugalsku a dalším 32 státům (včetně České republiky) (věc č. 39371/20), je stěžovateli skupina šesti portugalských dětí a mladých lidí, kteří namítají, že státy porušují články 2 a 8 Úmluvy, tedy právo na život a respektování soukromého a rodinného života, jelikož nekonají v ochraně klimatu v souladu s požadavky Pařížské dohody. V Portugalsku v důsledku změny klimatu dochází k stále častějším lesním požárům, jejichž důsledkem jsou ztráty na životech i zhoršená kvalita ovzduší. Stěžovatelé, jejichž stížnost dorazila k ESLP jako vůbec první, také namítají porušení zákazu diskriminace na základě věku, jelikož účinky změny klimatu se zhoršují a oni tak budou změnou klimatu více zasaženi než starší generace.[5] Oproti švýcarské stížnosti jsou zde tedy stěžovateli mladí lidé, kteří se navíc neobrátili nejprve na vnitrostátní soudy a nedošlo tak k vyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy. Je otázkou, zda soud shledá jejich odůvodnění této skutečnosti dostatečné.
Rozhodnutí o těchto třech klimatických stížnostech se očekává již v průběhu roku 2024, jelikož se o stížnostech jedná ve zrychleném procesu.[6] K Evropskému soudu pro lidská práva byla však doručena celá řada dalších klimatických stížností, jejichž projednání soud odložil do doby, než rozhodne o těchto prvních třech případech.[7]
Rozhodnutí ESLP se však promítne i do rozhodování vnitrostátních soudů, koneckonců i Nejvyšší správní soud v případu české klimatické žaloby (o případu jsme psali např. zde) uvedl, že si je vědom klimatických stížností podaných k ESLP a že právě švýcarský případ je podobný tomu českému; v obou případech jde o kolektivní klimatickou žalobu projednávanou ve správním soudnictví. NSS také připomněl, že Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod neobsahuje právo na příznivé životní prostředí a zdůraznil další případné limity řízení před ESLP.
Přečtěte si také |
Tereza Snopková: Opět k ústavní ochraně vody – návrh Ministerstva životního prostředí čelí velké kritice
[1] Velký senát sestává ze 17 soudců včetně soudkyně Kateřiny Šimáčkové za Českou republiku.
[2] Švýcarsko sice ve svém vnitrostátně stanoveném příspěvku podle Pařížské dohody uvádí cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 50 %, nicméně novela zákona (Zákon o CO2), která by tento cíl převáděla do vnitrostátní legislativy, byla v roce 2021 odmítnuta v referendu.
[3] Obec leží na severovýchodním pobřeží Francie a je tak vystavena dopadům změny klimatu.
[4] Nejedná se o jediný francouzský případ, dalším francouzským případem je tzv. „Případ století“.
[5] Více v českém jazyce např. zde.
[6] Kromě postoupení stížností k Velkému senátu, stanovisek žalovaných států a dalších vyjádření stěžovatelů byla soudu ve věci klimatu doručena také celá řada intervencí třetích stran.
[7] Další dvě klimatické stížnosti soud již odmítl z důvodu nepřijatelnosti
reklama
Další informace |
Eva Balounová
Autorka je pracovnicí Centra pro klimatické právo a udržitelnost Ústavu státu a práva AV ČR.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí data
Jak se Jiříkov vydal cestou čisté energetiky
Další články autora |
Eva Balounová: Co přineslo klimatické jednání v Glasgow?
Eva Balounová: Klimatičtí aktivisté u soudu – krajní nouze, či přímo strategie?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (119)
Miroslav Vinkler
11.4.2023 07:30Další výkřik do tmy ze strany různých spolků a jedinců sjednocených mmódním klimaalarmismem.
I kdyby se soud roztrhal na realitě nezmění vůbec nic , antropogenní emise globálně rostou a růst budou.
Čistě akademicky, i kdyby soud dal ekomagorům za pravdu , jurisdikce ES je vymezena územím EU. A ta se podílí na celkových emisích asi 8-9% .
Odpovědět
I kdyby se soud roztrhal na realitě nezmění vůbec nic , antropogenní emise globálně rostou a růst budou.
Čistě akademicky, i kdyby soud dal ekomagorům za pravdu , jurisdikce ES je vymezena územím EU. A ta se podílí na celkových emisích asi 8-9% .
JŘ
Jaroslav Řezáč
11.4.2023 11:20 Reaguje na Miroslav Vinklertakové žaloby jsou hodně stupidní, to je jako žalovat Prosinec, že napadlo jen deset cm sněhu a ne metr
Odpovědět
va
vaber
11.4.2023 09:16soud pro lidská práva bude rozhodovat o tom,zda li státy, díky svým emisním kvotám,
budou poroučet větru ,dešti a slunci
lidská rasa zdegenerovala a budoucnost bude taková ,jak ji líčí americké scify filmy ,absolutní vládci a bezvýznamná masa lidí
Odpovědět
budou poroučet větru ,dešti a slunci
lidská rasa zdegenerovala a budoucnost bude taková ,jak ji líčí americké scify filmy ,absolutní vládci a bezvýznamná masa lidí
JK
Jan Křížek
11.4.2023 09:43Ideologizování důvodů a nekompromisní svádění důvodů na skleníkové plyny, přestože za cirkulaci je zodpovědné magnetické pole planety země.
Ignorování nejdůležitější proměnné v modelech. Magnetické póly Země jsou chladič Země, stačí použít fyziku elektrotechniky.
Birkelandovy proudy emitují z magnetických pólů během klidových období kolmo ve směru od země kationty v hodnotě asi 100 000 ampérů. Mají dostatečně vysoké energie (15 keV). Potvrzeno v 60. letech vesmírným satelitem Transit 5E-1
Magnetické póly odpuzují kationty. Kationty nesou elektrický náboj a z fyzikálního hlediska jde o zákon elektrického proudu v plynech. Termoelektrický - Peltierův zákon vyjadřuje tento pohyb jako náboj s vyšší kinetickou energií, tj. prostředí se ochlazuje.
Jde vlastně o opak elektrického vařiče, kde vlivem odporu hmota zahřívá - Seebeckův jev.
Magnetické póly jsou permanentními chladiči planety, ale před 150 lety byly blíže rovníku. Pohyb magnetických pólů směrem k ose rotace planety zmenšil plochu chlazenou magnetickými póly.
Při větších erupcích na Slunci je proud Birkelandových proudů až 1 MegaAmpér
Mezi povrchem Země a povrchem vody a oceánů probíhá na magnetických pólech elektrolýza, kterou provází endotermická reakce, tedy ochlazování vody a štěpení molekul na kyslík a vodík.
Endotermická znamená, že se dané místo ochlazuje a ochlazené klesá a pohybuje mořskými proudy.
Kyslík se váže na mořskou vodu a je transportován studenými mořskými proudy směrem k rovníku, kde teplo odděluje kyslík od mořské vody.
Pokud je vlivem reakce mořská voda kyslíkem přesycená, pak kyslík směřuje do atmosféry přímo a snadno se konvekcí dostane až k ozónu, kde se vlivem UV záření snadno promění na ozón.
CO2 sice zachycuje teplo, ale pokud se sníží chladicí efekt, pak modely mohou vyvolat dojem, že CO2 je zodpovědný za výkyvy klimatu. Myslím, že CO2 je jen indikátorem změny.
Velmi mě znepokojuje nárůst spotřeby elektřiny v důsledku elektrifikace aut. Elektrické sítě již mohou měnit a snižovat magnetickou indukci magnetického pole Země a snižovat chladicí efekt. Na planetě spotřebujeme již 0,7 PetaWh elektřiny za den.
Zvyšováním spotřeby elektřiny planety hazardujete s magnetickým polem planety a Země nebude mít žádnou ochranu před slunečním zářením. Planeta Země by přišla o veškerý život. Nepodléhejte davové sugesci.
Máme větší problém než skleníkové emise; nadspotřebu elektřiny.
A už teď je osa magnetického pólu o 2000 km posunutá od místa, kde se vyskytovala před 150 lety.
Planeta země nikdy v historii elektrické distribuční sítě neměla a právě teď je to více než 150 let od postavení prvních elektráren.
Tvrdohlavé úmyslné přehlížení faktů, protože je důležitější hierarchie vzělání a slováčkaření v terminologii.
Odpovědět
Ignorování nejdůležitější proměnné v modelech. Magnetické póly Země jsou chladič Země, stačí použít fyziku elektrotechniky.
Birkelandovy proudy emitují z magnetických pólů během klidových období kolmo ve směru od země kationty v hodnotě asi 100 000 ampérů. Mají dostatečně vysoké energie (15 keV). Potvrzeno v 60. letech vesmírným satelitem Transit 5E-1
Magnetické póly odpuzují kationty. Kationty nesou elektrický náboj a z fyzikálního hlediska jde o zákon elektrického proudu v plynech. Termoelektrický - Peltierův zákon vyjadřuje tento pohyb jako náboj s vyšší kinetickou energií, tj. prostředí se ochlazuje.
Jde vlastně o opak elektrického vařiče, kde vlivem odporu hmota zahřívá - Seebeckův jev.
Magnetické póly jsou permanentními chladiči planety, ale před 150 lety byly blíže rovníku. Pohyb magnetických pólů směrem k ose rotace planety zmenšil plochu chlazenou magnetickými póly.
Při větších erupcích na Slunci je proud Birkelandových proudů až 1 MegaAmpér
Mezi povrchem Země a povrchem vody a oceánů probíhá na magnetických pólech elektrolýza, kterou provází endotermická reakce, tedy ochlazování vody a štěpení molekul na kyslík a vodík.
Endotermická znamená, že se dané místo ochlazuje a ochlazené klesá a pohybuje mořskými proudy.
Kyslík se váže na mořskou vodu a je transportován studenými mořskými proudy směrem k rovníku, kde teplo odděluje kyslík od mořské vody.
Pokud je vlivem reakce mořská voda kyslíkem přesycená, pak kyslík směřuje do atmosféry přímo a snadno se konvekcí dostane až k ozónu, kde se vlivem UV záření snadno promění na ozón.
CO2 sice zachycuje teplo, ale pokud se sníží chladicí efekt, pak modely mohou vyvolat dojem, že CO2 je zodpovědný za výkyvy klimatu. Myslím, že CO2 je jen indikátorem změny.
Velmi mě znepokojuje nárůst spotřeby elektřiny v důsledku elektrifikace aut. Elektrické sítě již mohou měnit a snižovat magnetickou indukci magnetického pole Země a snižovat chladicí efekt. Na planetě spotřebujeme již 0,7 PetaWh elektřiny za den.
Zvyšováním spotřeby elektřiny planety hazardujete s magnetickým polem planety a Země nebude mít žádnou ochranu před slunečním zářením. Planeta Země by přišla o veškerý život. Nepodléhejte davové sugesci.
Máme větší problém než skleníkové emise; nadspotřebu elektřiny.
A už teď je osa magnetického pólu o 2000 km posunutá od místa, kde se vyskytovala před 150 lety.
Planeta země nikdy v historii elektrické distribuční sítě neměla a právě teď je to více než 150 let od postavení prvních elektráren.
Tvrdohlavé úmyslné přehlížení faktů, protože je důležitější hierarchie vzělání a slováčkaření v terminologii.
MU
Michal Uhrovič
11.4.2023 10:24 Reaguje na Jan KřížekDalší problém než emise je velké produkování odpadních materiálů za účelem zisku bez jiné užitné hodnoty.
A taky hon za trvalým růstem.
Děkuji za váš koment.
Odpovědět
A taky hon za trvalým růstem.
Děkuji za váš koment.
PE
JS
va
vaber
11.4.2023 15:40 Reaguje na Jan Křížekno jo ,ale elektřina v atmosféře je i bez přičinění člověka, napětí mezi mraky a zemí musí být mnoho milionů volt aby přeskočil blesk na stovky metrů
a jaké proudy musí téci v zemi, když vytvoří takové magnetické pole Země,
co s tím budeme dělat?
asi nic, jsme odsouzeni k zániku, ale to platilo vždy
Odpovědět
a jaké proudy musí téci v zemi, když vytvoří takové magnetické pole Země,
co s tím budeme dělat?
asi nic, jsme odsouzeni k zániku, ale to platilo vždy
JK
Jan Křížek
12.4.2023 09:07 Reaguje na vaberUrčitě ano.
Já spíše vycházím ze zákona zachování energie. Když to s nadsázkou přeženu, tak pokud energii daného typu všechnu využijeme jen pro sebe, tak nic nezbude na magnetické pole.
Domnívám se, že vodík z ionosféry se slučuje s kyslíkem ať už atmosférickým nebo i z ozónu a vazby vytvoří volné elektrony(akceptor), které přitáhnou kladné částice(donor) z radiačních pásů, kde dochází k tzv sypání elektronů, změřené nedávno sondami pro měření nabitých částic v radiačních pásech. Po průletu kladných částic směrem k Zemi se elektrony naváží na kladné částice a kinetikou vznikne blesk
V elektrotechnice princip diody
Myslím, že elektrony nezůstanou po zásahu bleskem jen tak nečinné, ale elektrony putují pod litosférickou deskou směrem k magnetickým pólům. Vlivem odporu horninu taví na magma, tedy Seebeckův jev.
Odpovědět
Já spíše vycházím ze zákona zachování energie. Když to s nadsázkou přeženu, tak pokud energii daného typu všechnu využijeme jen pro sebe, tak nic nezbude na magnetické pole.
Domnívám se, že vodík z ionosféry se slučuje s kyslíkem ať už atmosférickým nebo i z ozónu a vazby vytvoří volné elektrony(akceptor), které přitáhnou kladné částice(donor) z radiačních pásů, kde dochází k tzv sypání elektronů, změřené nedávno sondami pro měření nabitých částic v radiačních pásech. Po průletu kladných částic směrem k Zemi se elektrony naváží na kladné částice a kinetikou vznikne blesk
V elektrotechnice princip diody
Myslím, že elektrony nezůstanou po zásahu bleskem jen tak nečinné, ale elektrony putují pod litosférickou deskou směrem k magnetickým pólům. Vlivem odporu horninu taví na magma, tedy Seebeckův jev.
PE
Petr Eliáš
12.4.2023 09:17 Reaguje na Jan KřížekCo kdybyste místo toho vašeho ,,myslím,, a ,,domnívám se,, vzal do pazoury nějakou učebnici? :-)
Odpovědět
JV
Jaroslav Vozáb
11.4.2023 15:59 Reaguje na Jan KřížekZajímavé tvrzení..., v minulosti dost magnetické póly cestovali. Klima se také měnilo. Podívám se na energetickou bilanci... o tom, že planeta se ochlazuje nebo zahřívá rozhoduje dost malá změna příkonu v řadu 1-10 W /m2 plochy. Jinak bych se elektřiny nebál.. Ona ta energie se sice přenáší prostorem ( dráty tam má jen aby věděla kam má jít... P=ExH vektorově ), ale i to je řešitelné např. koax. kabel.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
12.4.2023 09:12 Reaguje na Jaroslav VozábNebojím se elektřiny, ale pulzování elektřiny vlivem využívání obnovitelných zdrojů. Slunce svítí a nesvítí. Větr fouká a nefouká. Náhlé změny elektromagnetického pole a s tím související proměnlivý magnetický indukční tok.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 08:15 Reaguje na Jan Křížek"...za cirkulaci je zodpovědné magnetické pole planety země."... To jako fakt? Za cirkulaci je zodpovědné především ohřívání atmosféry (nerovnoměrné) vlivem příkonu slunečního záření + z toho vyplývající tlakové gradieny + Coriolisova síla. Zkuste tou Vaší teorií vysvětlit třeba existenci pasátů nebo subtropických anticyklon... Jinak je ta teorie hodně na vodě...
Odpovědět
JK
Jan Křížek
12.4.2023 10:41 Reaguje na Ladislav MetelkaMoje chyba
Mělo tam být"...za cirkulaci je zodpovědné i magnetické pole země."
V žádném případě nepopírám skleníkový efekt. Pouze tvrdím, že skleníkové plyny nejsou důvodem klimatických výkyvů.
Stejně jako jsem skeptický k vysvětlení vzniku ozónové díry vlivem chlorového radikálu. Sice to vysvětlení má hlavu i patu, nicméně se domnívám, že za tvorbou kyslíku, který doplňuje ozón jsou účinky Birkelandových proudů na mořskou vodu. Antarktida, nad kterou je právě ona velká ozónová díra je pevnina a volný kyslík pro ozón se tvoří pouze okolo Antarktidy. Pokud připustíme, že je navíc bombardována dalšími kationty, tak může docházet k redukci ozónu.
K této úvaze mne dovedlo zjištění, že je ozónová díra největší vždy v září. Na účinky chlorového radikálu by neměl mít vliv datum.
Moje vlastní vysvětlení.
Odpovědět
Mělo tam být"...za cirkulaci je zodpovědné i magnetické pole země."
V žádném případě nepopírám skleníkový efekt. Pouze tvrdím, že skleníkové plyny nejsou důvodem klimatických výkyvů.
Stejně jako jsem skeptický k vysvětlení vzniku ozónové díry vlivem chlorového radikálu. Sice to vysvětlení má hlavu i patu, nicméně se domnívám, že za tvorbou kyslíku, který doplňuje ozón jsou účinky Birkelandových proudů na mořskou vodu. Antarktida, nad kterou je právě ona velká ozónová díra je pevnina a volný kyslík pro ozón se tvoří pouze okolo Antarktidy. Pokud připustíme, že je navíc bombardována dalšími kationty, tak může docházet k redukci ozónu.
K této úvaze mne dovedlo zjištění, že je ozónová díra největší vždy v září. Na účinky chlorového radikálu by neměl mít vliv datum.
Moje vlastní vysvětlení.
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 11:01 Reaguje na Jan KřížekChybné vysvětlení. Na uvolnění atomárního chloru z freonu má vliv UV záření a právě v srpnu a září se do antarktické oblasti "vrací" sluneční záření, to oddělí z freonu atom chloru a ten pak ničí ozon.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
12.4.2023 11:07 Reaguje na Ladislav MetelkaPak mi vtom nesedí konvekce uniklého trichlórfluormetanu, když se většina nehod s chladivem stane na severní polokouli, ale největší problém s ozónem je na polokouli jižní.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 11:21 Reaguje na Jan KřížekJe to proto, že při rozpadu ozonu hraje velkou roli polární stratosférická oblačnost a ta vzniká při teplotách až kolem -80 st.C. Antarktida je ostrov, obklopený oceánem, Arktida oceán, obklopený pevninou. V zimě se Antarktida ochlazuje podstatně víc než Arktida, vzniká tam víc polární stratosférické oblačnosti a dochází tedy k větší redukci ozonu. Ale i nad Arktidou se mohou přechodně vytvářet ozonové "minidíry"...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 11:04 Reaguje na Jan KřížekJeště dvě poznámky:
1. Pokud by CO2 neměl vliv na teploty, bylo by ve fyzice něco hodně špatně.
2. Popis cirkulace atmosféry pomocí termických vlivů, tlakového gradientu, Coriolisovy síly a gravitace je velice přesný a velmi přesně odpovídá realitě. Žádné další vlivy tam nejsou třeba.
Odpovědět
1. Pokud by CO2 neměl vliv na teploty, bylo by ve fyzice něco hodně špatně.
2. Popis cirkulace atmosféry pomocí termických vlivů, tlakového gradientu, Coriolisovy síly a gravitace je velice přesný a velmi přesně odpovídá realitě. Žádné další vlivy tam nejsou třeba.
JK
Jan Křížek
12.4.2023 11:15 Reaguje na Ladislav MetelkaCO2 má vliv na stabilitu teploty atmosféry, tím že teplo zadržuje, ale už další teplo nevytváří.
Sledujeme špatného viníka.
Představme si prosklenou lednici, na kterou svítí slunce. Vnitřní teplota bude stále přibližně stejná, dokud někdo nevypne chladící cyklus.
Po vypnutí chladícího cyklu se bude měnit stav emisí například ze tlející zeleniny, ale nikdo neuvažuje, že to zmizel chladící cyklus, všichni měří emise, protože ty se samozřejmě mění.
Odpovědět
Sledujeme špatného viníka.
Představme si prosklenou lednici, na kterou svítí slunce. Vnitřní teplota bude stále přibližně stejná, dokud někdo nevypne chladící cyklus.
Po vypnutí chladícího cyklu se bude měnit stav emisí například ze tlející zeleniny, ale nikdo neuvažuje, že to zmizel chladící cyklus, všichni měří emise, protože ty se samozřejmě mění.
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 11:23 Reaguje na Jan KřížekCO2 nemůže vytvářet teplo...
Ten chladicí cyklus dokáže utlumit (ne vypnout) právě CO2...
Odpovědět
Ten chladicí cyklus dokáže utlumit (ne vypnout) právě CO2...
va
vaber
12.4.2023 15:46 Reaguje na Jan Křížekco je zodpovědné za chladící cyklus na Zemi a čím se vypne,
myslíte elektřina ,jak u ledničky
Odpovědět
myslíte elektřina ,jak u ledničky
JK
Jan Křížek
13.4.2023 07:30 Reaguje na vaberVysokoenergetické Birkelandovy proudy magnetického pólu tvoří chlad stále, ale za 150 let se posunuly magnetické póly o 2000 km směrem k ose rotace a chladící proces už prostě neprobíhá na místech, kde by se jetstream postaral proudění o rozptýlení ochlazené atmosféry po obvodu planety. Prostě se ochlazuje pouze okolí osy rotace země. Dříve docházelo k ochlazování blíže rovníku a proudění vzduchu se postaralo o rozprostření chladu okolo planety.
Elektromagnetické pole distribučních elektrických sítí může mít vliv i na velikost elektromagnetické indukce magnetických pólů země a snížit tak účinnost Birkelandových proudů, že chladí méně.
Odpovědět
Elektromagnetické pole distribučních elektrických sítí může mít vliv i na velikost elektromagnetické indukce magnetických pólů země a snížit tak účinnost Birkelandových proudů, že chladí méně.
LM
JK
Jan Křížek
13.4.2023 09:11 Reaguje na Ladislav MetelkaProtože je magnetický pól přesně uprostřed pevniny a nedochází k dalšímu ochlazování endotermickou reakcí elektrolýzou mořské vody. Výsledkem bude zpomalování studených mořských proudů a horší okysličování vody u dna oceánu v okolí Antarktidy. Pokud budou na Slunci vícečetné erupce, může se zvýšit magnetická indukce i na okraji Antarktidy, ale ta to moc nezachrání. Na severním pólu je alespoň Severní ledový oceán. Letos se jetstream párkrát zaklikatil a přinesl nám ochlazení ze severu.
Čistě moje predikce. Jakmile se posune jižní magnetický pól nad oceán, zacelí se ozónová díra, vznikne nový studený mořský proud, který bude začínat u magnetického pólu a jižní polokoule se ochladí.
Sice se toho nedožiju, ale třeba se někdo v budoucnu najde, kdo to zaujme.
Odpovědět
Čistě moje predikce. Jakmile se posune jižní magnetický pól nad oceán, zacelí se ozónová díra, vznikne nový studený mořský proud, který bude začínat u magnetického pólu a jižní polokoule se ochladí.
Sice se toho nedožiju, ale třeba se někdo v budoucnu najde, kdo to zaujme.
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 09:25 Reaguje na Jan KřížekOno stačí podívat se do minulosti. Do roku cca 1980 se nad Antarktidou ozonová díra nevytvářela. To se za tu dobu magnetický pól posunul o tisíce km? Mimochodem - jižní magnetický pól, pokud je mi známo, už je nad oceánem...
Odpovědět
JK
Jan Křížek
13.4.2023 10:39 Reaguje na Ladislav MetelkaJeště přímo nad oceánem jižní pól není a pokud vím, tak byl posun spíše než přímka takový půlměsíc.
Nicméně proces chlazení Birkelandovými proudy nechladí tak, že by byly změny v desítkách stupňů. Pokud ty změny probíhají, tak se bavíme o desetinách či setinách stupně během dne a le za padesát let se už to projeví ve stupních.
V České republice je ten nárůst údajně už o 2°C za 60 let, ale magnetický pól se od nás vzdálil skutečně o tisíce km.
Není mým úmyslem, aby každý vzal moje úvahy bylo z toho okamžitě dogma, ale ten děj prostě Birkelandových proudů probíhá a je chyba jej přehlížet, či velkoryse zanedbat.
Připouštím, že v mých výrocích mohou být nepřesnosti, ale o tom přece hledání pravdy je.
https://www.google.com/maps/place/67%C2%B006'00.0%22S+135%C2%B006'00.0%22E/@-66.7555496,90.6293955,3z/data=!4m4!3m3!8m2!3d-67.1!4d135.1
Odpovědět
Nicméně proces chlazení Birkelandovými proudy nechladí tak, že by byly změny v desítkách stupňů. Pokud ty změny probíhají, tak se bavíme o desetinách či setinách stupně během dne a le za padesát let se už to projeví ve stupních.
V České republice je ten nárůst údajně už o 2°C za 60 let, ale magnetický pól se od nás vzdálil skutečně o tisíce km.
Není mým úmyslem, aby každý vzal moje úvahy bylo z toho okamžitě dogma, ale ten děj prostě Birkelandových proudů probíhá a je chyba jej přehlížet, či velkoryse zanedbat.
Připouštím, že v mých výrocích mohou být nepřesnosti, ale o tom přece hledání pravdy je.
https://www.google.com/maps/place/67%C2%B006'00.0%22S+135%C2%B006'00.0%22E/@-66.7555496,90.6293955,3z/data=!4m4!3m3!8m2!3d-67.1!4d135.1
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 11:01 Reaguje na Jan Křížekhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_magnetick%C3%BD_p%C3%B3l
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 11:03 Reaguje na Jan Křížekhttps://en.wikipedia.org/wiki/South_magnetic_pole
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 11:08 Reaguje na Jan KřížekJinak Vy si myslíte, že to teplo se nějak "sčítá"? Že se změna o desetiny stupně bude dlouhodobě akumulovat? Zapomínáte na transformace energie, infračervené vyzařování apod. A pokud by se u nás oteplovalo v důsledku toho, že se severní magnetický pól od nás vzdaluje, tak někam jinam se zase přibližuje a tam by se tedy mělo ochlazovat. Jenže neochlazuje.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
13.4.2023 11:39 Reaguje na Ladislav MetelkaNemyslím si že se sčítá, ale že posun magnetických pólů z trasy jetstreamu každoročně znamená úbytek ochlazení o desetinky stupně, ale vnímáno je to jako přírůstek teplot vlivem nárůstu skleníkových plynů.
Což neznamená, že se budou přímo magnetické póly nekonečně ochlazovat, ale znamená to jen to, že se nevyužije chladící proces v maximální možné míře pro ochlazování směrem k rovníku.
Předpokládám, že k chladícímu procesu dochází jen v ohraničeném sloupci atmosféry a mořské vody. Po dosažení mezních teplot už k dosažení nižší teploty dosáhnout ani nejde.
Odpovědět
Což neznamená, že se budou přímo magnetické póly nekonečně ochlazovat, ale znamená to jen to, že se nevyužije chladící proces v maximální možné míře pro ochlazování směrem k rovníku.
Předpokládám, že k chladícímu procesu dochází jen v ohraničeném sloupci atmosféry a mořské vody. Po dosažení mezních teplot už k dosažení nižší teploty dosáhnout ani nejde.
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 11:55 Reaguje na Jan KřížekPak by ale muselo být naměřeno nějaké nevysvětlitelné ochlazování v těch oblastech. Což není. Co s tím?
Odpovědět
JK
Jan Křížek
13.4.2023 12:34 Reaguje na Ladislav MetelkaJak jsem výše napsal, tak při slunečních erupcích dochází v Birkelandových proudech ke zvýšení proudu na MegaAmpér. Lokálně jsou místa přímo pod probíhající polární září označována jako místa kde dochází k citelnému snížení teplot. Nemyslím, že někdo sleduje tepoty ve vztahu k polární záři.
Co je nevysvětlitelné ochlazování, když se poměřují pouze obvyklé teploty.
Za polárním kruhem svítí slunce na stejné místo 187 dní, přesto jsou obvyklé teploty nevysvětlitelně nízké.
Obhajujeme to sklonem slunce k rovině osvětlené plochy, přestože je osvětlení permanentní půl roku.
Odpovědět
Co je nevysvětlitelné ochlazování, když se poměřují pouze obvyklé teploty.
Za polárním kruhem svítí slunce na stejné místo 187 dní, přesto jsou obvyklé teploty nevysvětlitelně nízké.
Obhajujeme to sklonem slunce k rovině osvětlené plochy, přestože je osvětlení permanentní půl roku.
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 12:47 Reaguje na Jan KřížekJsou vysvětlitelné. V polárních oblastech je nízká absolutní vlhkost vzduchu (vzduch tam obsahuje méně vody než třeba nad Saharou). Funguje tam tedy velice dobře IR vyzařování z povrchu a nižších vrstev atmosféry a to ochlazuje vzduch. Emituje se odtud takto více energie, než kolik tam dopadá v podobě slunečního záření.
Odpovědět
PE
va
vaber
13.4.2023 08:48 Reaguje na Jan Křížeknevím jaký by byl mechanizmus ochlazování,el.proudy obvykle těleso zahřívají a proudy nabitých částic asi udělaji to samé,navíc jsou to částice které přinesly svoji vysokou energii za Slunce, tak jak budou odebírat energii ze Země, energie obvykle proudí z vyššího potenciálu na nižší,
já bych si typnul,že ochlazování polů se děje prostě prostým vyzařováním,sáláním do ještě chladnějšího vesmíru a přísun sluneční energie do těchto oblastí je minimální
Odpovědět
já bych si typnul,že ochlazování polů se děje prostě prostým vyzařováním,sáláním do ještě chladnějšího vesmíru a přísun sluneční energie do těchto oblastí je minimální
JK
Jan Křížek
13.4.2023 09:22 Reaguje na vaberNabité částice zahřívají, pokud mají větší odpor - to je Seebeckův jev.
Pokud částice mají minimální odpor, tak dochází k ochlazování - Peltierův jev.
Na tomto jednoduchém principu pracují tzv Peltirovy články, které se používají v autolednicích nebo k chlazení čipů v počítačích.
Představa nasávání chladu ze vzduchoprázdna je jen snaha obhájit si chybný úsudek, protože by oním nasáváním muselo docházet skrze termosféru, která má cca 1400°C.
Odpovědět
Pokud částice mají minimální odpor, tak dochází k ochlazování - Peltierův jev.
Na tomto jednoduchém principu pracují tzv Peltirovy články, které se používají v autolednicích nebo k chlazení čipů v počítačích.
Představa nasávání chladu ze vzduchoprázdna je jen snaha obhájit si chybný úsudek, protože by oním nasáváním muselo docházet skrze termosféru, která má cca 1400°C.
va
vaber
14.4.2023 08:17 Reaguje na Jan Křížekkdyž se teplo ze Země nevyzařuje,já neřikám nasávání chladu z vzducoprázdna,je to podivný termín,
jak vysvětlíte ochazení v noci ,když ty ochlazovací proudy jak jim říkáte jsou jen kolem polů
Odpovědět
jak vysvětlíte ochazení v noci ,když ty ochlazovací proudy jak jim říkáte jsou jen kolem polů
JK
Jan Křížek
14.4.2023 12:41 Reaguje na vaberKdyž se přestane ohřívat povrch země, tak se začnou srovnávat teploty nad zemí s teplotami z vyšších vrstev atmosféry, kde jsou běžné teploty -50°C, nicméně jsem zapomněl dodat, že mám na mysli polární den. Tedy 187 dní nepřetržitého svitu slunce. Vysvětlení typu nízká vzdušná vlhkost a dobré vyzařování IR na pólech pro obhajobu nízkých teplot na pólech prostě ukazuje na neochotu zahrnout novou proměnnou do výpočtu klimatických výkyvů. Birkelandovy proudy jsou verifikované a to implikuje proces chlazení tak jak jsem jej popsal výše.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 13:35 Reaguje na Jan KřížekTo není neochota, to je prostě naměřený fakt.
Odpovědět
va
vaber
14.4.2023 13:54 Reaguje na Jan KřížekPeltierův jev funguje na přechodu dvou kovů, zdali funguje i v rozměrech planety a na jakém přechodu, jen na přechodu se má ochlazovat,
je nutný zdroj energie nejméně 2-3krát větší než je chladící efekt,
z planety by musel odcházet silný energetický proud,ne elektrický proud, asi dobře detekovatelný ,řekl bych, musela by někde být velice silná amomálie
kde je a proč není zcela evidentní,
klidně připustím, že takový chladící efekt může fungovat ale, jeho vliv na teplotu planety nebude velký
termosféra je 100km a výš ,tam je silné vakuum a minimum energie a teplota 1400 stupnů ,teplota čeho, nějaké částice,jak ji určím
Odpovědět
je nutný zdroj energie nejméně 2-3krát větší než je chladící efekt,
z planety by musel odcházet silný energetický proud,ne elektrický proud, asi dobře detekovatelný ,řekl bych, musela by někde být velice silná amomálie
kde je a proč není zcela evidentní,
klidně připustím, že takový chladící efekt může fungovat ale, jeho vliv na teplotu planety nebude velký
termosféra je 100km a výš ,tam je silné vakuum a minimum energie a teplota 1400 stupnů ,teplota čeho, nějaké částice,jak ji určím
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 14:02 Reaguje na Jan KřížekJak se začnou srovnávat? radiačně? Promícháváním? Nebo jak?
Odpovědět
JK
Jan Křížek
15.4.2023 08:36 Reaguje na Ladislav MetelkaŘekl bych, že jde o termodynamický děj v kapalinách, kdy chladnější vzduch má tendenci klesat a teplejší stoupat, takže promícháváním.
Míra neuspořádanosti energie termodynamického systému je dána lokálními podmínkami, takže nelze určit entropii pro celou planetu jedním heslem.
Klimatologie se nezabývá jednotlivým nábojem částic.
Když bylo na Hodonínsku tornádo, tak vznik je sice dán jižním teplým přízemním prouděním a zároveň západním chladnějším prouděním vyšších vrstev atmosféry, ale já to vidím tak, že se vzniklá tromba chytla trakčního vedení železnice a kopírovala elektrické vedení až do Hodonína, kde rozbila několik solárních elektráren a setrvačností projela až do lesa, který ji zpomalil.
Pokaždé to nemusí být stejné, ale náboj elektrických rozvodných sítí může mít vliv i na výšku vznikající oblačnosti, jednoduše změnou napětí v dané lokalitě, ale nejen na oblačnost, ale i na proudění částic atmosféry.
Změnou elektromagnetického pole v okolí distribučních elektrických sítí potom probíhají částicové děje jinak. Vezmu jako příklad alpské ledovce, kde jsou Alpy prošpikovány elektřinou, která tam před 150 lety nebyla, ale v potaz byl brán jen a poze skleníkový plyn.
Odpovědět
Míra neuspořádanosti energie termodynamického systému je dána lokálními podmínkami, takže nelze určit entropii pro celou planetu jedním heslem.
Klimatologie se nezabývá jednotlivým nábojem částic.
Když bylo na Hodonínsku tornádo, tak vznik je sice dán jižním teplým přízemním prouděním a zároveň západním chladnějším prouděním vyšších vrstev atmosféry, ale já to vidím tak, že se vzniklá tromba chytla trakčního vedení železnice a kopírovala elektrické vedení až do Hodonína, kde rozbila několik solárních elektráren a setrvačností projela až do lesa, který ji zpomalil.
Pokaždé to nemusí být stejné, ale náboj elektrických rozvodných sítí může mít vliv i na výšku vznikající oblačnosti, jednoduše změnou napětí v dané lokalitě, ale nejen na oblačnost, ale i na proudění částic atmosféry.
Změnou elektromagnetického pole v okolí distribučních elektrických sítí potom probíhají částicové děje jinak. Vezmu jako příklad alpské ledovce, kde jsou Alpy prošpikovány elektřinou, která tam před 150 lety nebyla, ale v potaz byl brán jen a poze skleníkový plyn.
va
vaber
15.4.2023 09:13 Reaguje na Jan Křížekna roztočení tornáda je potřeba energie a že je v něm dost energie je jasné z toho kolik dokáže zničit,pokud říkáte ,,chytla se el vedení,, by zanamenalo ,že z vedení by tornádo odebralo energii a tím zesílilo? , ale takový extrémní odběr by na vedení okamžitě zjistili a nejspíš by vedení vyply ochrany,
vždyť platí zákon zachování energie
Odpovědět
vždyť platí zákon zachování energie
JK
Jan Křížek
15.4.2023 22:12 Reaguje na vaberVrátil bych se k ebonitové tyči a liščímu kožichu. Všude je to samý náboj...
Pro lepší pochopení:
V atmosféře probíhají během takových extrémů obdobné elektronové vazby jako má dioda.
Donor a akceptor. Stav kdy si volné nabité atomy hledají molekuly s volným vazebným elektronem.
V okolí elektrických vodičů můžeme měřit nejen elektromagnetismus, ale i elektrostatiku.
Jedno přitahuje druhé a opravdu nemám na mysli jakékoli zásadní vycucnutí energie jedno ze druhého.
Odpovědět
Pro lepší pochopení:
V atmosféře probíhají během takových extrémů obdobné elektronové vazby jako má dioda.
Donor a akceptor. Stav kdy si volné nabité atomy hledají molekuly s volným vazebným elektronem.
V okolí elektrických vodičů můžeme měřit nejen elektromagnetismus, ale i elektrostatiku.
Jedno přitahuje druhé a opravdu nemám na mysli jakékoli zásadní vycucnutí energie jedno ze druhého.
va
vaber
16.4.2023 08:40 Reaguje na Jan Křížek samý náboj to v atmosféře může být ,ale největší náboje jsou přirozeného původu ,
nebo chcete říci ,že při bouřkách jsou termodynamické pochody v atmosféře zcela jiné, než když bouřka není,
potom musíte říci jak se změní,
a ne mluvit všeobecně,
že náboj vytváří elekrické pole a elektrický proud magnetické pole a jevy s tím spojené, jsou dost prozkoumány ,
zatím jste řekl ,že lidmi používaná elektřina je zodpovědná za oteplování planety, protože přestal fungovat planetární Peltierův jev, to je dost diskutabilní tvrzení a asi málo vědců ho podpoří
Odpovědět
nebo chcete říci ,že při bouřkách jsou termodynamické pochody v atmosféře zcela jiné, než když bouřka není,
potom musíte říci jak se změní,
a ne mluvit všeobecně,
že náboj vytváří elekrické pole a elektrický proud magnetické pole a jevy s tím spojené, jsou dost prozkoumány ,
zatím jste řekl ,že lidmi používaná elektřina je zodpovědná za oteplování planety, protože přestal fungovat planetární Peltierův jev, to je dost diskutabilní tvrzení a asi málo vědců ho podpoří
LM
Ladislav Metelka
15.4.2023 12:06 Reaguje na Jan KřížekNo a to je právě nesmysl. Ten -50 st. vzduch někde ze spodní a střední stratosféry nemá vyšší hustotu než teplejší vzduch v troposféře, je tam nižší tlak. Kdyby přesto takový vzduch klesal k zemi, stlačoval by se, adiabaticky by se ohříval a u Země by měl teplotu kolem nějakých +50 nebo +60 st.C. Takže žádné vyrovnávání teplot tímto způsobem nemůže existovat. Takové ty filmové nesymsly o tom, že sem spadne studený vzduch ze stratosféry a všichni zmrzneme, je pitomost.
Odpovědět
JK
Jan Křížek
15.4.2023 22:00 Reaguje na Ladislav MetelkaTak ještěže mají na stropě umístěné mrazírenské výparníky ventilátory, jinak by palety ve spodních regálech nezmrzly.
Už jsem si zvykl, že klimatologové spoustu kapitol fyziky považují za zanedbatelnou, takže do toho nyní spadá i Brownův pohyb. Ekvipartiční teorém moje vysvětlení nevylučuje.
Ale líbí se mi srovnání s katastrofickým scénářem. Je vidět, že Vám fantazie také nechybí.
Odpovědět
Už jsem si zvykl, že klimatologové spoustu kapitol fyziky považují za zanedbatelnou, takže do toho nyní spadá i Brownův pohyb. Ekvipartiční teorém moje vysvětlení nevylučuje.
Ale líbí se mi srovnání s katastrofickým scénářem. Je vidět, že Vám fantazie také nechybí.
LM
Ladislav Metelka
15.4.2023 22:34 Reaguje na Jan KřížekVíte, ono stačí nastudovat si základy termodynamiky atmosféry. To bych Vám v této chvíli velmi doporučoval, abyste si to mohl taky spočítat, nejen fantazírovat...
Odpovědět
va
vaber
16.4.2023 09:02 Reaguje na Ladislav Metelkasamozřejmě pokud vezmete studený vzduch a hodně jej stlačíte ,ohřeje se, ale tak to v atmosféře asi neprobíhá ,probíhá to po částech,stoupavé proudy snad jsou a tak musí být i klesavé
nebo v atmosféře žádné vertikální proudy nejsou? a kdyby byly studený vzduch by se stlačením ohříval a ještě by povrch planety oteplil?
Odpovědět
nebo v atmosféře žádné vertikální proudy nejsou? a kdyby byly studený vzduch by se stlačením ohříval a ještě by povrch planety oteplil?
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 09:08 Reaguje na vaberTak takhle to v atmosféře právě probíhá. Ty stoupavé a klesavé proudy jsou závislé na vertikálním teplotním zvrstvení atmosféry. Čím rychlejší pokles teploty s výškou, tím intenzivnější vertikální promíchávání. Statika atmosféry.
Odpovědět
va
vaber
16.4.2023 09:40 Reaguje na Ladislav Metelkatakže ,vertikální proudy jsou a co vlastně dělají stoupavé a co dělají klesavé, který ohřívá a který ochlazuje
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 10:57 Reaguje na vaberPokud je pokles teploty s výškou větší než 1 st.C./100 m, je zvrstvení labilní, vertikální promíchávání je intenzivní. Stoupavé proudy horní troposféru ohřívají a spodní ochlazují. Pokud je změna teploty malá nebo naopak teplota s výškou roste, je to stabilní zvrstvení a v tom se vertikální promíchávání silně tlumí nebo prakticky není a to pak žádné změny teploty nevyvolává.
Odpovědět
va
vaber
16.4.2023 15:19 Reaguje na Ladislav Metelkatak to jsem nevěděl, 1°C/100 m je zajímavý údaj ,ale netuším jaký to má vliv na tepelnou bilanci na planetě,
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 15:22 Reaguje na vaberPro planetu jako celek prakticky ne, ale má to zásadní význam pro vertikální toky tepla v troposféře.
Odpovědět
va
vaber
17.4.2023 09:51 Reaguje na Ladislav Metelkastratosféra se ochlazuje z důvodu vyšší koncentrace CO2 v troposféře,
tedy ,že teplo nemůže přecházet z troposféry do stratosféry?
já si představuji ,že když se teplo přesune verikálními toky do vyšších vrstev atmosféry, vyzáří se lépe do vesmíru ,
a tím přispívá k vyrovnané tepelné bilanci planety
Odpovědět
tedy ,že teplo nemůže přecházet z troposféry do stratosféry?
já si představuji ,že když se teplo přesune verikálními toky do vyšších vrstev atmosféry, vyzáří se lépe do vesmíru ,
a tím přispívá k vyrovnané tepelné bilanci planety
LM
Ladislav Metelka
17.4.2023 10:03 Reaguje na vaberAno, ale pokud více energie zůstane zejména ve spodní troposféře, protože je tam radiační odvod blokován CO2, ze spodní troposféry se do kosmu dostane méně IR záření. Horní troposféra je výrazně chladnější než spodní a vyzařuje tedy méně než ta spodní.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
15.4.2023 13:33 Reaguje na Jan KřížekHale a už jste vydal nějakou studii nebo cokoli naměřil? Ne? No jak jinak. Všem je jasné, že si jen cucáte palec. ;-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 09:49 Reaguje na Ladislav MetelkaJak vlastně poznáte ze satelitních IR měření, že za změny v IR vyzařování (snížení nebo zvýšení?) je zodpovědné CO2? Plyny mají charakteristickou stopu, ale může se překrývat s jinými molekulami, které obsahují stejné vazby nebo pocházejí až z rozkladů jiných částic z průmyslového znečištění.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 10:38 Reaguje na Jarka O.Satelitní i pozemní spektroskopie atmosféry je dost rozvinutý obor a skutečně dokáže identifikovat plyny dost přesně.
Odpovědět
va
vaber
12.4.2023 15:37 Reaguje na Jan Křížekkdyž je řeč o ozonové díře ,pokud vím je větší nad jižním polem i když se více škodlivých plynů vypouštělo na severní polokouli,
odborníci nás učí ,že magnetické pole nás chrání ,ale magnetické pole si nenabitých částic nevšímá a nabité naopak přitahuje a tahne je k polům,
a k jižnímu polu přitahuje tuším kladné a co když právě tyto kladně nabité částice rozbíjí ozon,
vůbec nepochybuji o tom že sluneční záření, nad viditelným spektrem a vysokoenergetické částice mají na pochody ve vysoké atmosféře velký vliv, vždyť tyto částice nesou nejvíc energie, ale člověk o tom ví zatím velice málo
nechci tím říci že freony nemají na ozonovou vrstvu žádný vliv
Odpovědět
odborníci nás učí ,že magnetické pole nás chrání ,ale magnetické pole si nenabitých částic nevšímá a nabité naopak přitahuje a tahne je k polům,
a k jižnímu polu přitahuje tuším kladné a co když právě tyto kladně nabité částice rozbíjí ozon,
vůbec nepochybuji o tom že sluneční záření, nad viditelným spektrem a vysokoenergetické částice mají na pochody ve vysoké atmosféře velký vliv, vždyť tyto částice nesou nejvíc energie, ale člověk o tom ví zatím velice málo
nechci tím říci že freony nemají na ozonovou vrstvu žádný vliv
LM
Ladislav Metelka
12.4.2023 21:04 Reaguje na vaberNa efektivní destrukci ozonu potřebujete polární stratosferickou oblačnost. Ta vzniká při teplotách kolem -80 st.C. To nad Antarktidou je, nad Arktidou prakticky ne. Kromě toho jde v podstatě o katalytickou reakci. Kromě toho Vámi zmíněná teorie nevysvětluje některé typické vlastnosti ozonové díry. Např. vznik v srpnu, prohlubování v září, vyplňování v říjnu a rozpad v listopadu. Proč zrovna tyhle měsíce a ne jiné? Nebo ozonová díra vzniká "od kraje". V srpnu pás nižších hodnot ozonu nad pobřežím Antarktidy, ale nad centrální Antarktidou normální stav. Postupně se oblast nízkého ozonu šíří nad vnitrozemí. Proč?
Odpovědět
va
vaber
13.4.2023 08:25 Reaguje na Ladislav Metelkajá samozřejmě nezkoumal jak kladně nabité energetické částice působí na ozon,
ale na podzim se začíná Země stáčet tak ,že na jižní pol začíná svítit Slunce a proud částic sílí
Odpovědět
ale na podzim se začíná Země stáčet tak ,že na jižní pol začíná svítit Slunce a proud částic sílí
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 08:39 Reaguje na vaberPředevším sílí UV záření, které z molekuly freonu odtrhává atom Cl nebo molekulu ClO a ty pak katalyticky rozkládají ozon. Chemie stratosféry není zrovna jednoduchá, ale je dobře zdokumentovaná, je tam těsná souvislost mezi koncentrací reaktivního chloru a destrukcí ozonu a ta destrukce ozonu se taky netýká celého profilu ozonové vrstvy, ale především některých hladin (ve kterých se vyskytuje polární stratosférická oblačnost). A pak je tu taky otázka, proč se tohle děje nad Antarktidou a ne nad Arktidou. Těmi heterogenními reakcemi je to snadno vysvětlitelné, ale nevím, jak by to vysvětlovala Vaše teorie...
Odpovědět
va
vaber
13.4.2023 09:06 Reaguje na Ladislav Metelkadocela by mě zajímalo jaký je rozdíl nejnižších teplot,tedy mrazu ve stratosféře na jihu a severu,
obvykle nízké teploty zpomalují reakce, ale nevím co to stratosférická oblačnost je,tedy zdali je to jen obyčejná zmrzlá nebo nezmrzlá vodní oblačnost, ani jak umožňuje rozklad ozonu,
to je moje chyba
Odpovědět
obvykle nízké teploty zpomalují reakce, ale nevím co to stratosférická oblačnost je,tedy zdali je to jen obyčejná zmrzlá nebo nezmrzlá vodní oblačnost, ani jak umožňuje rozklad ozonu,
to je moje chyba
LM
Ladislav Metelka
13.4.2023 09:42 Reaguje na vaberV antarktické stratosféře to bývá tak -90 st.C., na severu kolem -80 st.C. Ale právě při těch cca -80 se tvoří stratosférická oblačnost. Existují dva typy. První vzniká při cca -80 (běžně nad Antarktidou, někdy nad Arktidou) a tvoří ji trihydrát kyseliny dusičné (NAT), případně STS (supercooled ternary solution, směs kyseliny dusičné, sírové a vody). Typ 2 vzniká při cca -90 (většinou nad Antarktidou, naprosto výjimečně nad Arktidou) a je tvořena výhradně krystalky vodního ledu. Při vzniku oblačnosti se chemie stratosféry dost mění, z homogenních reakcí (jen v plynu) na heterogenní (za přítomnosi kapalných nebo pevných aerosolů) a ty heterogenní jsou při rozpadu ozonu výrazně rychlejší a účinnější než homogenní. Antarktická ozonová díra je jednoznačně vázána na tu polární stratosférickou oblačnost.
Odpovědět
va
vaber
14.4.2023 08:43 Reaguje na Ladislav Metelkav r.1980 ozonovou díru zjistili a jste si jist,že před tím rokem neexistovala? nebo jsme ji jen neuměli zjistit,
všichni očekávali, že po zákazu freonů díra zmizí, nic takového se nestalo,
četl jsem starý National Geographic z roku 1990 ,kde se prováděl v Antarktidě výzkum vlivu ozonové díry na fytoplankton a celý další potravní řetězec, logicky fytoplankton by měl být nejvýce ovlivněn ,
chtěli zjistit jak je díra škodlivá a co její údajný vznik způsobí, mechanizmus vzniku díry nezkoumali,
předpovědi byly katastrofické, ale připustili ,že zatím nemají dost informací,
dnes po 30letech se asi žádná katastrofa nedostavila,což může naznačovat ,že ozonová díra byla vždy a pokud tam byla i dříve jaký je její mechanizmus vzniku,
já vím, za vysvětlení vzniku ozonové díry se rozdávaly vědecké hodnosti, ale jsou i hlasy ,že některá Nobelova cena byla udělena za něco zcela nepravdivého, mýliti se může každý i když ten omyl celý svět opakuje
Odpovědět
všichni očekávali, že po zákazu freonů díra zmizí, nic takového se nestalo,
četl jsem starý National Geographic z roku 1990 ,kde se prováděl v Antarktidě výzkum vlivu ozonové díry na fytoplankton a celý další potravní řetězec, logicky fytoplankton by měl být nejvýce ovlivněn ,
chtěli zjistit jak je díra škodlivá a co její údajný vznik způsobí, mechanizmus vzniku díry nezkoumali,
předpovědi byly katastrofické, ale připustili ,že zatím nemají dost informací,
dnes po 30letech se asi žádná katastrofa nedostavila,což může naznačovat ,že ozonová díra byla vždy a pokud tam byla i dříve jaký je její mechanizmus vzniku,
já vím, za vysvětlení vzniku ozonové díry se rozdávaly vědecké hodnosti, ale jsou i hlasy ,že některá Nobelova cena byla udělena za něco zcela nepravdivého, mýliti se může každý i když ten omyl celý svět opakuje
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 10:43 Reaguje na vaberNeexistovala, měřilo se tam i dříve. Ta díra nemůže zmizet hned po zákazu freonů a taky to nikdo netvrdil. Zmizí až zmizí freony ze stratosféry. Popis ozonové díry a mechanismu vzniku je třeba na https://en.wikipedia.org/wiki/Ozone_depletion
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 10:56 Reaguje na vaberA historii objevu ozonové díry máte pěkně na https://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/facts/history_SH.html
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 11:02 Reaguje na Ladislav MetelkaJen připomínám, že ozonová díra je definována jak oblast s celkovým (sloupcovým) množstvím ozonu 220 D.U. (Dobsonových jednotek) a méně.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 09:42 Reaguje na Ladislav MetelkaMohly by k tenčení ozónové vrstvy přispívat vysoké vzdušné proudy, které by nesly vzduch s nízkým množstvím ozónu k j. pólu? Rozpad O3 nepůsobí jen halogeny (které se tuším ve válkách dostávají do ovzduší ve vysokých koncentracích), ale i ostatní radikály, např. atomový vodík. Proč je, jak píšete, efektivní rozpad vázaný jen na ty nízké teploty, to je zjištěné z měření? (částečně jste vysvětlil)
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 10:54 Reaguje na Jarka O.Obecně nejvíce ozonu vzniká nad tropy a vzduch bohatý na ozon je transpoortován ve stratosféře směrem k pólům (Brewer-Dobsonova cirkulace, https://en.wikipedia.org/wiki/Brewer%E2%80%93Dobson_circulation). Vazbu rozpadu ozonu na nízké teploty jsem popisoval, jde o heterogenní reakce za přítomnosti částic polární stratosférické oblačnosti. Jinak při homogenních reakcích (jen s plynnou fází) samozřejmě růst teploty urychluje reakce (při -70 stupních je ozon stabilní řadu týdnů i měsíců, při +20 stupních se rozpadá během minut až hodin).
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 12:51 Reaguje na Ladislav MetelkaDíky, mně šlo o to, jak jsou homogenní reakce, které jsou částečně vratné a katalyzované UV, závislé na teplotě, a vidím, kdy jsou rychlejší. Pokud je efektivní rozklad v přítomnosti krystalů k. dusičné a sírové, tak tyto emise řeší odsíření, které Česko má, ale musí být prostě na všech provozech světa. Má CO2 nějaký vliv na ozónovou díru na j. pólu - třeba neutralizuje krystaly kyselin, čili opět pozitivní :) ?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 13:38 Reaguje na Jarka O.Odsíření nepomůže, pořád tam bude síra z vulkanismu. CO2 na ozon vliv má, ale ne přímo. S růstem koncentrace CO2 rostou teploty troposféry, ale klesá teplota stratosféry, což může vést k častějšímu a většímu výskytu polární stratosférické oblačnosti a tím i k většímu rozpadu ozonu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 14:23 Reaguje na Ladislav MetelkaA které opatření má ten hlavní efekt, můžeme si odpustit drahé odsíření? Proti tomu by mohli někteří protestovat z důvodu okyselování prostředí (mělo to možná i dobré stránky, diskutují se houbové nemoci). Ze sopek taktéž pochází CO2 (psal jste sice, že prý málo %, ale podobně i SOx ve srovnání s vlivem lidí). Je to podobné dilema jako CO2. Co navrhujete?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 14:56 Reaguje na Jarka O.Nedodávat tam další chlor nebo brom. Tedy freony a podobné látky. Pak může být (a bude) v zimě i polární stratosférická oblačnost, ale bez bromu a chloru nebude docházet k tak výraznému ničení ozonu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.4.2023 08:56 Reaguje na Ladislav MetelkaVšechny halogeny uvolňují do ovzduší ve velké míře lidské i přirozené požáry. Je nemožné zabránit oběhu halogenů v přírodě. Stejně jako oběhu uhlíku, síry ...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
15.4.2023 12:09 Reaguje na Jarka O.Ano, ale na destrukci ozonu mají rozhodující vliv chlor a brom. A chlor je rozhodně halogen, který se v atmosféře vyskytuje v největším množství, jeho hlavním přírodním zdrojem je oceán.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.4.2023 13:58 Reaguje na Ladislav MetelkaDobrá, z oceánu vlivem UV také. Jenže poplach kolem ozónu začal s fluorem - součástí freonů. Pak bylo připojeno působení chlóru, který v nich je také. Bromu je v prostředí (oceán) více než fluoru, tak byl také označen za ničitele, aby to štymovalo. Nakonec dojdeme k tomu, že přirozené koloběhy halogenů v prostředí jsou mnohem vyšší než lidské faktory.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 14:56 Reaguje na Jarka O.Ne, fluor tam roli nikdy nehrál, ačkoli ho obsahují prakticky všechny "freony". Vždy šlo hlavně o chlor. Ten se z mořské vody vlivem UV záření neuvolňuje, protože to nejtvrdší UV záření (UV-C) je absorbováno ozonovou vrstvou a na povrch se nedostává.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.4.2023 15:22 Reaguje na Ladislav MetelkaTo je mi nové. O fluoru jako ničiteli jsem se svého času učila. Pro zajímavost, jakým způsobem se chlór uvolňuje z oceánu- z podmořských sopek? Myslela jsem, že ze solí na povrchu, které jsou rozloženy vlivem UV.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 15:26 Reaguje na Jarka O.Ne, z oceánu se uvolňují krystaly solí NaCl, ty vstupují do dalších chemických reakcí (ať už v pevné fázi nebo rozpuštěné ve vodních kapičkách) a dostávají se do koloběhu chemických látek v atmosféře.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.4.2023 12:20 Reaguje na Ladislav MetelkaMnoho reakcí v přírodě je katalyzovaná slunečním zářením. Tyto nebudou výjimkou. A tak jako je oceán zásobárnou všech halogenů, je i zásobárnou CO2. Mmch. jsem nechápala zákaz freonů v uzavřených chladících systémech. To mohla řešit recyklace. Byly nahrazeny mj. amoniakem a CO2. Na druhou stranu, ok, bylo to řešení, které nikoho nezruinovalo. Kdežto ted hrozí zánik ekonomik a tím chudších států. Myslím, že jste to se strašením CO2 podělali. Bohaté státy si nechávají produkovat ve fosilních zemích mimo EU a tamní uhlík je nezajímá. To se mi zdá divné, nevím, jestli Vám také.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.4.2023 12:27 Reaguje na Jarka O.Vždycky jde o globální emise. Stěhování výroby jinam, abychom vypadali dobře, je podvod. Nebo politika...
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.4.2023 12:42 Reaguje na Ladislav MetelkaNo právě. Ale ti, co nejhlasitěji mluví o CO2, na druhé straně stěhují průmysl a ponechávají si byznys, a berou uhlíkově produkované výrobky. Jejich regulace JE, dokonce v zahraničí, v zemích EU, je drzost na entou a naprosto proti bezuhlíkové ekonomice.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
17.4.2023 12:49 Reaguje na Jarka O.To souhlasím. Německo je "krásný" příklad zelené zblblosti...
Odpovědět
va
vaber
17.4.2023 13:33 Reaguje na Jarka O.já jsem elektrikář, ale chemie a elektřina mají něco společného,
chemie je o vazbách atomů do molekul, pomocí záporně nabitých elektronů a jejich energiích ve vnějších energetických hladinách,
elektřina je o elektronech ,co se uvolní z vnější energetické hladiny atomu,
není tedy nic divného,že sluneční záření a magnetické pole na tyto jevy působí vždyť ovlivňují energii elektronů,
jak působí katalyzátory nevím,
pokud jde o CO2 všichni říkají ,že škodí ,ale kdy se oteplování zastaví nikdo neřekl, myslím při kolika ppm CO2 v atmosféře a jaké teplotě planety,
momochodem, teplota planety, to je údaj, který mi vždy zvedne ze židle, všichni víme že se planeta oteplila o nějaký °C ,ale abych věděl o kolik se oteplila, musím znát jaká byla teplota před a po oteplení a to se nikde nedozvíme,
rád bych totiž věděl jak ji někdo měří a vyhodnocuje měření
Odpovědět
chemie je o vazbách atomů do molekul, pomocí záporně nabitých elektronů a jejich energiích ve vnějších energetických hladinách,
elektřina je o elektronech ,co se uvolní z vnější energetické hladiny atomu,
není tedy nic divného,že sluneční záření a magnetické pole na tyto jevy působí vždyť ovlivňují energii elektronů,
jak působí katalyzátory nevím,
pokud jde o CO2 všichni říkají ,že škodí ,ale kdy se oteplování zastaví nikdo neřekl, myslím při kolika ppm CO2 v atmosféře a jaké teplotě planety,
momochodem, teplota planety, to je údaj, který mi vždy zvedne ze židle, všichni víme že se planeta oteplila o nějaký °C ,ale abych věděl o kolik se oteplila, musím znát jaká byla teplota před a po oteplení a to se nikde nedozvíme,
rád bych totiž věděl jak ji někdo měří a vyhodnocuje měření
LM
Ladislav Metelka
17.4.2023 13:49 Reaguje na vaberTak to asi nedáváte pozor. Vždycky by mělo být uvedeno, za jaké období to oteplení je. Jinak teploty se dnes měří jak na Zemi, tak z družic. Pokud jde o pozemní měření, tak např. https://climate.metoffice.cloud/temperature.html. Dole na stránce máte odkazy na data.
Odpovědět
va
vaber
17.4.2023 18:46 Reaguje na Ladislav Metelkamně by stačilo,kdybych se tam dočetl, že teplota planety se měří ,vymýšlím si,
na 10 000 místech po celé planetě nepřetržitě ,nebo alespoň každou hodinu, u povrchu nebo v určité výšce a z toho vypočtou průměrnou teplotu planety každý den a tak to dělám celý rok ,
a potom bych viděl jak se teplota chová a vypočítanou hodnotu by nemělo ovlivňovat počasí ,ani zima , léto , počasí ,denní doba,
odchylka od nějakého čísla je trochu zavádějící údaj,
s čísly se dají dělat všelijaká kouzla,
ovšem že je tepleji než dříve ,to připouštím
Odpovědět
na 10 000 místech po celé planetě nepřetržitě ,nebo alespoň každou hodinu, u povrchu nebo v určité výšce a z toho vypočtou průměrnou teplotu planety každý den a tak to dělám celý rok ,
a potom bych viděl jak se teplota chová a vypočítanou hodnotu by nemělo ovlivňovat počasí ,ani zima , léto , počasí ,denní doba,
odchylka od nějakého čísla je trochu zavádějící údaj,
s čísly se dají dělat všelijaká kouzla,
ovšem že je tepleji než dříve ,to připouštím
LM
Ladislav Metelka
17.4.2023 19:54 Reaguje na vaberNa pevnině desetitisíce stanic, na oceánu tisíce bójí, nad tím vším několik satelitů. To všechno měří teploty už několik desítek let. Země je rozdělena na mnoho boxů, spočítá se průměrná teplota v daném boxu. Globální teplota je pak vážený průměr teploty v těch boxech, kde váha = plocha daného boxu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.4.2023 16:09 Reaguje na vaberKlasický katalyzátor sníží aktivační energii reakce, umožní průběh, zrychlí ji, i ji vede správným směrem, ale sám během reakce zůstane nezměněný. Světlo různých vlnových délek umožňuje průběh reakcí jak píšete (napr. fotosyntéza), nadávají tomu fotokatalýza.
Mně CO2 nevadí, to jiným vadí. Průměrná globální teplota mi moc neřekne, mě zajímá počasí a čistý vzduch. Adaptuji se sama bez rad a zákazů a nevím, proc neadaptovali bezzásahovci správu ČŠ, když bylo sucho.
Odpovědět
Mně CO2 nevadí, to jiným vadí. Průměrná globální teplota mi moc neřekne, mě zajímá počasí a čistý vzduch. Adaptuji se sama bez rad a zákazů a nevím, proc neadaptovali bezzásahovci správu ČŠ, když bylo sucho.
va
vaber
17.4.2023 18:56 Reaguje na Jarka O.samozřejmě ,že průměrná teplota nebo nějaké oteplení je jen hra s čísly,
problémem budou extrémy ,max teploty nad 40 nebo 50°C a ne průmery,
katalyzátory mě zajímaly z pohledu energetické bilance, tedy reakce s a bez katalyzátoru
Odpovědět
problémem budou extrémy ,max teploty nad 40 nebo 50°C a ne průmery,
katalyzátory mě zajímaly z pohledu energetické bilance, tedy reakce s a bez katalyzátoru
va
vaber
14.4.2023 14:42 Reaguje na Ladislav Metelkaočekává se , že se ozonová díra začne zvětšovat také na severu? a já bych řekl , zejména na severu,
předpokládám ,že tam je více škodlivých plynů a teplota stratosféry klesá
Odpovědět
předpokládám ,že tam je více škodlivých plynů a teplota stratosféry klesá
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 14:58 Reaguje na vaberObčas se na severu objevují "ozonové minidíry", na rozdíl od té antarktické jsou menší a mejí trvání ve dnech. Většinou se objevují v tomto období (duben) při rozpadu antarktického cirkumpolárního víru. Stratosféra se ochlazuje, to je pravda, ale pokud nebude ve stratosféře chlor nebo brom, nemělo by se nic výrazného dít.
Odpovědět
va
vaber
15.4.2023 09:02 Reaguje na Ladislav Metelkajá chtěl jen naznačit ,že pokud se troposféra ochlazuje a dosáhla by teploty pro vznik polární stratosférické oblačnosti na severu ,měla by na severu vzniknou ozonová díra a možná ještě větší než na jihu , předpokládám ,že na severu se vypouští více plynů než na jihu
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
15.4.2023 12:10 Reaguje na vaberZ geografických důvodů se v zimě Antarktida bude vždy ochlazovat víc než Arktida.
Odpovědět
va
vaber
16.4.2023 08:51 Reaguje na Ladislav Metelkatakže nepředpokládáte ,že na severu bude dosažena nízká teplota pro vznik stratosférické oblačnosti,
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 09:02 Reaguje na vaberPřechodně, v malém prostorovém rozsahu už vznikají. Ale v rozsahu Antarktidy a na několik měsíců zatím ne a v dohledné době ani vznikat nebudou.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.4.2023 07:15 Reaguje na Ladislav MetelkaFajn a ako do toho zasiahne žiarenie CO2? Môže ovplyvniť základnú cirkukáciu? Zvýši nerovnomernosť, alebo ju skôr zníži?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.4.2023 07:19 Reaguje na Vladimir MertanAha tak radšej ani neodpovedajte. Prečítal som si celú diskusiu o chladení a nechcem sa zúčastniť. Škoda, že p. Metelka trpezlivo a správne vysvetľuje a v podstate iba stráca čas.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 09:51 Reaguje na Vladimir MertanNeztrácí čas, mně se diskuze líbí. Konečně se p. Křížek dočkal rozhovoru a ne trapných urážek. A taky se mi líbí: Metelka 13.4. ve 12.47. To moc nevypadá na to, že by výkyvy počasí souvisely s CO2.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 10:58 Reaguje na Jarka O.Ne přímo. Vyšší hladiny CO2 mají za následek více energie v atmosféře a to dále může vést k častějšímu vzniku extrémních projevů počasí.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 11:00 Reaguje na Jarka O.Pardon, to bylo pro p.Mertana 14.4.2023 07:15...
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 12:53 Reaguje na Ladislav MetelkaTo nevadí, čtem si zde oba. Závislost extrémů počasí na CO2 jako vědec odhadujete, ale jistý si být nemůžete, ne :)?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 13:41 Reaguje na Jarka O.Ne tak docela. Jednak to má fyzikální zdůvodnění, ale v řadě případů to bylo i naměřeno. Třeba na četnosti přívalových dešťů.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 14:24 Reaguje na Ladislav MetelkaProcesy v atmosféře nemůžou být jednoznačné ...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
14.4.2023 15:00 Reaguje na Jarka O.Jednotlivé případy nejsou, ale statistika za delší období, trendy atd. řeknou hodně.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.4.2023 10:49 Reaguje na Ladislav MetelkaAle neřekne všechno, například oteplování z jiných příčin než kvůli CO2.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
15.4.2023 12:12 Reaguje na Radim PolášekPříčiny změn klimatu mohou být i přirozené, ale CO2 je dominantní a žádné tak výrazné přirozené zdroje oteplování nebyly identifikovány.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.4.2023 14:00 Reaguje na Ladislav MetelkaCO2 je také přirozený z fotosyntézy, zvětrávání hornin a hoření.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
16.4.2023 14:58 Reaguje na Jarka O.Přirozených je cca 280 ppm, dnes máme ale skoro 420 ppm. Ten přebytek je z velké části antropogenní.
Odpovědět
RV
FB
František Balco
11.4.2023 14:28A není to jedno, jestli nás ohrožují víc emise, nebo velká produkce elektřiny? Když Vám jde jen o to, která loby vyhraje? V takovém případě se můžete s tou svojí fyzikou vycpat. Znáte nějakou fyzikální veličinu, která mění skupinkový zájem na obecný zájem? A jeho akceptaci?
Odpovědět
HH
Honza Honza
12.4.2023 10:22Ano. Nechť soud posoudí, jak společnost skutečně e f e k t i v n ě bojuje s oteplováním. Jak snižuje přehřívání krajiny výsadbou stromů, lepší agrotechnikou, jak zadržuje vodu. Co dělá, aby miliardy na elektifikaci měly smysl- jak posiluje distribuci, efekt. zdroj elektřiny- atom. elektrárny, efekt. výrobu a recyklaci baterií, nabíječky. Jak zavádí tepelná čerpadla- bez řádného servisu nemají smysl.
Proč společnost tyto kroky, které jedině mají smysl, nedělá? Protože je jí oteplování přírody ukradené- ať to soud posoudí!! Jde jí jen o to, umožnit zisky tkzv. ekolog. firem. Výrobce potřebuje aby výrobek byl drahý, byl o něj velký zájem (pod heslem ochrany přírody musí být jeho koupě povinná!!!), nešel opravit a brzy se zničil a musel se koupit nový - to elektroauta, tepelná čerpadla a fotovoltaika splňuje!
Odpovědět
Proč společnost tyto kroky, které jedině mají smysl, nedělá? Protože je jí oteplování přírody ukradené- ať to soud posoudí!! Jde jí jen o to, umožnit zisky tkzv. ekolog. firem. Výrobce potřebuje aby výrobek byl drahý, byl o něj velký zájem (pod heslem ochrany přírody musí být jeho koupě povinná!!!), nešel opravit a brzy se zničil a musel se koupit nový - to elektroauta, tepelná čerpadla a fotovoltaika splňuje!
KP
Karel Ploranský
12.4.2023 15:42 Reaguje na Honza HonzaBylo by zajímavé zažalovat státy, že se bezhlavě ženou za maximálním růstem ekonomiky - který ale v praxi neznamená nic jiného než stále intenzivnější nárůst rozsahu všech těch činností, které vedou ke stále větší produkci skleníkových plynů a k bezhlavému drancování přírodních zdrojů.
V pozadí toho všeho je ovšem něco ještě závažnějšího. Přehlížený (přesněji v rámci "korektnosti" zamlčovaný) fakt, že prvotní příčinou všech těch negativních jevů je enormní nárůst obyvatel planety. Za mého života se počet Pozemšťanů už více než zečtyřnásobil!!!
Takže kdo má v hlavě mozek, nemůže se divit, že to má dopady.
Bylo by proto zajímavé zažalovat vlády všech zemí, v nichž je populační přírůstek větší než je průměr v Evropě, že nepodnikají nic smysluplného, čím by explozivní množení jejich obyvatel brzdily; a že tím Evropu tlačí k zoufalým krokům. Ke krokům, které nemají daleko k sebevraždě, ale v globálním měřítku přesto NIC NEZMOHOU.
Odpovědět
V pozadí toho všeho je ovšem něco ještě závažnějšího. Přehlížený (přesněji v rámci "korektnosti" zamlčovaný) fakt, že prvotní příčinou všech těch negativních jevů je enormní nárůst obyvatel planety. Za mého života se počet Pozemšťanů už více než zečtyřnásobil!!!
Takže kdo má v hlavě mozek, nemůže se divit, že to má dopady.
Bylo by proto zajímavé zažalovat vlády všech zemí, v nichž je populační přírůstek větší než je průměr v Evropě, že nepodnikají nic smysluplného, čím by explozivní množení jejich obyvatel brzdily; a že tím Evropu tlačí k zoufalým krokům. Ke krokům, které nemají daleko k sebevraždě, ale v globálním měřítku přesto NIC NEZMOHOU.
DV
Daniel Višňovský
14.4.2023 12:58 Reaguje na Karel PloranskýNo dobře, a co jako s tím???? Víte, kolik by se muselo postavit sprch a šlauchů, a kolik by bylo potřeba plynu?
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2023 13:08 Reaguje na Karel PloranskýNevím, ale vypadá to, že Africe nikdo nepodmiňuje pomoc a byznys (vakcíny proti malárii, dodávky vody, obilí) populační politikou ala Čína. Afričané by takové osoby asi vyhnali. Veškeré strašení se děje v euroatlantické "kultuře". Vylidnění funguje - podívejte se na východní Evropu od 1990, to jsou úbytky o desítky procent a do r. 2050 je plánována bezemisní Evropa.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.4.2023 10:44Tak tohle už je začínající zelený teror. Kdy se nevzdělaní a nevzdělatelní hloupí zelení aktivisté snaží diktovat ostatním, jak mají žít. Zatím ještě jenom soudní nenásilný, ale už počínající teror.
Odpovědět
JO
