Eva Tylová: Kdo se staví proti zálohování a jaké má pohnutky?
Jak jsem již psala v článku Převálcuje odpadářská lobby chuť veřejnosti zálohovat PET lahve a plechovky?, tak ekologové mají o podpoře zálohování jasno. Také odborníci, kteří zpracovali Klimatický plán hl. města Prahy, zálohování navrhli jako jedno z opatření. Rada hl. města Prahy na základě doporučení komise HMP pro udržitelnou energii a klima vyslovila podporu zavedení systému zálohování nápojových obalů, primárně PET lahví a nápojových plechovek, jako opatření ke zvýšení čistoty na veřejných prostranstvích a zvýšení efektivity a účinnosti třídění a následné recyklace plastů a hliníku na území Prahy a ČR (usnesení č. 844/ 2020), již 4. května 2020.
Jak se navíc ukazuje, tak výhody zálohování, uvedené v usnesení, platí stále a pro Prahu jsou výhodné nejen z pohledu ochrany životního prostředí, ale i ekonomicky. Ušetří za rok desítky milionů za úklidy veřejných ploch, výsypy košů, které obsahují především nápojové obaly a pokud přímo nesníží vývozy žlutých popelnic, tak je alespoň nebude muset navýšit, což by představovalo další náklady. Dále obdrží podíl z nevybraných záloh cca 50 milionů Kč.
Jako zastupitelka hl. města Prahy tedy prosazuji usnesení hl. města Prahy. Obdobné přínosy má zálohování samozřejmě pro všechna města.
Jsem i členka dozorčí rady Pražských služeb. Tady bych upozornila na hrubou neznalost korporátního práva paní zastupitelky Lucie Kubesy. Hlavní město Praha je jediným akcionářem společnosti Pražské služby a.s.. To znamená, že Pražské služby a.s. se řídí usneseními rady hl. města Prahy, která zastupuje jediného akcionáře hl. m. Prahu. Jako členka dozorčí rady tedy naopak kontroluji, i zda společnost Pražské služby a.s. usnesení rady hl. m. Prahy plní.
K ekonomické stránce: Pražské služby a.s. pracují v tzv. in house režimu, takže jim v zakázkách pro hl. m. Praha jsou náklady spojené se zakázkou uhrazeny. V tomto případě neobdržené platby za vytříděný PET a hliník, budou zřejmě vyrovnány z částky, kterou získá hl. Praha za nevybrané zálohy formou platby za svoz vytříděného odpadu. Vedení společnosti Pražské služby a.s se k žádnému lobbyingu odpadářských firem nepřidalo. Lobbuje především vedení odpadářských svazů ČAOH a ČAObH.
Ostravský „Mercedes“ vytřídí jen 10 % tříděných surovin
Podívejme se na údajný ostravský „Mercedes“, který třídí druhotné odpady ze směsného odpadu. Vytřídí jich však pouhých 10 % k materiálovému využití https://www.youtube.com/watch?v=rOV7Up3K0_E (1.45 min.), navíc ve značně problematické kvalitě. PET lahve by nesplnily podmínku pro použití pro potravinářský PET, takže kdyby to tak dělali všichni, tak žádný PET pro výrobu nových PET lahví nebude vytříděn. Ušmudlaný karton je další pro recyklaci obtížně uplatnitelná komodita.Ostravská třídička vyrábí především palivo, což Praha také činí, tím že odpad energeticky využívá ve spalovně. 10% materiálového využití „Mercedesu“ v Ostravě je tedy třeba porovnat s 31 % materiálového využití v Praze, v tomto srovnání je Praha spíše „Ferrari“, ale víme, že je třeba dosáhnout 65 %, takže ani „Mercedes“, ani „Ferrari“, ale musíme všichni přidat.
V Praze například přinese zásadní zlom třídění nejen zeleného odpadu z domácností, ale i kuchyňských zbytků a jejich využití na bioplynové stanici v Chrástu, s plánovaným čištěním na biometan. Problém, který přetrvává, není třídění na třídičkách, ale to, že část nápojových obalů končí ve směsném odpadu, a to i když stojí nádoba na směsný odpad a žlutý kontejner vedle sebe, nebo v koších na ulici či na veřejném prostranství.
K úrovni hodnocení výsledků profesionálních průzkumů se ani není třeba podrobněji vyjadřovat, za všechny hovoří usuzování na procenta podpory podle příspěvků pod článkem.
Projednání v Parlamentu nebude právě pod vlivem odpadářská lobby jednoduché. Podle toho, jak odpadářská firmy urputně bojují proti zálohování, tak asi jde o velké zisky a nazvala bych je spíše neadekvátními, protože ty oprávněné ztráty firem MŽP přislíbilo uhradit. Máme tu samozřejmě i řadu jasných příznivců/kyň zálohování, jako např. senátorku Adélu Šípovou, která svoji podporu zálohování vyjádřila opakovaně, takže nemám obavu, že by v Parlamentu objektivní informace o zálohování nezazněly.
Na závěr bych si vás dovolila znovu pozvat na seminář Společnosti pro udržitelný život 12. listopadu v 16:18 h na Novotného lávce 5 (i online a ze záznamu), kde v panelu zasednou příznivci i odpůrci. Zúčastní se JUDr. Michal Kiča, který v době zavádění zálohování na Slovensku byl státním tajemníkem Ministerstva životního prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Michal Uhrovič
11.11.2024 11:56Děkuji
https://www.denik.cz/cerna-a-bila/cerna-a-bila-anketa-zalohovani-pet-lahve-plechovky.html
http://mojeanketa.cz/res/29727312854596/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-strach-ze-zalohovani-lide-doma-nemaji-sklady-na-neseslapane-pet-lahve-255949
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-male-obchody-broji-proti-zalohovani-pet-lahvi-a-plechovek-40486470
Majka Kletečková
13.11.2024 15:48 Reaguje naINFORMACE ZÍSKANÉ ANKETOU NELZE ZOBECNIT (neodrážejí charakteristiku celé populace). Za anketu může být považováno v podstatě jakékoliv dotazování skupiny lidí, vyznačující se minimální kontrolou výběru dotazovaných.
Na rozdíl od standardizovaných průzkumů veřejného mínění, u nichž se kromě jiného velice dbá na REPREZENTATIVNOST výběrového souboru osob a jeho dostatečnou velikost, aby se získané odhady z výběru daly matematickou indukcí zobecnit pro cílovou populaci.
Majka Kletečková
14.11.2024 11:46 Reaguje na"Populace.cz je panel respondentů ... vyplňování dotazníků za finanční odměnu"
Že jste tu námitku nemyslela vážně, viďte?
Majka Kletečková
14.11.2024 13:28 Reaguje naMajka Kletečková
14.11.2024 13:27 Reaguje naPřipomínám, že pojmem PANEL se označuje stejný soubor osob, u kterých je opakovaně prováděno šetření, vždy po určitém časovém období. Základní podmínkou panelového šetření je tedy alespoň jednou zopakovat výzkum na tomtéž souboru osob. K výhodám panelového výzkumu patří, že dokáže získat údaje, které nelze zjistit zpětně, jelikož si je respondenti nejsou schopni přesně pamatovat.
Majka Kletečková
14.11.2024 14:23 Reaguje na Majka KletečkováMarek Hrubý
11.11.2024 15:46Stanislav Šmakal
13.11.2024 08:08 Reaguje na Marek Hrubýpetr angi
11.11.2024 15:51Tonda Selektoda
11.11.2024 19:53Pavel Smotlacha
11.11.2024 20:07Proč nehájíte potřebu vrácení vody do skla? A co říkáte na extrémní obsahy mikroplastů ve vodě z PETek? PETky a recyklované PETky obsahují obrovské množství mikroplastů. Prestižní americké univerzity hodnotily obsah mikroplastů v PET lahvích. V litru balené vody tří různých značek takto našli průměrně 240 000 plastových částeček, a dospěli tak k závěru, že jejich počet v balené vodě může být až 100 násobně vyšší, než se původně předpokládalo. Až 90 % těchto částic klasifikovali jako nanoplasty. Nebezpečné pro lidské zdraví.
https://www.metro.cz/protext/mikroplasty-jsou-vsude-ovlivnit-muzeme-to-kolik-jich-vypijeme.A240320_140300_metro-protext_air
Stanislav Šmakal
13.11.2024 08:12Jaroslav Štemberk
13.11.2024 18:22Viktor Šedivý
14.11.2024 19:09 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkA kde myslíte, že taková nápojářská firma vezme peníze, aby měla na ty zvýšené náklady? Zajdou si k bankomatu a ten jim dá?
Jarka O.
13.11.2024 20:40https://www.lidovky.cz/byznys/shell-recyklace-plasty-pyrolyza.A240721_170202_ln_ekonomika_halu
Jan Drbušek
18.11.2024 10:50* Města a obce v celé republice se mají dělit pouze o 15 % z vybraných záloh za nevrácené PET lahve a plechovky. Pokud budeme mít stejný přístup k vracení láhví do obchodu jako k třídění, tak kompenzace budou zanedbatelné. Jejich vyplácení má být navíc maximálně po dobu pěti let, takže o tyto prostředky dřív nebo později obce přijdou. Obchody a nejspíš i benzínky budou muset uzpůsobit prodejny a nakoupit automaty pro skladování použitých lahví. Nápojáři se zálohováním vymaní z příspěvku odpovědnosti a navíc jim klesnou výrobní náklady. Pochybuji, že se do cen nápojů promítne to, co oni ušetří. Lidé to zkrátka někde zaplatí. Miliardy, které bude zálohování stát, se prostě někde musí vzít.
* Podle zákona jsou města a obce původcem a vlastníkem odpadu. V případě zálohování by z šedých a žlutých kontejnerů zmizely plechovky a PET lahve, které jsou nejhodnotnějším odpadem. Jejich prodej částečně platí svoz tříděného odpadu, díky tomu je cena svozu nižší. PET lahve a plechovky se totiž dobře recyklují a mají široké využití oproti ostatním materiálům, jako například igelitové sáčky, které jsou v podstatě nerecyklovatelné. Nápojářské společnosti si hodnotu těchto materiálů uvědomují a nejspíš proto o ně jeví takový zájem - prakticky chtějí mít ty tržby z prodeje nejhodnotnějšího recyklátu.
* Má vzniknout pozice operátora pro zálohování, což bude určitě nápojářský monopol. Cena vytříděného PET materiálu se dlouhodobě pohybuje kolem 10 tisíc korun za tunu. Při současném třídění 43 tisíc tun se tak jedná o půlmiliardový byznys, což je už velmi zajímavé číslo.
* Ministerstvo zálohování zdůvodňuje splněním požadavků EU na třídění odpadu. Jenže už nyní v oblasti PET tyto podmínky splňujeme a budeme plnit i v dalších letech. Pokud se podíváme na čísla, tak už v současné době vytřídíme zhruba 43 tisíc tun PET lahví ročně, přičemž cíl pro rok 2029 je 48 tisíc tun.
* Takže abychom splnili cíle EU, investujeme 5 miliard na zavedení systému a provoz bude stát až 2 miliardy. Jde tedy o splnění rozdílu pouhých 5 tisíc tun za 15 miliard korun, a to pouze za PET lahve a plechovky. Poměr cena výkon je absurdní. Za tyto peníze je možné pořídit moderní třídící linky pro celou republiku, které vyřeší třídění pro všechny materiály. Prostě jak je u nás typické, tak chtějí zkurvit to funkční.
* Zálohování navíc řeší pouze PET lahve a plechovky od výrobců nápojů, nic jiného. Navíc si neporadí ani s PET lahvemi od mléka nebo džusů. Abychom splnili cíle EU musíme řešit veškerý odpad, tedy i sklo, papír, kovy nebo dřevo. Měli bychom se soustředit na zlepšení současného systému třídění třeba rozšířením sítě moderních třídících linek. Například nová třídící linka OZO v Ostravě je schopná z odpadu vytřídit PET lahve a plechovky s účinností více než 95 %.
* Na Slovensku bylo zálohování správný krok, protože tam třídili jen cca 60 % PET (https://www.caoh.cz/aktuality/odbornik-z-oboru-recyklace-slovenska-zkusenost-se-zalohami-pet-lahvi.html). U nás se vytřídí 82 %. Jiné země, jako Polsko, to chtějí odložit (https://www.caoh.cz/aktuality/mezinarodni-kongres-oznacil-zalohovani-pet-lahvi-za-chybu-hned-v-nekolika-statech.html). UK úspěšně otestovalo zálohování pomocí QR (https://packagingscotland.com/2024/04/polytag-and-ddrs-alliance-to-partner-in-digital-drs-push/)
* PET lahve nyní sbíráme již z 82 %, od roku 2029 to má být 90 %. Pro výjimku ze zálohování podle EU (https://syba.cz/evropsky-parlament-potvrdil-navrh-ppwr) je nutné sbírat od roku 2026 alespoň 80 % PET, a také 80 % plechovek. PET lahve bychom tedy splňovali, pro plechovky, kterých nyní sbíráme okolo 50 %, lze využít právě digitální systém zálohování (https://www.obaly21.cz/roste-zajem-o-moderni-digitalni-zalohovy-system-oproti-navrhu-mzp/).
Další zdroje:
* https://www.caoh.cz/aktuality/debata-odborniku-o-chystanem-zavedeni-zaloh-na-pet-lahve.html
* https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jarmila-stastna-bez-konsenzu-s-odborniky.navrh-zalohovani-jde-do-legislativni-rady-vlady
* https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/zalohovani-pet-lahve-plechovky-pripominkove-rizeni.A240109_144528_ekonomika_rie
* https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podnikatele-a-obce-navrhuji-misto-vraceni-pet-lahvi-jejich-digitalni-zalohovani
* https://www.prumyslovaekologie.cz/info/zalohovani-ne-o-tom-jak-ale-jestli-vubec
* https://www.smscr.cz/legislativa/zivotni-prostredi-a-zemedelstvi/zivotni-prostredi/odpady/obce-se-ptaji-na-zalohovani-odpovedi-na-konkretni-dotazy-3626cs.html