https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/eva-tylova-nektera-opatreni-proti-hluku-jsou-zcela-zadarmo.stejne-se-ale-nedelaji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eva Tylová: Některá opatření proti hluku jsou zcela zadarmo. Stejně se ale nedělají

1.3.2023
Pražský okruh vedený v zářezu u Cholupic.
Pražský okruh vedený v zářezu u Cholupic.
Foto | Eva Tylová
Hluk v životním prostředí představuje v Evropě i v České republice jeden z hlavních zdravotních problémů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se uvádí, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle výsledků z hlukových map, které Česká republika vytváří a reportuje do EEA na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku, je vystaveno ve dne nadlimitnímu hluku 1,7 milionu lidí a 1 milion lidí v noci. Limity pro hluk jsou založeny na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale jsou i předmětem politických rozhodnutí, která zohledňují jejich dosažitelnost. O to se právě vede spor.
 

Kdo je za hluk odpovědný

Ochranu před hlukem a vibracemi upravuje zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní limity stanoví Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., které mění Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Odpovědný za dodržení limitů hluku je u nových staveb investor a u stávajících provozovatel, což je u nejčastějšího zdroje, hluku z dopravy, Ředitelství silnic a dálnic nebo krajské silniční správy. U stacionárních zařízení to je provozovatel zařízení.

Hluk z veřejných vystoupení byl z působnosti zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví vyňat od 1.12. 2015. Stalo se tak na podnět Nejvyššího správního soudu, dle kterého při veřejné produkci v zastavěném území nelze limity hluku dodržet a jejich vymáhání by vedlo k zániku kulturních produkcí. Je tedy třeba přistoupit k regulaci jiným způsobem. Omezení hudební produkce ve venkovním prostoru kvůli hluku byla převedena do působnosti obcí, které k tomu mohou vydat vyhlášku určující podmínky veřejných produkcí na území obce.

Rezignace na staré zátěže

Pro nové a staré komunikace se uplatňuje rozdílný hlukový limit. Tento princip se ve společnosti běžně užívá, protože samozřejmě nelze předpokládat, že společnost najde dostatek prostředků všechny „staré zátěže“ uvést do souladu se zákonem. Problém se starými komunikacemi jako starými zátěžemi je, že nejsou statické, jako jiné zátěže, ale doprava na nich narůstá, takže se postupně stávají de facto novými komunikacemi. Po pokusu vyhodnocovat nárůst dopravy na staré komunikaci v novele Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. z roku 2016 následovalo Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., která na to již rezignovalo a termín „stará zátěž“ zrušilo. Pro výši limitu bude nadále rozhodné datum kolaudace stavby 1.1. 2001. Limit pro stavby kolaudované před tímto datem byl zpřísněn o 2 dB. Nařízení vlády č. 433/2022 Sb., bude účinné od 1.7. 2023.

Změkčování limitů – ochrana investora kontra ochrana zdraví

Spor o hluk probíhá na několika úrovních. Jednou je stanovení výše limitů, případně průkaznosti jejich dodržení. Novelou Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací došlo k výrazným úpravám v interpretaci naměřených výsledků, které představují výrazné změkčení limitů. Jedna z nejvýznamnějších je interpretace nejistot měření, které se uplatňují při hodnocení naměřených hodnot hluku.

Nejistoty musí být uplatněny při hodnocení naměřených hodnot. Nejistoty jsou samozřejmě kalkulovány při všech fyzikálních měřeních, výsledná hodnota je ta naměřená plus nebo mínus nejistota měření. U měření hluku je to však stanoveno „z moci úřední“ jinak. Zde bylo nařízením zavedeno tzv. „prokazatelné nepřekročení hlukového limitu“, takže nejistota se od výsledku měření pouze odečítá. Podle odůvodnění to je proto, aby investor nebyl poškozen, kdyby musel udělat opatření na zmírnění hluku zbytečně. Že by mohl být poškozen občan, když by byl hluk vyšší než limit o „upřenou nejistotu“, tím se zjevně orgán mající chránit zdraví lidí nezabýval. Přitom uplatnění principu předběžné opatrnosti při ochraně zdraví lidí je zavedený princip ve všech demokratických zemích.

Dostatečná protihluková opatření předejdou vleklé kolaudaci

Další úrovní sporu je určení nutných protihlukových opatření. Investor se snaží náklady na stavbu a tím i protihluková opatření snížit, ale úřady by měly chránit zájmy občanů a prosazovat jejich dostatečnou realizaci. Na dopravních stavbách byla realizována řada protihlukových opatření jako jsou protihlukové stěny, tichý asfalt nebo vedení komunikace v zářezu. Podkladem pro realizaci opatření je sice hluková studie, ale výsledky v praxi nemusí odpovídat těm vypočteným.

Projektant často navrhne nejjednodušší a nejlevnější provedení stavby. To se stalo při vedení Pražského okruhu v okolí Cholupic. Projektant navrhl vést okruh po valu z rubaniny vytěžené při ražení tunelu, navíc val výškově vedl nad nejbližšími rodinnými domy vzdálenými jen 500 m. Působila jsem tehdy jako náměstkyně ministra životního prostředí s kompetencí EIA. Z terénu jsem věděla, jak vypadá okolí trasy, kudy měl okruh vést. Podařilo se nám v rámci EIA prosadit, že okruh povede v zářezu, a proto v tomto místě splnil limity pro hluk.

V jiných místech, kde trasa okruhu nemohla být z technických důvodů zahloubena, limity splněny nebyly a musely být instalovány dodatečně protihlukové stěny. “Tahanice“ o jejich výstavbu odsunuly kolaudaci okruhu o řadu let. Realizace dostatečných protihlukových opatření již v době výstavby představuje výhodu i pro investora. Umožní mu zkolaudovat a zprovoznit stavbu dle plánu.

Opatření zadarmo se nevyužívají

Snížit hluk není lehké ani levné, přitom existuje jedno opatření, které je téměř zadarmo, ale často není vůle ho využívat. Dle zpracovatele Akčních hlukových plánů hl. m. Prahy fa Akustika Praha s.r.o. hladinu hluku o 2-3 dB sníží i snížení rychlosti ze 70 na 50 km. Toto opatření se však často nevyužívá, a především se nekontroluje. Bez zavedení úsekového měření ho totiž řidiči v Česku většinou nerespektují. Příkladem je Královopolský tunel v Brně, který je již 10 let bez kolaudace. Na protihluková opatření jako jsou stěny, tichý asfalt a ozelenění bylo vynaloženo 150 mil. Kč. Ke snížení rychlosti na sjezdových rampách na 60 km se však přikročilo až jako k poslednímu opatření. Navíc ho řidiči nedodržují a pro zavedení úsekové měření není zřejmě vůle.

Opakované výjimky

Pokud stavba nesplní hlukové limity, tak investor může požádat o udělení výjimky krajskou hygienickou stanici. Výjimka je udělována na omezené období nejdéle na 5 let a musí k ní být navržen plán protihlukových opatření, která mají zajistit, že hluk bude snížen pod limitní úroveň. V současnosti je uděleno 157 výjimek. Problém je, že výjimky byly udělovány opakovaně, přestože investor či správce komunikace žádné opatření neudělal. Jako např. v obci Klimkovice.

Praxi udělování výjimek popisuje Václav Prais z expertní skupiny Frank Bold: "Ze zákona o ochraně veřejného zdraví vyplývají dvě podmínky, které je nutné pro udělení hlukové výjimky splnit. Musí existovat vážné důvody, pro které nelze limity dodržet, a provozovatel zdroje hluku musí prokázat, že hluk omezí na rozumně dosažitelnou míru. Právě pod pojmem rozumně dosažitelné míry zákon rozumí porovnání nákladů protihlukových opatření s jejich přínosem ke snížení hlukové zátěže. V rámci tohoto posouzení má být také zohledněn počet zasažených osob, což nepřiměřeně snižuje ochranu lidem, kteří jsou zatěžováni hlukem, avšak v dané oblasti jich nežije velký počet. Splnění těchto podmínek posuzují příslušné krajské hygieny, v případě stacionárních zdrojů (např. elektráren) pak rozhodují krajské úřady.

Rozhodovací praxe úřadů je však často velmi problematická. Je vcelku obvyklé, že úřady pouze mechanicky přejímají argumentaci provozovatelů a své závěry téměř neodůvodňují. Přílišná benevolence vůči hluku jde ruku v ruce s opomíjením veřejného zájmu, kterým je ochrana lidského zdraví. Běžně tak dochází k mnohonásobnému „řetězení“ výjimek, které ve výsledku trvají i desítky let. Naštěstí už i správní soudy došly k závěru, že taková praxe není v souladu se zákonem a výjimka nemůže být permanentním řešením."

Beseda k hluku. Zleva Jiří Dlouhý, senátorka Adéla Šípová a zcela vpravo autorka textu Eva Tylová.
Beseda k hluku. Zleva Jiří Dlouhý, senátorka Adéla Šípová a zcela vpravo autorka textu Eva Tylová.
Foto | Marta Martincová

Obava z generální výjimky

Pozitivní vyjádření soudu, že výjimky nelze řetězit zřejmě vedlo k návrhu, že u staveb, kde podle mínění investora již dále nejde hluk snížit, by hygienické stanice vydávaly v řízeních tzv. generální výjimku. Posuzováno by bylo dosažení rozumně dosažitelné míry snížení hluku. Rozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková opatření a jejich přínosem ke snížení škodlivých účinků hluku a vibrací, který je stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Tato generální výjimka měla být uplatněna pro stávající stavby.

Existují obavy z toho, že hygiena nebude schopna objektivně vynaložené náklady posoudit tak jako to kritizuje soud v případě v kauze odvolání proti hluku ze silnice I/602: „Soud má rovněž za to, že nebylo prokázáno ani omezení úrovně hluku na rozumně dosažitelnou míru. Žalovaná (Krajská hygienická stanice) do svého rozhodnutí převzala opatření formulovaná správcem komunikace, v zásadě bez jakékoliv úvahy a vlastního zásahu.“ Naštěstí tento pozměňovací návrh v rámci projednávání zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, prosazovaný některými poslanci, nenašel v Poslanecké sněmovně podporu.

O nás bez nás

Výjimky pro dopravní stavby se týkají většinou obcí, kterými komunikace prochází. Přitom ty udělení výjimky nemohou nijak ovlivnit, protože nejsou účastníky řízení, mnohdy se o řízení ani nedozvědí. Napravit to měl pozměňovací návrh senátorky Adély Šípové a dalších senátorů, který měl obce do procesu více zapojit. Vzhledem k současnému projednávání zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví v Poslanecké sněmovně byl požadavek na informování obcí o řízení o výjimce operativně uplatněn poslanci vládní koalice již v rámci tohoto projednávání.

K problematice hluku uspořádala Společnost pro trvale udržitelný život (STUŽ) 7.2. 2023 seminář. Zde je odkaz na záznam.


reklama

 
foto - Tylová Eva
Eva Tylová
Autorka je zastupitelka hl. m. Prahy.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.3.2023 06:57
snižovat rychlost ze 70 na 50 km/h v kontextu snížení hluku o 2-3dB je cesta, kterou bychom se vydat neměli ale spíš snižováním hustoty dopravy v kontextu veřejné dopravy a celkově zpomalit ne tím, že přibrzdíme ale že změníme systém ale i to, že celkově budeme spotřebovávat méně...protože hluk dělají i kamiony. Návrh na zpomalení se jeví jako vytržený, byť úpravou rychlosti dopravy lze eliminovat silniční zácpy, tak je to relativně marginální, při tak velké hustotě dopravní zátěže. Rozhodně bych rychlost na dálnici nezvedal, ta rychlost je výrazně kontraproduktivní v kontextu reakční doby řidiče na neočekávaní situace bych spíš zavedl 120 km/h a přísné pokuty za překročení už v kamerovém systému mýtných bran
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

1.3.2023 07:54 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jedná se o snížení rychlosti v určitém úseku, kde je v okolí zástavba.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.3.2023 08:45 Reaguje na Eva Tylová
No ale snížení o 2-3 dB je sice dobře měřitelné, ale pro lidi v okolí, zejména v noci, celkem nepodstatné. Naopak snížení rychlosti 70/50 je významné a šikanozní.
Odpovědět
Eva Tylová

Eva Tylová

1.3.2023 10:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Snížení o 2-3 dB je na vnímání významné, zvl. pokud se jedná o dlouhotrvající hluk, který vede k řadě chronických onemocnění. Naopak na chvíli sundat nohu z plynu mi nepřijde vůbec šikanózní. Možná bychom mohli už tu modlu rychlosti opustit. Paříž zavádí 30 km/h.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.3.2023 12:09 Reaguje na Eva Tylová
Ve Švýcarsku je 30 km/h v obcích všude
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.3.2023 18:42 Reaguje na Eva Tylová
Jak píšete v Paříži mi připadá jako velký extrém, i když v zácpách nejednou ani 10 km/h mělo by se myslet i na to, že auta produkují nějaké škodliviny a existuje nějaká ekonomika provozu jako poměr rychlosti a spotřeby. Problém je i to, že po městě jezdí zbytečně silné kubatury motoru, 90% jízd se uskuteční do 50 km, a na to nejsou potřeba žádná suv,. Připadá mi, že auta se stala MÓDNÍM KLOBOUKEM A OBYTŇAKEM ZÁROVEŇ, jsem zvědavý kdy se bude vařit v autě kafe
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.3.2023 12:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Decibel je dekadická logarytmická jednotka, snížení hladiny o 3 dB znamená snížení hluku o polovinu
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.3.2023 14:48 Reaguje na Jakub Graňák
To sice jo, ale i vnímání je logaritmické a 3 dB si ani neuvědomíte. A v noci extra. Tak 10, to by bylo jiné kafe.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

1.3.2023 17:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že si to neuvědomíte neznamená, že to nemá pozitivní vliv, světelný smog taky nevnímáte a přesto má negativní vliv na zdraví
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.3.2023 18:31 Reaguje na Eva Tylová
Děkuji za reakci, daleko větší problém vidím v tom, že 90% aut jezdí bez posádky, tedy laicky jen s řidičem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2023 12:52
Vodní doprava je naprosto nehlučná, pro srovnání. 30 km v celém městě je šikana.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.3.2023 14:51 Reaguje na Jarka O.
30 km/h To by asi těch 10 dB mohlo hodit. Ale to je krokem. Dobře jim tak těm motóristům. Na kola.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.3.2023 15:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kam se ty lidi furt chtějí přepravovat, že, nestačí jim internet? Pro všechny ty fabie není na D1 místo pro mé ferrari ;)
Odpovědět
ZK

Zan K.

3.3.2023 14:11
Plno vědátorů, ale jaksi mi v článku chybí nějaký přehled či tabulka oněch zdrojů hluku a jeho četnost či místa výskytu pro porovnání. To by se pak mohla diskuse rozběhnout.
Odpovědět
ZK

Zan K.

3.3.2023 14:15
Vážení,. Všem je snad jasné, že ani výrazné snžování individuálního hluiku nepomůže tam, kde je kvantum jeho zdrojů. Jak se říkalo ono 100 x nic umořilo vola.
Odpovědět

Viktor Šedivý

6.3.2023 19:38
A co jednoduché opatření - odstěhovat se?
Fascinují mne lidé, co si pořídí byt poblíž kapacitní komunikace a pak si stěžují. Nebo koupí parcelu pár metrů od plánovaného obchvatu obce a pak protestují, požadují, žalují.

Neplatí to vždy, ale občas jsou náklady - ať již přímé finanční či obtěžování všech projíždějících restrikcemi - naprosto nesrovnatelné se snížením hodnoty okolních nemovitostí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist