https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/grischa-kahlen-jak-na-transformaci-teplarenstvi-efektivnim-zdrojem-paliva-muze-byt-odpad
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Grischa Kahlen: Jak na transformaci teplárenství? Efektivním zdrojem paliva může být odpad

14.10.2022
Plazmatron.
Plazmatron.
Foto | Pepa Středa / Millenium Technologies
Od 5. září vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu takzvané předcházení stavu nouze v teplárenství s cílem umožnit teplárnám využívat jiná paliva, než je zemní plyn bez zdlouhavých povolovacích procesů a bez ohledu na emisní limity. Cílem je zajistit konstantní dodávky tepla na nadcházející topnou sezónu.
 
Teplárny tedy mohou nyní nahradit plyn za alternativní zdroje paliva. Pro snížení závislosti na plynu, ale i uhlí, jehož spotřebu se snažíme s ohledem na životní prostředí dlouhodobě snižovat, se nabízí varianta energetického využívání odpadu. Díky tomu by se zajistila nejen energetická soběstačnost tepláren, ale i minimalizace ekologické zátěže.

Za pomoci plazmového zplyňování lze využít energetickou hodnotu různých druhů odpadů a alternativních paliv vytvořených z odpadu (TAP) a přeměnit ji na čistou energii. O reaktor, který by při výkonu zpracování 1 000 kg vstupní suroviny za hodinu dokázal dodat teplo a teplou vodu pro zhruba 9 000 obyvatel, již projevila zájem například teplárna v České Lípě.

Plazmový reaktor
Plazmový reaktor
Foto | Pepa Středa / Millenium Technologies

Teplárny jsou nyní postaveny před nelehké rozhodnutí zejména z hlediska dalších investic, které v případě obměny kotlů budou muset do nových zařízení vložit. Výsledným produktem zmiňované technologie plazmového zplyňování je však syntézní plyn, který lze využívat v upravených kogeneračních jednotkách stejně jako zemní plyn.

Konkrétně teplárna v České Lípě bude moci vyrobit při využití např. tuhého alternativního paliva (TAP) s výhřevností 22 MJ/kg až 47 000 MWh/rok v podobě energie syntézního plynu a dodat tak teplo a teplou vodu do 3 000 domácností při průměrné spotřebě 15 MWh/rok. Pokud vezmeme v potaz také fakt, že jednu domácnost obývají průměrně tři členové, tak to odpovídá obci zhruba s 9 000 obyvateli. Kromě té českolipské jednáme i s dalšími teplárnami, které si umí zajistit palivo z jim blízkých průmyslových a výrobních podniků, což je samozřejmě k energetické soběstačnosti důležité. Očekáváme, že v důsledku krize bude poptávka ze strany tepláren po naší technologii stoupat. Má totiž oproti úpravám plynových kotlů na jiná paliva, či pořízení nových kotlů na alternativní paliva značné výhody. Mezi ně patří jednak poměrně rychlé uvedení do provozu v porovnání s výstavbou nových kotlů na alternativní paliva podobného výkonu, ale také kompaktní rozměry reaktoru.

Návratnost investice do zařízení na plazmové zplyňování bude záviset na mnoha faktorech. Je potřeba kalkulovat s velikostí jednotky, jaký druh vstupní suroviny bude využit ve vazbě na její energetickou hodnotu, jak bude syntézní plyn dále využíván a v neposlední řadě bude také záležet na okolních podmínkách a nutnosti přípravy staveniště. Pokud se primárně zaměříme na využití tuhých alternativních paliv, tak při kontinuálním provozu se návratnost pohybuje mezi třemi až pěti lety. Dnešní střednědobé výhledy vývoje cen energií však návratnost investice ještě výrazně zkracují.

Společnost Millenium Technologies pomocí plazmového zplynování dokáže využít energii jakéhokoliv organického materiálu. Vstupní surovina je uvnitř reaktoru vystavena teplotě 1 100 až 1 400 °C a přímému kontaktu s výronem plazmatu o teplotě 3 000 až 5 000 °C, čímž dochází k rozkladu organických sloučenin a vzniká tak syntézní plyn a sklovitá struska. Pro výrobu elektřiny a tepla je syntézní plyn vyrobený v reaktoru přiveden do spalovací komory, kde je spálen. Tepelná energie horkých spalin je využita k produkci vysokotlaké páry. Získaná vysokotlaká pára je spolu s párou vyrobenou při chlazení syntézního plynu využita k výrobě elektřiny v parní turbíně. Chemickou energii syntézního plynu lze využít také ke kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce. Pro jednotky s vyšší kapacitou zpracování se využívá kombinace spalinové a parní turbíny, které předchází vyčištění a komprimace syntézního plynu. Vitrifikovanou strusku je pak možné využít ve stavebnictví, ale také při budování silniční infrastruktury.

Modernizace tepláren je dalším krokem k zachování principu cirkulární ekonomiky. I když s probíhající energetickou krizí není tematika ekologizace teplárenství zcela na pořadu dne, tak z dlouhodobého hlediska je více než důležitá. Je tedy nasnadě, aby se Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Energetickým regulačním úřadem i nadále zaměřili na podporu transformace teplárenství, konkrétně v přechodu na ekologicky šetrnější paliva, mezi která patří i alternativní paliva vyráběná z odpadů.


reklama

 
Další informace |
Společnost Millenium Technologies a. s. se zaměřuje na vývoj a výrobu technologie pro plazmové zplyňování a vitrifikaci vstupních surovin s různým podílem energie a anorganické části. Jedná se například o efektivní, environmentálně šetrné a zcela bezpečné zpracování odpadních látek různého stupně nebezpečnosti, jejichž produktem je syntézní plyn a sklovitá struska. Oba produkty jsou druhotně použitelné jako energetický zdroj, respektive stavební materiál. Společnost Millenium Technologies provozuje vědecko-technický park v Dubé, kde probíhá výzkum a testování technologie, a to ve spolupráci s odborníky z vědeckých pracovišť a vysokých škol. Společnost vedle výzkumu a testování připravuje komerční projekty ve spolupráci s řadou potenciálních klientů, např. samospráv měst a obcí, ČOV či zdravotnických zařízení.
foto - Kahlen Grischa
Grischa Kahlen
Autor je zakladatel Millenium Technologies.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

14.10.2022 06:24
Jaký odpad? Rozumíte, co znamená odpadová hierarchie? A cirkulární ekonomika?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

14.10.2022 07:19 Reaguje na Katka Pazderů
těmhle lidem o nějakou cirkulární ekonomiku nejde. Mě by spíš zajímalo, proč někdo cpe karcinogenní strusku do staveb a ještě pod silnice, které vinou nestabilního struskového podloží v zátěži praskají?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.10.2022 13:06 Reaguje na Katka Pazderů
Tím, že něco honosně nazvete, neznamená, že se to i zrealizuje.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 08:10 Reaguje na Katka Pazderů
To je samozřejmě v rámci cirkulární ekonomiky, to je na využití nerecyklovatelného odpadu, kterého bude vždy nejvíce. Pokud by se tohle zařízení vybavilo systém CNC na odchytávání CO2, může se to považovat za zelené na druhou, protože řeší i ropné odpady. Což žádná normální zelená technologie neumí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2022 10:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Spíše systémem CCS. Kam ale ten CO2 šupnout? Ovšem to jde udělat i přímo na spalovně a nemusí se šaškovat se zplynováním odpadu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 16:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Sorry jako, samozřejmě CCS. Jde to i na spalovně, ale tam je potřeba ještě další filtry, protože nemáme tak vysokou teplotu. To CO2 se tlačí někam do hloubky do vápencových hornin.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

17.10.2022 11:55 Reaguje na Pavel Hanzl
A to někam do hloubky zařídí Hurvínek?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.10.2022 08:00
Autor článku je mi znám, řadu let usiluje o využití plazmy pro efektivní likvidaci odpadů.
Zatímco v nedávné minulosti , při legračních cenách elektřiny a zemního plynu ,byla investice obtížně návratná, dnes to vypadá jinak. I když jím udávané údaje do 5 let se mi jeví jako přehnaně optimistické.

Pokud by se povedlo uvést úspěšně do provozu byť jedinou jednotku, považoval bych to za obrovský úspěch a doslova zvrat v oblasti s nakládání s odpady.
Jinak se nikdo tzv. strusky bát nemusí, lepší označení mohlo být sklovitá struska , která je naprosto inertní a nehrozí žádné nebezpečí toxikace ani fyzikální nestability.
Odpovědět
va

vaber

14.10.2022 09:07 Reaguje na Miroslav Vinkler
asi to technicky není vůbec dořešené,
ale takové spalování při vysokých teplotách přináší stejně CO2 jak jiné spalování a ještě další sloučeniny,zcela cizí pro atmosféru
uhlí,když se správně spálí a spaliny vyčistí, nebude o nic horší ,pro životní prostředí
jediné rozumné řešení je ,odpady omezit na minimum a ne razit myšlenku ,že odpad může být užitečný
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.10.2022 11:15 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 08:21 Reaguje na vaber
Uhlí se těží k tomu aby, se spálilo. Tj. nejlepší ho netěžit vůbec a elektřinu dělat jinak.
Tohle likviduje odpad, který vznikl spotřebováním věcí pro člověka nutných. Takže ho není možno nevytvářet.
Zkuste nevytvářet odpad. Jediná šance je, nahý utéci do lesa a tam rok žít.
Odpovědět
ZK

Zan K.

14.10.2022 11:47 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono je také zřeba říkat, jaký odpad. I poslední sedlák ví, že např. ten organický patří do půdy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.10.2022 18:35 Reaguje na Zan K.
A já v poslední době nabyl dojmu, že do bioplynky;-))).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 08:22 Reaguje na Svatá Prostoto
Tam se z toho vytáhne metan a zbytek se dá do půdy.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.10.2022 10:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jenom pro úplnost dodávám, že společnost Millenium Technologies a.s. vždy taktně a velmi rychle "přejde" otázku následného využití sklovité strusky. Výslovně se vyhýbají jakýmkoliv technickým detailům.

Kdyby jim to fungovalo tak, jak sami tvrdí, byla by slušnost uvést alespoň základní parametry.

Například: Kritéria pro využívání strusky k zasypávání podle Přílohy č.6 k vyhlášce č.273/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady).

Opravdu moc rád bych se podíval například na parametr TOC (celkový organický uhlík) a parametr PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky).

Osobně tipuji, že TOC jim určitě nevychází, takže o využití ve stavebnictví si mohou nechat zdát. Ale v tom případě to současně nesplňuje ani kritéria uložení na skládku podle Přílohy č.10 k vyhlášce č.273/2021 Sb. (o podrobnostech nakládání s odpady).

Takže provozovatel takového zařízení bude řešit onu nerudovskou otázku: Kam s ním?

A to už na specializovaných prezentacích pro obce poněkud zapomínají uvádět...

Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 10:44 Reaguje na Jiří Kvítek
Tak jestli je ta struska sklovitá, tak by většina těžkých kovů měla být v té strusce spolehlivě zachycena prakticky pro jakékoliv použití a ty škodliviny by neměly vůbec do vodního výluhu přecházet nebo se jinak extrahovat. Tudíž by to měl být defakto praktick inertní materiál.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.10.2022 11:47 Reaguje na Radim Polášek
Chápu Vás.

Potíž je v tom, že ta samá vyhláška (č.273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady) určuje, co se považuje za inertní materiál. A na konci té definice je uvedeno: "směsné odpady nejsou inertním materiálem".

A v tom to vězí. V tom samém paragrafu je totiž i definice, co se považuje za odpady vzniklé při spalování odpadů:

"odpady vzniklými při spalování odpadů jsou jakékoliv kapalné nebo pevné odpady včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí, které vznikají při procesu tepelného zpracování odpadů"

takže zmíněnou sklovitou strusku považují kontrolní orgány za směs popela a strusky.

Současně platí mnou výše uvedená kritéria (bez ohledu zda je odpad inertní nebo ne, která hodnotí dané ukazatele).

Jinými slovy: sklovitost strusky nerozhoduje o tom, zda je odpad inertní nebo ne!

Mně osobně se to také nelíbí, ale lidé ministra Brabce si to vydali jako prováděcí předpis k novému zákonu o odpadech a tato vyhláška je účinná od 07.08.2021.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 18:28 Reaguje na Jiří Kvítek
Záleží na obratnosti dané firmy. Nedávno běžel na Černých ovcích příběh, kdy tuším teplárna přeregistrovala popílek ze svých odlučovacích filtrů z odpadu na stavební hmotu. Přitom to je velmi jemný prachovitý materiál, který už z toho principu snadno vyluhuje do vodného roztoku těžké kovy, tuším arzen a navíc uložený venku na hromadě se větrem rozšiřuje po okolí. Mají ho používat k rekultivaci.
Přitom ale elektrárenský popílek obecně se často může využívat v produkci betonu, protože svým přídavkem šetří při výrobě betonu betonárkám určité množství cementu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 18:31 Reaguje na Jiří Kvítek
Jinak za určitých podmínek určitého složení té strusky - správný modul obsahu kyselinotvorných oxidů - křemičitého a hlinitého a na druhé straně zásadotvorných oxidů - vápníku, hořčíku, železa atd je naopak možné tu po rozemletí využívat jako cement pro výrobu betonů. Přirozeně pokud obsah toxickýxh kovů je pod určitou hranici.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 18:46 Reaguje na Radim Polášek
Ono jinak v těch keramických výrobách je zatím spousta nevyužívaných či nezavedených věcí. Například kaly z čistíren odpadních vod, které taky plánují tady tou plazmou likvidovat, se naopak mohou využívat pro výrobu pórovitých keramických izolačních materiálů. Z přírodních surovin je to například Liapor, ten se vyrábí z nadložních jílů nad slojemi hnědého uhlí, které obsahují taky významné množství spalitelných uhlíkatých sloučenin. Jíly se uhnětou do kuliček a ty se vypálí tak vysokou teplotou, že uhlíkaté uhelné látky uvnitř kuliček shoří a zanechají silně pórovitou částečně slinutou soudržnou keramickou hmotu, zatímco povrch kuliček se mírně nataví a vytvoří tak pevnější keramický obal.
Podobně by se možná mohly využít koncentrované odvodněné čistírenské kaly, které jinak obsahují hlavně nikl a chrom z nerezových materiálů používaných lidmi plud ještě třeba nějaký zinek nebo možná ještě i olovo atd. Kvůli těm těžkým kovům se mohou jen velmi omezeně třeba vyvážet na pole, kde se produkují potraviny nebo kompostovat. Čistírenské kaly by se mohly prohníst dohromady s běžnými jíly bez uhlíkatých hořlavých složek a potom použít vypálením k výrobě podobných pórovitých materiálů jako je Liapor. Přitom ty těžké kovy, kterých tam zas nijak zvlášť moc není, ale už stačí na to, aby byl problém těmi kaly hnojit,by se zatavily a zreagovaly do té keramiky a tím by se staly inertní.
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

15.10.2022 19:02 Reaguje na Radim Polášek
Ano, máte pravdu.

Struska, popílek a produkty technologie odsíření spalin bývají označovány jako VEP (t.j. vedlejší energetické produkty) a využívají se při rekultivacích nebo ve stavebnictví. Dlužno dodat, že za určitých podmínek dokáží nahradit přírodní neobnovitelné zdroje.

Řada VEP je svým charakterem podobná cementu (vznikají při teplotě okolo 1400 °C a dostatečné době zdržení, takže ani vznik dioxinů okolo 1200 °C reálně nehrozí).

Jediným parametrem, který zpravidla není stejný jako u cementu portlandského typu, je obsah síry ve formě sádry (ve VEP je sádry více, což je důsledkem procesu odsíření).

To se ukazuje jako výhoda pro speciální cementy, které se používají např. u vodohospodářských staveb, kde je třeba využít "rychletuhnoucích schopností" sádry. S úspěchem bylo této směsi použito i pro budování protipovodňových hrází v rámci výzkumných úkolů nových protipovodňových opatření (jak rychle tuhne sádra asi víme všichni, ne?).

Drtivá většina VEP, které jsem za svoji praxi potkal, splňuje:

1) statut "certifikovaný stavební výrobek"

2) chemické i fyzikální technické požadavky stanovených výrobků podle zákona č.22/1997 Sb. (o technických požadavcích na výrobky)

3) požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostředí (dle legislativy EU i ČR), vč. Nařízení REACH: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1907/2006 (o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky)

Jejich testování se provádí běžně a dlouhodobě. Za těch několik let zkušeností musím říci, že napříč průmyslovou výrobou asi nenajdete odpady, které by byly pod tak podrobným a systematickým sledováním, jako jsou VEP v energetice. Ale je to také tím, že energetici na to mají.

Škoda, že o tom tady článek nikdo nenapíše...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.10.2022 13:08
Mně je to zdá, jako drbání se levou rukou na pravém uchu. Proč ten odpad nespalovat v adekvátním kotli přímo?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 08:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Protože to má velmé množství emisí všemožného typu, tohle jde přes daleko vyšší teplotu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

15.10.2022 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Kde je ta vyšší teplota a z jakého důvodu by měla být vyšší? Však i ty kotle mohou být jaksi "zplyňovací".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 21:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Přečtěte si vysvětlené od firmy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.10.2022 14:08
Už se o tom plazmovém spalování, pokud vím, mluví asi 20 let a zatím nic nejede, je to šíleně složité a drahé. Jsou to studie na úrovni malých jaderných reaktorů. Co dobře funguje a lze rychle postavit jsou klasické spalovny odpadu, jako je v Praze, Brně atd. Je darebáctví odpad skládkovat. Má se vytřídit a nezpracovaný zbytek spálit. Je to nejekologičtější a i nejekonomičtější.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.10.2022 16:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Snad nechcete naznačit, že zelení bojovníci proti spalování odpadu jsou darebáci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 19:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spíš bych to viděl na nějaké technické problémy. Kdyby to bylo pouze drahé, tak by se mohli soustředit na vývoj likvidace velmi nebezpečných obtížně likvidovatelných odpadů, kde lze dosáhnout většího finančního benefitu. Jako například odpadů vytvářejících při spalování velké množství dioxinů nebo s velkým obsahem PCB nebo fluorovaných plastů atd.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 08:15
Nedávno se tu objevil zajímavý názor, že lepší je nerecyklovatelný odpad skládkovat místo pálení. Tím se tvoří ložiska uhlovodíků pro využití v budoucna, kdy budou k dispozici daleko lepší technologie než to primitivně prohnat komínem. Možná je tohle první vlaštovka, čort znajet.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 19:24 Reaguje na Pavel Hanzl
Tisícinásobně nebo miliónkrát víc uhlíkatých složekl ukládá příroda. Všude na dno hloubějších moří i velmi hlubokých jezer, vytvořených třeba při rozsedání zemských ker "sněží" vedle nerostných materiálů taky organický materiál, zbytky řas, sinic a podobně, které využily živiny ve vodě, vzdušného oxidu uhličitého a slunečního záření a vytvořily biomasu stejně jako zbytky živočichů, kteří se tou biomasou živí i zbytky živočichů výš ve vodním potravním řetězci. V rámci tisíců a miliónů let pak ty organické zbytky uvolňují kapalné a plynné složky, které mohou vytvářet kapalná a plynná ložiska ropy a plynu a na místě v sedimentech zůstávají pevné organické uhlíkaté složky.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.10.2022 21:35 Reaguje na Radim Polášek
Je to zase jen část reality, uvolňování CO2 do atmosféry je přesně na stejné úrovni, protože koncentarace se v čase nemění. Změny v pár ppm se dají velmi přesně zjišťovat z ledovcových vývrtů a mění se v řádu tisíciletí.
Takže je už zcela jasně prokázané, že to globální otepování vytváří těch 50 miliard tun CO2 ročních emisí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2022 09:47
Základem je změnit myšlení a říci, že odpad není odpad, ale alternativní
palivo. Na tom postavit jeho využití a nehledat drahá polovičatá řešení.
Recyklace je možná taky formou třídíren u kriminálů, kde mohou vězni na
směny nepřetržitě třídit i směsný odpad a zbytek bude slisován na použití
jako palivo v době, kdy bude potřeba. Jednoduché, levné a pro vězně taky
odstrašující, protože budou vědět, jak hnusná práce je v kriminále čeká.
Strusku ze spaloven bych neřešil, protože když nám dnes nevadí 100x větší množství nespáleného odpadu na skládce, tak nechápu to pohoršení nad skládkováním jedné setiny původního objemu. Každopádně tu strusku raději
koncentrovat na vhodné lokalitě, než ji rozptýlit po okolí a pak čelit
problémům s případnou toxicitou zjištěnou později. Příkladem může být
Agloporit vyráběný z černouhelného popílku a cementu ve své době s
certifikátem a dnes by už certifikát nezískal, nebo Eternit, který je
dnes doslova postaven na úroveň velmi nebezpečného odpadu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.10.2022 10:53
Články o plazmovém zplyňování odpadů této firmy čtu už několik let a zatím to v těch článcích vždy vypadá velmi dobře. Ale naopak nikde jsem ještě nenašel, že by to někdo stavěl pro aspoň poloprovoz a nikde jsem nenašel nějaké nezávislé odborné články o reálných výsledcích a produktech takového provozu.
Řekl bych, že mají problémy dodržet buďto technické věci slibované v těch článcích a musí na tom ještě zapracovat anebo ono zpracování surových dopředu nepřipravených nebezpečných odpadů totálně nevychází ekonomicky a musí zapracovat na výrobních kapacitách a provozních úsporách energie.
Možná ještě není vhodná doba, nejsou dostatečně dobře vyřešeny všechny technické věci potřebné k životaschopné realizaci plazmového spalování těchto odpadů.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist