https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hana-malikova-o-systemu-fairtrade-je-mozne-diskutovat.ale-ferove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hana Malíková: O systému Fairtrade je možné diskutovat. Ale férově

1.9.2020
Fairtrade jako snaha zajistit férové ceny pěstitelům v zemích globálního Jihu.
Fairtrade jako snaha zajistit férové ceny pěstitelům v zemích globálního Jihu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Nedávno vyšel zde na Ekolistu článek Radomíra Dohnala nazvaný Jak moc férový je vlastně Fairtrade. Ačkoliv diskusi o systému Fairtrade vítám, v samotném fairtradovém hnutí taková diskuse probíhá v podstatě kontinuálně a je velmi otevřená, překvapila mě jednostrannost argumentů, které se v textu objevily. Využívám tedy možnosti na článek reagovat.
 

Principy systému Fairtrade popisuje Radomír Dohnal vcelku přesně: je jimi především snaha zajistit pěstitelům v zemích globálního Jihu alespoň takové ceny, které pokryjí jejich výrobní náklady a zajistí jim důstojný příjem, pomoci jim navázat dlouhodobé a spravedlivé obchodní vztahy s firmami, které jejich produkci vykupují, přispět k vymýcení dětské a otrocké práce a využívat postupy šetrné k životnímu prostředí. Kdo alespoň trochu zná situaci v zemích globálního Jihu, je mu jasné, že je to úkol nesmírně ambiciózní a k jeho dosažení bude potřeba jak hodně času, tak především kroky vlád samotných zemí globálního Jihu a jejich partnerů na Severu (národních vlád, EU, nadnárodních obchodních organizací atd.). To jsou subjekty, s nimiž Fairtrade spolupracuje, na které působí a na které v případě potřeby (spolu s dalšími podobnými iniciativami) vyvíjí nátlak. Zatracovat tedy Fairtrade kvůli tomu, že pokrok v dosahování těchto cílů je (po)malý, není správné: jako kdybychom řekli, že když to nejde rychle a snadno, nemá smysl dělat nic. A s takovým postojem Fairtrade rozhodně nesouzní.

Fairtrade je kritice podrobován po celou dobu své existence. Kritika přichází tu od radikálnějších aktivistů (za to, že spolupracujeme se zlým „byznysem“ a výhody, které přináší Fairtrade pěstitelům, jsou příliš malé), tu od liberálních ekonomů a konzervativních politiků (že se prohřešujeme proti volnému trhu). Radomír Dohnal ve svém článku eklekticky použil často si protiřečící argumenty obou táborů a k tomu přidal i vyslovené nepravdy, jako například tvrzení, že „certifikovaný zemědělec si nemůže sám vybírat svého kupce, který by byl ochoten mu dát tu nejlepší cenu. Svou produkci jen prodá Férovému monopolu a ten za něj rozhodne, komu ji a za jakou cenu jí zpřístupní.“

K samotným argumentům, jimiž autor podporuje svůj názor, že Fairtrade pěstitelům nic (moc) nepřináší, bych ráda řekla tři věci:

Zaprvé, autor článku si z velkého množství studií, jež se pokoušely určit přínos Fairtrade pro zapojené pěstitele, z nějakého důvody vybral pouze ty, které takový přínos vyčíslují jako malý nebo zanedbatelný. To mě mrzí, zejména s přihlédnutím k tomu, že studie, na které se odkazuje, jsou 10, ale i 15 let staré. Existuje přitom celá řada dalších zdrojů, a to nejen od Fairtrade International, ale i nezávislých subjektů, které vyznívají mnohem pozitivněji.

Například v květnu 2018 vyšla studie, zpracovaná centrem CEval, která hodnotí přispění Fairtrade k rozvoji venkovských komunit. Během pěti let, kdy tato studie probíhala, výzkumníci potvrdili, že Fairtrade posiluje farmáře především stabilizací jejich ekonomické situace a zvyšováním povědomí o udržitelném pěstování. Tato studie také poukázala na jednu z největších výzev pro drobné pěstitele, kterou je probíhající klimatická změna. V prosinci 2019 vyšla jiná studie nazvaná Mezinárodní průvodce označeními fair trade (International Guide to Fair Trade Labels), která analyzuje různé systémy zaměřující se na podporu pěstitelů a udržitelnost výroby. Systém Fairtrade International získal od autorů studie nejvyšší hodnocení ze všech označení, mimo jiné díky spoluvlastnictví systému samotnými pěstiteli, ochraně práv pracovníků, preventivním programům zamezujícím nucené práci a také díky demokratickému systému rozhodování v rámci družstev či ochraně biodiverzity.

Výroba bio cukru v podmínkách Fairtrade na Filipínách.
Výroba bio cukru v podmínkách Fairtrade na Filipínách.

Zadruhé, bez ohledu na to, zda díky nastavení minimální zaručené výkupní ceny a dlouhodobých dodavatelsko-odběratelských vztahů zvýší příjmy pěstitelů o pouhé jednotky, nebo desítky procent, pěstitelé dostávají kromě této lepší výkupní ceny bonus v podobě fairtradového příplatku (zpravidla 10 procent z výkupní ceny), tedy peníze, které mohou – na základě demokratického rozhodování všech členů fairtradová družstva – využít nejen na zefektivnění pěstování, ale také na projekty, jako jsou školy, zdroje pitné vody, doprava a jiná infrastruktura. Tímto způsobem Fairtrade pomáhá nejen přímo zapojeným pěstitelům, ale i jejich širší komunitě. Za rok 2017 takto pěstitelé mohli využít v souhrnu 4,6 miliardy Kč.

Zatřetí, a tento argument považuji za nejzásadnější: systém Fairtrade, jak už jsem zmínila výše, je z poloviny vlastněn samotnými pěstiteli. To znamená, že zástupci fairtradových družstev mají poloviční zastoupení v orgánech Fairtrade a spolurozhodují o všech zásadních parametrech fungování Fairtrade. Pěstitelé tedy nejsou pasivními „příjemci pomoci“, oni sami vytváří Fairtrade, oni jsou Fairtrade. A pěstitelé nejlépe vědí, co pro ně je či není přínosné. Pokud by systém Fairtrade skutečně nepomáhal zlepšovat jejich situaci, jak tvrdí jeho kritici, pěstitelé by byli první, kdo by takový nefunkční systém odsoudili – a opustili. To se neděje. Naopak, zájemců o certifikaci je stále více, než jaká je poptávka po certifikovaném zboží.

Překážkou přitom nemusí být vysoká cena, kterou u fairtradových výrobků kritizuje pan Dohnal: čím větší budu objemy prodaného fairtradového zboží, tím menší jsou cenové rozdíly mezi fairtradovými a konvenčními výrobky, jak se ukazuje třeba na sortimentu kávy nebo čokoládových výrobků v českých obchodech. Žádný rozdíl dvou až trojnásobku v ceně nenajdete, fairtradové zboží stojí často stejně jako to konvenční, důvodem je prostě spravedlivější rozdělení přidané hodnoty v dodavatelském řetězci.

Větší překážkou než cena fairtradového zboží je tedy spíše lhostejnost řady spotřebitelů. Ta je bohužel přiživována i často šířenými mýty o Fairtrade, jež posilují v lidech nihilistický pocit, že nemá cenu se o cokoliv snažit, že všem jde jen o byznys a všechno je marketing. S tím se my ve Fairtrade nemůžeme a nechceme smířit.


reklama

 
foto - Malíková Hana
Hana Malíková
Autorka je ředitelka Fairtrade Česko a Slovensko, z.s.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

1.9.2020 07:26
Nemůžu si pomoct, ale mám takový pocit, že pan Dohnal dostal jisté zadání k dezinformování veřejnosti o přínosech systému Fairtrade...

Jinak co se týče toho tupého Fairtrade (bio potraviny, elektroauta, atd.) je dražší, protože jsou prostě drahé.... jsem rád, že i paní Malíková tu vysvětluje, že cenu čehokoliv tvoří z velké části obsazenost této "komodity" na trhu...

Ti, kteří se všemožně snaží zabránit přístupu a rozšíření na trhu čemukoliv jako je Fairtrade nebo biopotraviny nebo i ty elektromobily a přitom je schopen říct, že na trhu nejsou protože jsou drahé, tak jen manipuluje s veřejným míněním o těchto alternativách a cíleně se je snaží zapudit.... proč? Protože podniká v konvenčním nezodpovědném odvětví a nechce, aby někdo přišel s něčím alternativním (zodpovědným)..... o ničem jiném to není....

Ti nejméně zodpovědní nás všechny i celou tuto planetu drží pod krkem a nechtějí pustit.... a jelikož jsou nezodpovědní, tak neváhají použít jakýchkoliv praktik k dosažení svých nezodpovědných cílů....

Málo kdo si je to ale schopen připustit, protože většina lidí raději žije v pohodlné lži, kdy o jeho zdraví, zdraví a funkčnosti jeho okolí i celé této planety rozhodují jiní, než v nepříjemné pravdě, která by je nutila přijmout vlastní zodpovědnost, přemýšlet a dokonce dělat něco nad rámec svých povrchních, smysl nedávajících zájmů...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.9.2020 11:50
Od paní ředitelky ředitelky Fairtrade Česko a Slovensko, z.s., lze stěží očekávat jinou odpověď na kritiku, než jakou napsala v článku. Přehlédla al,, nebo dokonce nepochopila, že kritika nezměřovala proti Fairtrade jako takovému, ale způsobu realizace oné, jistě správné, myšlenky. Problémy Fairtrade pramení z toho, že v podstatě humánní myšlenka je realizována prostřednictvím, v podstatě nepříliš humánních, čistě ekonomických prostředků. Odvolávat se na nedostatečnou uvědomělost spotřebitelů ("Větší překážkou než cena fairtradového zboží je tedy spíše lhostejnost řady spotřebitelů"), je už zcela mimo. Na oblast opatření v podstatě sociálních, nelze uplatňovat čistě ekonomické tržní principy. To prostě nefunguje.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.9.2020 12:11
Řekl bych, že problém je v tomto: "Pokud by systém Fairtrade skutečně nepomáhal zlepšovat jejich situaci, jak tvrdí jeho kritici, pěstitelé by byli první, kdo by takový nefunkční systém odsoudili – a opustili. To se neděje. Naopak, zájemců o certifikaci je stále více, než jaká je poptávka po certifikovaném zboží."

Znamená to, že do Fairtrade se každý nedostane! Kdo to tedy vybírá?

Myslím, že řešením by bylo průběžně upravovat podmínky/ceny ať na straně dodavatelů tak spotřebitelů, aby se nabídka a poptávka průběžně dynamicky vyrovnávala.

Zásadní problém ale asi je, že základem konceptu je míra ochoty kupovat výrazně dražší Fairtradové zboží. A ta asi nikdy nebude příliš vysoká. Fairtrade je asi proto odsouzen k živoření. Je asi třeba hledat další efektivnější možnosti, jak globální Jih podpořit.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.9.2020 13:16 Reaguje na Jiří Svoboda
základem fairtrade nalezená díra na trhu a zacílení marketingu na vybranou skupinu (srovnej baťa, dopisy dvou cesťáků z afriky, tady nic neprodáme, tady všichni chodí naboso, kontra pošlete všechno volné zboží, tady všichni chodí naboso). to, že se kolem fairtrade motají cyničtí marketéři a že tomu pomáhá spousta věřících a že deklarovaný účel je zcela v pozadí zájmu, to je holt normální.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.9.2020 15:37 Reaguje na Lukas B.
Váš komentář nechápu. Prosím napsat srozumitelněji.

Chápu jen to, že malá část západní populace je ochotna si svůj rozmařilý způsob života omluvit občasným nákupem Fairtradových výrobků s vírou, že ty peníze přilepší černouškům.
Odpovědět
LB

Lukas B.

2.9.2020 19:03 Reaguje na Jiří Svoboda
to nechápete docela správně, když jsem takovej lajdák, že ve větě zapomenu sloveso :).
fairtrade je jen marketinovej nápad, podobně, jako že když budete pít pivo značky xy, tak po Vás pojedou všechny holky z celý hospody. prostě nalezená díra na trhu a marketing holt jede přes emoce - že si jako koupíte odpustek
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

2.9.2020 20:46 Reaguje na Lukas B.
To "je" jsem byl schopen doplnit. Moc jsem nechápal tobo Baťu. Nyní je mi váš názor jasný a souhlasím s ním.

Jak ale tento velmi nespravedlivý stav lépe napravit?
Odpovědět
HM

Hana Malíková

3.9.2020 13:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobrý den,
Do Fairtrade pěstitele nikdo nevybírá, jedná se o otevřený systém. Družstvo vytváří sami pěstitelé a jejich počet není nijak omezený. Před získáním certifikace Fairtrade musí pouze družstva splnit všechny podmínky, které systém Fairtrade nastavuje (vyloučení dětské a nucené práce, zákaz využívání velké části pesticidů, pracovní smlouvy pro zaměstnance, nárok na nemocenskou atd.)

Pouze pro pěstitele kakaa a kávy platí od letoška nové pravidlo při žádosti o certifikaci a sice prokázání toho, že mají na certifikovanou produkci odbyt – tj. musí potvrdit poptávku od obchodníka. Nijak víc není vstup do Fairtrade limitován.

K vašemu druhému podnětu – cenu pro spotřebitele nijak neovlivňujeme, nebylo by to reálné a ani žádoucí. Je to v režii maloobchodníků, aby nastavili ceny pro spotřebitele – ideálně takové, aby výrobky někdo kupoval. Jak je uvedeno v článku, v dnešní době už fairtradové výrobky nejsou v podstatě o nic dražší než konvenční, takže problém ceny pro koncového spotřebitele tu není.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.9.2020 16:17 Reaguje na Hana Malíková
Děkuji za odpověď!

Píšete mi: "Pouze pro pěstitele kakaa a kávy platí od letoška nové pravidlo při žádosti o certifikaci a sice prokázání toho, že mají na certifikovanou produkci odbyt – tj. musí potvrdit poptávku od obchodníka."

A v tom je asi zakopán pěkně velký pejsek. Musejí si sami zajistit to nejsložitější, co objem obchodu i jejich zisky limituje. Pak je samozřejmě můj druhý podnět bezpředmětný.

Vy tedy jen rozdáváte certifikaci a zajišťujete dodržování jejích podmínek a o vlastní obchod se nestaráte. Právě v tom obchodě se to může buď zvrhnout nebo přestat fungovat. Věřím ale, že jakási malá poptávka se bude stále udržovat a Fairtrade neskončí. Ale že by se stal dominantním a zachránil globální jih, to myslím ani náhodou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist