https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-moc-ferovy-je-vlastne-fairtrade
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak moc férový je vlastně Fairtrade?

21.8.2020 03:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Například prodejní řetězce Velké Británie se dost nechvalně zapsaly tím, že eticky certifikované banány prodávaly více než čtyřikrát dráž než necertifikované. Za kilo žluté dobroty účtovaly v přepočtu 116 korun (oproti cca 40,- Kč za konvenční necertifikované), přičemž farmář z Dominikánské republiky je dodal prodejnímu řetězci za 18 korun.
Například prodejní řetězce Velké Británie se dost nechvalně zapsaly tím, že eticky certifikované banány prodávaly více než čtyřikrát dráž než necertifikované. Za kilo žluté dobroty účtovaly v přepočtu 116 korun (oproti cca 40,- Kč za konvenční necertifikované), přičemž farmář z Dominikánské republiky je dodal prodejnímu řetězci za 18 korun.
Foto | Juliamh123 / Wikimedia Commons
Na jedné straně nezpochybnitelná snaha o nápravu sociálních rozdílů mezi chudým globálním jihem a stabilnějším severem, podpora myšlenek udržitelnosti, potravní i ekonomické bezpečnosti v zemích třetího světa a také propagace nelhostejného vztahu k životnímu prostředí. Na straně druhé pak nejasnosti, komu vlastně taková snaha nakonec pomáhá, protože sami producenti z něj, zdá se, zrovna příliš netěží. A čím déle se debata o prospěšnosti tohoto sociálně-tržního hnutí vede, tím hůře z ní celý koncept férovosti vychází.
 

Fairtrade je v současnosti asi nejrozšířenější značkou označující výrobky určené pro eticky laděné spotřebitele. Hnutí, které za touhle značkou stojí, prosazuje spravedlivé a férové ceny pro ty, kdož v zemích třetího světa pěstují nebo vyrábí zboží a chtějí s ním prorazit na širší globální trh. Marketing Fairtrade se prezentuje tak, že za byznysem vidí skutečné lidi a jejich životní osudy. Proto se snaží pomoci znevýhodněným výrobcům a zlepšit jejich životní podmínky. Podporuje vznik nových pracovních příležitostí, dává práci ženám, chrání před otrockou dřinou děti. To vše skrze vzájemný dialog, respekt a transparentnost... Jenže tak jednoduché to zase není. V čem je problém? Třeba v tom, že za kávu s nálepkou Fairtrade, kterou si u nás v obchodě koupíme, zaplatíme víc.

Řekni, kde ty peníze jsou

Na tom by zase nic tak závadného nebylo, protože sami věříme, že onen rozdíl dvou až třínásobku konvenční ceny patří právě k penězům, za které se bude mít malopěstitel někde v Ugandě nebo Etiopii lépe. Jenže nebude. Kontrola ceny a certifikace férového obchodu totiž obvykle končí u finálního zpracovatele či vlastníka licence a následní obchodníci již kontrole nepodléhají. Zboží je tedy předražené a bohatnou na něm obchodníci, nikoliv onen vzdálený farmář. Ten už za něj dostal zaplaceno. Sice o drobet lépe, než jeho krajané nezapojení do férového obchodu, ale ne o tolik, kolik tu za jeho produkt platíme. Že by to chtělo nějaká konkrétní čísla? Ty ale bohužel Fairtrade Foundation k dispozici nemá. Sama totiž nemonitoruje konečné ceny zboží, které svou značkou zaštiťuje.

Zjistit to za ně zkusili finští ekonomové v roce 2010, aby se dobrali toho, že jen 11,5 % toho, co platíme navíc, doputovalo k vývozci. Což je o něco lepší výsledek, než ke kterému se při stanovení stejných benefitů z prodeje fair trade kávy pro zemědělce dobrali ekonomové kostaričtí. Ti napočítali jen 2 %, a v Británii pak jen 1,9 %. Ostatně, prodejní řetězce Velké Británie se dost nechvalně zapsaly tím, že eticky certifikované banány prodávaly více než čtyřikrát dráž než necertifikované. Člověk s hřejivým pocitem na duši mohl utratit v londýnském TESCO za kilo žluté dobroty v přepočtu za 116 korun (místo cca 40 Kč za konvenční necertifikované), přičemž farmář z Dominikánské republiky je dodal prodejnímu řetězci za 18 korun.

Certifikát etické produkce není zadarmo

Ani provoz celého férového byznysu navíc není zadarmo. Zvýšená marže připadá na inspekce, kontroly, certifikace, mezinárodní standardy. A čím více zemědělců a výrobců do systému přistupuje, tím objemnější musí být aparát, který je administrativně zaštituje. Stát se certifikovaným férovým producentem také něco stojí, je třeba tomu upravit vlastní podnikání. Navíc poptávka po zboží meziročně kolísá, a ne všechno ovoce z jedné certifikované plantáže zamíří do světa, označené jako férové. Přesná čísla jsou tu znovu v nedostatku, sezónní odchylky jsou značné. Kriticky to zhodnotili v roce 2015 ekonomové z MIT. Ti upozornili na to, že zisk zemědělců (zapojených do fair trade) po zaplacení všech povolení a nezbytných certifikací „je blízký nebo roven nule“. A ještě podivnější je to s vnitřní etikou férového obchodu.

Ten má totiž pomáhat chudým v rozvojových zemích. Ve skutečnosti ale cílí na ty ne až tak chudé zemědělce, kteří si pořád ještě mohou dovolit nést náklady spojené s nezbytnými změnami a certifikací. Ti ostatní, kteří na tuto formu podpory nedosáhnou, pak konkurence fair-trade sousedů uvrhne do ještě větší bídy. Jen vyvolení se dočkají podpory, školení, techniky. Čistě prakticky pak férový byznys není ve svých důsledcích o nic milosrdnější než ten nejtužší kapitalismus. Možná horší, protože certifikovaný zemědělec si nemůže sám vybírat svého kupce, který by byl ochoten mu dát tu nejlepší cenu. Svou produkci jen prodá Férovému monopolu a ten za něj rozhodne, komu ji a za jakou cenu jí zpřístupní.

Svou roli tu hraje také politika. Fairtrade Foudation má svou vlastní vizi současných ekonomických environmentálních a sociálních problémů a také svá řešení. Prodej certifikované zboží obchází pravidla běžného trhu a nahlodává kapitalismus. Což nemusí být vyloženě špatně, ale ne nutně to vždy vystihuje postoje a hodnoty, které zastávají producenti, dodavatelé, prodejci i spotřebitelé.

Nejvýrazněji ale ideály férového obchodu poškozují konkrétní kritická selhání. To, že na certifikovaných farmách v Peru berou námezdní domorodí zemědělci menší než minimální mzdu; že se na trh dostávají výrobky nesoucí značku Fairtrade neoprávněně, falešně; že kakaové boby na západě Afriky pořád ještě sbírají dětští pracanti; že se k etické licenci dopracují zemědělské spolky, které pěstují na území nelegálně vyklučených pralesů. Anebo, jak zmiňuje aktuální studie, že iniciativy férového obchodu selhávají jako celek v ochraně lidských práv před zájmy korporací.

Fairtrade je pořád tou nejrozšířenější a nejvýraznější značkou etické produkce, ale spolu s tím, jak nabývá na síle a obratu, zažívá až nápadně shodné problémy, od korupce až po vyčpělost původní myšlenky jako každý jiný mezinárodní obor podnikání.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PK

Pavel Karel

21.8.2020 14:40
Jaké překvapení... neoliberální kapitalismus dokáže kromě bohatnutí na principielně špatných věcech (drogy, zbraně, válka...) transformovat ve špatnost i všechny esenciálně dobré věci (fairtrade, dárcovství, pomoc chudým, ekologie, náboženství...).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.8.2020 19:26 Reaguje na Pavel Karel
Máte pravdu a tragedie je, že je to zákonité. Není znám jediný příklad, kdy by se v kapitalismu to transformování dobré věci ve špatnost, nestalo.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.8.2020 08:48 Reaguje na Jiří Daneš
Jako by socialismus byl výjimkou. Kdeže ty doby jsou , kdy se kupovaly za totáče známky na pomoc Vietnamu , Iráku , Kubě apod.. Fakt si někdo myslí , že se za to pořídily stroje , lokomotivy apod. místo tanků, AK 47 a munice ? Stejně tak valíme nyní prachy do Afriky apod.. Války jsou hodně drahý špás
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

22.8.2020 14:39 Reaguje na Petr Pekařík
A co polistopadový kapitalismus ?? Jak je možné, že kilo banánů z supermarketu zahraničních majitelů stojí méně než české ovoce a zelenina ? Jak je možné, že pro farmáře je východiskem provozování samozběrů než prodej obchodníkům ?? Tento český fairtrade, jež z větší části nedokáže pokrýt pěstební náklady farmáře je ......, ale je zase bez překupníků . Merkur patron obchodníků A překupníků se ani v ČR nezapře.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

22.8.2020 14:45 Reaguje na Krejcar Stanislav
Jak se liší dopravné u zahraničních firem od dopravného u českomoravských pěstitelů ovoce a zeleniny a brambor ????? Používají fairtrade i řetězce při výkupu zboží jež nabízejí v ČR ?? Za kolik obchodník nakupuje banány a brambory v přepočtu na české koruny v porovnání s výkupními cenami českých farmářů ??? Pravdou je to proč se neliší v základu ceny supermarketů a prodejů ze dvora ??
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

22.8.2020 15:00 Reaguje na Krejcar Stanislav
To není v Babišovi a Agrofertu ale ekonomech jednotlivých družstev vlastníků ! Babiš je jen premierem a politikem(a hromosvodem pro neschopné¨) ! Agrofert má jistě vzdělaný managment jenž je asi lepším a progresivnějším než ti ostatní podnikající v zemědělství a potravinářství. Situace je dost podobná době ing. Čuby a prof.Trnky a jejich Agra Slušovice. Také v husákově eře byl tento kombinát komunistům trnem v oku - ale nikdy podobný kombinát s tímto názvem v jiném kraji a okrese se Slušovicím nedokázal vyrovnat. A to, rozhodně socialistických vzdělanců zemědělských škol a fakult v každém kraji a okrese bylo nepočítaně. - Otázka do BUDOUCNA nepříliš vzdáleného Babiš jednou skončí v pozici premiera, postihne opravdu i tento konec i zemědělské a potravinářské subjekty spadající pod Agrofert nebo se jen otřepou a jejich managment půjde nadále příkladem ? Budou neagroformní firmy po skončení premiera mít sílu bez politiky vítězit a být nad .....! Jak je to s podobným Matfyzem-Porgem-Akademií Václava Klause bez klausů ?????????????
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.8.2020 06:13
Člověk se pořád něčemu učí . Skutečně jsem si myslel , že nemalý rozdíl v ceně je většinou určen zemědělci . Cynická hra na city jejímž cílem je být v zisku za ochotné účasti přitroublých nakupujících.
Odpovědět
LK

Lída Kopáčková

23.8.2020 08:54
V článku je několik nesrovnalostí. Cena některých Fairtrade potravin je dnes už srovnatelná s běžnými cenami. Např.Fairtrade kávu dnes již koupíte 250g za 130,-, i méně. To je dáno tím, že již několik let výrazně roste poptávka ze strany spotřebitelů.
To, že stále ještě pracuje na kakaových plantážích tisíce dětských otroků, je bohužel smutná pravda. Když koupíte Fairtrade čokoládu, pak kakaové boby pocházejí od farmáře, který normálně zaměstnává a platí své lidi.
Fairtrade rozhodně necílí na žádnou skupinu pěstitelů- myšleno bohatší/chudší. Šanci má každý. Znám osobně několik příběhů pěstitelů, kteří byli velmi chudí a byli 2, 3 roky dotováni a školeni, aby nakonec na certifikaci dosáhli. Někteří pěstitelé ale své zvyky měnit nechtějí.
Pokud pěstitel dostal za kilo banánů 18Kč, pak je to skvělý výsledek. V supermarketu se klasické banány dají koupit často i za 20,-. Jestli z toho má farmář 1 Korunu, tak je to hodně. Fairtrade banány jsou na mě zatím ještě fakt drahé, ale vozí se k nám z dálky a sklízí z palem ručně, tak to nemůže stát jak jablka z logiky věci. Nechápu, jak můžou klasické banány stát tak málo. Nekupuji radši žádné.
Netvrdím, ze system Fairtrade je bezchybný a vždy se najdou lidé, kterym jde jen o zisk, ale přijde mi, že autor článku problematice moc nerozumí a tento článek je právě tím příkladem, kdy cokoli dobrého raději zpochybníme, než abychom se tím zabývali a zjišťovali fakta.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.8.2020 15:06 Reaguje na Lída Kopáčková
Vy jste si ještě, ve svém zaujetí pro Fairtrade nevšimla, že jablko české stojí i 49,90 Kč za kilogram, při čemž pěstitel dostane z ceny v obchodě jen zlomek? A tak je to i s tím Fairtrade tropickým ovocem a produkty, prostě se na tom označení balí jen obchodníci na úkor soucitných zákazníků.
Odpovědět
HM

Hana Malíková

1.9.2020 09:43 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý den, dovolím si ještě přidat odkaz na nový článek, kterým na tento text reaguji. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/hana-malikova-o-systemu-fairtrade-je-mozne-diskutovat.ale-ferove
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

24.8.2020 19:13
Fairtrade je hlavně rasistický , protože nijak nepodporuje zemědělce z východní Evropy. Ačkoliv jsou na tom místy hůř než afričané.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.8.2020 21:49
Prostě: Socialismus nefunguje. Ani v této podobě.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist