Hana Müllerová: Význam klimatické vědy pro právo: Čím méně je klimatické vědy při tvorbě politik a zákonů, tím více je jí pak v soudních síních
Panel IPCC a jeho činnost z hlediska mezinárodního práva
Mezivládní panel je vědecký orgán OSN, uskupení aktuálně 195 vědců z celého světa, založený k hodnocení vědy vztahující se ke klimatické změně a k poskytování relevantních vědeckých informací vládám k tvorbě jejich klimatických politik a opatření. Hlavní rolí Panelu IPCC je podle jeho Řídicích principů „komplexním, objektivním, otevřeným a transparentním způsobem hodnotit vědecké, technické a socioekonomické informace, podstatné pro porozumění vědeckému základu rizika člověkem způsobené klimatické změny“. Panel sám tedy neprovádí základní výzkum, ale shromažďuje a hodnotí výsledky vědeckého bádání z celého světa. Z pohledu práva není Panel mezinárodní organizací. Je to těleso nezávislé na svých zakladatelských organizacích (Světové meteorologické organizaci a Programu OSN pro životní prostředí) a jeho akty (rezoluce, rozhodnutí apod.) nemají pro státy závazný charakter.
Mezinárodní klimatické právo je mladší než Panel IPCC – od přijetí Rámcové úmluvy o změně klimatu (UNFCCC) uplynulo 29 let, od přijetí Pařížské dohody šest let. Tvůrci obou mezinárodních úmluv obsahově z vědeckých výstupů a zpráv Panelu vycházeli, ovšem ani oni nijak formálně právní režim a vědecký panel nepropojili, úmluvy pouze zmiňují spolupráci s Panelem a využívání jeho metodik. Přesto se právě Mezivládní panel IPCC stal z řady jiných mezinárodních či nevládních těles vůdčím expertním orgánem s vysokou autoritou ve vztahu ke klimatickému právu. Formálně nemají smluvní strany mezinárodního klimatického režimu ani Konference smluvních stran (COP) žádnou povinnost řídit se doporučeními IPCC, fakticky se však jeho expertiza stala rozhodujícím a respektovaným zdrojem díky své autoritě, nezávislosti a legitimitě.[1] Výstupy Panelu jsou tedy v obecné mezinárodní rétorice plně podporovány, určují hlavní směr debat v klimatických vyjednáváních a základ pro jednání COP.[2] Zároveň však platí, že dojde-li na konkrétní závazky, státy nejsou příliš ochotny doporučení z výstupů Panelu skutečně „natvrdo“ promítnout do závazných ustanovení úmluv. Výsledkem vyjednávání Pařížské dohody tak byl kompromisní text, který je velmi vágní a jeho závazky jsou formulovány spíše měkce. Například formulace Pařížské dohody, že státy budou vymezené cíle „podporovat“ nebo o jejich dosažení „usilovat“, jsou mnohem méně určité a mnohem snazší k pouze formálnímu dodržení, než kdyby v textu stálo, že je musí „splnit“.
Role klimatické vědy v tvorbě vnitrostátní legislativy
Podobnou roli autority bez formálního základu má Panel i ve vztahu k dění na národní úrovni. I zde můžeme u řady států pozorovat malou ochotu závazky Pařížské dohody, potažmo doporučení Panelu IPCC, skutečně plnit, resp. začít je plnit neprodleně a dostatečně intenzivně; často jde spíše o prázdnou rétoriku a odkládání opatření do budoucnosti. Pro adekvátní reakci na klimatickou změnu je ovšem razantní akce ze strany jednotlivých států nezbytná, což znamená vytvoření příslušných vnitrostátních politik a legislativy. Je pravda, že Pařížská dohoda sama nestanoví pro jednotlivé státy závazné cíle snižování emisí. Jediným jejím směrodatným vodítkem pro snižování emisí jsou cíle maximálního akceptovatelného nárůstu globální teploty o maximálně 2 °C, resp. 1,5 °C. Státy si mají své cíle snižování emisí, které by vedly k naplnění tohoto celkového cíle, vytyčovat samy (tzv. nationally determined contributions – NDCs). Ale pokud bychom vycházeli z těchto nynějších státy vyhlášených závazků, skutečný výsledek nárůstu globální teploty by činil cca 2,9 °C neboli tato „předsevzetí“ států jsou v současné době tak nízká, že na splnění hlavního cíle udržení nárůstu teploty zdaleka nestačí.
Zároveň nelze při současném stavu vědeckého poznání a vzhledem ke kvantitě a kvalitě výstupů Panelu IPCC tvrdit, že celosvětový cíl maximálního nárůstu teploty se do podoby vnitrostátních závazků v podobě snižování emisí v určitém čase nedá převést. Věda dnes disponuje možnostmi propočítat různé emisní trajektorie a scénáře, a tedy může ukázat nejen, jaký emisní scénář pravděpodobně povede nebo nepovede k naplnění emisních cílů v dané budoucnosti, ale i s jakými negativními následky je třeba ten který emisní scénář spojovat, a dokáže i kalkulovat, s jakými náklady je třeba pro jednotlivé emisní scénáře počítat. Je pravda, že klimatická věda pracuje se scénáři a v kategoriích pravděpodobnosti určitých jevů nebo následků, a nikoli s pevnými prognózami, neboť ty stanovit nelze. Ale i v rámci těchto mantinelů scénářů lze postavit smysluplnou klimatickou politiku a zavádět opatření, u nichž lze s určitou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že v plánovaném časovém horizontu provedou země procesem tranzice k nízkouhlíkové ekonomice. A naopak, u velmi slabě nastavených opatření lze pomocí poznatků klimatické vědy případně zhodnotit, zda je vůbec alespoň malá pravděpodobnost, že povedou k naplnění cíle, anebo zda reálně vůbec ke splnění cíle vést nemohou. Poznatky klimatické vědy by proto vždy měly být podkladem při tvorbě národních politik a návrhů právních předpisů tak, aby šlo o odborně podložené a promyšlené dokumenty, ovšem ne vždy tomu tak je.
Role klimatické vědy v litigaci
Nedostatečnost reakcí států na klimatickou změnu je často označována jako hlavní důvod raketově rostoucí klimatické litigace, tedy před soudy řešených žalob, jejichž hlavním předmětem je ochrana klimatu. V současné době už jde o více než 1800 soudních případů. Větší část žalob směřuje proti vládám, které se žalobci snaží přimět k přijetí intenzivnějších opatření na ochranu klimatu, menší část pak proti korporacím – velkým emitentům skleníkových plynů. Ti jsou žalováni buď pro náhradu škody, již svými emisemi, potažmo dopady jimi zapříčiněné klimatické změny, způsobili, nebo se je žalobci snaží přimět ke snižování emisí (např. k utlumování fosilního průmyslu). Klimatická věda hraje při řešení těchto soudních případů zásadní roli, protože vědecké poznatky v nich tvoří základ pro tu část dokazování, která se týká faktického stavu – tedy klimatické změny. Právní část dokazování se zabývá otázkou, zda žalovaný (stát či jiný subjekt) svým jednáním porušil nějakou právní povinnost. Zde často nejde pouze o porušení závazků z Pařížské dohody, ale o porušení lidských práv, do nichž klimatická změna může negativně zasahovat, nebo o odpovědnost za škodu.
Prokázání příčinné souvislosti mezi škodou a jejím zdrojem je pro úspěch případu nezbytné, přitom v klimatických případech je často extrémně náročné. Důvodem je velmi komplexní povaha problému klimatické změny, mnohočetnost aktérů na straně viníků i obětí a fakt, že klimatickou změnu spolupůsobí kromě lidské činnosti i další jevy. Neboli jen velmi obtížně lze prokázat celý řetězec příčinné souvislosti, který začíná u vypouštění emisí skleníkových plynů konkrétním provozem, pokračuje přes vliv vzrůstající koncentrace skleníkových plynů v atmosféře k růstu globální teploty a z toho plynoucích jevů (například růst hladin oceánu, tání ledovců, extrémní jevy počasí) a končí u škody způsobené konkrétnímu jednotlivci na jeho životě, zdraví, majetku, úrodě atd. Na základě argumentace, že klimatická změna je příliš komplexní jev, než aby bylo možno přičítat odpovědnost za škodu jednotlivému emitentovi, ostatně doposud vítězily ve sporech žalované subjekty – korporace, zejména v USA. Ovšem nové pododvětví climate attribution science, jež se věnuje tomuto průsečíku mezi klimatickou vědou a právem, za poslední roky nesmírně pokročilo, jak upozorňuje i právě vydávaná Šestá hodnotící zpráva IPCC. Prokázání některých vztahů příčinných souvislostí, které bylo dříve nemožné, bude díky rozvoji tohoto oboru umožněno.
Jako příklad využití poznatků klimatické vědy v soudním řízení proti státu pro jeho nedostatečnou činnost k ochraně klimatu lze uvést první českou klimatickou žalobu, která byla podána v dubnu t. r. Žaloba tvrdí, že Česká republika nečiní dostatečná opatření k ochraně klimatu tak, aby plnila mezinárodní a evropské unijní klimatické závazky, a požaduje, aby vláda zásadně zintenzivnila aktivitu v této oblasti. Žaloba je podložena expertním důkazním materiálem, konkrétně:
- zvláštní zprávou IPCC ke globálnímu oteplení o 1,5 °C a v českém jazyce pak materiálem Akademie věd ČR, které dokládají, že změna klimatu je způsobena vypouštěním emisí skleníkových plynů a že zvýšení globální teploty nad 1,5 °C je třeba považovat za nebezpečné;
- studií Českého hydrometeorologického ústavu o posouzení dopadů změny klimatu na Českou republiku, jež ukazuje, že téměř ve všech odvětvích bude mít změna klimatu negativní dopady;
- expertním posudkem německé organizace Climate Analytics, která rovněž dochází k závěru, že změna klimatu bude mít významné negativní dopady na zemědělství, lesnictví a zdraví obyvatel;
- dvěma posudky klimatických expertů o tom, zda ČR plní své závazky ve snižování emisí skleníkových plynů, které oba docházejí k závěru, že od roku 2017, kdy ČR přistoupila k Pařížské dohodě, nejsou české emise snižovány dostatečně rychle tak, aby byla podstata Pařížské dohody naplněna, a ani budoucí strategické plány ČR se neslučují s nutnou mírou mitigace změny klimatu.
Je tedy patrné, že pro základní argumentaci o příčinách a dopadech klimatické změny byl využit důležitý výstup Mezivládního panelu IPCC, následně pro obrázek o konkrétní situaci v ČR byly zadány či využity specificky zaměřené studie. Argumentace pomocí zpráv IPCC se stala v klimatické litigaci již pravidlem. Byla využita ve všech případech z poslední doby, které se často citují, například v prvním úspěšném evropském případu Urgenda, v němž nizozemský soud přikázal vládě zvýšit klimatické cíle, v prvním případu, kdy (rovněž nizozemský) soud nařídil snižovat emise soukromé korporaci Shell, nebo v první doslova mezikontinentální klimatické litigaci Lliuya v. RWE, v níž peruánský farmář žaluje německý koncern RWE za podíl na škodách hrozících z důvodu rychlého tání ledovce nad jeho městem kvůli globálnímu oteplování způsobenému emisemi skleníkových plynů.
Zprávy IPCC, zejména pak Zvláštní zpráva ke globálnímu oteplení o 1,5 °C, jsou tak velmi důležitým podkladem pro klimatické právo v oblasti legislativy i soudnictví. Kvalita způsobu, jakým se se zprávami a dalšími expertními důkazy, jako jsou posudky, argumentuje, může mít značný vliv na výsledek soudního procesu, a tedy i zprostředkovaně na pokroky v zavádění klimatických opatření. Uvádí se, že pro soudy napříč různými jurisdikcemi představují výstupy Panelu IPCC zdroj požívající vysoké autority a kredibility. Zároveň ovšem nejnovější studie, která zkoumala povahu a kvalitu vědeckých důkazů předložených žalobci v sedmi desítkách klimatických žalob,[3] poukazuje na to, že v řadě případů řešených soudy neodpovídal žalobcem předložený vědecký důkazní materiál nejnovějšímu a plnému stavu vědeckého poznání. V některých ze zkoumaných případů například nebyly kvantifikovány dopady přičitatelné klimatické změně, po kvantitativní stránce nebyl prokázán příčinný vztah mezi emisemi žalovaného a škodou žalobce nebo byly vazby mezi emisemi a určitým typem škody dokládány pouze v obecné rovině, nikoli specificky ve vztahu k řešené škodě. Přitom současné vědecké poznatky již takové prokazování umožňují, a při jejich použití by se tak zvýšily šance těchto případů na úspěch. Proto je důležité, aby žalobci k takovým relevantním vědeckým poznatkům měli přístup a soudům je předkládali. Jmenovitě lze uvést tři oblasti, v nichž již věda pokročila, ale zatím se to dostatečně nepromítlo do podkladů doprovázejících žaloby:
- přičitatelnost dopadů klimatické změny konkrétním emitentům skleníkových plynů, kde lze využít již vyvinuté metody oboru climate attribution science;
- možnost předpovídat dopady klimatické změny způsobené budoucími emisemi;
- odlišitelnost právně relevantních společenských a fyzikálních hybných sil působících klimatická rizika a dopady.
Klimatická věda se tak zdá být do budoucna, při jejím lepším využití ze strany žalobců, zásadním zdrojem důkazního materiálu, a to na úrovni, která může pomoci k úspěchu většímu počtu žalob. S využitím nejnovějších metod už by například nemělo docházet k případům, kdy soudy nesprávně vyvozují, že přičíst dopady klimatické změny konkrétnímu emitentovi je nemožné. Klíčem se zdá být dialog a lepší spolupráce mezi právní a klimatickou vědeckou komunitou.
[1] GHALEIGH, N. S. Science and Climate Change Law – The Role of the IPCC in International Decision-Making. In GRAY, K. R., TARASOFSKY, R. a CARLARNE, C. The Oxford Handbook of International Climate Change Law. Oxford University Press, 2016, s. 60–61.
[2] MEYER, T. Institutions and Expertise: The Role of Science in Climate Change Lawmaing. Tamtéž, s. 442.
[3] STUART-SMITH, R. F., OTTO, F. E. L., SAAD, A. I. et al. Filling the evidentiary gap in climate litigation. Nature Climate Change 11, 651–655 (2021), https://doi.org/10.1038/s41558-021-01086-7.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (142)
Jaroslav Řezáč
17.8.2021 13:44 Reaguje na Ladislav MetelkaVladimir Mertan
17.8.2021 17:31 Reaguje na Ladislav MetelkaPavel Hanzl
17.8.2021 10:16 Reaguje naJe to mezinárodní panel a státy tam mají své zástupce (za nás je tam pan Tolasz).
Samozřejmě na základě tvrdých dat dělá modelování celého klimatu a vydává prognózy a doporučení.
Je to prakticky jediná organizace na takové úrovni na světě a její výstupy jsou x krát kontrolovány a oponovány, jejich výsledky se dají brát jako skutečnost, realita, neboli pravda.
Ropácké shazování této organizace je jen diletantské neumětelství, samozřejmě finacované ropnou a uhelnou lobby, jak dycky.
Miroslav Vinkler
17.8.2021 12:00 Reaguje na Pavel HanzlA lze dokumentovat řadu případů, kdy se výsledky upravily, aby vyvolaly správnou reakci.
IPCC není vědeckou organizací, ale mezivládním sdružením, kde si politici a lobby skupiny podávají ruce.
Pavel Hanzl
17.8.2021 13:28 Reaguje na Miroslav VinklerJesli považujete fotografie 80 - 100 let staré z různých hor světa a jejich dnešní, focené ze stejného místa ve stejné roční době, za "pravděpodobnostní modely", tak to máte prostě blbý.
Pavel Hanzl
17.8.2021 14:05 Reaguje na Pavel HanzlTa byla koncem 19.století postavena hned vedle mohutného ledovce. Když jsem šel já, setupovalo se na něj po žebřících asi 170 výškových metrů.
Ale pořád to byl pěkný macek.
Díval jsem se teď na mapu, už tam není vůbec a vedle travnaté loučky je malé jezírko.
Neskutečné a až děsivé...
Miroslav Vinkler
17.8.2021 14:19 Reaguje na Pavel HanzlMy se ovšem lišíme v příčinách - vy za vším vidíte démonický CO2 , já zase ne.
Jiří Svoboda
17.8.2021 14:35 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
17.8.2021 14:53 Reaguje na Jiří SvobodaMimo Chodem
17.8.2021 14:57 Reaguje na smějící se bestieJiří Svoboda
17.8.2021 16:08 Reaguje na smějící se bestiePavel Hanzl
17.8.2021 16:22 Reaguje na smějící se bestieTak, jak by nepřežili dnes druhohorní ještěři, tak by nepřežil náš ekosystém teplotu z druhohor.
Vladimir Mertan
17.8.2021 17:40 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.8.2021 18:48 Reaguje na Vladimir MertanPo nárazu asteroidu a prudkém snížení teploty z velké části vymřel.
Tohle se stane to samé, pokus se u nás oteplí.
Vladimir Mertan
17.8.2021 22:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2021 09:24 Reaguje na Vladimir MertanPokud byly tehdejší běžné teploty přes +40°C a v extrémech přes +60°C, tak dnešní ekosystém by to nepřežil.
Vladimir Mertan
18.8.2021 17:11 Reaguje na Pavel HanzlVladimir Mertan
17.8.2021 17:12 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
18.8.2021 20:02 Reaguje na smějící se bestieVladimir Mertan
17.8.2021 17:10 Reaguje na Jiří SvobodaPetr Eliáš
17.8.2021 18:20 Reaguje na Vladimir Mertan,,By 8,000 years ago, the Laurentide Ice Sheet was a fraction of its original size, confined mostly to modern day Quebec and Labrador, a size and latitude broadly similar to that of the modern Greenland Ice Sheet. Due to differences in Earth's orbit 8,000 years ago, the amount of solar energy reaching the northern hemisphere was significantly greater than today, while the level of greenhouse gases were nearly equivalent to preindustrial conditions.,,
https://serc.carleton.edu/vignettes/collection/58451.html
Pavel Hanzl
17.8.2021 18:39 Reaguje na Vladimir Mertanprobíhalo na zemské poměry velmi rychle, minimálně +1°C za 10 tisíc let
Dnes to běží 100x rychleji.
Vladimir Mertan
17.8.2021 22:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2021 09:26 Reaguje na Vladimir MertanMimo Chodem
17.8.2021 15:26 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
17.8.2021 16:11 Reaguje na Mimo ChodemVladimir Mertan
17.8.2021 17:36 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
17.8.2021 18:31 Reaguje na Vladimir Mertanv osobní rovině. Tedy neřešit problém, ale osobu.
Je to jev v českých diskuzích poměrně častý, dokládající frustraci některých jedinců
z vlastního selhání. A to jak v osobním životě, zejména však pracovním-obvykle odborné vyhoření.
Petr Eliáš
17.8.2021 18:43 Reaguje na Vladimir MertanJiří Svoboda
17.8.2021 20:59 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
18.8.2021 17:04 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2021 14:43 Reaguje na Vladimir MertanJak víte, že tyto diskuse pan Kalenda nečte a pan Vinkler ho klidně mohl upozornit.
A co je to za napadání, když jsem oba "vědce" vyzdvihl za jejich opravdu přínosný společný článek publikovaný na Ekolistu.
Vladimir Mertan
17.8.2021 17:24 Reaguje na Mimo ChodemPetr Eliáš
17.8.2021 18:03 Reaguje na Vladimir MertanPavel Hanzl
17.8.2021 18:36 Reaguje na Vladimir MertanKlimatická minulost se stále zkoumá a upřesňuje, žádné zvraty se tam už očekávat nedají.
Pánové Ložek i Pokorný měli nechumelistické názory v době, kdy se skutečně ještě málo vědělo, pan Cílek jasně říká, že tak prudké oteplování nebylo řádově statisíce let.
Vladimir Mertan
17.8.2021 22:15 Reaguje na Pavel Hanzlrychlým a krátkodobým oteplením (asi 25 krát) Potvrdil, že tieto oteplenia boli silnejšie ako to dnešné. Dajte mi prosím zdroj kde p. Cílek hovorí, že tak prudké oteplování tu nebylo 100 000 let.
Pavel Hanzl
18.8.2021 09:31 Reaguje na Vladimir Mertan10. února nějakého roku je v Brně nebývale teplo, třeba +6°C.
Další rok zamrzne a je -15°C ve stejný den.
Tohle skutečně neznamená, že se globální teplota za rok propadla o -21°C.
Jak to mám ještě vysvětlit??
Vladimir Mertan
18.8.2021 17:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2021 22:07 Reaguje na Vladimir MertanMiroslav Vinkler
18.8.2021 17:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.8.2021 18:40 Reaguje na Vladimir MertanMiroslav Vinkler
17.8.2021 19:20 Reaguje na Pavel HanzlKdyž francouzská Akademie věd obdržela svědectví desítek lidí o pádu kamenných meteoritů. kategoricky to odmítla ze zdůvodněním, že kameny z nebe padat nemohou.
A tedy je to nesmysl.
Pavel Hanzl
17.8.2021 20:13 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
17.8.2021 21:28 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
18.8.2021 10:23 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
18.8.2021 15:02 Reaguje na Pavel HanzlMimo Chodem
17.8.2021 23:45 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
18.8.2021 22:25 Reaguje na Mimo ChodemJaroslav Řezáč
17.8.2021 21:02 Reaguje naMimo Chodem
17.8.2021 23:50 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
18.8.2021 10:25 Reaguje na Jaroslav Řezáčhttps://www.respekt.cz/tydenik/2021/33/jako-kladivo?issueId=100524
Tohle skutečně nevypadá na pavědu, zvláště, když ty důsledky vidíme denně před očima.
Petr Eliáš
18.8.2021 10:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRichard Vacek
17.8.2021 10:13smějící se bestie
17.8.2021 10:19 Reaguje na Richard VacekNaši nezávislou justici nevyjímaje.
Svatá Prostoto
17.8.2021 10:17Ne, tím je smutný stav, kdy je nejrůznějším minoritám tolerována možnost si něco vyřvat, bez ohledu na názor většiny ... bo přece vyšší dobro. Ona legendární mlčící většina s dlouho nechá opravdu hodně líbit ... otázkou je co se stane, až ten závit prdne.
Pavel Hanzl
17.8.2021 10:27 Reaguje na Svatá ProstotoJiří Svoboda
17.8.2021 11:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.8.2021 11:18 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
17.8.2021 11:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.8.2021 11:44 Reaguje na Jiří SvobodaA kde proboha zavírají funkční JE kromě Německa?? Nevím o ničem, spíš více států JE chtějí stavět.
Jiří Svoboda
17.8.2021 14:38 Reaguje na Pavel Hanzlsmějící se bestie
17.8.2021 14:54 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
17.8.2021 15:01 Reaguje na Jiří SvobodaNěmecko nikomu nevládne, ale slovo má dost silné, když odešla Británie.
Jaroslav Studnička
17.8.2021 18:45 Reaguje na Pavel HanzlCo jiného od vás ovšem čekat.
Miroslav Vinkler
17.8.2021 18:47 Reaguje na Pavel HanzlJaderky v Německu se zavírají na základě politického rozhodnutí, které bylo přijato po havárii ve Fukušimě.
Do té doby naopak Němci měli zájem JE využívat i stavět.
Pavel Hanzl
17.8.2021 18:52 Reaguje na Miroslav VinklerSvatá Prostoto
17.8.2021 12:17 Reaguje na Pavel HanzlHmmm ... tak to jo.
Pavel Hanzl
17.8.2021 13:35 Reaguje na Svatá ProstotoA to je silně převážná část občanů EU.
Jen u nás se žvaní, hledá se proč to nejde, čadí z uhláků a bečí se, že je to čím dál dražší a pluje se na ty, kteří se snaží.
Svatá Prostoto
17.8.2021 15:43 Reaguje na Pavel HanzlRůzných spolků jejichž členové či příznivci se skutečně o přírodu starají není u nás tak málo ... jenže ti se nepřilepují jak pitomci k silnicím, nelezou po rypadlech a neprudí před Sněmovní (i když tam mi zase až tak neva, ať naši volení zástupci lidu taky užijí:-).
V té Evropě je to jak kde a až se začnou ty náklady projevovat v účtech zejména nízkopříjmových skupin, ta ještě bude veselo. Ty žluté vesty fakt nejsou nějací ropáci nebo Putinovi zaprodanci.
Pavel Hanzl
17.8.2021 16:28 Reaguje na Svatá ProstotoJá vůbec nepíšu a pošucích na rypadlech, já píšu o většinové společnosti v normální Evropě, která tohle prostě dělá a nežvaní jak naši mašlonci.
Svatá Prostoto
19.8.2021 13:51 Reaguje na Pavel HanzlTa vaše argumentace je asi stejně smysluplná, jako tvrdit jak byly JZD super duper, když do nich prakticky všichni sedláci vstoupili. A jo, vstoupili. Ale proč ...
Jiří Svoboda
17.8.2021 11:19Miroslav Vinkler
17.8.2021 11:20Soudy nezajímají pocity, ale chtějí předložit relevantní důkazy ze strany žalobců, kterých se buď nedostává anebo jsou shledány nedůvěryhodnými.
Lukas B.
17.8.2021 13:06 Reaguje na Miroslav Vinkler1. důkaz v matematice. ten prostě neokecáme.
2. důkaz u soudu. tam je důkazem to, co soud přijme za důkaz.
3. důkaz v účetnictví. tam je důkazem (dokladem) to, co finančák přijme za důkaz a vydrží mu ten názor po dobu, než se to podaří legálně skartovat.
4. důkaz ve statistice
5. důkaz v přírodní vědě
6. důkaz ve společenské vědě
a ještě spousta dalších úrovní významu slova, která mě zrovna nenapadla.
Miroslav Vinkler
17.8.2021 14:16 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
17.8.2021 14:43 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
17.8.2021 21:10 Reaguje naElementární neznalost brání věcné diskusi, což se nám tu hojně děje.
Vladimir Mertan
17.8.2021 21:42 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
18.8.2021 09:43 Reaguje na Vladimir Mertanv té době se neznal sextant, neznal se teodolit, neznal se ani dalekohled, neznali ani gravitaci.
Takže se nemohli dostat ani k pojmu kulaté Země, tj. ani ke Geo nebo Helio - centrickému systému.
Prostě to opsali (a někdy dost blbě) ze starých záznamů uložených v Alexandrijské knihovně. Sám Ptolemaios byl jejím správcem.
Jeho mapy to taky dokládají, třeba Skandinávii NIKDY mapovat nemohl.
Pavel Hanzl
18.8.2021 22:13 Reaguje naErasthotenes to měřil počítáním otočky kola na vzdálenosti přes 20 km a přes hory.
Přesnost možná +-50%.
Trefil se ale do procenta (dle přesnosti moderních měření.
Náhoda to nebyla, byl správcem Alexandrijské knihovny.
Jiří Svoboda
18.8.2021 15:20 Reaguje na Vladimir MertanTo je opravdu směšný přístup argumentačního chudáka. S Vinklerem si můžete podat ruku!
Vladimir Mertan
18.8.2021 16:54 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2021 15:04 Reaguje na Vladimir MertanTřeba to tak necítíte - k vaší škodě.
vaber
19.8.2021 17:13 Reaguje na Jiří Svobodato se opakuje i dnes a bude i v budoucnu,
když klimatické modely tak dobře fungují napište jaká bude budoucnost, kdy se klima změní,kdy začne teplota planety měnit a jak a co bude hlavní příčinou změny ?
to vše musí dobrý model umět správně předpovědět,nebo co jiného se od modelu čeká? pokud to neumí, na co je
Jiří Svoboda
19.8.2021 21:30 Reaguje na vaberPodívejet se, prosím, na co pan Mertan svým prvním komentářem reagoval a sám si, prosím, vyhodnoťte úroveň a smysluplnost toho komentáře.
To o modelech si najděte ve vědeckých časopisech. Proč to chcete ode mě?
Toto všechno ty modely umějí, je jen třeba dodat nějaký scénář emisí CO2.
vaber
20.8.2021 09:27 Reaguje na Jiří Svobodajá modelům nevěřím protože škála předpovědí je tak široká ,že ať se stane cokoliv vždy bude někdo mít pravdu, podobně jak předpovědi kartářky,
zatím je to je hra s matematickými rovnicemi a matematika je jen nástroj vědy který může popisovat realitu nebo taky nemusí,
to je odvislé od mnoha faktorů a důležitá je i správná interpretace výsledku,což také nebývá jednoduché,
soudce výsledku je jen správný popis reality a možná správná predikce dalšího chování systému,
ukázkový příklad pomoci matematiky vědě jsou rovnice v Teorii relativity a jejich správná interpretace ,
Vladimir Mertan
19.8.2021 17:19 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.8.2021 21:40 Reaguje na Vladimir MertanKlimatické modely tu nejsou k tomu, aby řešily roztávání jednotlivých ledovců. Ty musejí pracovat na globálnější úrovni. Ad absurdum byste po klimatických modelech mohl žádat vysvětlení, proč vám uschla před 10 lety švestka na zahradě.
Vladimir Mertan
20.8.2021 06:16 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
20.8.2021 17:20 Reaguje na Vladimir MertanKlimatické modely jsou jistě schopny vysvětlit náhlé změny klimatu. Je ale třeba mít data o příčině té klimatické změny. Pokud nejsou k dispozici, model si je z prstu nevycucá.
Vladimir Mertan
20.8.2021 20:29 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
21.8.2021 15:44 Reaguje na Vladimir MertanV historii mohly být desítky různých dominantních příčin pro tehdejší globální změny klimatu. Co studium těchto změn vypoví o té současné, když žádná z těch možných příčin historických změn nebyla v současnosti zjištěna a naopak v historii nikdy nebyly antropogenní emise CO2?
Možná s hotentotem by byla diskuse přínosnější, než s vámi.
Jiří Svoboda
19.8.2021 14:51 Reaguje naLukas B.
17.8.2021 19:23 Reaguje na Jiří SvobodaMiroslav Vinkler
17.8.2021 18:43Oteplování a antropogenní emise CO2. Nikdo soudný nepopírá, že se
v posledních desetiletích otepluje a stejně tak, že roste koncentrace CO2 v atmosféře.
Problémem z mého pohledu je, že neexistuje nevyvratitelný důkaz o tom, že jediným viníkem je CO2.
I v VI. Zprávě to nikde nenajdete, používá termínů "předpokládá se",
"s velkou pravděpodobností" a tuším, že nejexpresívnější výraz tam použitý je "téměř s jistotou".
Klidně mohu sdělit analogicky, že "téměř s jistotou" nikdo z diskutujících nevyhraje první cenu ve Sportce nebo Eurojackpotu.
A budu mít na 99.99999999 % pravdu.
Pavel Hanzl
17.8.2021 19:06 Reaguje na Miroslav VinklerMetan je si ještě 20x razantnější, je to i vodní pára, jsou to freony atd. atd. těch skleníkových plynů je přece celá řada.
Jenom jsem si nejsem jist, že právě tohle jste chtěl sdělit.
Miroslav Vinkler
17.8.2021 19:15 Reaguje na Pavel HanzlProto šermují zprávami IPCC , které ovšem jejich tvrzení neprokazuje, ale pouze podporuje. A je na vůli soudu, aby zvážil argumentaci a rozhodl.
Pavel Hanzl
17.8.2021 20:10 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Svoboda
17.8.2021 21:24 Reaguje na Pavel HanzlNikdo netvrdí, že emise CO2 jsou jediným viníkem, nejlepším vyjádřením by asi bylo dominantním spouštěčem.
Miroslav Vinkler
17.8.2021 23:23 Reaguje na Jiří SvobodaNapříklad Pythagorova věta, snad známá i vám, dokazuje , že součet obsahů čtverců nad odvěsnami se rovná obsahu čtverce nad přeponou pravoúhlého rovinného trojúhelníka.
Rozumí se ve dvojrozměrném prostoru.
Jak vidět ,jsou i tací, co matematiku za vědu nepovažují .
Petr Dvořák
18.8.2021 08:53 Reaguje na Miroslav VinklerPříčinná souvislost antropogenních emisí CO2 a oteplování je v relevantních vědeckých kruzích považována za jistou se spolehlivostí 5 sigma. Tedy stejnou, jako že existuje higgsův boson apod.
viz např. https://www.reuters.com/article/us-climatechange-temperatures-idUSKCN1QE1ZU
ps. Nárůst koncentrace CO2 v atmosféře a změnu jeho izotopového složení korelující s izotopovým složením fosilních paliv si Vy osobně vysvětlujete jak?
Pavel Hanzl
18.8.2021 12:19 Reaguje na Petr DvořákPan Vinkler na to zásadně neodpovídá, ale já vím, co si myslí.
Miroslav Vinkler
18.8.2021 14:52 Reaguje na Petr Dvořák/dnes cca 400ppm/
Co zpochybňuji je vliv antropogenních emisí CO2 na globálním oteplování jako rozhodujícího činitele.
A cestu dekarbonizace prostřednictvím masívního nasazení OZE mám za nejhorší možné řešení vedoucí k podstatně vyšší újmě
na ŽP .
Miroslav Vinkler
18.8.2021 15:07 Reaguje na Petr DvořákNa to vám mohu uvést, že podstatně nižší pravděpodobnost 1:13 milionům (přibližně) existuje a celkem pravidelně se objevuje každý týden při slosování Sportky.
Na mysli mám zajisté situaci, kdy sázející uhodne všech šest čísel.
A mohl bych pokračovat k Eurojackpotu který je ještě o řád nižší. Přesto se po čase najde výherce.
Z tohoto pohledu je "pět sigma" doslova o ničem.
Petr Dvořák
18.8.2021 18:51 Reaguje na Miroslav VinklerZdá se mi, že tady už prostě moc prostoru pro diskusi není. Četl jsem a poslouchal snad všechny "klimaskeptické" argumenty, ale většinou to je dost amatérské relativizování "co kdyby".. přinejmenším v tom českém rybníce.
K tomu příměru se sportkou .. 1:13 milionům je pravděpodobnost, že právě Vy vyhrajete (vsadil-li jste si), ne, že někdo vyhraje. Takže to trochu pokulhává.
Pokud bych ten příměr rozvinul, vsadit na to, že za oteplování nemůžeme a chovat se, jako by se nechumelilo, je jako vsadit ve sportce na pět čísel a utratit všechny úspory za divoký večírek, protože na nájem a školné pro děti bych přece zítra mohl vyhrát.
Z tohoto pohledu je "5 sigma na prohru" slušná jistota.
Pokud jde o cesty k dekarbonizaci, tam by (podle mě) mělo být těžiště diskuse. Osobně mám pocit, že se kolem toho (alespoň mimo akademickou sféru) chodí jako okolo horké kaše, protože se nikdo neodvažuje nahlas říct, že současná úroveň života, nebo alespoň ten jeho spotřební způsob, je neudržitelný. Neřku-li jejich rozšíření na celou populaci Země, které je naprosto nemyslitelné.
Namísto toho se řeší zástupné problémy, jako (elektro)automobilismus aj. a cenný čas a prostředky utíkají mezi prsty.
Miroslav Vinkler
18.8.2021 21:17 Reaguje na Petr DvořákMám rozdělaný příspěvek k VI. Zprávě a pokud mi bude zdraví sloužit do deseti dní ho zašlu na Ekolist.
Pak můžeme diskutovat.
Miroslav Vinkler
18.8.2021 21:36 Reaguje na Petr DvořákTen má materiální povahu (papír, tužka, čáry) a lze jej umístit přímo do našeho třírozměrného světa.
Nemá abstraktní povahu a přesto reálně dokazuje konkrétní tvrzení.
Petr Dvořák
19.8.2021 08:41 Reaguje na Miroslav VinklerJinak, pokud souhlasíte s:
"Současnou změnu klimatu způsobuje téměř výlučně lidská činnost."
Pak mi zbývá snad už jen, jak se říká hezky česky "land use". Odlesňování, průmyslové zemědělství a degradace půd apod. Jsou to ovšem faktory zahrnuté v modelech a celé oteplování vysvětlit nedokážou. Určitě ne oteplování oceánů, stírání rozdílů mezi dnem a nocí aj.
Ale počkám si tedy na článek. S pozdravem.
Petr Dvořák
19.8.2021 10:07 Reaguje naPokud Vám stačí skládací metr na pravý úhel, mohlo by Vám stačit 5 sigma na oteplování.
Jiří Svoboda
18.8.2021 15:25 Reaguje na Miroslav VinklerProč pane Vinklere máte potřebu pořád se znemožňovat?
Miroslav Vinkler
18.8.2021 16:21 Reaguje na Jiří Svobodažádná potřeba se k nim vyjadřovat nevznikne.
Jiří Svoboda
19.8.2021 14:57 Reaguje na Miroslav VinklerPavel Hanzl
18.8.2021 10:15 Reaguje na Miroslav Vinkler"I proto není překvapením, co nám zpráva IPCC, která je souhrnem více než 14 tisíc vědeckých prací a dílem 234 autorů z 65 zemí, vlastně ukazuje: zabránit......atd."
https://www.respekt.cz/tydenik/2021/33/jako-kladivo?issueId=100524
Podle vás je IPCC jen jakási "politické něco, kde se setkávají politici s lobbisty".
Mě připadá zcela neskutečné, jak vzdělaný člověk (a to nejste sám) se může tak fatálně mýlit a trvat na svém omylu i přes zdela neprůstřelné důkazy.
Prostě považovat všechny tyhle vědce za zkorumpované hlupáky, pracující v zájmu "oteplovací lobby" mi připadá hlupáctví jak z Paroubkova Marsu.
Zvláště, když vidíme tu klimatickou změnu přímo před nosem.
Jak je to možný?????
Mám na to svoji teorii, ale nemůžu ji dokázat.
https://cei.org/blog/wrong-again-50-years-of-failed-eco-pocalyptic-predictions/
Pavel Hanzl
18.8.2021 22:20 Reaguje naŽádná z apokalyptických předpovědí s dnešními termíny se nenaplnila".
To je zcela jasná a evidentní lež. Právě ty předpovědi z 60. let se dnes vyplňují dost přesně.
Tu apokalypsu NIKDO z vědců nepředpovídal, to se autor asi spletl v žánru, to s jmenuje sci-fi. Tam je toho něurékom.
Petr Eliáš
19.8.2021 10:37 Reaguje nahttps://www.newscientist.com/article/dn11643-climate-myths-they-predicted-global-cooling-in-the-1970s/
Petr Eliáš
20.8.2021 08:32 Reaguje naMiroslav Vinkler
18.8.2021 21:22 Reaguje na Pavel HanzlTo vám podepíši, v tom jsme zajedno.
Pavel Hanzl
18.8.2021 22:22 Reaguje na Miroslav VinklerTolik sexu naráz? Ještě abyste uznal IPCC a já si to hodím........
Miroslav Vinkler
18.8.2021 15:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.8.2021 17:41 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
18.8.2021 21:21 Reaguje na Pavel HanzlTo je malý rozdíl mezi mnou a některými "odborníky" v diskuzi, kteří ani limity vědy neznají, lépe řečeno znát nechtějí.
Pavel Hanzl
19.8.2021 07:33 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
19.8.2021 13:28 Reaguje na Pavel HanzlA tady se budeme bavit o limitách současné vědy.
Jiří Svoboda
19.8.2021 14:57 Reaguje na Miroslav VinklerOndřej Glac
20.8.2021 08:32Nebo se to myslí jako "oni si to rozmyslí, produkovat CO2, když je dám k soudu"? Takže si budeme dělat elektřinu soukromou benzínovou centrálou? Budeme dost malí na to, aby nás někdo žaloval?