Karolína Josková: Informace o plánované výstavbě v obci Karhule na úpatí Blaníku

Plánek vyznačuje, kde má probíhat plánovaná výstavba v obci Karhule - výstavba naruší vzhled CHKO Blaník. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Zdroj: Karolína Josková

Vesnička Karhule, která spadá do II. ochranného pásma Chráněné krajinné oblasti Blaník a patří mezi jednu z nejzachovalejších. Osada má středověký původ a půdorys nezměněný několik století - do dnešního dne je zde pouze 17 obytných domů, většinou využívaných k trvalému bydlení. Podle dokumentů správy CHKO Blaník jsou přírodní a urbanistické prvky osady Karhule převážně v pásmu zvýšené ochrany a sídla jsou v přísné ochraně.

Podle zásad výstavby v CHKO Blaník mohou nově vzniklé stavby na okrajích současně zastavěného území obce významně ovlivnit krajinný ráz. Proto zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných přírodních lokalit, zvláště chráněných území a kulturních dominant krajiny, aby bylo zachováno harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Územní plán obce Pravonín, který je v platnosti od roku 1999 umožňuje novou, poměrně masivní výstavbu v okolních vesničkách a to na malých stavebních parcelách, které jsou typově vhodné spíš pro nové příměstské čtvrti, než do chráněné krajinné oblasti. V Karhuli je podle UP možná výstavba min. 11 nových domů na minimální výměře parcely 800 m2.

V posledních měsících se objevila na všech kompetentních úřadech „studie Bydlení v Karhuli“ , která počítá s novou výstavbou až 9 nových domů na konci vesnice a to na pozemcích, které jsou dosud vedené jako orná půda – pole a sad: celková výměra těchto pozemků je cca 11000 m2. Přestože podle vyhlášky UP obce Pravonín musí být před jakýmkoliv zahájením dělení či scelování pozemků obcí vypracovaná urbanistická studie – schválená CHKO.Byla již první část pozemků / pole / rozdělena / vykolíkovaná na 4 parcely o šířkách 22 – 25 m a o výměrách cca 1450m a to aniž by se k dělení pozemků mohla vyjádřit správa CHKO Blaník.

Podle zásad výstavby v CHKO musí nové stavby v urbanisticky zachovalých částech historické obce a do této kategorie spadá převážná část menších obcí a osad, ale i stavby soustředěné okolo původních návsí ve větších obcích, respektovat historické půdorysy staveb. Objemem a tvarem se přizpůsobit okolním stávajícím objektům a ve stavebním i architektonickém detailu musí vycházet z typických staveb v nejbližším okolí.

Nově vzniklé / vytyčené 4 parcely se rozkládají v šířce cca 95 m, přitom na stejné straně vísky o délce cca 250 m je dosud jen 5 domů. Pokud se plánovaná výstavba uskuteční, rozšíří se víska o více jak 40% , což velmi podstatně změní harmonické měřítko celé vesničky a naruší a pozmění ráz blízkého okolí a tím i vzhled CHKO Blaník, které se snaží zachovat podmanivou mozaikovitou krajinu, v niž jsou zasazena nevelká sídla s málo pozměněným rázem. V celé historii CHKO Blaník je tvrdě uplatňována koncepce zachování krajinného rázu a jako jedno z míst s nejzachovalejším krajinným rázem je také CHKO Blaník prezentováno. Proč tomu není i v tomto případě?

Nedovolme zničit RÁZ KRAJINY a ÚŽASNOU PŘÍRODU pod horou Blaník. Zachovejme krásu okolí hory Blaník v podobě jaké je, nejen pro naše děti, ale i pro další generace. Vždyť Blaník máme jeden, a volných stavebních parcel hned za hranicí CHKO je dostatek.

Pozn. red. 25. 8. 2010: Na článek paní Joskové reagoval publicista Tomáš Feřtek článkem Případ Karhule aneb o krajinném rázu, který najdete zde.