Ivan Obrusník: Budeme lépe čelit přírodním a jiným katastrofám?

Ve dnech 8. – 13.5. 2011 se v Ženevě v prostorách mezinárodního konferenčního centra konalo již třetí zasedání Globální platformy pro snižování rizika katastrof (Global Platform for Disaster Risk Reduction). Globální platforma (GP) byla zorganizována Mezinárodní strategií pro snižování katastrof OSN UNISDR) a zúčastnilo se jí přes 2600 odborníků včetně zástupců 168 vlád, 65 nevládních organizací a 25 mezivládních organizací.

Toto zasedání GP bylo z pochopitelných důvodů ovlivněno nedávným zemětřesením v Japonsku spojeným s vlnou cunami a následně vyvolanou havárií v jaderné elektrárně ve Fukušimě. Právě tato katastrofa s obrovskými následky, která se stala ve vyspělé zemi, posílila naléhavou celosvětovou potřebu věnovat se problematice rizika katastrof ještě více než dosud, a to nejen v rozvojových, ale i ve vyspělých zemích. Přestože je o Japonsku známo, že jeho neustálý boj se zemětřesením a jinými katastrofami připravil tuto zemi velmi dobře na všechny druhy rizik, měla tato katastrofa na Japonsko velmi negativní dopady.

Globální platforma (GP) v Ženevě byla jak z důvodů nedávné katastrofy v Japonsku, tak i vzhledem k rostoucím negativním dopadům katastrof ve světě v posledních letech, velmi potřebnou a aktuální událostí. Byla i příležitostí pro setkání a výměnu zkušeností mezi vůdčími osobnostmi z rozhodovací sféry a státní krizové administrativy, praktiky, experty i zástupci dobrovolných organizací. Důležitost jednání GP zdůraznila i účast generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který tuto akci oficiálně zahájil a ve svém projevu vyzdvihl důležité kroky ke snižování katastrof jako je zhodnocení a připravenost kritické infrastruktury, zvyšování uvědomování si nebezpečí a nutnosti lepší připravenosti na přírodní katastrofy a v neposlední řadě i posílení spolupráce v oblasti katastrof a připravenosti na lokálních úrovních.

Tématem GP bylo „Investuj dnes pro bezpečnější zítřek“, což vycházelo ze závěrů druhého zasedání GP v roce 2009 a také z výsledků hodnocení „Rámcové strategie pro akci z Hyoga (Hyogo Framework for Action – HFA) na léta 2005 až 2015“ v polovině termínu jejího plnění. Strategie HFA byla přijata na Světové konferenci pro snižování katastrof v japonském Kobe v lednu 2005 a jejím hlavním motem bylo budování odolnosti vůči pohromám všeho druhu. Součásti GP byla první Světová konference pro rekonstrukci, kterou pořádala Světová banka. Měla za cíl stimulovat rozvoj a rekonstrukční práce tak, aby omezovaly dopady přírodních pohrom. První dva dny GP byly zaměřeny na přípravná setkání. Následovala plenární zasedání a řada „kruhových stolů“ pro panelové diskuse, které pokrývaly témata jako rekonstrukce a zotavení, ekonomickou stránku snižování katastrof i určité synergie s problematikou klimatické změny a jejího potenciálního vlivu na rostoucí frekvenci a rozsah přírodních pohrom v posledních letech.

Z rozsáhlého programu GP lze dále zmínit plenární sekci zabývající se adaptací na dopady klimatické změny, kterou zahájil generální sekretář Světové meteorologické organizace (WMO) M. Jarraud. Právě zdůrazňování adaptací na dopady klimatické změny v poslední době ukazuje efektivní přístup k tomu, jak lze čelit riziku budoucích přírodních pohrom na rozdíl od dříve příliš prosazovaného snižování emisí skleníkových plynů, i když tomuto způsobu je třeba i nadále věnovat pozornost. Speciální představitelka OSN pro snižování katastrof M. Wahlstromová řídila plenární sekci o prosazování výsledků z revize HFA v polovině plánovaného desetiletého období (2005-2015) na všech úrovních počínaje mezinárodní a konče lokální. Důležité bylo i setkání představitelů evropských národních platforem pro snižování katastrof, tzv. Evropského Fóra, kde česká platforma (Národní výbor pro omezování následků katastrof) patří mezi cca 15 dosavadních členů. Toto Fórum by mělo zajistit lepší kontakty a prosazovat lepší podporu aktivit a projektů národních platforem ze strany orgánů EU v Bruselu. Došlo i ke společnému jednání zástupců Evropské sítě národních platforem (ENNP), jejímiž členy jsou kromě ČR i platformy z Francie, Německa a Polska. Právě spolupráce v menší skupině vede ke konkrétnějším výsledkům při snižování katastrof.

Je třeba zlepšovat včasnost a přesnost varování

Zajímavé bylo i speciální zasedání k otázkám včasného varování uspořádané německou národní platformou (DKKV), se kterou česká strana dlouhodobě spolupracuje. Je třeba neustále zlepšovat přesnost a včasnost varování, ale pro úspěch je nesmírně důležité, jakým způsobem jsou varování sdělována veřejnosti a lokálním krizovým orgánům. Velmi důležité je i zajištění celé linky od producenta výstrah (u nás Český hydrometeorologický ústav) přes civilní ochranu (u nás Hasičský záchranný sbor) zajišťující šíření těchto výstrah přes kraje, obce s rozšířenou působností až na úroveň jednotlivých obcí a občanů. Právě selhávání komunikace v „poslední míli“ může být zdrojem selhání celého varovného systému. Setkání zdůraznilo i určitou specifickou problematiku pro včasné varování a vlastně i celý proces obtížného snižování katastrof ve velkých městských aglomeracích. Jiné menší setkání, zorganizované Světovou meteorologickou organizací, bylo věnováno suchu, jakožto velmi pomalému, ale i nebezpečnému druhu přírodní katastrofy s velkými zejména ekonomickými dopady.

Jedna panelová diskuse byla zaměřena na přebudování a ochranu kritické infrastruktury (silnice, železnice, mosty, rozvody elektrické energie, plynu, zajištění pitné vody atd.), která bývá obvykle silně poškozena katastrofami a musí být přednostně a rychle opravena či znovu vybudována. V této souvislosti velmi zaujala přednáška odborníka z Japonska, která ukázala tuto problematiku na případu nedávné rozsáhlé katastrofy v této zemi. Zde navíc došlo po přírodní katastrofě - zemětřesení a zejména cunami, k následné havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě a celkové ztráty na životech dosáhly výše přes 26 000. Dá se očekávat, že Japonci celou situaci včetně reakce důkladně vyhodnotí a své závěry a doporučení ke zlepšování předají ostatním státům. V průběhu celé GP byla zdůrazňována i rostoucí role zapojení soukromého sektoru a zejména pojišťoven a zajišťoven do procesu snižování rizika katastrof.

Z dalších jednání jsem si vybral např. panel věnovaný řízení rizika v povodňových situacích pro 21. Století, které velmi přehledně ukázalo velkou šíři problematiky povodní, jakožto daleko nejčastějšího druhu přírodních katastrof (což platí právě pro ČR a Evropu) i komplikovanosti ochrany před povodněmi ve velkých městských aglomeracích. Světová meteorologická organizace ukázala tzv. integrované řízení povodní, které se jeví jako velmi přínosné. Právě vzájemná provázanost jednotlivých částí tohoto systém včetně plánování i např. vyváženosti strukturálních a nestrukturálních opatření povede k větší efektivitě povodňové ochrany.

Globální platforma došla k následujícím závěrům, které shrnula speciální představitelka OSN pro snižování katastrof M. Wahlstromová. Lze z nich vybrat následující: Došlo k významnému pokroku v plnění „Rámcové strategie pro akci z Hyoga“ od přijetí této dohody v roce 2005. Přínosem je i stále větší zapojování starostů a soukromého sektoru do opatření pro snižování katastrof. V nejbližších letech bude třeba se zaměřit na vyhodnocování dopadů katastrof podle určitých standardů, přesněji vyhodnocovat náklady a přínosy připravenosti na pohromy, plánovat a zajišťovat dostatečné částky na snižování katastrof v rozpočtech na všech úrovních, podporovat činnost a zvyšování efektivity národních platforem pro snižování katastrof, zvyšovat finanční podporu prevence katastrof na místní úrovni, zvyšovat uvědomění veřejnosti o nebezpečnosti přírodních a jiných pohrom, věnovat se i sociálním aspektům negativních dopadů katastrof, předjímat možná rizika, podporovat postupné začleňování snižování katastrof do adaptací na dopady možné klimatické změny, prosazovat problematiku snižování katastrof na regionálních summitech a setkáních ministrů a v neposlední řadě požadovat větší podporu činnosti Mezinárodní strategie OSN pro snižování katastrof. M. Wahlstromová zmínila i problémy s financováním rekonstrukčních opatření zejména v rozvojových zemích i určitý závazek účastníků Globální platformy pokračovat v neustálém zlepšování připravenosti na budoucí katastrofy a snižování jejich dopadů. K posílení zapojení místních orgánů na připravenosti na katastrofy přispěla významným způsobem kampaň „Udělejte města odolnějšími“ včetně výměny zkušeností s „nejlepšími“ přístupy. Rovněž je třeba stále více využívat nejnovější poznatky vědy a techniky do snižování katastrof a také posilovat zapojování nevládních organizací do tohoto procesu.

Pokud se zamyslíme nad významem výsledků Globální platformy pro Českou republiku, je třeba zdůraznit, že většina výše uvedených doporučená platí i pro nás. ČR má poměrně dobře vybudovanou strukturu a systém ochrany před povodněmi, ale chybí větší propojení územního plánování s prevencí katastrof i uvažování o riziku kombinovaných pohrom (přírodních a technologických současně). Chybí větší koordinace prevence katastrof mezi různými resorty, problémem je neustálá obměna zodpovědných činitelů po každých volbách na všech úrovních a někdy méně jasně definované kompetence. Prostředky jsou přidělovány spíše na odstraňování následků povodní a jiných pohrom a daleko méně na zlepšování připravenosti na budoucí pohromy apod. Rovněž činnost národní platformy je zatím podporována ve velmi omezené míře. ČR by měla věnovat mnohem větší pozornost výuce prevence katastrof a zlepšování připravenosti obyvatelstva na školách všech stupňů i procvičování reakce na pohromy. Nelze opomenout nedávnou obrovskou katastrofu v Japonsku, která ukázala, že riziku katastrof a připravenosti na ně je třeba věnovat stále větší pozornost a to nejen v Japonsku, nýbrž v celém světě včetně ČR.

---

reklama

---