Ivan Sommer: Pochybnosti o používání herbicidu Roundupu narůstají

Před několika lety v jihoamerickém tisku proběhla zpráva, že množství drogy kokainu, pašovaného do USA, neklesá, třebaže USA vynaložily enormní finanční prostředky na ničení kolumbijských plantáží koky postřikem herbicidy, zejména Roudupem (1). Odborná debata vedla k úvaze, že by příčinou neúspěchu mohl být geneticky upravený keř koky. Od té doby se téma nerozebírá, všechno kolem kokainu je příliš choulostivé. Existují ale GMO plodiny, odolné Roundupu, s nimiž se setkáváme běžně přímo nebo jako součást potravin. Příkladem budiž soja.

Monsanto, které si nechalo patentovat Roundup, vyhlašuje, že je naprosto neškodný pro vyšší teplokrevné organizmy, protože u nich neexistuje tzv. šikimátová antioxidační reakce ničící plevel. Název je odvozen z japonštiny pro kyselinu šikimovou, obsaženou v koření badyan. Jenže náš organismus žije v symbiose s mnoha nižšími organismy, zejména je ovlivněna střevní mikroflora. Negativními účinky na organismus se vyznačují i rozkladné produkty Roundupu, nacházející v rostlinách vzešlých na místech aplikace herbicidu.

Cíleně se odolnosti zemědělských plodin vůči Roundupu dosahuje genetickými manipulacemi. Nepůsobí pak na GMO, zatímco ostatní rostliny hynou. V podstatě se tak zemědělská produkce stává do značné míry závislou na dodavatelích semen GMO.

Zbytky Roundupu se nacházejí v rostlině, a proto se jich nelze zbavit omýváním před konzumací. Laboratorní analýzy Roundupu v moči ho prokázaly u 6 lidí z 10. Varující je, že se nalezly i u osob, které Roundup nepoužívaly.

Roundup je toxický pro lidské buněčné kultury včetně embryonálních a placentálních buněk. Rovněž je genotoxický, zvyšuje pravděpodobnost genetických mutací a rizika rakoviny. Může také narušovat průběh těhotenství (3). Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) jako specializovaná část Světové zdravotnické organizace WHO, označila Roundup za pravděpodobně kancerogenní (2).

Velice pochybné jsou aplikace Roundupu na malých plochách ve městech na trávnících, chodnících a pod. Většinou se užije v nadbytečné množství na jeden trs trávy, který by se dal vyrýpnout ručně. Zbytky postřiku se mísí se silničního prachem, vířeným vozidly právě v dýchací zóně 1,5 m nad terénem. Ve větších městech domy zcela obklopují zahrádky, vytvářejí tzv. intravilán jako svébytný ekosystém, ráj koček, ptactva a kdysi i netopýrů. Lidé si tam sto let pěstovali zeleninu nebo květiny a plevel z metrových záhonků zvládli odstranit ručně.

Roudup, v současnosti snad nejvíce užívaný herbicid ve světě, asi očekává podobný osud kdysi opěvovaných chemikálií jako DDT, antibiotika aj. , jejichž nadměrné užívání postupně vedlo ke ztrátě účinnosti a některé pesticidy se dálkovým přenosem v ovzduší rozptýlily po celé zeměkouli.

Naštěstí si již ledaskde uvědomují, že je nutné zacházet s těmito chemikáliemi obezřetně nebo je rovnou zakázali. V brněnském zpravodaji (4) si o škodlivých účincích Roundupu přečetlo na 50 000 obyvatel, použití Roundupu je zakázáno v nizozemském přístavu Rotterdamu (3).

---

reklama

---