Ivo Dokoupil: Krnov mohl mít protipovodňovou ochranu již dokončenou
Harmonogram prací schválený vládou ČR v roce 2008
Prvním návrhem protipovodňového opatření na území Krnova byla studie Ing. Václava Čermáka z roku 2005. Tato studie navrhovala zvýšení kapacity koryta řeky Opavy v Krnově. Zároveň navrhovala revitalizaci řeky ve městě, čímž by pro obyvatele vzniklo komfortní prostředí pro rekreaci v okolí a kolem řeky. Na tuto studii navázala aktivita pracovní komise města v rámci nevládního projektu „Řeka ve městě“. V letech 2019 až 2023 Atelier Fontes rozpracoval navržená opatření až do fáze dokumentace potřebné k územnímu řízení. Celkové náklady zpracování uhradilo město Krnov ve výši přibližně 8 milionů korun.
Memorandum přichází bohužel s desetiletým zpožděním. V roce 2008 vláda rozhodla, že protipovodňová ochrana Krnova bude realizována do roku 2020. Její součástí měla být opatření ve městě, která měla být hotová v červenci 2016. Dále měla být na jeho území hotová i opatření v podobě tří plánovaných poldrů. Součástí projektu byla i kontroverzní přehrada v Nových Heřminovech. Bylo by mnohem efektivnější, kdyby alespoň část kompetencí při budování protipovodňových opatření přešla z Povodí Odry a státu na obce. Obce mají větší motivaci situaci řešit, lépe znají detaily svého území a jeho obyvatele a mohou zadávat protipovodňové studie přímo odborným firmám. Takový přístup by umožnil rychlejší a efektivnější ochranu před menšími povodněmi.
Zdroje:
- chronologii plánování stavby přehrady najdete zde:
- přehled plánovaných opatření v obcích Zátor, Brantice a Krnov najdete zde:
- na stránkách Povodí Odry najdete vizualizaci plánovaných opatření v Zátoru, Branticích a Krnově, které měly být hotové již v roce 2016.
- analýzu a chronologii najdete také zde
- studii alternativních protipovodňových opatření pro město Krnov od ing. Václava Čermáka najdete na stránkách Unie pro řeku Moravu
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Cenu za Jihomoravský kraj o nejlepší ekologické opatření získala obnova parku
Extrémní počasí letos tuzemským zelinářům způsobilo škody zatím za 700 milionů korun
Ministerstvo dosud neodeslalo Evropské komisi Národní plán na obnovu přírody
Další články autora |
Ivo Dokoupil: Větrné elektrárny mohou být pro region Jeseníků přínosem. Starostové by však měli mezi investory dobře vybírat Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Břetislav Machaček
16.1.2025 18:45Máslo na hlavě mají aktivisté brzdící stavbu přehrady a jiné úpravy!
Máslo na hlavě májí i občané, kteří málo tlačili na své zastupitele!
Nyní je soulad všech zúčastněných s výjimkou aktivistů a je naděje, že
už stavbě v cestě nic nestojí. Soulad se samozřejmě aktivistům nelíbí
a snaží se vrazit do toho souladu klín. Měli by to zkusit na veřejných
schůzích v postižených regionech a nikoliv zde, kde je to většině
ekologistů lautr putna, že každým oddálením stavby stoupá riziko
opakování situace. Po výstavbě a současně s ní nic nebrání dělat i ta
ostatní opatření, ale upozorňuji, že břehová zástavba moc velkou možnost
zkapacitnění toku neumožní. Nevím zda projekt nepočítá s likvidací té
zástavby a je tudíž zřejmě politicky a finančně neprůchodný. Představte
si zbourat třeba všechny budovy na levé straně Vltavy, aby řekou mohla
protéci Vltava bez regulace Vltavskou kaskádou. V Krnově, Opavě a jinde
je to totéž. Zkapacitnit lze koryto do šířky a hloubky, ale musí být
na to ve městě podmínky. Moudřejší je vodu zadržet v přehradě, před
povodní vodu odpustit, vytvořit retenční objem a pak za povodně zase
doplnit. To nic jiného, než regulovatelná přehrada nedokáže. Poldr je
taky fajn, ale jinou pevnost má hráz vodou trvale nasycená a jinou
suchá a bleskově zatížená. Poldr postrádá i funkci dotování toku za
sucha(Heřmínovy na to mají mít v rezervě 20% vody z celkového objemu)
a jeho obhospodařování je velmi rizikové, včetně zmaru života jeho nic netušících obyvatel. My ho máme a bývají v něm zatopena hnízda ptáků,
mláďata zvěře a společenství hmyzu. U trvale zaplavených prostor nic
z toho nehrozí. Někdy už prostě pochybuji, zda ochranářům ještě o tu
přírodu vůbec jde, když obhajují a navrhují podobné málo účinné stavby.
Pokud vodu zachytí přehrada, tak není třeba tok ve městě zkapacitnit
a nebo pouze prohloubením bez nároku na jeho rozšíření. I ty ochranné
hráze nemusejí být tak vysoké a nákladné na vybudování a údržbu.
s v
19.1.2025 21:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.1.2025 18:42 Reaguje na s vdodnes vymýšlí důvody, proč nestavět. Za 35 od plyšáku nic
a do plyšáku za stejnou dobu to byly desítky přehrad. Ale máme republiku plnou vil s bazény a bouráky za "odkloněné"
peníze. Padni komu padni a nehájím nikoho. To jenom vy hledáte hledáte vinu u jedněch a ty druhé vychvalujete.
.JPG){kind=link}