.png)
Ivo Dokoupil: Krnov mohl mít protipovodňovou ochranu již dokončenou
Harmonogram prací schválený vládou ČR v roce 2008
Prvním návrhem protipovodňového opatření na území Krnova byla studie Ing. Václava Čermáka z roku 2005. Tato studie navrhovala zvýšení kapacity koryta řeky Opavy v Krnově. Zároveň navrhovala revitalizaci řeky ve městě, čímž by pro obyvatele vzniklo komfortní prostředí pro rekreaci v okolí a kolem řeky. Na tuto studii navázala aktivita pracovní komise města v rámci nevládního projektu „Řeka ve městě“. V letech 2019 až 2023 Atelier Fontes rozpracoval navržená opatření až do fáze dokumentace potřebné k územnímu řízení. Celkové náklady zpracování uhradilo město Krnov ve výši přibližně 8 milionů korun.
Memorandum přichází bohužel s desetiletým zpožděním. V roce 2008 vláda rozhodla, že protipovodňová ochrana Krnova bude realizována do roku 2020. Její součástí měla být opatření ve městě, která měla být hotová v červenci 2016. Dále měla být na jeho území hotová i opatření v podobě tří plánovaných poldrů. Součástí projektu byla i kontroverzní přehrada v Nových Heřminovech. Bylo by mnohem efektivnější, kdyby alespoň část kompetencí při budování protipovodňových opatření přešla z Povodí Odry a státu na obce. Obce mají větší motivaci situaci řešit, lépe znají detaily svého území a jeho obyvatele a mohou zadávat protipovodňové studie přímo odborným firmám. Takový přístup by umožnil rychlejší a efektivnější ochranu před menšími povodněmi.
Zdroje:
- chronologii plánování stavby přehrady najdete zde:
- přehled plánovaných opatření v obcích Zátor, Brantice a Krnov najdete zde:
- na stránkách Povodí Odry najdete vizualizaci plánovaných opatření v Zátoru, Branticích a Krnově, které měly být hotové již v roce 2016.
- analýzu a chronologii najdete také zde
- studii alternativních protipovodňových opatření pro město Krnov od ing. Václava Čermáka najdete na stránkách Unie pro řeku Moravu
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Bér italský: Ruzyňské odrůdy starobylé obilniny vyklíčí i v suchu a chudé půdě
Expert: Snižování oxidu uhličitého nestačí. Česká republika v udržitelnosti zaostává
Spotřeba energie na obyvatele klesla ve Vídni o 33 %
Další články autora |
Ivo Dokoupil: Větrné elektrárny mohou být pro region Jeseníků přínosem. Starostové by však měli mezi investory dobře vybírat Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Břetislav Machaček
16.1.2025 18:45Máslo na hlavě mají aktivisté brzdící stavbu přehrady a jiné úpravy!
Máslo na hlavě májí i občané, kteří málo tlačili na své zastupitele!
Nyní je soulad všech zúčastněných s výjimkou aktivistů a je naděje, že
už stavbě v cestě nic nestojí. Soulad se samozřejmě aktivistům nelíbí
a snaží se vrazit do toho souladu klín. Měli by to zkusit na veřejných
schůzích v postižených regionech a nikoliv zde, kde je to většině
ekologistů lautr putna, že každým oddálením stavby stoupá riziko
opakování situace. Po výstavbě a současně s ní nic nebrání dělat i ta
ostatní opatření, ale upozorňuji, že břehová zástavba moc velkou možnost
zkapacitnění toku neumožní. Nevím zda projekt nepočítá s likvidací té
zástavby a je tudíž zřejmě politicky a finančně neprůchodný. Představte
si zbourat třeba všechny budovy na levé straně Vltavy, aby řekou mohla
protéci Vltava bez regulace Vltavskou kaskádou. V Krnově, Opavě a jinde
je to totéž. Zkapacitnit lze koryto do šířky a hloubky, ale musí být
na to ve městě podmínky. Moudřejší je vodu zadržet v přehradě, před
povodní vodu odpustit, vytvořit retenční objem a pak za povodně zase
doplnit. To nic jiného, než regulovatelná přehrada nedokáže. Poldr je
taky fajn, ale jinou pevnost má hráz vodou trvale nasycená a jinou
suchá a bleskově zatížená. Poldr postrádá i funkci dotování toku za
sucha(Heřmínovy na to mají mít v rezervě 20% vody z celkového objemu)
a jeho obhospodařování je velmi rizikové, včetně zmaru života jeho nic netušících obyvatel. My ho máme a bývají v něm zatopena hnízda ptáků,
mláďata zvěře a společenství hmyzu. U trvale zaplavených prostor nic
z toho nehrozí. Někdy už prostě pochybuji, zda ochranářům ještě o tu
přírodu vůbec jde, když obhajují a navrhují podobné málo účinné stavby.
Pokud vodu zachytí přehrada, tak není třeba tok ve městě zkapacitnit
a nebo pouze prohloubením bez nároku na jeho rozšíření. I ty ochranné
hráze nemusejí být tak vysoké a nákladné na vybudování a údržbu.
s v
19.1.2025 21:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.1.2025 18:42 Reaguje na s vdodnes vymýšlí důvody, proč nestavět. Za 35 od plyšáku nic
a do plyšáku za stejnou dobu to byly desítky přehrad. Ale máme republiku plnou vil s bazény a bouráky za "odkloněné"
peníze. Padni komu padni a nehájím nikoho. To jenom vy hledáte hledáte vinu u jedněch a ty druhé vychvalujete.
.JPG){kind=link}