Ivo Dokoupil: Větrné elektrárny mohou být pro region Jeseníků přínosem. Starostové by však měli mezi investory dobře vybírat

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Hnutí DUHA zveřejňuje základní zásady, které by měly obce dodržovat, aby nezůstaly znevýhodněné. Jaké požadavky by tedy měl splňovat seriózní investor?

Firma, se kterou je obec rozhodnutá podepsat smlouvu o stamilionových investicích (cena jedné VTE se pohybuje v řádech nižších stovek milionů korun) by měla mít jasnou, srozumitelnou a dohledatelnou vlastnickou strukturu. Vždy je zde obava z přeprodávání VTE po dokončení výstavby dalším firmám a možného zániku slíbených plateb do rozpočtu obce. Rozhodně je také bezpečnější vstoupit do projektu s firmou, která už nějaké větrné elektrárny provozuje a lze na ní získat reference od obcí, kde stojí. A to i za cenu, že jejich nabídka kompenzací bude o trochu méně lákavá (je totiž vyšší pravděpodobnost, že slib splní).

Spodní hranici férové kompenzace pro obec, na jejímž území má větrná elektrárna stát je podle našeho názoru 100.000 Kč/MW instalovaného výkonu za rok. Pro moderní větrnou elektrárnu s výkonem 6 MW to tedy znamená 600 000 Kč za rok. Velkorysejší investoři nabízejí až dvojnásobek, v závislosti na tom, jestli je obec ochotna podílet se na rizicích nižšího výnosu. Pokud se částka odvíjí od skutečně vyrobené elektřiny, je obecně vyšší, pokud jde o paušální roční platbu bez ohledu na skutečnou výrobu, bývá nižší. Před uzavřením jakékoliv smlouvy je vhodná konzultace s právníkem, je vhodné nechat si vypracovat dvě analýzy od dvou právníků s důrazem na situaci zániku firmy, převodu na jinou firmu, porovnat výplaty kompenzací ze zisku a pevným paušálem apod.

• Napřed mluví s místními

Seriózní firma jedná nejdříve se starostou. Jsou však firmy, které se snaží prosadit svůj projekt v území bez dohody se samosprávou, Obec sice není ze zákona povinným účastníkem – ve stavebním řízení nemá právo veta – ale některé firmy toho zneužívají. Obcházejí samosprávu a snaží se dohodnout přímo s majiteli pozemků. Starostovi svůj záměr pouze oznámí nebo ho dokonce zcela vynechají a podají si rovnou žádost o hodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) na krajský úřad. Takové firmy si nezaslouží vstřícný přístup.

Oslovit obec je základ, ale některé projekty jdou dál a počítají s aktivní participací veřejnosti na projednání nejen se zastupiteli, ale i přímo s dotčenou veřejností. To je obecně dobré znamení a důvod pro jednání s takovou firmou. Totéž platí o firmách, které místo prostých peněz do rozpočtu nabízejí místní komunitě i sdílení vlastnictví (bezplatné akcie) nebo vyrobené elektřiny, v případě, že o ně mají místní zájem.

Obecně platí, že současné větší větrné elektrárny (>5 MW) dokáží platný hygienický hlukový limit (40 dB v noci ve vnějším prostředí) s rezervou plnit na vzdálenost 1000 metrů. V závislosti na místních podmínkách může vycházet i 700 metrů, ve výjimečných případech (obvykle spojených s omezením výkonu softwarem) i 500 metrů. Ve všech případech je každopádně třeba trvat na vypracování kvalitní hlukové studie.

Žádná stavba nemá nulový dopad na životní prostředí. Je vždy potřeba vyhodnotit dopady záměru na životní prostředí a hledat nejpříznivější variantu. Proto je potřeba prostudovat podklady, vyhodnocení a vyjádření institucí ochrany přírody. Konkrétní projekt v určitém místě může být nepřípustný, pokud například ohrožuje populaci zvláště chráněného druhu. Řešením pak může být jeho posunutí o několik kilometrů.

• Dokazuje, že to myslí vážně

Dobrým ukazatelem serióznosti investora a jeho skutečných záměrů je zaplacení rezervační zálohy na stavbu nové rozvodny (pokud je zapotřebí) v místě připojení do distribuční soustavy. Dalším dobrým ukazatelem investora je zjištění, jakým způsobem má vyřešenou dopravu lopatek elektrárny na určené místo. Jde o náročný logistický úkol (lopatky lze dovézt jen po zemi a je mj. omezeno překážkami v okolí použité komunikace a poloměry jejích oblouků). Toto kritérium může zcela diskreditovat řadu jinak perspektivních lokalit. Nezkušené firmy mají v ranějších fázích projektu sklon tento aspekt ignorovat.

Více informací může starostům a starostům poskytnout Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA.

Větrné turbíny Česko potřebuje podle Rovenského nejen kvůli tomu, že vyrábí elektřinu bez emisí skleníkových plynů. Bez rychlého rozvoje větrné energetiky se zajištění energetické bezpečnosti ČR a dostupných cen elektřiny pro domácnosti a průmysl neobejde. Zejména to platí pro kritické období nejbližších pěti let. Větrné elektrárny je třeba umisťovat tak, aby braly ohled na ochranu přírody a kvalitu života místních lidí. Současně mohou zajistit přímé finanční i nefinanční přínosy obcím, kde vyrostou. Hodně přitom záleží na schopnostech a obezřetnosti starostů a zastupitelů při jednání se zájemci o výstavbu na území jejich obce.